Stenoprotokol ze schůze č. 50, 14. 12. 1936

Prepis zo schôdze


Práve v týchto dňoch spomínali sme si tretieho výročia smrti náąho nezapomenuteµného, veµkého ątátnika dr Antonína ©vehlu. Jeho slová nech povzbudia nás k ďaląej činorodej práci za naąu drahú vlas»: "Lid nech» stojí ve sluľbách státu, který jest veden zásadami pravé demogracie. ©iroké vrstvy nech» jdou za programem, který musí být velký, jednotný a který slouľí pravde, poctivosti a spravedlnosti".

Doporučujem slávnemu senátu, aby prial predloľený ątátny rozpočet na r. 1937 podµa zprávy výborovej. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): O státním rozpočtu a finančním zákoně, jakoľ i o prohláąení p. ministra financií ze dne 5. prosince t. r. zahajuji společnou rozpravu.

Dosud jsou přihláąeni řečníci: na straně "proti" pp. sen Hokky, Fussy, dr Turchányi, Bergman, Enhuber, na straně "pro" pp. sen. Dr Bačinský, Kotrba.

Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti" panu sen. Hokkymu.

Sen.Hokky (maďarsky): Veµaváľený senát!

Kedľe v rozpočte márne hµadáme v 19. roku po ustavení republiky praktické zavedenie autonomie Podkarpatskej Rusi, preto musím v méně naąej strany slávnostne prehlási», ľe československá vláda po dobu 18 rokov nepovaľovala za vhodné splni» stran autonomie Podkarpatskej Rusi smluvu uzavretú medzi spojeneckými a sdruľenými veµmocami dňa 19. septembra 1919 v Saint-Germain en Laye, a eąte i teraz, v 19. roku, zamýąµa nastoli» autonomiu takú, ktorá ja iba potemkinským napodobením autonomie, ku ktorej sa zaviazala dvojstrannou smluvou. Proti tomu musíme slávnostne opatova» náą protest, ktorý po dobu 18 rokov uľ toµkokrát odznel v tomto parlamente. Poukazujeme na to, ľe je to československá vláda, ktorá tu dvojstrannú medzinárodnú menąinovú smluvu vo skutečnosti jednostranne poruąila napriek tomu, ľe túto smluvu formálne pojala do sbierky zákonov a tieľ -ač okyptene - do ústavnej listiny.

Avąak nielen pre autonomiu nedoverujeme vláde, ale tieľ z lných dovodov, lebo veď skoro vo vąetkých oboroch verejnej správy stretávame sa s poruąovaním ústavy.

Takmer kaľdý náą minister stále vyhlaąuje, ľe Maďarom vedie sa tuná čo najlepąie a ľe Maďarom boly tuná dané vąetké práva. Na to moľem iba odpoveda» - keďľe to s tak pevným presvedčením tvrdíte - ľe ja si prajem, aby sa vám a vaąim de»om viedlo práve tak dobře a aby ste mali toµko práv, jako dobře sa vedie nám a naąim de»om.

Najprednejąím a najdoleľitejąím právom ątátneho občana je, aby bolo uznané jeho ątátne občianstvo. To je koreňom vąetkých iných práv. A predca sa tu operuje s istým zastaralým zákonom, so zákonom č. 50 z r. 1879, tým cieµom, aby mohol by» niekto zbavený ątátneho občianstva, a nie preto, aby mu mohlo by» ątátne občianstvo priznané.

Naąa strana podala uľ veµa návrhov zákonov poslaneckej snemovni i senátu cieµom jednotnej úpravy ątátneho občianstva: tak posledne práve před jedným rokom. Na tieto návrhy vąak sa dosiaµ ľiadne opatrenie nestalo, ačkoµvek svojho času i minister vnútra dr Slávik sa vyslovil, ľe úprava otázky ątátneho občianstva je otázkou docela krátkeho času.(Sen. Foldesi "maďarsky": I o naąej autonomii hovorili, ľe nám ju dajú za krátko!) I tamtá věc spí, jako práve táto, lebo autonomia uľ od r. 1929 mohla by» uskutočnená. Chyba je, ľe niet k tomu vôle. Vôla sa postaví eąte i proti osudu, avąak nedostatok vôle proti ničomu.

