Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 1. dubna v 9.02 hodin

Přítomno: 197 poslanců

 

(Schůze zahájena v 9.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, přeji vám dobrý den, je 9.02 hodin, což znamená, že bychom měli zahájit další jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny.

Prosím všechny vás, kteří jste přítomni v jednací síni, zda byste mohli zaujmout svá místa, přihlásit se svými identifikačními kartami. A prosím samozřejmě všechny kolegyně a kolegy, kteří se zdržují mimo sněmovnu z jiných než ryze obstrukčních důvodů, zda by nemohli přijít do sněmovny, tak abychom zahájili dnešní jednací den v co možná největším počtu přítomných.

Na den 1. dubna 1999 jsem obdržel dvě písemné omluvy poslanců, a to pana poslance Jiřího Patočky pro nemoc a paní poslankyně Vlasty Štěpové z důvodu zahraniční služební cesty. Omluveni jsou také dva členové vlády - ministr pan Václav Grulich pro nemoc a místopředseda vlády pan Pavel Rychetský z důvodu jednání Ústavního soudu.

Prosím ještě jednou všechny vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, resp. o sdělení, komu byla náhradní karta vydána a jaké má číslo. Prvním takovýmto sdělením je informace o tom, že paní poslankyně Ludmila Müllerová má náhradní kartu č. 2.

Hlasovací zařízení mi říká, že jsme již usnášeníschopní. A proto dovolte, abych vám předložil návrh na rozšíření pořadu této schůze o dva - zdůrazňuji - ryze formální body, a to návrh na revokaci usnesení Poslanecké sněmovny č. 176 a druhým bodem je návrh na opravené usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropská charta místní samosprávy ze dne 15. října 1985, která byla za Českou republiku podepsána ve Štrasburku dne 28. května 1998.

Tento návrh předkládám Poslanecké sněmovně na doporučení zahraničního výboru a jeho cílem je opravit technickou chybu, která byla přejata do usnesení Poslanecké sněmovny z vládního materiálu. Vám všem byly rozdány příslušné podklady a žádám sněmovnu, aby zařazení těchto bodů podpořila, neboť tato byť formální a technická chyba by mohla zpochybnit platnost usnesení jako celku.

Navrhuji, abychom tyto dva body zařadili jako první dva body našeho dnešního odpoledního jednání.

O slovo se hlásí předseda poslaneckého klubu KSČM pan Vojtěch Filip, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, také navrhuji, abychom program jednání Poslanecké sněmovny rozšířili o jeden bod , a to o bod, ve kterém by Poslanecká sněmovna usnesením vyslovila požadavek na suspenzi, tedy na neplatnost Washingtonské smlouvy pro Českou republiku, s tím, že by přijala usnesení, že se Česká republika necítí být vázána ustanovením Washingtonské smlouvy.

Navrhuji, aby tento bod byl zařazen nyní po projednání organizačních záležitostí, tedy ještě před třetími čteními, pokud někdo považuje za vhodné a neprošel by tento návrh, aby to bylo zařazeno hned po projednání třetích čtení.

Dovolte mi, abych velmi stručně odůvodnil svůj návrh.

Již týden jsme svědky agrese několika států, které jsou součástí Washingtonské smlouvy, a tyto státy se rozhodly zaútočit na suverénní stát nejen v rozporu s Chartou Organizace spojených národů, ale zejména se smlouvou samotnou. Podotýkám, že samotné rozhodnutí Severoatlantického paktu, nebo těch států, které se účastní agrese ve Svazové republice Jugoslávie, odporuje článku I. Washingtonské smlouvy… (Část poslanců boucháním do lavic přerušuje řečníka.)

Pane předsedající, byl bych rád, kdybyste uklidnil sněmovnu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, této přestávky bych chtěl využít k apelu na všechny kolegy, kteří sice nesouhlasí s tím, co říká pan poslanec, nicméně je prosím, aby své názory dávali najevo jiným způsobem, např. v případné rozpravě, která by mohla být vedena k tomuto bodu. Děkuji vám za pochopení.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Podotýkám, že v článku I. Washingtonské smlouvy se strany zavazují, jak je stanoveno v Chartě Organizace spojených národů, řešit veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zúčastněny, mírovou cestou, takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a spravedlnosti a zdržely se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo užití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.

Jsem přesvědčen o tom, že tento článek za prvé hrozbou síly vůči Svazové republice Jugoslávii, ale samotným užitím síly státy sdružené ve Washingtonské smlouvě porušily.

V článku II. stanoví Washingtonská smlouva, že budou usilovat o vyloučení konfliktů ze své mezinárodní hospodářské politiky a budou podporovat hospodářskou spolupráci mezi kterýmikoliv stranami nebo se všemi stranami.

Článek III. je znám a hodně se tady o něm hovořilo.

A článek IV. říká, že Washingtonská smlouva se dotýká jenom území států, které k této smlouvě přistoupily.

Útok na Svazovou republiku Jugoslávii je tedy útokem, který je v přímém rozporu s články III. a IV. Washingtonské smlouvy.

Za zásadní porušení Washingtonské smlouvy považuji rozhodnutí Rady paktu NATO, protože článek VII. říká: "Touto smlouvou nebudou nikterak dotčena a nikterak vykládána práva a povinnosti stran, které jsou členy Organizace spojených národů, ani prvořadá odpovědnost Rady bezpečnosti za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti."

Připomínám, že Javier Solana prohlásil dne 22. března letošního roku, že pakt NATO nemá mandát Rady bezpečnosti a nemá mandát ani OBSE.

 

(pokračuje Filip)

Jednotlivé státy Washingtonské smlouvy tuto smlouvu nedodržují a jednají v příkrém rozporu s touto smlouvou a v příkrém rozporu s článkem 35, prvního dodatku Ženevské úmluvy, tj. k útoku na nevojenské cíle - zasaženo bylo více než 70 škol, zasaženy byly civilní objekty, objekty hospodářského významu, kostely a jiné.

Je zcela jednoznačné, že pokud smluvní státy paktu nedodržují samotnou smlouvu, je nejméně na místě, aby Poslanecká sněmovna vyslovila své stanovisko, že se Česká republika necítí být vázána smlouvou, která je jejími účastníky porušována.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče, využil jste svého práva vystoupit jako předseda poslaneckého klubu. Nyní vidím přihlášku poslaneckého klubu ODS pan Vlastimila Tlustého.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že tento návrh není míněn jako návrh aprílový, ale návrh smrtelně vážně míněný, dovoluji si jménem klubu ODS vetovat zařazení tohoto bodu na program. K tomuto vetu se dle vyjádření zástupců připojují i kluby Unie svobody a KDU-ČSL.

Všichni si uvědomujeme tragédii, která se odehrává v Jugoslávii, nicméně vstup České republiky do NATO považujeme za historický úspěch, kterého dosáhla Česká republika v posledních deseti letech a který nepochybně jako jedna z mála věcí zůstane v historii České republiky jako krok pozitivní. Považujeme za nemožné, aby při jednání sněmovny byla zpochybňována vázanost České republiky Washingtonskou dohodou. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Přihlášen je předseda poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Chápu, že z procedurálních důvodů má jistě pan předseda Tlustý pravdu. Chci jen upozornit Poslaneckou sněmovnu, že je to v této věci již třetí veto, které bylo vysloveno a které se týká projednávání tak mezinárodně politicky důležitého problému, jakým je otevřená válka a agrese na území Evropy.

Jsem přesvědčen, a nic to nemění na mém stanovisku, že pro někoho může být vstup České republiky do vojenské aliance NATO celoživotním úspěchem. Respektuji, že Česká republika byla tím, že souhlasila k přistoupení k paktu, do paktu vtažena a je součástí NATO, ale byl bych velmi rád, kdyby alespoň této otázce projednání této velmi vážné věci nebylo bráněno. Považuji to ze strany těch, kteří veto uplatnili, za strach před vlastní odpovědností. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Potvrzuji, že to bylo skutečně třetí veto k tomuto bodu. Věřím, že si to někteří čeští politici, političtí komentátoři a jejich prostřednictvím česká veřejnost uvědomí.

Pane poslanče, máte možnost vystoupit jménem kubu ČSSD.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Nikdy bych neodmítl debatu k situaci, která se vytvořila kolem kosovské tragédie. Pokud tady ale byl zvednut návrh, který se týkal našeho vstupu do Severoatlantické aliance, je to návrh, ke kterému se musím připojit, protože bych pokládal tento stát za zesměšněný. Nebyli jsme vtaženi do paktu, jak tady bylo řečeno, svobodně jsme se rozhodli vstoupit do aliance. Jestliže jsme se svobodně rozhodli a vzápětí při prvních obtížích mluvíme o tom, jestli vystoupíme, byli bychom pak směšní, nevěrohodní a nezasloužili bychom si ani základní úctu jako členové tohoto společenství. V tomto případě se k vetu připojuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zdůrazňuji, že v tuto chvíli mají právo vystoupit pouze ti členové Poslanecké sněmovny, kteří jsou k tomu oprávněni ze zákona o jednacím řádu, tedy v tuto chvíli předsedové poslaneckých klubů.

Pan Vojtěch Filip předseda klubu KSČM.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Nepochybuji o velmi vážně míněném stanovisku předsedy zahraničního výboru Zaorálka, ale podotýkám jednu věc: nejde o obtíže, jde o porušení smluvních závazků. Kdybychom mluvili o potížích, jsme připraveni takové potíže sdílet s každým českým občanem a podílet se na poctivém naplňování každé mezinárodní smlouvy. Jestliže je mezinárodní smlouva porušována, a to velmi flagrantním způsobem, není možné k tomu mlčet.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, nemohu vám udělit slovo třebaže s faktickou poznámkou, neboť neprobíhá rozprava.

Na základě veta čtyř poslaneckých klubů nemohu vyhovět v duchu s jednacím řádem návrhu poslaneckého klubu KSČM na zařazení nového bodu jednání, nicméně platí můj návrh, a to zařadit dva nové ryze formální body tak, jak jsem o nich hovořil v odůvodnění, týkající se Evropské charty místní samosprávy a opravení chyby, ke které při schvalování usnesení došlo. Navrhl jsem tyto dva body zařadit jako první dva body dnešního odpoledního jednání.

 

Nechám v hlasování číslo 180 hlasovat o svém návrhu. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování s pořadovým číslem 180 se z přítomných 179 pro vyslovilo 155, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Již jsme rozhodli, že dnešní jednání začne projednáváním návrhů zákonů ve třetím čtení, a to body číslo 47 až 52.

Bodem 47 je

 

47. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 53/ - třetí čtení

 

Zahajuji třetí čtení tohoto návrhu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr spravedlnosti pan Otakar Motejl a současně s ním zpravodajka ústavně právního výboru poslankyně Zuzka Rujbrová.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovní tisku 53/3. Prosím paní zpravodajku, aby spolu se mnou sledovala rozpravu, kterou nyní otvírám. Do rozpravy zatím nemám žádnou písemnou přihlášku. Nemám také ani žádnou přímou přihlášku, rozpravu tudíž končím.

Se závěrečným vystoupením dávám možnost nejprve vystoupit pana navrhovatele ministra spravedlnosti, pokud má ovšem zájem.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych se souhrnně vyjádřil k  pozměňovacím návrhům tak jak byly předloženy v rámci druhého čtení k novele zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů.

Chtěl bych především poděkovat Poslanecké sněmovně a jednotlivým poslancům, kteří podali pozměňovací návrhy, za zájem a péči, kterou věnovali této materii, která je poměrně velice závažná i přes svou různorodost, která vyplývá z toho, že trestní zákon je normou upravující nejrůznější formy protispolečenského jednání.

 

(pokračuje Motejl)

Zejména bych ovšem rád upoutal ještě jednou vaši pozornost k problému, který se objevil na základě usnesení ústavněprávního výboru a sociálně zdravotního výboru směřujícího k tomu, aby úprava navržená pod bodem 5 čl. 1 byla v této normě vypuštěna. Chtěl bych tentokrát již po třetí naléhat, abyste si osvojili myšlenku, že v rámci této novely trestního zákona poskytneme elementární trestně právní ochranu i zájmům, které nesporně naše společnost z hlediska etického, bezpečnostního i zdravotního chce ctít a uznávat, to je ochranu před nedovoleným, neoprávněným odběrem tkání, orgánů a krve, kterýžto problém se před námi otvírá. Myslím, že i v rámci projednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně v druhém čtení se ukázalo, že se jedná o problém zcela otevřený a živý.

Byl bych proto rád, a já se potom vyjádřím k pozměňovacím návrhům v jednotlivostech, abyste se nad tímto problémem ještě jednou zamysleli navzdory tomu, že v rámci projednávání v obou gesčních výborech bylo k této myšlenka zaujato stanovisko negativní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní uděluji slovo zpravodajce ústavně právního výboru paní poslankyni Zuzce Rujbrové.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pan předsedající, členové vlády, dámy a pánové, já bych se rovněž velmi stručně vyjádřila k pozměňovacím návrhům, které byly předneseny v průběhu rozpravy ve druhém čtení.

Ve stručnosti lze říci, že tyto pozměňovací návrhy se dělí do dvou okruhů, z nichž jedna část směřuje do nově zavedené skutkové podstaty trestného činu nedovoleného nakládání s krví, tkáněmi a orgány, kdy částečně dochází k úpravě pozměňovacími návrhy - např. paní poslankyně Fischerové - tohoto znění, ale velká většina návrhů, a to zejména návrhů ze strany ústavně právního výboru a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, doporučuje vypustit tuto úpravu z vládního návrhu zákona s tím, že by bylo vhodné ji řešit komplexně spolu s novelou zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, případně samostatným zákonem.