Avąak nielen pán minister vnútra Slávik, ktorý je dneska vyslancom v Poµsku, ale i dneąný pán minister vnútra dr Černý práve před rokom sa vyslovil, ľe úprava otázky ątátneho občianstva je naliehave nutná z dovodov ątátnej bezpečnosti a ľe ona je prvoradým úkolom zákonodarstva. Jestliľe i při takýchto váľnych dovodov opozdieva sa rieąenie ątátneho občianstva, tu nemoľno sa čudova» tomu, ľe my stále vytýkame túto naąu »aľkú krivdu. ( Zpravodaj sen. Zeman: Tento zákon je uľ hotový!) Chvála Bohu, veď uľ i shµadiska zahraničnopolitického bolo by pre ątát veµmi výhodné, keby sa táto otázka rozhodným a spravedlivým zákonom vyrieąila. Uľ i cudzozemsko začína obraca» pozornos» na tento nemoľný ątátnoobčiansky chaos, ktorým je Československá republika charakterizovaná. Ďakujem sen. Zemenovi za vysvetlenie, jeho prejav vyvolá veµké uspokojenie v kruhoch maďarského obyvateµstva.

Máme vąak tuná eąte iné krivdy. Tak na pr. Notársky úrad v Koąiciach postúpil súpisné lístky, potrebné ku sostaveniu soznamu voličov, na miesto komisie k tomu jedine kompetentnej, policajného úradu, aby on mohol porobi» k tomu svoje poznámky. Súpisné lístky dostaly sa do komisie uľ s poznámkami policajného riaditeµstva a v tejto komisii úradní orgánovia notariátu snaľila sa o to, by při zią»ovaní volebného práva zaznamenaných osob zjednali platnos» poznámkam policie. Nuľe, je nemoľné, aby policia sa eąte i do týchto vecí vmieąovala. Či má niekto ątátne občianstvo alebo nie, to nemoľe rozhodova» při sostavovaní menoslovu, lebo dotiaµ, kým nie je rozhodnutá otázka ątátneho občianstva tej ktorej osoby, musí by» pojatá do soznamu voličov. Koąická policia nebola v tejto věci vedená iba otázkou ątátneho občianstva, ale i dovody politickými.

Ačkoµvek so ąkolskými krivdami zapodievali sa moji kol. zákonodarci v rozpočtovom výbore i v pléne posl. Snemovne jako aj v rozpočtovom výbore senátu, preca sa vyskytujú krivdy nové, ktoré nelze zamlča». Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi bolo vierovyznaniam starými zákony zabezpečené právo, ľe mohly zriaďova» ąkoly počínajúc µudovými ąkolami aľ po teologie. Tieto ąkoly bol povinen ątát čo nejďalekosiahlejąie podporova». Uľ zák. článkom č. XXVI/1790-91 bolo stanovené základné právo, ľe cirkev nielen moľe, ale i musí vydrľova» ąkoly pre svojích veriacich. A § 3 zák. čl. XX/1848 priamo vyslovuje, ľe cirkevné a ąkolské potreby vąetkých uznaných vierovyznaní musia by» hradené zo ątátnej pokladnice.

Zák. čl. XXXVIII/1868 uznáva cirkevné meątianske ąkoly a učiteµské ústavy. Tento zákon eąte i dnes platí na území Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Najvyąąí správy súd vo svojích rozhodnutiach č. 3182/1924, 9979/1932 a 15.157/1933 opatovne vyslovil, ľe ąkoly vo svojej vačąine a zpravidla musia zosta» ąkolami cirkevnými a ľe obecné a ątátne ąkoly moľu figurova» iba jako successorium, jako doplnky. Zák. čl. XXX/1883 je čo do stredných ąkol eąte i dnes v platnosti vo zmienených územiach. Zák. čl. XXVII/1907 a XVI/1913 vąak opätovne uznávajú právo cirkevných ąkôl na ątátne subvencie. A preca bolo zruąené 21 katolíckych gymnázií, z ktorých maly by ma» eąte i dnes vyučovací jazyk maďarský ústavy v Uľhorode, Roľnave a Leviciach.

Nastúpením platnosti malého ąkolského zákona stalo sa vyučovanie náboľenstva učebným, predmetom nepovinným. Platy učiteµov cirkevných ąkôl eąte ani dnes nie sú upravené, ač to uľ niekoµko ministrov sµubovalo. Dosiaµ sa poukazujú iba "zálohy" na účet vydrľovateµov ąkôl. Nový zákon o újezdných meątianskych ąkolách uľ vôbec nezná újezdné meątianské ąkoly cirkevné. Za starodávna bol v kaľdej ąkolskej otázke vypočutý názor najvyąąích činiteµov vąetkých náboľenství, teraz naproti tomu osobný tajomník bývalého pána ministra ąkolstva blaľene sa vyslovil na istej schôdzi, ľe zákon o zriaďovaní újezdných meątianskych ąkôl poprvé sprostil veµkú čas» ąkôl vplyvu cirkví. Učitelský ústav a teologia cirkvi reformovanej ako aj katolícka teologia zriadená v Uľhorode, ako viem, vôbec nedostávajú ątátnych subvencií.