Já se domnívám, že v tomto směru lze tento postup, který oba dva výbory, které měly tuto problematiku na starost, doporučují, akceptovat.

Další okruh pozměňovacích návrhů přednesených jak na půdě obou výboru, tak i zde ve sněmovně se týká trestných činů úplatkářství a blíže rozvádí návrh, který je obsažen ve vládním tisku, kdy bych chtěla vaši pozornost upoutat zejména na pozměňovací návrhy obsažené v doporučení ústavně právního výboru tisk 53/3 bod a) 2.3., které jsem v průběhu rozpravy na doporučení pana ministra blíže upřesnila pod písm. e) 1.2., kdy na neformální schůzce ústavně právního výboru bylo toto doporučení ministerstva většinou členů ústavně právního výboru akceptováno.

Ještě bych se velmi krátce zmínila o diskusi, která zde zaznívala na téma, zda je zapotřebí způsobem, který navrhuje vládní návrh, rozšířit okruh osob, které požívají postavení veřejného činitele v kontextu vládního návrhu pouze pro trestné činy úplatkářství. Já se domnívám, že toto řešení odpovídá mezinárodním doporučením a že zvláště v oblasti, ve které kriminalita, latentní kriminalita, je poměrně vysoká a společenská nebezpečnost tohoto druhu trestné činnosti rovněž, je zapotřebí i touto formou dát najevo, že nám není lhostejné, jakým způsobem se např. zástupci státu v různých společnostech s mezinárodních účastí mohou na této formě trestné činnosti podílet.

Zdánlivě s projednávanou problematikou nesouvisí návrh, který v podrobné rozpravě přednesl kolega Mandík, který ale rovněž rozšiřuje okruh veřejných činitelů, tentokrát ve vymezení v obecné části trestního zákona v § 89 odst. 9, o lesní stráž, mysliveckou stráž, strážce přírody, rybářskou stráž a vodní stráž. Je to téma, které zde bylo diskutováno při jiné příležitosti, ale pokud jde o můj názor, jsem přesvědčena, že za situace, kdy tyto osoby jsou vystaveny v současné době i přímým útokům fyzického charakteru, kdy mají postavení, ke kterému je zmocnil stát, chránit určité hodnoty, je zapotřebí jim dát na jedné straně pravomoci, které tomu odpovídají a zvýšenou ochranu v rámci jejich postavení veřejných činitelů, na druhé straně i zvýšenou odpovědnost, která z toho pro veřejné činitele vyplývá.

V průběhu hlasování bych se vyjádřila k tomu, které návrhy by nebyly později hlasovatelné v případě přijetí návrhů předcházejících. Jinak zatím děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní zpravodajko. Nyní dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem zpravodaji výboru pro sociální politiku a zdravotnictví panu poslanci Miroslavu Ouzkému.

 

Poslanec Miroslav Ouzký: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já bych zde pouze zopakoval, co zde již bylo řečeno při druhém čtení a chtěl bych krátce zdůraznit, že náš výbor tu část zákona vládní předlohy, která se týká úplatků, neprojednával a v části, která se týká transplantací navrhuje tuto část ze zákona vypustit. Toť vše. Jinak bych se připojil k návrhu ústavně právního výboru.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní tedy přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodajku paní poslankyni Zuzku Rujbrovou, aby nám oznámila postup při hlasování a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim ona i navrhovatel vyjádřili.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, doporučuji, aby pozměňovací návrhy, tak jak jsou obsaženy v tisku 53/3 byly hlasovány v tom pořadí, v jakém jsou v tomto tisku uvedeny, s tím, že vzhledem k tomu, že problematika týkající se buď vypuštění nebo nevypuštění skutkové podstaty nedovoleného nakládání s krví, tkáněmi a orgány se promítá vždy v rámci pozměňovacího návrhu do několika bodů a bylo by nelogické, abychom vypustili např. z názvu zákona jeho část a na druhé straně to nerespektovali v dalším textu, doporučuji, aby pod písmenem a) byl bod 1. hlasován společně s bodem 5. a 6. Upozorňuji, že v případě přijetí tohoto návrhu další návrhy, které jsou na stejné téma obsaženy bod bodem b) 1., 2., a 4., a návrhy přednesené paní poslankyní Fischerovou pod písmenem c) 1., 2., 3., včetně poznámek pod čarou, a 4. by byly nehlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně, ještě se hlásí zástupce navrhovatele, předpokládám, že s technickou poznámkou.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Já jsem chtěl mít k tomuto návrhu paní zpravodajky technickou poznámku, že samozřejmě souhlasím s tím, aby byly pozměňovací návrhy hlasovány postupně.

 

(pokračuje Motejl)

Nicméně i za předpokladu, a to chci zdůraznit, že bude-li vyhověno tak, jak budu navrhovat, aby bylo vyhověno pozměňovacímu návrhu pod bodem A.1, tj, že tímto zákonem nebude novelizován zákon o péči o zdraví lidu č. 20 z roku 1966, se nestávají ještě nehlasovatelné pozměňovací návrhy paní poslankyně Fischerové pod bodem C. To jenom, aby bylo jasné, že ten osud pozměňovacích návrhů paní poslankyně Fischerové není svázán tím, jak budete rozhodovat o těch návrzích, uvedených pod bodem A.1, 5, 6. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Slyšeli jsme stanovisko navrhovatele i zpravodajky. Věřím, že všichni, kteří měli v úmyslu se zúčastnit hlasování, jsou přítomni. Prosím paní zpravodajku, aby přistoupila k řečnickému pultu a vzhledem k tomu, že nikdo k proceduře, o které hovořila zpravodajka a ke které se vyjádřil i ministr spravedlnosti nic nenamítá, předpokládám, že můžeme přistoupit k jednotlivým hlasováním, tak jak je nám bude paní zpravodajka předkládat. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, nejprve budeme hlasovat o návrzích obsažených pod písmenem A v tisku 53/3, tedy pozměňovacích návrzích obsažených v usnesení ústavně právního výboru v tisku 53/1, a to o pozměňovacích návrzích pod bodem 1, 5 a 6. Zpravodajka doporučuje, zástupce navrhovatele?

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: 1, 6 ano, 5 nikoliv.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Já se pokusím si to zapamatovat, neboť budeme hlasovat po jednotlivých bodech. Nejprve budeme hlasovat o bodu A.1, poté o bodu A.5, A.6 jednotlivě s tím, že zpravodajka vyslovuje své doporučující stanovisko ke všem třem bodům, ministr spravedlnosti nedoporučující k bodu 5.

 

Žádnou námitku vůči takovému postupu nevidím a v tuto chvíli tedy zahajuji hlasování s pořadovým číslem 181. Ptám, kdo je pro návrh pod bodem A.1. Kdo je proti?

Z přítomných 187 se pro vyslovilo 184, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o bodu A.5. Zpravodajka doporučuje, navrhovatel nedoporučuje.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 182. Ptám, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 188 se pro vyslovilo 157, proti 29. Návrh byl přijat.

 

Dalším hlasováním by měl být návrh pod písmenem A číslicí 6. Zpravodajka doporučuje, navrhovatel také doporučuje.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 183. Ptám, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 190 poslankyň a poslanců se pro vyslovilo 188, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, dále by mělo být hlasováno o návrzích uvedených pod bodem A.2 a 3. Podle mého přesvědčení lze o těchto návrzích hlasovat společně. Upozorňuji, že v případě přijetí tohoto návrhu by nebyly hlasovatelné návrhy, tak jak je doporučil pan ministr pod bodem E.1, 2. Z tohoto důvodu přijetí návrhu pod bodem A.2, 3 nedoporučuji.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Já se připojuji k návrhu paní zpravodajky neboť jsem přesvědčen o tom, že...

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane ministře, zkuste prosím jít na mikrofon, ať jest váš hlas i slovo zachyceno na stenozáznamu.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Já se připojuji k návrhu paní zpravodajky, neboť jedná se o legislativně technickou úpravu, která je lépe vyjádřena pod bodem E.1, 2.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře, budeme tedy hlasovat o bodu A.2 a 3 společně. Stanovisko zpravodajky i navrhovatele je záporné.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 184. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 190 se pro návrh vyslovili 2, proti 180. Návrh tedy nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Návrh obsažený v textu ústavně právního výboru pod bodem A.4 ponechávám na úvaze sněmovny. Jedná se o formu verbálního vyjádření téhož textu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan ministr - neutrální stanovisko?

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Doporučuji vyhovět.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Doporučujete vyhovět návrhu, tak dobře.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 185. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 190 se pro návrh vyslovilo 190, proti nebyl nikdo. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dále bychom měli rozhodnout o bodu A.7 týkajícím se účinnosti. Podotýkám, že v případě přijetí tohoto návrhu není hlasovatelný návrh obsažený v usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pod bodem B.3. Přijetí návrhu A.7 doporučuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan ministr?

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Doporučuji rovněž.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Doporučující stanovisko taktéž.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 186. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 190 se pro návrh vyslovilo 189, proti nebyl nikdo. Návrh byl tedy přijat. Můžeme pokračovat dál.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Tím jsme vyčerpali návrhy obsažené v doporučení ústavně právního výboru pod písmenem A a bude-li se mnou souhlasit zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, mám za to, že návrhy obsažené pod písmenem B jako návrhy tohoto výboru jsou nehlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ptám se zpravodaje výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, zda souhlasí. Souhlasí, ano.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji. Já se domnívám, že jsou nehlasovatelné i návrhy uvedené pod písmenem C jako pozměňovací návrhy paní poslankyně Fischerové vzhledem k tomu, že jsme vypustili čl. 1 bodu 5. Ale pan ministr ve svém úvodním slově měl jiný názor, takže zde bychom si měli tuto problematiku zřejmě vyjasnit, jestli pan ministr se chce k tomu znovu vyjádřit.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Jde přesně o návrhy označené jakým písmenem a číslem?

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Písmenem C.1 až 4.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Já si dovolím objasnit, proč jsem přesvědčen o tom, že navzdory vašemu rozhodnutí ohledně pozměňovacích návrhů ve skupině A.5 jsou hlasovatelné pozměňovací návrhy paní poslankyně Fischerové uvedené pod písmenem C.1, 2, 3, 4. Zatímco původní koncepce vycházela z toho, že současně bude provedena novela zákona o péči o zdraví lidu č. 20 z roku 1966 Sb., koncepce paní poslankyně Fischerové se od této úpravy vzdaluje a vychází z toho, že by naopak při plném respektování dosud platného zákona č. 20 z roku 1966 Sb., byla otázka ochrany neoprávněně odebíraných orgánů, tkání a krve pokryta ustanovením § 26 tohoto platného zákona a tím by byla poskytnuta plná trestně právní garance pro možnost postihu takového jednání.

 

(pokračuje Motejl)

To znamená, že by v § 209 a), jak je navrženo, byla slova "odkazující na zvláštní předpisy" nahrazeny slovy "odkazující na zvláštní zákon", kterým by byl právě § 26 zákona 20/1966 Sb. Proto doporučuji, aby o těchto pozměňovacích návrzích, které tvoří komplex a je podle mého názoru o nich možno hlasovat jedním hlasováním, bylo hlasováno.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nicméně upozorňuji, že jste měl v této chvíli říci pouze stanovisko, nikoli opakovat závěrečnou zprávu. S faktickou poznámkou vidím pana poslance Výborného. Zřejmě, výhradně a pouze k proceduře hlasování.

 

Poslanec Miloslav Výborný: Výhradně, pouze a výlučně k proceduře hlasování. Mně je to velmi líto, protože já jsem s několika málo dalšími poslanci hlasoval proti vypuštění bodu 5 článku 1 a celého článku 2. Drtivá většina poslanců vypustila z navrhované novely tyto články, takže není možné hlasovat o pozměňujících návrzích k něčemu, co už rozhodnutím sněmovny bylo z textu předlohy vypuštěno. Bohužel.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Sdílím tentýž názor, alespoň druhou část, kterou ve svém vystoupení prezentoval pan poslanec Výborný, ostatně i paní zpravodajka. Předpokládám, že by bylo korektní dát možnost k zaujetí stanoviska navrhovateli těchto pozměňovacích návrhů, byť mi to jednací řád přímo neukládá. Pokud bude trvat odmítavé stanovisko ministra spravedlnosti, nezbude mi nic jiného než dát sněmovně k rozhodnutí, zda ano či ne. Slovo má paní poslankyně Fischerová.

 

Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, necítím se být povolanou diskutovat s právníky kterýchkoli generací. Pro mne je rozhodující stanovisko ministra spravedlnosti, stanovisko předkladatele. Pokud vím, skutečným předmětem sporu zde byl onen rozpor s akceptováním právních norem nižší účinnosti a se zmocňovacím ustanovením zákona číslo 20. Odkazem na zákon se tato záležitost podstatně změnila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Je tedy na mně jako na předsedajícím, abych rozhodl. Já jsem přesvědčen o tom, že návrh není hlasovatelný. Pokud někdo vznese protest proti mému rozhodnutí, bude muset sněmovna rozhodnout. V tuto chvíli oznamuji, že nehodlám nechat hlasovat o pozměňujících návrzích uvedených pod písmenem c) 1, 2, 3 a 4.

Prosím, paní poslankyně Fischerová.

 

Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedající, vznáším tento protest a žádám sněmovnu, aby o tomto rozhodla. Upozorňuji také na současnou situaci v naší společnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím všechny kolegy, aby hlasovali s vědomím, že hlasujeme o proceduře, jak dále budeme postupovat. Hlasováním rozhodne Poslanecká sněmovna, zda souhlasí s námitkou paní poslankyně Evy Fischerové vůči postupu předsedajícího, který odmítl nechat hlasovat o pozměňujících návrzích uvedených pod písmenem c) 1, 2, 3 a 4. Nechám o tomto hlasovat bezprostředně. Prosím pana poslance Exnera, ale opravdu jen k hlasování.