Na poslednom katolíckom kongrese v Prahe, kde som bol zvolený za jednoho z maďarských podpredsedov, chcel som prednies» »aľké krivdy katolíckych ąkôl, avąak prehovorili mňa a ja z taktu upustil som od nadhodenia tejto otázky. Myslel som si vąak, ľe katolícky klérus bude ma» toµko váhy, aby túto otázku taktne vyrieąil s prísluąnými kruhy. Sklamal som sa vąak.

Rusínska cirkev uľ od rokov ľiada o zaľehnanie veµkej nespravedlnosti, ktorá záleľí v tom, ľe kým v Podkarpatskej Rusi treba plati» 4.908 Kč ako doplnok k platu cirkevného učiteµa, dotiaµ na Slovensku činí tento obnos len 1.200 Kč.

Poukázanie kongruy uvádzajú prísluąní administratívní referenti v junktim so sloľením skúąky jazykovej, o čom vąak zákon č. 57/1926 nevie nič a poľaduje iba, aby dotyční boli československí ątátní občania a aby svoje stredoąkolské ątudiá absolvovali v tuzemsku na ąkolách v Československu. Podµa môjho skrovného názoru nemoľno duchovným, ktorí boli menovaní, resp. zvolení, ako u protestantov, duchovnými niektorej cirkvi, odňa» kongruu pre nedostatok ątátneho občianstva, keďľe rakúsky ríąsky zákon č. 222/1896, ktorý je i na Slovensku a v Podkarpatnkej Rusi v týchto veciach vąeobecne uľívaný, vyslovuje, ľe kaľdý duchovný má domovské právo v obci, v ktorej bol skutočne definitívne zvolený za duchovného.

V ąkolskom referáte pre ąkoly v Podkarpatskej Rusi a medzi tamojąími ąkôldozorcami niet ani jediného Maďara, a ako viem, tak je tomu i na Slovensku. Najde-li ktokoµvek medzi nimi čo len jediného Maďara, ochotne dám na ktorúkoµvek maďarskú ąkolu 100 Kč. (Sen. Földesi [maďarsky]: Veď ani náą hlavný referert nie je národnosti rusínskej, čoľe chcete vy Maďari?) My máme práve tak právo na maďarského ąkôldozorcu, ako majú Rusini na rusinského. (Sen. Földesi [maďarsky]: To je pravda, na to máte právo!)

České ąkoly sú v týchto maďarských obciach Podkarpatskej Rusi: Barkasovo, Bátyú, Bene, Beregsás, Berehy, Botraď, Kisčoma, Veµká Dobroň, Halábor, Kosino, Mačola, RafajnaNové Selo, Rákoąín, Výlok. Expozitúry českých ąkôl sú v obciach: Veµký Begaň, Heteň, Nové Selo, Homok, Vári. Pobočky sú v obciach: Petrovo n. Tisou, Uľhorod, Sevµuą, Nevetlenfalu, ©alanky, Tekeháza; «ačovo, Veµký Palaď, Vyąkovo. Kto zná tieto maďarské obce, s podivením sa otáľe, čo robia v týchto rydze maďarských obciach českí učitelia, v obciach, z nichľ v niektorej okrem českého financa a četníka sú samí Maďari. (Sen. Földesi [maďarsky]: V Podkarpatskej Rusi bolo od prevratu zriadené 170 českých ąkôl so 600 českými učiteµmi. Nám Rusínom postavili po dobu 17 rokov 60 ąkôl! - Místopředsedca dr. Bas zvoní.) Nám Maďarom v tej istej dobe zruąili ąkoly.

Československé materské ąkoly sú v týchto maďarských obciach. Berehy, Kosino, Výlok, Beregsás. Veµmi zaujímavé je, ľe maďarské obyvateµstvo vo Výloku od dvoch rokov ľiada o maďarskú materskú ąkolu, a nemôľe ju dosta». Českých materských ąkôl v Podkarpatskej Rusi je - dohromady 51.