 

Poslanec Václav Exner: Aby hlasování mělo alespoň trochu smysl, žádám paní poslankyni Fischerovou, aby zvážila, zda ze své námitky nevypustí alespoň bod 4, který byl zcela jednoznačně odhlasován.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Byl bych velmi rád, kdybychom z toho nedělali licitaci téměř hodnou byť kvalitního, ale přece jen trhu. Já jsem předložil návrh, o kterém Poslanecká sněmovna v této chvíli rozhodne, a to zda souhlasí s námitkou paní poslankyně Fischerové proti postupu předsedajícího.

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 187. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 192 se pro vyslovilo 15, proti 114. Návrh nebyl přijat. Znamená to, že Poslanecká sněmovna nebude rozhodovat o pozměňovacích návrzích uvedených pod písmenem c) 1, 2, 3 a 4.

 

Slovo má opět paní zpravodajka Rujbrová.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dále bychom měli hlasováním rozhodnout o pozměňovacích návrzích přednesených panem poslancem Mandíkem a uvedených pod písmenem d) s tím, že návrhy pod body 1 a 2 spolu bezprostředně souvisejí. Doporučuji hlasovat společně. Zpravodajka doporučuje přijetí návrhu, navrhovatel nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec souhlasí se spojeným hlasováním. Rozhodneme o pozměňujících návrzích uvedených pod písmenem d) 1 a 2. Zpravodajka doporučuje, navrhovatel nedoporučuje.

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 188. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 192 se pro vyslovilo 94, proti 91. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Následují návrhy uvedené pod písmenem e) 1 a 2. Zpravodajka i navrhovatel doporučují.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 189. Kdo je pro oba dva předložené návrhy? Kdo je proti?

Z přítomných 192 se pro vyslovilo 185, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Poslední návrhy, o kterých bychom měli rozhodnout, jsou pozměňovací návrhy přednesené panem poslancem Bendou uvedené pod písmenem f) na vypuštění bodu 1, 2 a 3 v článku 1. Upozorňuji, že fakticky jsme už přijetím pozměňovacího návrhu pod písmenem e) částečně modifikovali znění ustanovení pod písmeny 1 a 2, ale podle mého přesvědčení i podle názoru pana poslance Bendy to nic nemění na tom, abychom dále hlasovali o jejich případném vypuštění. Zpravodajka ani navrhovatel nedoporučují. Bude-li souhlasit pan poslanec Benda, mohlo by být o všech těchto třech návrzích hlasováno společně.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Navrhovatel souhlasí, já se ztotožňuji s tímto postupem i se závěrem, že je tento pozměňující návrh hlasovatelný. Proto o něm nechám hlasovat v hlasování s pořadovým číslem 190, které jsem právě zahájil.

Kdo je pro předložený návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 192 se pro vyslovilo 62, proti 123. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se, pokud se nepletu, vyrovnali s dalšími pozměňovacími návrhy a měli bychom přikročit k hlasováním o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 53."

Ještě se chci ujistit. Stanovisko zpravodajky i navrhovatele zní, že jsme díky pozměňujícím návrhům pozměnili pouze trestní zákon, nikoli zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Ano, pane předsedající. Část názvu týkající se zákona č. 20/1966 byla vypuštěna hlasováním.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Skutečně návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat, zní:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 53, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

 

(pokračuje Langer)

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 191 a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 192 se pro návrh vyslovilo 133, proti 40. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji zpravodajce, děkuji navrhovateli. Tím jsme se vypořádali s bodem č. 47 schváleného pořadu schůze.

 

Dalším bodem je

 

48. Návrh poslanců Josefa Luxe, Pavla Peška a dalších na vydání zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně a doplnění zákona ČNR č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 31/ - třetí čtení

 

Zahajuji třetí čtení tohoto návrhu a prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Josef Lux a zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Jaroslav Pešán. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovních tiscích č. 31/4 a 31/5. Prosím pana poslance Jaroslava Pešána, aby spolu se mnou sledoval rozpravu, kterou nyní otevírám. Mám do ní pouze jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Václava Pícla.

 

Poslanec Václav Pícl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že při přepisu mého pozměňovacího návrhu, který je uveden pod písm. M1, došlo k chybě, využívám možnosti rozpravy ve třetím čtení a navrhuji opravu legislativně technické chyby. Navrhuji toto nové znění: "§ 5, nový odst. 3 - dosavadní odstavce 3 a 4 označit jako odstavce 4 a 5." Dále následuje text, který máte uveden, v nezměněné formě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Předpokládám, že je to pozměňovací návrh, který je uveden v tisku 31/4 pod písmenem M. Předpokládám, že pan zpravodaj zaregistroval tuto legislativně technickou úpravu. Nyní dávám slovo panu poslanci Palasovi.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl požádat rovněž o legislativně technickou úpravu tisku 31/5. Text, který je na straně 5 tisku 31/5 pod bodem 1 zní: V § 2 odst. 1 písm. f) na konci doplnit slova "a veřejných vysokých škol". Požaduji opravit "v § 4 odst. 1 písm. e). Zbytek zůstává stejný.

Tuto věc jsem konzultoval se zpravodajem i s autory zákona.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vidím souhlasné přitakání zpravodaje. Ptám se, kdo další má v úmyslu vystoupit. Žádnou další přihlášku do rozpravy nevidím. Rozpravu končím a dávám prostor pro vyslovení závěrečného slova zástupci navrhovatele panu poslanci Josefu Luxovi. Nemá v úmyslu vystoupit. Stejnou možnost dávám zpravodajům, nejprve zpravodaji zemědělského výboru panu poslanci Jaroslavu Pešánovi.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v úvodu krátký exkurs do historie tohoto zákona. Chtěl bych vás upozornit, že tento poslanecký návrh poslanců Josefa Luxe a Pavla Peška přišel do prvního čtení do sněmovny pod č. 31 dne 25. 11. 1998. Byl přikázán zemědělskému výboru a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V zemědělském výboru byl projednán na 8.schůzi dne 26. 1. 1999. Zemědělský výbor přijal usnesení č. 35. Ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.byl tento návrh zákona projednán na jeho 7.schůzi dne 20. 1. 1999 a tento výbor přijal usnesení pod č. 41, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 31/2.

Druhé čtení tohoto návrhu zákona proběhlo na této 10. schůzi dne 23. 3. 1999. Poslanecká sněmovna na tomto jednání schválila, že za základ pro předkládání pozměňovacích návrhů bude vzato usnesení zemědělského výboru č. 35, které bylo vydáno jako sněmovní tisk č. 31/3. Návrh na toto řešení jsem přednesl já jako zpravodaj se souhlasem obou navrhovatelů.

Ještě je třeba uvést, že do druhého čtení bylo předloženo usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí č. 41 jako sněmovní tisk č. 31/2.

Během druhého čtení předložilo 12 poslanců celkem 66 pozměňovacích návrhů, které máte uvedeny v tisku č. 31/4 a 31/5. To je zatím vše.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní dávám možnost se závěrečným slovem vystoupit panu poslanci Františku Ondrušovi. Nemá v úmyslu vystoupit.

Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Ještě registruji přihlášku ministra životního prostředí pana Kužvarta, kterému samozřejmě jako osobě s přednostním právem vystoupit uděluji slovo. Jeho vystoupení otevírá již uzavřenou rozpravu v rámci třetího čtení.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážený pane předsedající, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, podporuji předložený pozměňovací návrh poslance Jaroslava Palase na změnu § 2 odst. 1 písm. k) navrhovaného zákona, aby byl vyloučen převod zemědělských a lesních pozemků nejen v národních přírodních památkách, ale i v národních přírodních rezervacích a především v národních parcích.

Jsem přesvědčen, že schválení zákona ve stávajícím znění by vedlo nejen ke značnému poškození národních parků a národních přírodních rezervací, ale zejména také k vysokým - předem neodhadnutelným - nárokům na státní rozpočet.

Prodej těchto pozemků do soukromého vlastnictví by měl následující ekonomické dopady:

1. Došlo by ke vzniku nároku na úhradu ekonomické újmy hospodařících subjektů za omezení vzniklá dodržováním požadavků orgánů ochrany přírody, přičemž vzhledem k nespecifikovaným podnikatelským záměrům budoucích vlastníků může jít - a to zdůrazňuji - o neodhadnutelné částky.

2. Vznik nároku na náhradu ekonomické újmy za zdržení se hospodaření na částech parcel, které nejsou v současné době z hlediska požadavků ochrany přírody ani z hlediska zemědělského vhodné k zemědělskému využívání, jako např. prameniště, mokřady, sukcesní plochy a pozemky, které tvoří kostru ekologické stability území.

 

(pokračuje Kužvart)

Právě to, aby se privatizace týkala pozemků ve třetích zónách národních parků, jednoznačně odmítám. Finanční požadavky na státní rozpočet z důvodu zpětného odprodeje soukromými vlastníky určitých vybraných pozemků by také byly neodhadnutelné. Uvědomujeme si, že nyní by se privatizace týkala neodhadnutelné výměry pozemků ve třetích zónách národních parků a pokud by docházelo v budoucnu k jejich zpětnému nabízení státu, a takto tyto zpětné výkupy státem probíhají ve státech EU, docházelo by k tomuto zpětnému odkupu státem za cenu, která by byla řádově vyšší než původní kupní cena v nynější fázi privatizace tohoto prodávání zemědělských a lesních pozemků ve třetích zónách národních parků.

Chtěl bych zdůraznit, že toto se týká jak území Šumavského národního parku, kde je největší výměra, tak  Krkonošského národního parku a  Národního parku Podyjí. Převod pozemků by i zde v těchto parcích, v Národním parku Podyjí a Krkonošském národním parku, znamenal ohrožení předmětů ochrany některých lokalit a především permanentní a předem neodhadnutelné požadavky na státní rozpočet, na dnes neexistující kompenzace soukromým vlastníkům.

Resort životního prostředí počítá s pronájmem, a to i dlouhodobým, pozemků ve třetích zónách národních parků soukromým subjektům. Znovu tedy na závěr opakuji, že smyslem požadavku na vyloučení převodu pozemků v národních parcích je zabránit nutnosti každoročně vydávat předem neodhadnutelné částky v řádu desítek milionů korun na úhradu ekonomické újmy a zdržení se určitých činností. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že se tak zamezí vynakládání investičních prostředků na zpětné odkupy privatizovaných pozemků, které by se pochopitelně uskutečňovaly nikoliv za tržní, ale za smluvní ceny, tedy za ceny až o dva řády vyšší, než byla jejich původní cena.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem rád, že jste vyslechli mé vystoupení, kdy podporuji pozměňovací návrh pana poslance Jaroslava Palase na změnu § 2 odst. 1 písm. k). Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení otevřelo rozpravu, nicméně jen formálně, neboť žádnou přihlášku do ní nevidím. Tím ji tedy uzavírám. Prosím zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Jaroslava Pešána, aby nám ještě jednou oznámil postup při hlasování a potom přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim on i zástupce navrhovatelů vyjádřili.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi ještě říci pár vět, než vám navrhnu proceduru k vysvětlení tisku 31/4 a 31/5. Oba předložené tisky jsou naprosto identické, co se týče věcného obsahu. Rozdíl je v tom, že zatímco v tisku 31/4 je usnesení zemědělského výboru a za tím všechny pozměňovací návrhy podané ve sněmovní tisku 31/5 jsou tyto pozměňovací návrhy vždy za příslušnými paragrafy, za příslušným zněním usnesení zemědělského výboru.

Vydání tisku 31/5 bylo vedeno dobrými úmysly, ovšem ne každý dobrý úmysl má dobrý konec. Prosím vás, protože vzhledem k tomu, že v tisku 31/5 nejsou uvedena písmena a pořadová čísla u některých pozměňovacích návrhů, abychom pro toto hlasování použili tisk 31/4. Vždy vám oznámím písmeno, pořadové číslo i jméno poslance, který podal ten návrh a stranu tohoto tisku.

Tolik k vysvětlení a nyní vás ještě žádám o pozornost. Aby mohla sněmovna kvalifikovaně rozhodnout, navrhuji vám následující postup.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím všechny kolegy, kteří nevěnují dostatečnou pozornost slovům zpravodaje, aby pozornost zbystřili, neboť jde o velmi zásadní informaci.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Koncepce zákona se opírá o klíčovou tezi prodeje státní půdy fyzickým osobám se vztahem k hospodaření na zemědělské půdě. Několik pozměňovacích návrhů ohledně rozšíření na právnické osoby vůbec nebo právnické osoby specifikované by výrazně změnilo charakter zákona. Proto vám doporučuji o nich rozhodnout nejdříve. Dále bychom pokračovali podle pozměňovacích návrhů podaných k jednotlivým paragrafům k tisku č. 31/3, který máte v tisku, jak už jsem řekl, 31/4 pod písmenem a).

Ještě si vás dovoluji upozornit, že ve čtyřech až pěti případech bylo podáno více pozměňovacích návrhů k jednomu věcnému řešení. Já vás na ně a jejich rozdíly upozorním při projednávání příslušného paragrafu.

Takže, vážený pane předsedající, pokud nejsou námitky k takto navržené proceduře, můžeme přistoupit k hlasování.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nejprve se zeptám Poslanecké sněmovny, zda je zde někdo, kdo něco namítá proti postupu, který zvolil a navrhl pan zpravodaj. Vidím přihlášku pana poslance Mandíka.