České meątianske ąkoly sú v týchto obciach Beregsás, Sevµuą, Királyháza, Uľhorod, Mukačevo a eąte v 13 iných miestach. České reálne gymnázium je v Uľhorode, Chuste, Mukačeve a český učiteµský ústav je tieľ v Mukačeve. A tu prehlaąujem, ľe by som bol spokojný, keby v Podkarpatskej Rusi bolo toµko maďarských µudových, materských, meątianskych, stredných ąkôl a učiteµských ústavov, koµko takýchto českých ąkôl je tam. Musíme si rozume»: Nejde o to, ľe by som ja nepokladal za správne a oprávnené vyučovanie českému jazyku na ąkolách, avąak má-li nárok 40.000 Čechov na toµko ąkôl, tu sa domnievam, ľe má nárok na to i 120.000 Maďarov, ktorí tam uľ vąetcia boli pred prevratom. (Sen. dr inľ. Botto: Keď je tam dos» českých dětí, prečo by tam nebola česká ąkola.?) Práve to chcem vysvetli», milý pane kolega, ľe sú tam obce, kde sú 1-2 četníci a financi a tam sa zriadi česká ąkola. Ráčte sa o tom informova» a dozviete sa, ľe v okrese »ačovskom je 66 českých detí a tieto majú v tomto okrese 58 českých učiteµov. (Sen. dr inľ. Botto: Ja nemôľem z pamätí poveda», ale nemohla by by» tá ąkola, keby neboly deti!) Áno, v jednom okrese je 66 českých detí a 55 českých učiteµov. To je pravda a neverím, ľe by to nechápal človek, ktorý miluje pravdu. Ja nie som demagog, ja nemám rád demagogiu, ale toto sú faktá, ktoré nemoľno poprie».

Jednou z najkrikµavejąích nespravedlností je prípad rím. kat. erárnej ąkoly v Jasine. V tejto obci je erár na základe 160 ročnej smluvy povinen vydrľova» rím. kat. erárnu ąkolu. Keďľe erár neplnil svoje patronátne povinnosti, veriaci sami sloľili peniaze, ktorými ąkolu vydrľovali, a úrady túto ąkolu preca zatvorily a veriacich trestaly pokutami 50 aľ 100 aľ 200 Kč za to, lebo svoje deti do tejto ąkoly posielali. Úrady tedy sami sa somkly k prevedeniu tejto bezzákonnosti. Kedy uľ príjde v tejto demokratickej republike doba, kde bude k zodpovednosti pohnaný a trestaný úrad, ktorý vedome sa dopúą»a bezzákonnosti?

Pán minister ąkolstva prisµúbil deputácii z Beregsásu, ľe splní ich ľiados» a zaľehná tie nemoľné pomery, ktoré zavládly na poli vyučovania v Beregsáse. Avąak to je len jediný prípad. Čo urobí s ostatnými ąkolamí, ktoré od prevratu neboly opravené a uvedené do poriadku? Práve teraz som dostal zprávu, ľe do. ąkoly v Zapsoni prąí a,sňaľí, duje do nej vetor a ľe deti sedia vo ąkole v klobúkoch a kabá toch, lebo ináč by zmrzly. Malta so stien vonku, i dnuka opadáva, a na ąkolskom referáte nevedia ani o tom, ľe je tam ątátna ąkola. Naproti tomu v rydze mad'arskej obci Kosino; kborá eąte pred nedávnom bola sídlom najmaďarskejąieho okresu v Podkarpatskej Rusi, stavajú krásnu, vzhµadnú českú ąkolu. I keď nestavajú dvojposchoďovú mohútnu českú ąkolu ako v Solotvine, preca len zriaďujú dve krásne učebné siene pre české deti. (Sen. dr Bačinský [maďarsky]: Kto ľiada o tieto české ąkoly?) Istá čas» ľidov, český četník a financ a µudia, ktorí majú určité konexie so ątátom; lebo sa boja, ľe im budú odňaté penzie, licencie. V Solotvine sa vôbec nestarajú o zchátralú mad'arskú ąkolu, ktorú navątevuje 470 detí, tuná dali podpisova» hárky, v ktorých sa ľiada o ąkolu českú, tak, ľe zamlčali, ľe budú stava» ąkolu českú. Rodičia podpisovali tieto hárky v dobrej mysli, lebo sa domnievali, ľe ľiadajú o ąkolu maďarskú.

Naprosto zanedbané sú tie ąkoly, ktoré prejíma ątát od cirkví, avąak u ktorých hádľe vecné výdavky ąkoly - naprosto neprávom na krk obciam. Takáto ąkola je i ątátna ąkola v Beregsáse, takáto je ąkola v Gáte a na veµa iných miestach.

Celé roky ľiadame, aby sa na maďarských stredných ąkolách vyučovalo povinne jazyku nemeckému, keďľe mimoriadna dôleľitos» tohoto jazyka je nesporná nielen v ľivote republiky, ale i v reláciách stredoeuropských. Na naąich stredných ąkolách na miesto nemeckého jazyka vyučuje sa jazyku francúzskemu. Snaď nechcete z naąich detí vychova» diplomatov? Nebude z nich ani jedno diplomatom, viac potrebuje jazyka nemeckého.