 

Poslanec Josef Mandík: Pane předsedající, dámy a pánové, mám námitku proti tomu, že oficiálním tiskem byly vydány pozměňovací návrhy k tomuto tisku a pan zpravodaj navrhuje postupovat úplně podle jiného tisku. Myslím, že to není správný postup. Jestliže jsme dostali tiskem 31/5 pozměňovací návrhy, poslanci se na tento tisk předpokládám připravili, takže podle tohoto tisku by se mělo postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Přiznám se, že mám názor velmi blízký panu poslanci Mandíkovi. Pokud jsme obdrželi tisk 31/5 s poznámkou verze pro hlasování, která přesně zachycuje jednotlivé úseky zákona včetně pozměňovacích návrhů, které se vztahují přímo k těmto úsekům zákona, je to verze velmi přehledná a snadno zorientovatelná, jestli mohu použít tento výraz. Postup podle jiného tisku při tak složité materii celé hlasování a proceduru velmi komplikuje. Ale je zde námitka proti postupu, který navrhoval pan zpravodaj, ještě mu dám možnost se vyjádřit.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Pane předsedající, rozumím této námitce, ale snažil jsem se vysvětlit hned v úvodu - a chtěl bych vaším prostřednictvím říci panu poslanci Mandíkovi, ještě jsem na to včera dokonce upozorňoval a on to dobře ví - že oba tisky jsou identické, co se týče znění pozměňovacích návrhů, i tisk 31/4 byl vydán jako pozměňovací návrh Josefa Luxe. Znovu upozorňuji, že tato procedura, kterou jsem navrhl - vzhledem k tomu, že budeme přeskakovat z paragrafu do paragrafu a že ve sněmovním tisku 31/5 nejsou u některých pozměňovacích návrhů pořadová čísla a my musíme vyjímat u některých hlasování jednotlivé pozměňovací návrhy - tak myslím a dovolím si vás, pokud schválíte můj postup, o tom přesvědčit při projednávání, že mnou navržená procedura bude přehledná.

Znovu zdůrazňuji, že oznámím před každým hlasováním, ke kterému paragrafu byl podán pozměňovací návrh, pod jakým písmenem, pod jakým číslem, kdo ho podal a na jaké straně sněmovního tisku 31/4 se tento pozměňovací návrh nachází.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře, pane zpravodaji. Přece jen myslím, že by bylo vhodné nyní rozhodnout, protože rozumím námitce pana poslance Mandíka jako námitce dvojího druhu, nejprve proti postupu, který navrhoval zpravodaj, to je vzít za základ sněmovní tisk 31/4 místo tisku 31/5, to je první bod, a druhý bod postupovat v hlasování podle koncepce následující, nejprve tedy rozhodnout o všech pozměňovacích návrzích, které rozšiřují okruh osob z fyzických na právnické a poté hlasovat o zbytku.

 

(pokračuje Langer)

Reprodukoval jsem vás, pane poslanče Mandíku, nějak přesně, tedy v tomto smyslu? Mohu tedy nechat a nechám v tuto chvíli hlasovat dvakrát.

Nejprve rozhodneme o tom, jaký sněmovní tisk budeme brát jako základ našeho hlasování.

Pan zpravodaj navrhl, že by tímto tiskem měl být sněmovní tisk 31/4. Nicméně ještě před hlasováním předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.

 

Poslanec Jan Kasal: Pane místopředsedo, omlouvám se všem, kteří v tuto chvíli nebudou spokojeni s návrhem, ale prosím o pět minut pauzy.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Je to žádost, které vyhovuji. Přerušuji jednání do 10.20 hodin.

 

(Schůze přerušena v 10.11 hodin.)

 

(Schůze opět zahájena v 10.19 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, vypršela přestávka, kterou si vyžádal poslanecký klub KDU-ČSL a kterou jsem ještě prodloužil o tři minuty navíc. Měli bychom přikročit ke dvěma důležitým hlasováním, které mají vztah k proceduře dalšího hlasování o pozměňovacích návrzích tak, jak zazněly v rámci druhého čtení tohoto návrhu zákona.

Prosím, abyste zaujali svá místa, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, neboť za malou chvíli nechám hlasovat o dvou návrzích. Na žádost některých z vás jsem vás odhlásil, prosím, abyste se zaregistrovali svými kartami. Vzhledem k tomu, že jsem dospěl k závěru, že pokud nezahájím hlasování, nedojde ke zklidnění pohybu v jednací síni, v tuto chvíli nechám hlasovat o návrhu, kterým rozhodneme o tom, že za základ našeho postupu v rámci třetího čtení budeme považovat sněmovní tisk 31/4.

 

V hlasování s pořadovým číslem 192, které jsem teď zahájil, se ptám, kdo je pro předložený návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 192 se pro vyslovilo 99, proti 92. Návrh byl přijat.

 

Dalším hlasováním rozhodneme o postupu, který navrhl zpravodaj, a to, že bychom nejprve hlasovali o pozměňovacích návrzích, které rozšiřují oprávněné osoby z fyzických také na právnické osoby a teprve po nich bychom hlasovali o zbývajících pozměňovacích návrzích.

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 193 a ptám se, kdo je pro předložený návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 193 z přítomných 193 pro návrh 99, proti 82. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme rozhodli o proceduře hlasování v rámci třetího čtení a teď prosím zpravodaje, aby tak jak sliboval, přehledně, jasně a nezpochybnitelným způsobem nás provedl celým hlasováním.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Pokusím se, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, v prvním pozměňovacích návrhu bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Mandíka, který je na straně 14 pod písm. C3 a vztahuje se k § 4.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Stanovisko navrhovatele nesouhlasné, stanovisko zpravodaje rovněž nesouhlasné. Třebaže to je rozsáhlý pozměňovací návrh, má vztah pouze k jednomu paragrafu. Předpokládám, že budeme hlasovat o něm jako o celku.

Pan poslanec Mandík.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Jestli dovolíte, upozorním pana kolegu Mandíka. Vím, že tam má ještě podmiňující návrh. Já na to upozorním. Nyní hlasujeme o pozměňovacím návrhu, který je pod písm. C3.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 194. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 194 poslanců se pro návrh vyslovilo 96, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní bychom hlasovali rovněž o pozměňovacím návrhu pana poslance Mandíka, který byl podán pod písm. C3, odst. 3 rovněž na straně 14 a rovněž je k § 4.

Stanovisko předkladatele nesouhlasné, zpravodaj rovněž nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Chci se ujistit. Je to pozměňovací návrh C3? O tom jsme teď hlasovali.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Pan kolega Mandík měl pozměňovací návrh k § 4, který zněl, že v případě neprojití jeho pozměňovacího návrhu C3, navrhuje jako podmíněný návrh hlasovat potom o pozměňovacím návrhu, který byl podán pod písm. C3 nový odst. 3 na straně 14 dole.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Rozumím tomu tak, že jsme hlasovali o návrhu pana poslance Mandíka, který se vztahoval k § 4 odst. 1 a 2. Tento návrh nebyl přijat. Nyní hlasujeme o pozměňovacím návrhu pod písm. C3 mající vztah k § 4 odst. 3. Pan poslanec Mandík souhlasí. Žádné jiné protesty zde nevidím.

 

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 195 a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 193 poslanců se pro vyslovilo 95, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní bychom přistoupili k pozměňovacímu návrhu, který podal pan kolega Skopal pod písm. L1 na straně 19. Rovněž je k § 4.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosil bych zpravodaje, aby nejprve říkal stranu - ne politickou - a potom teprve písmeno.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Opakuji: strana 19, poslanec Skopal pod písm. L1.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Stanovisko předkladatele nesouhlasné, zpravodaj rovněž nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 196. Ptám se, kdo je pro návrh L1. Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 194 poslanců se pro vyslovilo 95, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Přistoupíme k dalšímu hlasování o pozměňovacím návrhu, který na straně 16 předložil pan poslanec Palas pod písm. D3. Je to rovněž k § 4. Stanovisko předkladatele je nesouhlasné, zpravodaje rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 198. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 194 poslankyň a poslanců se pro vyslovilo 95, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní přistupujeme k pozměňovacím návrhům na straně 15, které podal kolega Palas pod písmenem D 1. Zde bych chtěl upozornit, že se jedná o návrh, který zazněl v obecné rozpravě nyní před třetím čtením - kolega Palas požádal o opravení znění jeho návrhu. Tento jeho pozměňovací návrh se po opravě nebude vztahovat k § 2 odst. 1 písm. f), tak jak zní původně, ale bude se vztahovat k § 4 odst. 1 nové písm. e).

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Potvrzuji tuto legislativně technickou úpravu v rámci třetího čtení. Ptám se na stanoviska předkladatele.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Stanovisko předkladatele je souhlasné, zpravodaj rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 199. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 194 poslankyň a poslanců se pro vyslovilo 194, proti nebyl nikdo.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní pozměňovací návrh na straně 16 rovněž poslance Palase označený jako D5 k § 4 odst. 3.

Stanovisko předkladatele souhlasné, zpravodaj rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 200. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 194 se pro vyslovilo194, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní bych chtěl, pane předsedající, upozornit, že po takto proběhlém hlasování je pozměňovací návrh, který podal pod písm. L2 na straně 19 pan poslanec Skopal, nehlasovatelný.

Potom návrh D8 pana poslance Palase na straně 16, vztahující se k § 7. (Poslanec Palas souhlasí.)

Dále nehlasovatelné pozměňovací návrhy pana poslance Skopala na straně 19 a 20 pod písm. L3, 4 a 6.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Všichni předkladatelé pozměňovacích návrhů souhlasí s takovouto interpretací zpravodaje. Můžeme postoupit dále.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní bychom přikročili k dalšímu hlasování. Je to legislativně technická úprava, kterou jsem navrhoval já pod písm. N1, je to k § 1 na straně 20.

Stanovisko předkladatele je souhlasné, zpravodaj rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Rozumím tomu tak, že hlasujeme o návrhu N1.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 201. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 194 se pro návrh vyslovilo 194, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který přednesl kolega Zuna. Musím se sám zorientovat, protože tady výjimečně z tisku vypadla strana. Je to strana 19. Kolega Zuna podával pod písm. K1 na straně 19 pozměňovací návrh, legislativně technickou úpravu. Předcházím: stanovisko navrhovatele, stanovisko zpravodaje je nesouhlasné. Konzultoval jsem to s kolegou Zunou a ten rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Takže máme tři záporná stanoviska.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 202. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 194 se pro návrh vyslovil jeden, proti 187. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní zde máme další legislativně technickou úpravu, kterou jsem předkládal já, na straně 20 a je označená jako N2, vztahující se k § 2 odst. 1.

Stanovisko navrhovatele je souhlasné, zpravodaj rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 203. Ptám se, kdo je pro předložený návrh N2. Kdo je proti?

Z přítomných 194 se pro návrh vyslovilo 188, proti dva. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další je legislativně technická úprava pod písm. N3 na straně 20. Podával jsem ji já k § 2.

Stanovisko předkladatele je souhlasné, zpravodaj rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 204. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti? Návrh pod písm. N3.

Z přítomných 194 pro návrh 193, jeden proti. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Ještě snad pro kolegy vysílám signál pro kolegu Mandíka, že o jeho návrzích C2 na straně 14 rozhodneme až u převodu na školy.

Pokračujeme nyní skupinou pozměňovacích návrhů, která se týká národních parků a jsou směrovány k § 2.

Jako první nejširší návrh na straně 16 pod písm. D2 kolegy Palase.

Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné, zpravodaj rovněž nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě jednou opakuji: Rozhodneme o návrhu na straně 16 písmeno D číslo 2. Obě dvě stanoviska nesouhlasná.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 205. Ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 194 poslanců se pro návrh vyslovilo 96, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní rozhodneme hlasováním o návrhu poslance Ambrozka na straně 17 pod písm. E1, vztahující se rovněž k národním parkům.

Stanovisko navrhovatele je souhlasné, zpravodaje nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování pod pořadovým číslem 206 a ptám se, kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 194 se pro návrh vyslovilo 127, proti 60. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Máme zde ještě k tomuto samému problému návrh, který podalo životní prostředí. Návrh je na str. 13 pod písm. B. Je to užší varianta.

Podle mě je tento návrh nehlasovatelný, vzhledem k tomu, že byl schválen návrh pana poslance Ambrozka.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: V tuto chvíli si nejsem jist, zda toto nebyly návrhy k téže věci a neměli jsme nejprve rozhodnout orientačním hlasováním o tom, o kterém z předložených návrhů budeme hlasovat jako o prvním.

Nicméně v tuto chvíli musím konstatovat, že tento postup by byl možný pouze na základě revokace našeho předcházejícího hlasování. Žádný návrh k tomu nevidím, takže souhlasím s tím, že návrh uvedený na str. 13 pod písm. B1 je v tuto chvíli nehlasovatelný.

Prosím, pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: K této problematice je zde ještě návrh pana poslance Mandíka na str. 14 pod písm. C1. Dovolil bych si tvrdit, že v tomto případě je návrh rovněž nehlasovatelný.

 

Poslanec Josef Mandík: Souhlasím.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Mandík souhlasí. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Tím jsme se přenesli přes národní parky.

Nyní se dostáváme na str. 17. Pozměňovací návrh pod F písm. l podal pan poslanec Tomíček, vztahuje se rovněž k § 2 a jedná se o návrh "chráněná ložisková území".

Předkladatel nesouhlasí, zpravodaj rovněž nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování pořadové číslo 207 a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 194 se pro návrh vyslovilo 96, proti 97, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na str. 17 je pozměňovací návrh pana poslance Ambrozka pod písm. E2 vztahující se k § 3. Jedná se o legislativně technickou úpravu. Zpravodaj se domnívá, že je to nadbytečná legislativně technická úprava. Předkladatel je neutrální, stanovisko zpravodaje je nesouhlasné. Myslím, že to, co navrhuje pan poslanec Ambrozek, vyplývá z předcházejícího textu a opravdu si myslím, že je to nadbytečné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane zpravodaji, myslím, že bychom měli znát jasné stanovisko navrhovatele a zpravodaje.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Stanovisko navrhovatele je neutrální, zpravodaj nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Hlasováním nyní rozhodneme o pozměňovacím návrhu pod písm. E2.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 208 a ptám se , kdo je pro. Kdo je proti?

Z přítomných 194 se pro návrh vyslovilo 97, proti 87. Návrh přesto nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní se dostáváme k pozměňovacímu návrhu pana poslance Zuny na str. 19 pod písm. K2.

Stanovisko zpravodaje po konzultaci s panem poslancem Zunou je nesouhlasné, předkladatel rovněž nesouhlasí. Jedná se o legislativně technickou úpravu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 209 a ptám se, kdo je pro pozměňovací návrh pod písm.K2. Kdo je proti?

Z přítomných 194 pro návrh bylo 5 poslanců, proti 181. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na str. 20 pod písm. N4 je můj pozměňovací návrh.

Stanovisko předkladatele je souhlasné, zpravodaje rovněž souhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 210 a ptám se, kdo je pro pozměňující návrh pod písm. N4. Kdo je proti?

Z přítomných 194 pro návrh hlasovalo 193, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další pozměňovací návrh je na str. 18 poslance Kvapila pod písm. I1. Jedná se o legislativně technickou úpravu.

Stanovisko navrhovatele je souhlasné, zpravodaje rovněž souhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 211 a ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 194 bylo pro 194, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další pozměňovací návrh pana poslance Kvapila je na str. 18 pod písm. I2. Je to rovněž legislativně technická úprava.

Stanovisko navrhovatele je souhlasné, zpravodaje rovněž souhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 212 a ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 194 je pro návrh 193, proti nikdo. Pozměňující návrh pod písm. I2 byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní se dostáváme k bloku, který bych si dovolil nazvat "převody na obce".

Jako první je zde pozměňující návrh na str. 14 pod písm. B2, který vzešel z životního prostředí. Ale zde bych chtěl upozornit, že ve druhém čtení po konzultaci jsem byl ujištěn, že pan poslanec Hrnčíř podal za životní prostředí upřesňující pozměňující návrh uvedený na str. 17. Zdůrazňuji, že tyto návrhy jsou identické, jenom v původním návrhu životního prostředí byla špatně uvedena písmena.

Znovu opakuji, že můžeme vzít jako jedno hlasování pozměňující návrh pana poslance Hrnčíře na str. 17 pod písm. G1.

Ještě se pro jistotu zeptám zástupců životního prostředí, mohu-li to takto reprodukovat? (Souhlas.)

 

(pokračuje Pešán)

Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné a zpravodaje také nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 213. Kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti?

Z přítomných 193 poslanců se pro vyslovilo 81, proti 41. Návrh nebyl přijat.

 

Zpochybňuje někdo výsledek předcházejícího hlasování? Ano, vidím zpochybnění. Nechám hlasovat o námitce, která zpochybnila výsledek předcházejícího hlasování.

Pan poslanec Vymětal.

 

Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, byl bych velice rád, aby návrh toho, kdo předkládá zpochybnění a proč, zazněl na mikrofon. Nebylo slyšet.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím paní poslankyni Dundáčkovou.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Omlouvám se, že jsem tak neučinila na začátku. Zpochybňuji toto hlasování, neboť moje hlasovací zařízení mi neumožnilo hlasovat ani ano, ani ne, nereagovalo na žádný dotek. Pokud vím, bylo to i u ostatních poslanců v mém okruhu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zazněla námitka.

Nechám hlasovat kdo s touto námitkou souhlasí v hlasování pořadové číslo 214. Kdo je proti?

Z přítomných 194 se pro námitku vyslovilo 177, proti 4, návrh byl přijat.

 

Budeme opakovat hlasování o pozměňujícím návrhu uvedeném pod písm. G na straně 17. Na žádost některých z vás jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými identifikačními kartami.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Zopakuji ještě stanovisko navrhovatele - je nesouhlasné, zpravodaje rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Jsou dvě nesouhlasná stanoviska.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 215. Kdo je pro návrh uvedený pod písm. G? Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 193 se pro návrh vyslovilo 93 poslankyň a poslanců, proti bylo 71. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Měli bychom hlasovat ke straně 18, návrh pana poslance Kvapila pod písm. I5.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, chci se ještě ujistit, že pozměňovací návrh na straně 14 pod písm. D2 považujeme za nehlasovatelný.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Ano. Proto jsem se ještě dotazoval zástupce výboru pro životní prostředí. Vysvětloval jsem, že se jedná o identické návrhy. Návrh na straně 17 pod písm. G1 je legislativně technické upřesnění.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Žádný protest proti tomu nevidím. Konstatuji, že pozměňující návrh na straně 14 písm. B2 je nehlasovatelný.

Pro stenozáznam oznamuji, že kolegové Gross a Lobkowicz mají náhradní karty č. 1 a 3. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu na straně 18 pana poslance Kvapila pod písm. I5. Stanovisko navrhovatele je neutrální, zpravodaj nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 216. Kdo je pro návrh? Kdo je proti?

Z přítomných 195 poslankyň a poslanců pro návrh hlasovalo 123, proti 55. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní přistoupíme k pozměňovacímu návrhu na straně 18 rovněž poslance Kvapila, který je uveden pod písm. I4. Stanovisko navrhovatele souhlasné, zpravodaje rovněž souhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsme hlasování s pořadovým číslem 217. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 195 poslankyň a poslanců pro návrh hlasovalo 193, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další hlasování bude o pozměňovacím návrhu na straně 18 poslance Kvapila pod písm. I3. Stanovisko navrhovatele je souhlasné, zpravodaj rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 218 a ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 195 poslankyň a poslanců pro návrh hlasovalo 192, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Dostáváme se ke skupině pozměňovacích návrhů, které bych označil jako převody na školy.

První pozměňovací návrh na straně 20 je pozměňovací návrh poslance Pícla pod písm. M1. Stanovisko navrhovatele je souhlasné, zpravodaj nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Upozorňuji, že v rámci třetího čtení byla přednesena legislativně technická úprava.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za upozornění. Omlouvám se. Legislativně technická úprava je jen zpřesnění návrhu pana poslance Pícla, kdy tam dodává nový odstavec 3, ostatní přečíslovat.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě jednou prosím o stanoviska.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Navrhovatele je souhlasné, zpravodaje nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 219. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 195 poslankyň a poslanců pro návrh hlasovalo 140, proti 44, návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Vzhledem k tomu, že byl tento pozměňovací návrh přijat, musíme hlasovat o pozměňovacím návrhu rovněž na straně 20 pana poslance Pícla označeném jako M2. Jedná se o nový název. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 195 pro návrh hlasovalo 189, proti nikdo (v hlasování číslo 220). Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní je pozměňovací návrh pana poslance Mandíka na straně 14 označený jako C2. Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné, zpravodaje rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vidím přihlášku navrhovatele tohoto pozměňujícího návrhu pana poslance Mandíka. Prosím, pane poslanče, výhradně k proceduře.

 

Poslanec Josef Mandík: Já bych chtěl upozornit, že je to v rozporu s tím, co jsme teď přijali, navrhoval bych sněmovně, aby tento pozměňovací návrh byl stažen. (Hlasy: Stahovat nemůžeme.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ne, stahovat nemůžeme, můžeme se shodnout na tom, že tento pozměňující návrh je nehlasovatelný z důvodu přijetí jiného pozměňujícího návrhu. Já tímto konstatováním mohu považovat pozměňující návrh C2. za vyřízený. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další pozměňovací návrh na straně 16 je návrh pana poslance Palase pod písmenem D7. Stanovisko navrhovatele: Je to totéž.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Palas souhlasí s tím, že pozměňující návrh pod D7 je nehlasovatelný. D7, nebo  D6? (Hlas. D7.). Ale i D6, pokud se nepletu.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: I D6.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, že jste mi dali za pravdu. Prosím, pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další pozměňující návrh je na straně 18 pana poslance Máčeho pod písmenem J1. Stanovisko navrhovatele nesouhlasné, stanovisko zpravodaje rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 221 a ptám se: Kdo je pro návrh J1? Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 195 se pro návrh vyslovilo 95, proti bylo 100, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní zde byl pozměňující návrh týkající se zahrádkářských svazů pana poslance Mandíka, označený jako C5. Vzhledem k tomu, že nebyl přijat jeho pozměňovací návrh C3 odst. 3 na straně 14, zpravodaj se domnívá, že tento pozměňující návrh je nehlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Hovoříme o pozměňovacím návrhu C5 na straně 15. Pan poslanec Mandík - znamenalo by to, že by nebyl hlasovatelný i pozměňovací návrh C4, pokud se nepletu.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Ano.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: To znamená, že nebudeme hlasovat o pozměňujících návrzích C4 a C5.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní je zde na straně 20 pozměňovací návrh, který podával zpravodaj pod písmenem N5. Jedná se legislativně technickou úpravu. Stanovisko navrhovatele je souhlasné, zpravodaj rovněž souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 222 a ptám se: Kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 188, proti nikdo, návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 16 je pozměňovací návrh pana poslance Palase označený jako písmeno D9. Já se domnívám, že tento návrh je nehlasovatelný. Dovolil bych si to ještě konzultovat s navrhovatelem, protože se týká právnických osob a právnické osoby jsme v § 4 neodsouhlasili.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Palas nesouhlasí, žádá, abychom rozhodli hlasováním o tomto pozměňovacím návrhu.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Když dovolíte, pane předsedající, já se pokusím vysvětlit panu kolegovi… (Projevy nesouhlasu.) Dobře, budeme hlasovat.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Umluvili jsme zpravodaje, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné, zpravodaje rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: A my rozhodneme o pozměňovacím návrhu pod písmenem D9 na straně 16.

Zahájil jsem hlasování číslo 223 a ptám se: Kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 195 se pro návrh vyslovilo 94, proti 99, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní se dostáváme k pozměňovacímu návrhu na straně 22 kolegyně Sehnalové pod písmenem O. Já bych se zeptal paní poslankyně Sehnalové - myslím si, že vzhledem k dalšímu bychom měli o tomto jejím návrhu hlasovat odděleně. Paní poslankyně souhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Budeme tedy hlasovat dvakrát o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Sehnalové. Nejprve rozhodneme o vypuštění písmena a) v § 7 odst. 1.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné, zpravodaj rovněž nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 224. Ptám se: Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 195 pro návrh hlasovalo 95, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Teď rozhodneme o pozměňovacím návrhu pod písmenem O majícímu vztah k § 7 odst. 1, písm. d). Stanoviska?

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Obojí nesouhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 225 a ptám se: Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 195 se pro vyslovilo 96, proti 98, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další pozměňovací návrh je na straně 18 pana poslance Máčeho, označený jako J2. Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné, stanovisko zpravodaje rovněž nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 226 a ptám se: Kdo je pro návrh J2.? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 96, proti návrhu 93, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další návrh na straně 18 pana poslance Máčeho označený jako J3 je nehlasovatelný, protože je identický s pozměňovacím návrhem, který předložila paní kolegyně Sehnalová. Jednalo se o vypuštění písmene d).

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec souhlasí, můžeme pokračovat dál.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další pozměňovací návrh je na straně 15 pod písmenem C6 pana poslance Mandíka. Mám stejnou výtku, jako jsem měl u kolegy Palase, ale tam jsme řekli, že budeme hlasovat, tudíž necháme o tomto návrhu hlasovat. Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné, rovněž tak zpravodaj nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 227. Ptám se: Kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti?

Z přítomných 195 se pro vyslovilo 95, proti 95, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 16 je pozměňovací návrh pana poslance Palase označený jako D10. Liší se od předcházejícího jen nepatrně. Zpravodaj stahuje. (Námitky.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Palas.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Chtěl bych požádat pana zpravodaje, aby srozumitelně přečetl text tohoto pozměňujícího návrhu, protože ne všichni kolegové mají tisk.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Není toto povinností zpravodaje, nicméně žádost v tomto případě zde byla přednesena. Já nemohu zpravodaje nutit, nicméně jeho úkolem není číst jednotlivá znění pozměňujících návrhů. Záleží na jeho uvážení, zda v tomto případě tak učiní, či nikoliv.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Jsem zpravodaj tolerance sama. Chtěl jsem ještě upozornit, že jsem mohl postupovat úplně jinak. Snažím se být přesný, protože tento text je shodný mimo jednoho slova. Já nevím, jestli si je toho předkladatel vědom, mimo jednoho slova je shodný s textem pana poslance Mandíka, který jsme teď před chvílí zamítli. V každém případě já přečtu:

Tento pozměňovací návrh zní: do § 7 vložit nový odstavec 2, který zní: "Na koupi zemědělského pozemku podle tohoto zákona má předkupní právo nájemce, který na pozemku prokazatelně hospodaří po dobu nejméně 24 měsíců a nemá ke dni prodeje závazky po lhůtě splatnosti vůči českému státu."