Krivdy na Maďaroch páchané nemajú ani konca ani kraja. Uľ od rokov urgujeme, aby upravené boly platy a penzie cestárskych zamestnancov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Semo tamo vymrú vąetcí tí, v záujme ktorých sme predloľili naąe poľiadavky. Medzi nimi sú i takí, ktorí uľ vyąe 40 rokov konajú sluľbu, ale neodvaľujú sa poľiada» o penziu, lebo sa boja, ľe ak pojdú do penzie, zomrú hladom, keďľe tak nepatrný obnos obdrľia na výľivu svoju a svojej rodiny.

Ani naąe krivdy u súdov neboly odstranené. Eąte vľdycky straąí zruąenie krajského súdu v Beregsáse. Tomu nasvedčuje i posledné vyslanie deputácie. Je to jediný mad'arský krajský súd pre asi 120.000 Mad'arov Podkarpatskej Rusi, lebo sčítanie µudu vykazuje síce len 107.000, avąak mnoho je takých, ktorý nechceli sa prizna» za Maďarov, a mnoho takých, ktorý sa neodváľili prizna» za Maďarov napriek to mu, ľe iným jazykom ani nehovoria. Na miesto tohoto súdu má sa zriadi» veµký okres a okresný súd, čo sa uľ začalo dávno tým spôsobom, ľe čiročiste maďarský okres Kosino bol vtelený do okresu beregsáskeho a ľe tieľ obce Výlok, Tisakerstúr a ©alanky boly pripojené z okresu sevµuąského k okresu beregsáskemu. Avąak zabudlo sa na to, ľe okresným súdom nemôľe by» nahradený krajský súd, lebo vo veµa prípadoch, tak na pr. vo sporoch nad 5.000 Kč, je krajský súd súdom prvej stolice. Ani hµadiská úsporné neodôvodňujú zruąenie krajského súdu, lebo budova nemôľe by» pouľitá k inému účelu neľ k účelu krajského súdu. K tomu ju dala obec. Tieľ hµadisko sociálne by mluvilo za zachovanie krajského - súdu, lebo v prípade zruąenia krajského súdu v Beregsáse musely by strany chodi» do Uľhorodu, vzdialeného na 70 km, a do Chustu, vzdialeného na 60 km.

Tieľ naąe krivdy jazykové sa opakujú so dňa na deň. Izsó Schlesinger, bytom v Dunajskej Strede, je zamestnaný u istej koľiarskej firmy v Nových Zámkoch. Do svojho pracovného miesta cestuje s týľdenným lístkom. Posledne mu bolo vydanie lístku odopreté s odôvodnením, ľe razítko jeho zamestnávateµa je iba maďarské a ľe na ňom nie je slovensky vyznačené ani slovo "obchodník s koľami". Podµa toho vydáva riaditeµstvo dráh predpisy, ktoré poruąujú ústavný zákon a práva menąín. (Sen. Füssy [maďarsky]:I podµa zákona náleľí mu právo uľívat' jazyka maďarského v tomto rydze maďarskom okrese!) Tak je, v rydze maďarskom okrese sa poruąuje ústavný zákon a nedbá sa vôbec práv menąiny na uľívanie jazyka.

Verejne-zdravotnícke pomery v Podkarpatskej Rusi sú nesnesiteµné. Zvláąte je to nápadné vo väčąích miestach, ako v Sevµuąi a Beregsáse, kde niet vodovodu a kanalizácie a kde práve preto nákazy slavia pravé orgie kaľdého roku. Divím sa tomu, ľe prísluąné úrady nedonútia tieto mestá, aby si zriadily vodovod a kanalizáciu s veµkou ątátnou subvenciou. Obce samé neodvaľujú sa to navrhova», keďľe sú veµmi zadlľené a sa obávajú, ľe budú muse» samy snáąa» i tieto náklady.

Musím eąte prehovori» o ľelezniciach v Podkarpatskej Rusi. V celej Podkarpatskej Rusi je 651 km dráhy a je to tedy najriedčia ľelezničná sie» v republike. Znova a opätovne vyzývam pozornos» vlády na investície. Najväčąie investície by bolo treba robi» práve tam, kde je najväčąia chudoba: v Podkarpatskej Rusi. Uľ v r. 1920 bolo pojaté do rozpočtu 100,000.000 Kč na ľeleznice v Podkarpatskej Rusi s 5ročným investičným programom. Stavba ľelezníc vąak ani dosiaµ eąte nebola zahájená, v dobe, kde sa ľeleľničné stavby inde horečne prevádzajú. Nespočetnekrát ľiadal som o výstavbu dráhy Tereąva-Trebuąová, lebo dráha, ktorá je spoločná s Rumunskom, vyvolala nemoľné pomery, keďľe četníci stráľia ľeleznicu vedúcu cez rumunské územie. Nádraľná budova stanice Királyháza je v ąkandalóznom stave. Stanica je uľ 19rokov umiestená v barákovej budove. Teraz, aby túto hanobmú budovu ukryli pred očima rumunského kráµa, vydali 80.000 Kč na to, aby túto ľelezničnú stanicu zakryli. Vstupná stanica z územia cudzieho ątátu nemôľe by» ďalej umiestená v takomto hanebnom baráku, nehovoriac uľ ani o tom, ľe v Királyháze je 24 párov koµajníc, takľé po ľilinu niet väčąej stanice.