Chtěl bych upozornit jako zpravodaj, že předkupní právo máme v tomto zákoně pouze státu a že by došlo k paradoxní situaci při přijetí tohoto návrhu, že by vlastně nájemce měl předkupní právo.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane zpravodaji, jsme v proceduře hlasování. Stejně tak jako nemohu připustit jakékoliv poznámky k věcnému obsahu pozměňujících návrhů ze strany předkladatelů, nemohu ani vám dát možnost k jejich komentování. (Pešán: Já se omlouvám.)

V každém případě platí to, že na všechny lavice nebo na všechna místa byly rozdány sněmovní tisky a každý, kdo má zájem, může podle sněmovního tisku postupovat a mít jasný přehled, o jakém pozměňujícím návrhu v tu danou chvíli hlasuje.

 

Nyní rozhodneme o pozměňujícím návrhu pod písmenem D10. Nesouhlasná stanoviska předkladatele i zpravodaje.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 228. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 195 poslanců se pro vyslovilo 95, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní zde máme legislativně technickou úpravu na straně 20, kterou předložil zpravodaj pod písmenem N6, a požádal bych pro určité urychlení, že rovněž za tím na straně 20 následuje další legislativně technická úprava, označená jako N7, jestli bychom nechali o těchto dvou úpravách hlasovat.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, zeptám se, jestli je proti takovému postupu námitka? Námitku nevidím. Ptám se na stanovisko předkladatele - souhlasné stanovisko včetně zpravodaje.

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 229. Ptám se, kdo je pro návrhy N6 a 7. Kdo je proti?

Z přítomných 195 - pro návrh 192, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 15 je návrh poslance Mandíka, označený jako C7. Ovšem tento návrh je nehlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano. Pan poslanec souhlasí.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 19 návrh poslance Skopala, označený jako L5. Stanovisko navrhovatele je nesouhlasné a rovněž zpravodaj nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 230. Ptám se, kdo je pro návrh L5. Kdo je proti?

Z přítomných 195 - pro návrh 95, proti návrhu 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Další pozměňující návrh na straně 15 poslance Mandíka C8, zkonzultuji s ním, je dle názoru zpravodaje rovněž nehlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec souhlasí.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 20 jsou dvě za sebou následující legislativně technické úpravy, které předkládá zpravodaj, označené jako N8, N9. Zase bych požádal sněmovnu, zda bychom hlasovali en bloc.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nevidím námitku - vidím námitku, pan poslanec Mandík vznáší námitku o společném hlasování o pozměňujících návrzích pod písmenem N8 a 9. Budeme tedy hlasovat jednotlivě. Nejprve rozhodneme o návrhu N8.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Návrh N8 na straně 20, stanoviska jsou souhlasná - jak u předkladatele, tak zpravodaje.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Souhlasná stanoviska předkladatele i zpravodaje.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 231. Ptám se, kdo je pro návrh N8. Kdo je proti?

Z přítomných 195 se pro návrh vyslovilo 169, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 20, N9 - souhlasná stanoviska jak navrhovatele, tak zpravodaje.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 232. Ptám se, kdo je pro návrh N9. Kdo je proti?

Z přítomných 195 se pro návrh vyslovilo 192, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 19 je pozměňující návrh pana poslance Zuny, označený jako K4. Ale po domluvě s panem poslancem Zunou, on tento návrh stahuje, poněvadž reaguje jeho pozměňující návrh na to, co je již v textu opraveno.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nelze stáhnout, je nehlasovatelný. Pan poslanec souhlasí, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh N10, který jsem podával já jako zpravodaj. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 233. Ptám se, kdo je pro návrh pod písmenem N10. Kdo je proti?

Z přítomných 194 - pro návrh 101, proti 92. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 15 pozměňovací návrh pana poslance Mandíka, označený jako C9. Rovněž zde se zpravodaj domnívá, že je tento pozměňovací návrh nehlasovatelný, protože byl podmíněn přijetím jeho pozměňovacího návrhu C3.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Mandík souhlasí.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh zpravodaje, označený jako N11, legislativně technická úprava. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 234. Ptám se, kdo je pro návrh N11. Kdo je proti?

Z přítomných 195 - pro návrh 192, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní následující pozměňující návrh na straně 21, označený jako N12, bych si dovolil stáhnout jako navrhovatel.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane zpravodaji, nemůžete stáhnout.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Dobře, takže dojde k paradoxní situaci, že nesouhlasím jako zpravodaj. Rovněž předkladatel nesouhlasí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Život je plný paradoxů, pane poslanče. Nechám hlasovat o pozměňujícím návrhu uvedeném pod písmenem N12. Navrhovatel i zpravodaj nesouhlasí.

Já se ptám, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 195 - pro návrh 4, proti 177 (v hlasování číslo 235). Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 je pozměňovací návrh zpravodaje označený jako N13. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 236. Kdo je pro návrh N13? Kdo je proti?

Z přítomných 195 se pro vyslovilo 192, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh zpravodaje označený N14 - legislativně technická oprava. Souhlasná stanoviska.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 237. Kdo je pro návrh N14? Kdo je proti?

Z přítomných 195 se pro návrh vyslovilo 190, proti 1, návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh pod písmenem N15. Stanoviska jsou nesouhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 238. Kdo je pro? Kdo je proti návrhu?

Z přítomných 195 se pro vyslovilo 93, proti návrhu 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh označený jako N16. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 239. Kdo je pro návrh N16? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 194, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh označený jako N17. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 240. Kdo je pro návrh N17? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh se vyslovilo 194, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Pozměňovací návrh na straně 21 označený jako N18. Souhlasná stanoviska.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 241. Kdo je pro pozměňovací návrh N18? Kdo je proti?

Z přítomných 195 se pro návrh vyslovilo 190, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 je návrh N19. Souhlasná stanoviska.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 242. Kdo je pro návrh N19? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 171, proti 7. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 19 je pozměňovací návrh pana poslance Zuny označený jako K3. Souhlasná stanoviska.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 243. Kdo je pro návrh K3? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 99, proti 94. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh N20. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 244. Kdo je pro návrh N20. Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 194, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Faktická poznámka pana poslance Brožíka.

 

Poslanec František Brožík: Pane předsedající, mám k vám prosbu. Nevím, kdo to zde řídí z hlediska počítačové techniky, ale nechte chvíli výsledky na světelných tabulích. Než člověk otočí hlavu, výsledky jsou pryč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Respektuji vaši připomínku. Je to mým úkolem. Ponechám tedy výsledky hlasování na hlasovací tabuli. Byl jsem veden jedním jediným cílem, a to urychlit průběh hlasování. Nicméně beru vaši připomínku. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 21 pozměňovací návrh N21. Souhlasná stanoviska.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 245. Kdo je pro předložený návrh N21? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 192, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Nyní se dostáváme k třetí části návrhu zákona. Zde máme na straně 17 návrh pana poslance Grůzy označený jako H1. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 246. Kdo je pro návrh H1? Kdo je proti?

Z přítomných 195 se pro návrh vyslovilo 194, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Na straně 18 rovněž návrh pana poslance Grůzy označený jako H2, rovněž legislativně technická úprava. Souhlasná stanoviska.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 247. Kdo je pro návrh H2? Kdo je proti?

Z přítomných 195 pro návrh 185, proti 1, návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Poslední pozměňovací návrh pana poslance Grůzy na straně 18 označený jako H3. Stanoviska jsou souhlasná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 248. Kdo je pro návrh H3? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 248 ze 195 pro návrh 190, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Tímto jsme, pane předsedající, ukončili hlasování o pozměňovacích návrzích, které byly předloženy. Podle mého názoru můžeme hlasovat o návrhu poslaneckého zákona jako o celku.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vidím přihlášku předsedy poslaneckého klubu KSČM pana Vojtěcha Filipa. Uděluji mu slovo.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych požádat o přestávku na poradu klubu na dobu 45 minut, abychom vyhodnotili přijaté pozměňovací návrhy. Zároveň se také vyjádřili k politováníhodnému průběhu rána.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Je 11.31 hodin. Spojím polední přestávku s přestávkou na poradu klubu. Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do 13.00 hodin s tím, že budeme hlasovat o výsledném znění zákona.

 

(Schůze přerušena v 11.31 hodin.)

 

(Schůze zahájena ve 13.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás, abyste zaujali svá místa a zaregistrovali se svými identifikačními kartami, neboť budeme pokračovat v odpolední části dnešního jednacího dne 10. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Podle našeho rozhodnutí před polední přestávkou je nyní před námi závěrečné hlasování o předloženém návrhu zákona, který jsme měli všichni k dispozici pod sněmovním tiskem 31, resp. jednotlivé tisky vycházející z gesčních výborů, a pak byly předloženy k hlasování.

Prosím, aby své místo ještě na tuto poslední chvíli zaujali zástupce předkladatelů a zpravodaj zemědělského výboru. A všechny kolegyně a kolegy, kteří v sále dosud stojí a nejsou na svých místech, prosím, aby usedli a přihlásili se svými identifikačními kartami.

Zástupce předkladatelů i zpravodaj zaujali svá místa u stolku zpravodajů.

O slovo se přihlásil předseda poslaneckého klubu KSČM.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, klub KSČM požádal před závěrečným hlasováním o přestávku na poradu klubu a dovolte mi, abych vám krátce sdělil stanovisko našeho poslaneckého klubu.

Vzhledem k tomu, jakým způsobem prošly, resp. neprošly pozměňovací návrhy, a protože zákon zakládá nerovnost jednotlivých subjektů českého práva, tj. fyzických a právnických osob v této oblasti, není možné, aby klub KSČM takovou nerovnost v právech podpořil a budeme hlasovat proti zákonu.

Zároveň chci sdělit, že jakmile bude zákon ve Sbírce zákonů uveřejněn, zpracujeme rozbor a požádáme kvalifikovanou část Poslanecké sněmovny o podpisy na případné ústavní stížnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo.

Kolegyně a kolegové, o všech návrzích bylo hlasováno a nyní bychom měli přikročit k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Josefa Luxe, Pavla Peška a dalších na vydání zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 31, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

Kolegyně a kolegové, všechny jsem vás před chvíli odhlásil, takže alespoň ty z vás, kteří toto nezaregistrovali prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami.

 

V hlasování s pořadovým číslem 249 nechávám hlasovat o návrhu usnesení, který jsem před chvíli přednesl.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro přednesený návrh usnesení, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 197 poslankyň a poslanců se pro vyslovilo 103, proti 94. (Potlesk.) Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dalším bodem jednání je

 

79. Návrh na revokaci usnesení Poslanecké sněmovny č. 176

 

Návrh na revokaci tohoto usnesení vám byl rozdán do lavic.

Prosím, aby se slova ujal pověřený zástupce zahraničního výboru pan poslanec Jiří Payne a informoval nás o celé záležitosti.

Současně prosím o klid v jednacím sále.

S procedurální připomínkou se hlásí pan poslanec Evžen Snítilý, kterému k ní mohu udělit slovo.

 

Poslanec Evžen Snítilý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jsem zásadním odpůrcem zpochybňování hlasování, ale skutečně jsem hlasoval "Ne" a hlasovací zařízení ukázalo "Ano". Ale myslím si, že v tomto hlasování bylo 103 hlasů pro, já jsem tuto chybu udělal a myslím si, že mé hlasování nemůže ovlivnit celý výsledek. Proto jenom pro stenozáznam to takto uvádím. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Jiřímu Paynemu.

 

Poslanec Jiří Payne: Když jsme projednávali Chartu místní samosprávy, projednávali jsme vládní návrh, který vykazoval jisté formální nedostatky. Mimo jiné ve vládním návrhu jsme dostali předložen návrh usnesení sněmovny, ve kterém se říkal přesný výčet článků Charty místní samosprávy, kterými se cítíme, resp. necítíme být vázáni z celkového objemu, který se nabízí z hlediska mezinárodního práva. Problém je v tom, že se ve vládním návrhu ocitla chyba, možná překlep, možná špatně dopočítané články. Jde o to, že v usnesení, které jsme dostali ve vládním návrhu, stálo, že Česká republika atd. ve smyslu Charty místní samosprávy se považuje být vázána 24 odstavci první části charty, z toho 12 odstavci uvedenými v článku 12 odst. 1 charty.

Ve skutečnosti přepočtením článků se zjistilo, že je jich 13. Toto drobné nedopatření, které je zdánlivě jenom formální, nicméně je to záležitost, kterou poctila sněmovna svým usnesením, se posléze dostalo do závěrečného usnesení sněmovny.

Předseda sněmovny byl o této chybě informován předsedkyní Senátu dopisem ze dne 24. března. Na žádost předsedy sněmovny o této věci zahraniční výbor jednal. Přijal k této věci usnesení, ve kterém konstatoval celý tento vývoj, jak k chybě došlo, v čem spočívá, a dospěl k názoru, že nevznikla nejistota, v jakém rozsahu je Česká republika vázána touto chartou, bude-li charta ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy, ale po formální stránce je potřebné, aby sněmovna revokovala předchozí usnesení a přijala nové usnesení již ve shodném textu jako Senát. Podle ústavy, když obě komory přijmou shodné usnesení, je to postačující po projednání v parlamentu a může to být předloženo prezidentovi.

Proto navrhuji, abychom hlasovali ve dvou krocích. Za prvé o revokaci našeho předchozího usnesení, které jsme přijali, a za druhé, abychom hlasovali o pozměněném usnesení, kde číslovka "12" bude nahrazena číslovkou "13".

Myslím, že je zřejmé, o čem hlasujeme, a stačí to na to, abychom tento problém odstranili co nejelegantnějším způsobem.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče, myslím, že je zcela srozumitelné, o čem budeme hlasovat. Doufám, že všichni poslankyně a poslanci přistoupí k tomuto problému jako k opravě nedostatku, ke kterému došlo v Poslanecké sněmovně.

V hlasování pořadové číslo 250 rozhodneme o tom, že Poslanecká sněmovna revokuje usnesení č. 176 Poslanecké sněmovny z 9. schůze ze dne 10. února 1999.

Pan poslanec Karel Vymětal má procedurální poznámku.

 

Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych se zeptal, kdo je vlastně zpravodajem zahraničního výboru. V materiálech, které máme všichni na stole, je uveden jako zpravodaj výboru Jaromír Kohlíček. Rád bych měl odpověď na tuto otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Payne má slovo.

 

Poslanec Jiří Payne: Domnívám se, že se tady jedná o dvě různé věci. Zpravodajem výboru je sice pan poslanec Kohlíček, ale zpravodajem pro plénum, pro projednávání tohoto bodu jsem byl organizačním výborem pověřen já. Doufám, že je to postačující vysvětlení.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jsem je přednesla, v pořadovém čísle 250, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 250 se z přítomných 192 pro vyslovilo 177, proti 1. Tento návrh byl přijat. Usnesení č. 176 bylo revokováno.

 

Nyní budeme hlasovat o pozměněném usnesení, tak jak je předložil pan poslanec Payne, ve kterém se ve druhém odstavci ve druhé řádce číslovka "12" nahradí číslovkou "13". Jinak zůstává usnesení v identickém znění.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 251 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 251 se z přítomných 193 pro vyslovilo 180, nikdo nebyl proti. Tento návrh usnesení byl přijat.

 

Dříve než začneme projednávat další bod, chci upozornit všechny poslanecké kluby, že na základě dohody politického grémia, které se sešlo v průběhu polední přestávky, dnes v 15.30 hod. bude zařazen bod "volby", a to jak volby veřejné, tak volby tajné tak, aby v 16 hodin mohlo být pokračováno bodem ústní interpelace.

Prosím pana poslance Exnera.

 

Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, obávám se, že se mýlíte. Bod může být zařazen nikoli rozhodnutím grémia, protože grémium zatím neschvaluje pořad jednání, ale může být na návrh grémia případně takový pozměňovací procedurální návrh odhlasován sněmovnou.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, mohu vás ujistit, že se v tomto bodu nemýlím, protože politické grémium projednalo tento návrh. V tuto chvíli jsem vám ho avizovala tak, aby všechny poslanecké kluby mohly tento návrh zvážit tak, aby o něm mohlo být v 15.30 hodin hlasováno. Doufám, pane poslanče, že jste spokojen s tímto výkladem.

Dalším bodem je

 

49. Návrh poslanců Jaroslava Palase a dalších na vydání zákona kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 62/ - třetí čtení

 

(pokračuje Buzková)

Zahajuji třetí čtení tohoto návrhu a prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Jaroslav Palas a zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Jan Grůza. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 62/3 a já žádám pana zpravodaje, aby spolu se mnou sledoval rozpravu, kterou nyní otevírám a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Žádnou přihlášku neregistruji. (Námitky.) Již registruji přihlášku paní poslankyně Dundáčkové. Připraví se pan poslanec Zuna.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Paní předsedající, děkuji za slovo. Já jsem podávala písemnou přihlášku na začátku dnešního jednacího dne, takže možná byla krátká prodleva v tom, než jsem se přihlásila.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, já se velice omlouvám, vaše přihláška zde je, ale já jsem ji přehlédla. Zrovna tak jako přihlášku pana poslance Zuny.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Není třeba se omlouvat, já pouze vysvětluji zaváhání, ke kterému došlo na začátku.

Vážená paní předsedající, přítomní členové vlády, dámy a pánové, obracím se na vás s velmi vážnou otázkou a s návrhem na to, abychom v tuto chvíli ve smyslu § 95 odst. 2 zvážili, zda nenastala chvíle pro to, abychom uvažovali o opakování druhého čtení a tento návrh do druhého čtení vrátili. Já se pokusím svůj návrh odůvodnit a ve finále ho podám tak, aby byl kvalifikovaný.

Já se velmi vážně obávám, že navrhovaná předloha je v rozporu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod, a dovolte mi, abych tento svůj velmi vážný názor zdůvodnila.

Návrh nahrazuje zdánlivě nepodstatně v § 13, odst. 3 pojem "vydán" významově zcela odlišným pojmem vypořádán. Ve skutečnosti se jedná o záměnu zcela klíčovou, která předznamenává zásadní posun celé právní úpravy. Podle navrhovaného znění by totiž k uspokojení majetkových nároků v družstvech nebylo už třeba věci a jiné majetkové hodnoty vydat, stačí je šalomounsky vypořádat. A tak nedojde-li v šestiměsíční prekluzivní lhůtě mezi věřitelem, oprávněnou osobou a zemědělským družstvem k dohodě o vypořádání majetkového podílu faktickým vydáním přesně specifikovaného majetku, a to bez ohledu na to, která strana neuzavření dohody zapříčinila, může to být i družstvo, je družstvo oprávněno vydat majetkový list, předat jej věřiteli a podíl je vypořádán. Tím okamžikem pohledávka oprávněné osoby vůči družstvu zaniká. Jednostranným právním aktem tak dochází k odnětí vlastnického práva k reálnému majetkovému podílu či prostě vyvlastnění, chcete-li, a to bez existence veřejného zájmu a navíc privátním podnikatelským subjektem.

Předložené pozměňovací návrhy toliko počítají se složitější administrativní úpravou vypořádání a na podstatě věci bohužel nic nemění. Všechny podané návrhy jsou jen dalším popřením vlastnického práva k majetkovému podílu osob uvedených v § 13 odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb., v platném znění, a další dlouhodobou legalizací nakládání zemědělských družstev s cizím majetkem bez reálného vypořádání.

Nabízí se nepříjemné srovnání s bývalým institutem práva užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby podle zákona z roku 1975, který znemožňoval vlastníkům disponovat s jejich majetkem a byl jednoznačným projevem zvůle totalitní moci. Ve svých důsledcích byl však paradoxně milosrdnější, neboť majitele zbavoval toliko dispozičního práva, nikoli vlastnictví. Tento návrh však dosavadního vlastníka reálného majetkového podílu proti jeho vůli činí majitelem cenného papíru, se všemi riziky z toho vyplývajícími.

Podávám proto návrh na opakování druhého čtení předloženého návrhu a v případě, že tento návrh neprojde, prosím, abyste velmi zvážili své rozhodování a abyste v závěrečném hlasování vyjádřili s touto předlohou nesouhlas. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Slovo má pan poslanec Zuna.

 

Poslanec Milan Zuna: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, rovněž i já podávám návrh ve smyslu § 95 odst. 2 jednacího řádu na opakování druhého čtení. Svůj návrh odůvodňuji takto: Já chápu záměr navrhovatele a předkladatele, proč tuto novelu navrhují, a jsem přesvědčen, že tak činí v dobré víře, ve snaze napravit transformační zákon. Já uznávám, že při koncipování transformačního zákona účetní hodnota majetku zřejmě převyšovala hodnotu tržní. Neuznávám však, abychom se transformační zákon snažili napravit novelou, která je v rozporu se všemi právními principy. Chceme žít v právním státě.

Dámy a pánové, kdo víc by měl ctít právo než my, zákonodárci. Obracím se zejména na své kolegy právníky, kteří musí cítit, že tato novela je novelou špatnou. Nenechme se svými stranickými zájmy dotlačit k tomu, abychom tady schvalovali špatné zákony. Protože jinak, vážení, nebude vítězů. Budou jenom poražení. Protože poraženo v této sněmovně bude právo.

Pokud by přesto tato novela spatřila světlo světa, potom oznamuji, že podám žalobu k Ústavnímu soudu na neplatnost této novely a požádám vás, kteří mají smysl pro právo, abyste tuto žalobu spolupodepsali. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: V tuto chvíli udílím slovo panu poslanci Miloslavu Kučerovi mladšímu.

 

Poslanec Miloslav Kučera ml.: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chci také přednést návrh na vrácení předložené novely zákona do druhého čtení. Dovolte mi, abych jej krátce zdůvodnil.

V obecné rozpravě ve druhém čtení jsem se vám pokoušel vysvětlit možnost, kterou novela skrytě nabízí. Určitě si na mé vystoupení pamatujete, protože při něm levicová část sněmovny včetně vlády velice hlasitě projevovala svoji nedůvěru, že o reálnou možnost skutečně jde. Vysvětloval jsem, že novela skrytě nabízí tu možnost, že právnické osoby, které přes druhou transformaci unikly z režimu povinné osoby a učinily tak v rozporu s platným právním řádem, mohou využít projednávanou novelu k tomu, aby na sebe dobrovolně převzaly institut nástupnické organizace. To by ve svém důsledku znamenalo, že všechny protiprávní kroky, které do této doby učinily, budou nepostižitelné a navíc budou moci použít všech mechanismů na "majetkové" vypořádání oprávněných osob, které se jich majetkově vůbec nedotkne, a ještě budou užívat daňové prázdniny.

Během dnešního dne jsem získal k tomuto problému právní rozklad legislativního odboru, který moji teorii potvrzuje. Několik kopií tohoto stanoviska legislativního odboru se mi během přestávky podařilo rozdat mezi poslance a dal jsem jej všem předsedům poslaneckých klubů.

Dovolte mi, abych zde ocitoval alespoň jeden odstavec. Cituji: Nový nabyvatel majetku, který dříve vlastnila povinná osoba, se samozřejmě může přihlásit k závazkům bývalé povinné osoby a zohlednit nevypořádané závazky ve věci nevydaných majetkových podílů.

 

(pokračuje Kučera ml.)

Jde pak už jen o soukromoprávní vztah a záleží čistě na vstřícnosti nového vlastníka majetku. Lze si představit i teoretický model, kdy nový vlastník majetku a po něm případně další vlastníci sice vždy přislíbí vypořádání dávných majetkových podílů vyjádřením majetkovými listy, nicméně k němu ve skutečnosti nikdy nedojde. Konec citace legislativního odboru.

Protože jde o velice, zdůrazňuji, velice závažný problém, který může vést k těžko předvídatelným dopadům, žádám vás všechny, abyste vytvořili prostor pro prodiskutování této nové legislativně právní problematiky, kterou novela s sebou přináší, a podpořili její vrácení do druhého čtení, které tímto navrhuji. Děkuji. (Potlesk z části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Do rozpravy se dále hlásí pan poslanec Palas.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych požádal o opravu legislativně technických chyb v tisku 62 ve třetím čtení podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Za prvé z názvu zákona vypustit slova "a doplňuje" a slova "České národní rady". V čl. 1 na konci uvozovací věty vypustit slova "a doplňuje".

V čl. 1 bodu 1 uvozovací věta zní: "V § 13 odst. 2 se slova "vydán" a "vydání" nahrazují slovy "vypořádán" a "vypořádání".

Bod 4 v čl. 1 k bodu 2 - uvozovací věta zní: V § 13 odst. 3 se slovo "vydán" nahrazuje slovem "vypořádán".

V čl. 1 bod 4 uvozovací věta zní: Za § 13 se vkládají nové § 13 a) - 13 c), které včetně nadpisu a poznámek č. 15 a 16 znějí.

Za šesté v čl. 2 bodu 1 uvozovací věta zní: "V § 4 odst. 1 písm. c) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky č. 22 e) zní".

Za sedmé v čl. 2 bodu 2 uvozovací věta zní: "V § 24 odst. 2 písm. h) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. i), které včetně poznámek č. 20 f) a 20 g) zní".

Za osmé v čl. 3 v uvozovací větě slovo "doplňuje" nahradit slovem "mění" a v navrhovaném znění § 5 vypustit slova "České republiky".

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Palasovi. Ptám se dále, zda se někdo hlásí do rozpravy ke třetímu čtení. Není tomu tak. Končím rozpravu.

 

V rozpravě ke třetímu čtení zazněl návrh, aby bylo opakováno druhé čtení podle § 95 odst. 2.

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 252. Hlasování pořadové číslo 252 zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 252 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 197 pro vyslovilo 83 a 104 bylo proti.

 

Nyní prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy.

 

Poslanec Jan Grůza: Dámy a pánové, z druhého čtení máme prakticky jediný pozměňovací návrh, který je obsažen v usnesení zemědělského výboru č. 38 z 11. schůze ze dne 11. března 1999. Pokud nebudou námitky proti tomu způsobu, který teď říkám, doporučuji, abychom hlasovali en bloc o tomto usnesení jako o celku, jestliže nebudou námitky na rozdělené hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Tlustý.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dovolte mi, abych namítl proti snaze vydávat další věcné pozměňovací návrhy za legislativně technické úpravy. Výměny slov s různým významem, tak jak to navrhl pan poslanec Palas, podle mého názoru zjevně odporují dikci návrhu, které mohou padat ve třetím čtení. Děkuji. (Potlesk z části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, musím říci, že máte samozřejmě jako předseda klubu právo vystoupit v tuto chvíli s tímto stanoviskem. Ale na druhou stranu bylo by rozhodně mnohem etičtější vystoupit s takovýmto stanoviskem v průběhu rozpravy, která bohužel již byla ukončena. Nevím v tuto chvíli, jakým způsobem se vypořádáme s návrhy, které pan poslanec Palas vznesl v rozpravě, protože on vzhledem k tomu, že rozprava byla skončena, nemá možnost vystoupit. Takže prosím pana zpravodaje, aby navrhl řešení tohoto problému.