S roka na rok opätujem ľiados»; aby bol konečne vynesený moderný zákon, ktorý by kontroloval správu ątátneho majetku a verejných peňazí. ®iadam-li o to, deje sa tak v záujme ątátu a v jeho prospech. Keď som podal na to podrobný návrh, zabývala sa s touto otázkou sama Jednota úradníkov ątátneho účetného kontrolného úradu. Jednota uverejnila môj návrh v celom rozsahu, ľe vraj: hµa, posl. Hokky, vykričaný za "iredentistu", musí urgova» moderný zákon o účtovníctve ątátnom a on musí poľadova», aby ątátne hospodárenie sa ubieralo po riadnej ceste.

Aká naliehavá je potreba tohoto zákona, tu sa ráčte podíva» na zprávu 323, ktorú podal rozpočtový výbor o ątátnom záverečnom účte z roku 1935. Podµa neho rozpočet na rok 1930 preliminoval prebytok 52,962.693 Kč a uzavieral s úbytkom 359,382.735 Kč. Rozpočet na r. 1931 preliminoval prebytok 5,000.000 Kč a uzavieral so schodkom 626,000.000 Kč. Rozpočet na r. 1932 preliminoval prebytok 4,000.000 Kč a končil deficitom 942,000.000 Kč. Rozpočet na r. 1933 preliminoval prebytok 1,632.290 Kč, a koncom roku ukázal sa schodok 1 1/2 miliardy Kč. Rozpočet na r. 1934 vykazoval prebytok 1,174.270 Kč a fakticky končil stratou 619,000.000 Kč, rozpočet na r. 1935 vykazoval prebytok skoro 2,000.000 Kč, a schodok koncom roku činí 1.450,437.201 Kč.

Nuľe páni, tu je potreba toho, aby bol tuná riadny zákon o účtovníctve a aby sme najvyąąí kontrolný úrad čo najvrelejąie podporovali v tom, aby mal pri ruke zákon, podµa ktorého by mohol kaľdého pohna» k zodpovednosti a v prvom rade pánov ministrov, ktorí neodpovedne prekročujú rozpočet a vo skutku ľenú ątátne hospodárstvo do úpadku.

I kebych len túto s»aľnos» mal, uľ ani vtedy bych nemohol rozpočet odhlasova». (Potlesk.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Daląím přihláąeným řečníkem je pan sen..dr Bačinský. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Bačinský (rusky): Slavný senáte! Jsem ą»asten, ľe mohu odpověděti sen. Hokkymu, který řekl několik slav o Podkarpatské Rusi. On mluvil tak, ľe to byly jen stíľnosti, nedostatky, kritika, ale neřekl ani slova uznání toho, co se stalo u nás na Podkarpatské Rusi za 17 let.

Slavný senáte! Minulo 17 let, co se naąe Podkarpatská Rus dobrovolně připojila k Československé republice. A za těchto 17 let kaľdý věrný karpatský Rus přesně zjistil úkol, který dějiny přidělují karpatským Rusům a Podkarpatské Rusi vůbec, jak pokud jde o zavedení blahobytu ve své zemi, tak i pokud jde o rozvoj a ochranu demokratické státnosti. Výsledkem svobodného a pracovitého ľivota za 17 let jest místní karpatoruské vlastenectví, které způsobilo i rozvoj politického uvědomění a úsilí o produktivní práci podle zásady společných zájmů.

Ale jestliľe jsme se my jako národ za 17 let změnili k lepąímu, cítíme-li, ľe jsme zralejąí a zkuąenějąí ľivota, pak se v téľe době proměnily i ľivotní podmínky, za jakých musíme pracovati. Ale poněvadľ jsme se změnili my sami a poněvadľ se změnily podmínky naąeho ľivota, jest přirozené, ľe před námi vyvstávají i nové poľadavky. Abych mohl věcně a spravedlivě předloľiti tyto naąe nové poľadavky, povaľuji za vhodné zastaviti se krátce u vąeho toho, co je určuje, to jest u smyslu nových podmínek naąeho ľivota.

Velký pokrok nastal předevąím v oboru ąkolním a kulturním. Kdyľ jsme se připojili k československé republice, 80 % naąeho lidu bylo negramotných. Nyní nám přiąly na pomoc v boji s negramotností lidové ąkoly, střední ąkoly a mimo to i vyąąí ąkoly tvoří nám mladou inteligenci, vychovanou v duchu slovanských ideálů a demokratismu.

Dala-li nám ąkola gramotnost a provedla-li zdravou demokratisaci naąeho názoru na svět, pozemkové reforma i v těch rozměrech, jak jest jiľ provedena, poskytla části naąeho zemědělského lidu půdu, nové pole působnosti a provedla demokratisaci půdy. Tato dvě fakta učinila přítrľ tomu reľimu, kdeľ pro negramotnost nás vydávali odnárodňování a pro nechu» dáti naąemu lidu půdu nutili statisíce synů naąeho lidu, aby se stěhovali do cizích států a zřizovali svou vlast v cizí zemi. Nyní se skutečně skončilo období starého útisku jak politického, tak i hospodářského, a sám ľivot nás zve k vąestranné práci na rodné půdě.

Společně s reorganisací druľstevnictví, společně se sanací a povznesením naąich úvěrních a spotřebních druľstev selská lidová masa dostala moľnost levného úvěru a ochrany před lichvou. Jinými slovy, i v oboru kooperativního hospodářství pocítil lid své právo a právo svobodné iniciativy. Chudoba cti netratí, praví naąe přísloví, a nyní náą lid cítí, ľe ho chudoba nevylučuje od účasti na kooperativní a kolektivní ochraně jeho chudého majetku a při rozumném hospodaření ani od jeho zvětąení pomocí kooperace. To jest také nová podmínka naąeho nynějąího ľivota a nové pole působnosti pro vąechny vrstvy lidové masy.

Větąí gramotnost naąeho rolnického lidu měla za následek i gramotnost hospodářskou. Díky organisaci zemědělských hospodářských spolků a zemědělské komory počala pronikati do zemědělských vrstev idea intensivního hospodářství, ukázalo se přání získávati z půdy nejen to, co dává, nýbrľ bráti z ní to, co je schopna dáti. Tento proces není jeątě dávno ukončen, ale i to, co idea intensivního hospodářství dosud poskytla, svědčí jiľ o nové formě existence obyvatelstva, která nás krok za krokem přibliľuje k vysoké úrovni obyvatelstva západních zemí.

Ohromný převrat v naąem ľivotě způsobily investice. Před 10 lety, kdyľ se prováděly investiční stavby, naąi demagogové snadno vątěpovali sedlákům myąlenku, ľe se to vąechno staví pro pány. Dnes, kdyľ u nás není města ani vesnice, která by neměla prospěch z těchto "panských" investicí, kaľdý si uvědomil, ľe stát, země a obce obětovaly peníze pro blaho celé veřejnosti a vąeho lidu. Cesty a mosty, ąkoly a nemocnice, konečně stavbu veřejných budov, to vąechno dnes kaľdý povaľuje za blaho pro lid a obyvatels»vo a uznává, ľe investice i v praktickém ľivotě jsou jiľ nikoliv problémem, nýbrľ blahem, z něhoľ má kaľdý věcný uľitek.

Pokud jde o populaci, je naąe země velmi bohatá. Ale i úmrtnost u nás byla neobyčejně vysoká. Nyní díky intensivní péči o ochranu zdraví a zlepąení zdravotně-hygienických podmínek ľivota fysická existence a ľivot naąeho lidu byl postaven na nový základ.

Velká péče byla projevena při reorganisaci samosprávy obcí, okresů a země, tato reorganisace má v některých oborech dočasný ráz - a to od té doby, neľ bude provedena naąe autonomie - ale její uľitek nelze popírati: dala nám ąkolu rozumného a zákonitého uľívání politických a občanských práv.

Za starého reľimu otázka mimoąkolního vzdělání na Popdkarpatské Rusi byla otázkou odnárodňování. Národní osvěty u nás nebylo. Nyní má kaľdá obec jednu nebo dvě čítárny, knihovny, divadelní krouľky, desítky obcí zakoupily hudební nástroje a radio. Svými silami, ale s pomocí státu a země zřídili jsme mohutné kulturní organisace. Jinými slovy náą kulturně národní ľivot získal svůj účel a pro duchovní ľivot otevřelo se ąiroké pole kladné a svobodné působnosti.

Konečně díky novým podmínkám ukázala se u nás nezbytnost i odborných organisací, coľ svědčí i o zdravém směru pracovního ľivota a o zdravém uvědomění pracujících, kteří vyuľívají.blaha demokracie.

Pravím, ľe se za 17 let změnily podmínky, za kterých na Podkarpatské Rusi plyne ľivot a práce. Aby mé prohláąení nebylo neodůvodněné, povaľuji za vhodno zastaviti se u některých čísel, aby bylo jasně zřejmo, kolik práce a kolik peněz bylo potřebí, aby byla ukončena první etapa reorganisace Podkarpatské Rusi.

Do konce r. 1935 pouze ministerstvo veř. prací vynaloľilo na stavební práce v naąí zemi 490 mil. Kč. Čím byla Podkarpatská Rus po stránce komunikační dříve a jak se nyní povznesla, je zřejmo z toho, ľe do konce r. 1935 bylo u nás vystaveno 550 km státních, 750 km zemských a přes 1000 km vicinálních cest. Na těchto cestách bylo postaveno 460 mostů, kaľdý v délce přes 2 m, úhrnem v délce 4032 m. Z toho jest 96 mostů ľelezobetonových. U nás byl letos otevřen i most přes Tisu, co do délky druhý v naąem státě. Provedena byla stavba řady pozemních budov, v tom přes 100 ąkol. Byla provedena ve značné míře elektrisace Podkarpatské Rusi. Byly upraveny, dostaveny a přestavěny nemocnice, a nyní se budou stavěti dvě nové nemocnice, aby se uspokojily potřeby vrchovinského obyvatelstva. Konečně byla za 17 mil. Kč postavena skutečně representační budova zemského úřadu, kde jest nyní "mozek a nervy Podkarpatské Rusi".

Ohromné práce byly provedeny na úpravě řek, melioraci půdy a kanalisaci, na co se jiľ vydalo asi 80 mil. Kč.

Ve třech ředitelstvích státních lesů bylo investováno do konce r. 1935 130 mil. Kč.

Podle rozpočtu ministerstva zemědělství bylo poskytnuto Podkarpatské Rusi přes 240 mil. Kč.

Rozdělená, půda do konce r. 1935 činí 107.000 kat. jiter, to jest asi 61.000 ha. Tato půda byla odevzdána asi 32.000 rodin pří dělců, to jest 130 aľ 160 tisíc osob dostalo moľnost uľívati půdy, z nichľ 6000 vůbec půdu nemělo.

Základní převrat nastal v oboru ąkolství, Po vydání Apponyiova zákona bylo u nás fakticky ze 450 ąkol pouze 34, kde se vyučovalo v ruském jazyce. Po převratu ze 674 učitelů pouze 379 výkonalo sluľební přísahu. S tím se muselo začínati. Ale jiľ v r. 1921 z 53. ąkol bylo ruských 357 a nyní jest na Podkarpatské Rusi 769 obecných ąkol (ruských 465), 3271 tříd (ruských 2207), 3131 učitelů (ruských 2069) a 146.681 ľáků (ruských 102.152). Při tom nemluvím o ąkolách měą»anských, odborných a ľivnostenských, které nyní získaly zcela výjimečný význam při výchově střední vrstvy na Podkarpatské Rusi.

V oboru mimoąkolního vzdělání jsme.do převratu rozhodně nic neměli a nemohli míti podle zákona. Nyní je na Podkarpatské Rusi zřízeno a vyvíjí se přes 600 čítáren, 859 knihoven, přes 300 divadelních krouľků a Zemské národní karpatoruské divadlo, přes 150 sborů, z nichľ desítky se proslavily jiľ i za hranicemi naąí země, asi 80 dechových a smyčcových orchestrů atd. Opakuji, to vąechno nebylo a vąechno to nyní máme díky demokracii a obětavosti naąeho státu a naąí země. Do převratu jsme nemohli doma mluviti rusky o národní osvětě, nyní je u nás jiľ vystavěno 23 ruských kulturních národních domů, z nichľ několik stojí od 700.000 do 1,200.000 Kč.

Vąechno to pravím nikoli proto, abych chválil náą stát, nebo» on mých pochval nepotřebuje. Není zapotřebí slov tam, kde čísla a fakta mluví o vykonaném díle. Pravím to ani ne proto, abych odmítl tvrzení naąich tajných a zahraničních zjevných revisionistů na účet naąí ruské země, nebo» zaplacené oči vidí to, co je jim dovoleno, a zaplacený jazyk mluví o tom, co se mu přikáľe. Těąím se z toho, ľe po 17 let cítíme, jak jsme my a naąe země vyrostli, a chci, aby i vy vąichni jste pochopili tu změnu, která nastala, radovali se společné s námi a abyste věděli, ľe vąechny tyto státní investice kapitálu a práce mají jiľ kladné výsledky.