 

Poslanec Jan Grůza: Já se domnívám, že sněmovna může svým rozhodnutím uznat, jestli návrhy kolegy Palase jsou legislativně technickými nebo nikoliv.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S procedurální poznámkou pan poslanec Palas.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Paní předsedající, dámy a pánové, já jsem samozřejmě přečetl tyto legislativně technické úpravy na základě připomínek legislativy parlamentu. Není to můj osobní názor, je to názor legislativy, podtrhuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, děkuji. Pane zpravodaji, navrhněte prosím postup.

 

Poslanec Jan Grůza: Doporučuji hlasovat o návrhu, že sněmovna souhlasí s návrhem ing. Jaroslava Palase, že se jedná o legislativně technické úpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, já myslím, že lze tímto způsobem k tomuto návrhu přistoupit.

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 253, které zahajuji a ptám se, kdo souhlasí s tímto stanoviskem. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 253 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 196 pro vyslovilo 99 a 89 bylo proti.

 

Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Grůza: Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny námitky na oddělené hlasování, doporučuji tedy hlasovat en bloc o usnesení zemědělského výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, o usnesení zemědělského výboru budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 254, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 254 se z přítomných 197 pro vyslovilo 115, 79 bylo proti. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Grůza: Nyní doporučuji hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vzhledem k tomu, že o všech návrzích bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu. Přednesu návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jaroslava Palase a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 62, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

Na žádost pléna vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 255 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 255 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 196 pro vyslovilo 108 a 88 bylo proti. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

(Potlesk z části sálu.)

 

(pokračuje Buzková)

Uděluji slovo předsedovi klubu ODS.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych konstatoval, že byl přijat první zákon o vyvlastnění soukromého majetku po roce 1989, a zároveň abych vyzval všechny, kteří se domnívají, že je to skandální krok, aby podepsali spolu s kluby ODS a US podání k Ústavnímu soudu. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dalším bodem je

 

50. Návrh poslanců Tomáše Kvapila a Libora Ambrozka na vydání zákona kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. /sněmovní tisk 65/ - třetí čtení

 

Zahajuji třetí čtení tohoto návrhu a prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Tomáš Kvapil a zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Petr Hort.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 65/4 a já žádám zpravodaje pana poslance Petra Horta, aby spolu se mnou sledoval rozpravu, kterou nyní otevírám. Ptám se, zda se do této rozpravy někdo hlásí. Pan poslanec Hort se hlásí, uděluji mu slovo.

 

Poslanec Petr Hort: V bodě 5 usnesení zemědělského výboru č. 40 je navrhovaný odstavec 6 § 11 v podstatě shodný s bodem 2 návrhu zákona. Liší se pouze v tom, že používá pojmy odpovídající zákonu č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zatímco předložený původní návrh používá staré neplatné pojmy. Ptám se proto předkladatele, zda souhlasí, aby odstavec 2 návrhu zákona byl vypuštěn. Pan předkladatel souhlasí.

V tomto případě bude pouze potřeba v bodě 5 tisku 65/4 na konci doplnit text. Poznámka 17 A zní: "§ 12, odst. 1 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu."

V tomto případě by mohlo být o pozměňovacích návrzích zemědělského výboru, obsažených v usnesení č. 40, hlasováno jako o celku s tím, že o dalších pozměňovacích návrzích, které padly ve druhém čtení, které se vztahují k § 11 odst. 4 a odst. 8, bude hlasováno zvláště.

Pokud s tímto postupem sněmovna souhlasí, navrhuji hlasovat o pozměňovacím návrhu schváleném zemědělským výborem jako o celku.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane zpravodaji, já vám děkuji. Postup schválíme až po uzavření rozpravy ke třetímu čtení. V tuto chvíli se ptám, zda se někdo hlásí do rozpravy ke třetímu čtení. Není tomu tak. Končím rozpravu.

V průběhu rozpravy pan zpravodaj Hort navrhl proceduru, jakou budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Přestože nevidím žádné protesty ze strany jednotlivých poslanců, nechám pro pořádek o tomto návrhu procedury hlasovat. Předpokládám, že všichni tento návrh procedury pečlivě poslouchali. Neregistruji žádnou žádost o opakování návrhu.

 

V hlasování pořadové číslo 256 rozhodneme o návrhu procedury, jak jej navrhl pan zpravodaj Hort.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 256 a ptám se kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 256 byl tento návrh přijat, když se z přítomných 195 poslanců a poslankyň pro vyslovilo 164 a nikdo nebyl proti.

 

Nyní se ptám pana navrhovatele, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Zpravodaj také neavizoval závěrečné slovo. S procedurální poznámkou se hlásí pan poslanec Mandík.

 

Poslanec Josef Mandík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, my jsme odhlasovali vlastně jako celek pozměňovací návrhy zemědělského výboru, ovšem je tam také návrh poslanecký, který podal kolega Pešek, a ten je právě směrován k tomuto návrhu, že se o něm musí hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím pana zpravodaje, aby vysvětlil tuto nesrovnalost.

 

Poslanec Petr Hort: Já jsem tuto skutečnost uváděl, upozorňoval jsem, že bude hlasováno později.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já jsem také tak rozuměla návrhu pana zpravodaje, který se o tom zmiňoval.

 

Poslanec Petr Hort: My jsme zatím neschválili pozměňovací návrhy zemědělského výboru, hlasovali jsme o proceduře, kterou budeme hlasovat. Hlasovat budeme nyní.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Se závěrečným slovem si nikdo nepřeje vystoupit. Prosím pana zpravodaje Horta, aby v souladu se schválenou procedurou předkládal jednotlivé návrhy, o kterých budeme hlasovat.

 

Poslanec Petr Hort: Budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích obsažených ve sněmovním tisku 65/4, uvedených pod písm. A včetně poznámky č. 17A.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 257 a ptám se kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 257 byl tento návrh přijat, když se z přítomných 194 pro vyslovilo 178, proti nebyl nikdo.

 

Poslanec Petr Hort: V tomto případě konstatuji, že pozměňovací návrhy přijaté usnesením č. 49 výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, obsažené v tisku 65/4 pod písmenem B, jsou nehlasovatelné, protože jsou totožné. Zpravodaj souhlasí, navrhovatel také.

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích uvedených pod písmenem C, což je pozměňovací návrh poslance Peška. Zpravodaj i navrhovatel souhlasí.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 258 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování s pořadovým číslem 258 byl tento návrh přijat, když se pro něj z přítomných 194 vyslovilo 176 a 4 byli proti.

 

Poslanec Petr Hort: Dále budeme hlasovat o bodu D, což je pozměňovací návrh poslance Ambrozka. Zpravodaj i navrhovatel souhlasí.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 259 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 259 byl tento návrh přijat, když se z přítomných 194 pro vyslovilo 159, 1 byl proti.

 

Poslanec Petr Hort: Konstatuji, že byly přijaty všechny pozměňovací návrhy a můžeme přistoupit k hlasování o návrhu jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Tomáše Kvapila a Libora Ambrozka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 1019/93 Sb., podle sněmovního tisku 65, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 260 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 260 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 194 vyslovilo 164 a 5 bylo proti. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Dalším bodem je

 

51. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu /sněmovní tisk 80/ - třetí čtení

 

Zahajuji třetí čtení tohoto návrhu a prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr financí Ivo Svoboda a zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Libor Ambrozek.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 80/1. Nyní žádám zpravodaje pana poslance Libora Ježka, aby spolu se mnou sledoval rozpravu, kterou nyní otevírám. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Pan poslanec Kühnl, poté pan poslanec Ambrozek.

 

Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, před závěrečným hlasováním bych chtěl říci několik slov k navrženému zákonu. Asi obecně platí a každopádně my jsme toho názoru, že pomoc ekonomice, české ekonomice především, by měla spočívat především ve snížení celkové daňové zátěže jak firem, tak jednotlivých občanů, a samozřejmě si myslíme, že i Česká republika by měla sledovat celkový trend, logický trend přesunu daňové zátěže při celkovém snížení - znovu zdůrazňuji - od daní přímých k daním nepřímým.

Nás velice mrzí, že některé kroky vlády, které jsou v této chvíli navrženy, nebyly zahrnuty do celkového, aspoň hrubého rámce nějaké aspoň menší daňové reformy. Takto předložený návrh je sám o sobě pouze návrhem na zvýšení daní. Jsme toho názoru, že parlament vůbec, Poslanecká sněmovna jako celek by se měla zabývat návrhy, mnohem komplexnějšími návrhy, které by vláda měla předložit, návrhy, které by představovaly ve svém celku jak snížení daňové zátěže, tak přesun od daní přímých k daním nepřímým.

Myslím, že toto obecné vyjádření není nové, pro vás, kolegyně a kolegové, určitě není nové, není nové ani pro veřejnost z naší strany, ale já bych chtěl říci, protože také býváme dotazováni, co si vlastně představujeme, že je několik velmi jednoduchých bodů, které myslím že by měly do každého budoucího rámci úvahy o tom, co udělat s naším daňovým systémem, být zahrnuty.

Na prvním místě jsme toho názoru, že by mělo dojít, a to považuji za velmi důležité, k citelnému snížení daně z příjmu právnických osob, přinejmenším o pět procentních bodů. Dále si myslíme, že musí dojít k dalšímu snížení, tentokrát skutečnému snížení, nikoli jen zamezení studené progrese u daně z příjmu fyzických osob všemi metodami, které jsou k dispozici. Rovněž si myslíme, že daňové zatížení kapitálových investic je příliš vysoké a dusí naši ekonomiku. Proto si myslíme, že by mělo dojít ke snížení tzv. daně z dividend na 15 %. A samozřejmě velkým problémem naší ekonomiky je stále dosud nenastartovaná reforma penzijního systému, reforma systému důchodového zabezpečení, která velmi souvisí právě s daňovým systémem.

My samozřejmě nedokážeme zavést do našeho daňového a důchodového systému z čisté vody tzv. chilský systém, to je nemožné, my nezačínáme od bodu nula, ale můžeme reformu nastartovat, a to právě cestou daňových zákonů. Myslíme si, že umožnit těm, kteří se dnes již dobrovolně kapitálově pojišťují, tedy jsou účastníky tzv. penzijního připojištění, mělo být umožněno, aby kromě té zhruba pětistovky, což je přibližně úroveň, do které se to vyplatí, mohli ještě alespoň dalších 1000 Kč měsíčně vkládat do připojištění tak, že by se jim těchto 1000 Kč odečítalo od daňového základu. Dále si myslíme, že podobnou možnost by měli mít i zaměstnavatelé, kteří dobrovolně přispívají svým zaměstnancům na penzijní připojištění.

Čili zhruba tyto čtyři okruhy vidíme jako velmi zásadní, které by měly být součástí jakéhokoli příštího návrhu. Tak jak je pouhý zjednodušený návrh na zvýšení daní spotřebních předložen, tak ho v této chvíli podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kühnlovi. Udílím slovo panu poslanci Ambrozkovi.

 

Poslanec Libor Ambrozek: Paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych upřesnit své návrhy pod písmenem J. V tom návrhu č. 1 byla špatně zapsána závorka. Závorka končí za slovem "petrolejů" u té formulace. Text potom zní - raději to přečtu celé: "za položku automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) vložit položku automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) s obsahem olova do 0,013 g na litr." To je úprava bodu 1.

V bodu 2 formulace na konci věty, že se snížená sazba poprvé použije pro zdaňovací období do roku 2000, je nepřesná a po konzultaci s legislativou navrhuji legislativně technickou úpravu "platí od 1. ledna 2000". Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. Udílím slovo přihlášené paní poslankyni Horníkové, potom pan poslanec Kalousek.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ráda bych provedla také legislativně technickou úpravu, a to svého návrhu, který je v kapitole "návrhy ostatní". Je označen písmenem A a bude se týkat opravy: "do součtu jmenovatele koeficientu se" a teď v předpisu ze stenozáznamu je zapsáno "započítává cena bez daně". Prosila bych slovo "započítává" nahradit slovem "nezapočítává" cena bez daně při převodu cenných papírů atd. Došlo k chybě při přepisu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Horníkové a prosím pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Kolegyně a kolegové, při přepisu materiálu pozměňovacích návrhů došlo k administrativní chybě. Prosil bych, aby v pozměňovacím návrhu bylo písmeno c) u čl. III odst. a), kde je číslice 90 % - to je administrativní chyba, návrh byl předložen ve výši 95 %. Pak je 95 % a 5 %, jak z logiky věci vyplývá. Prosím proto, opravte si 90 na 95.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kalouskovi, pan poslanec Ježek se hlásí do rozpravy? Udílím mu slovo. Potom pan ministr také do rozpravy? Ano. Mluvte, pane poslanče.

 

Poslanec Libor Ježek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ještě ke sněmovnímu tisku v návaznosti na předcházející pány poslance a paní poslankyně další upřesnění. Kdybyste byli tak laskavi, na str. 3 tohoto sněmovního tisku jsou poslanecké návrhy pana Vojíře a pana Kováčika označeny stejným písmenem d), takže kdybyste si opravili návrh pana poslance Kováčika jako návrh pod písm. e).

Na str. 11 sněmovního tisku je návrh pana poslance Gongola označen jako návrh pod písm. b), má být jako návrh pod písm, e).

Dále na téže str. 11 v návrhu pana poslance Ježka došlo k přepisu - bod 2 čl. IV má být nazván čl. V a na téže stránce předposlední věta - návrh pana poslance Kořistky - zní: "současně v § 4" a má být "současně v § 14". Jednička vypadla při přepisu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ježkovi, udílím slovo panu ministru Svobodovi.

 

Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych jen velmi stručně reagovat na vystoupení pana poslance Kühnla. Mám za to, že to, co v něm zaznělo, jakýsi návrh nebo doporučení ke způsobu projednávání daňových zákonů, že lze chápat z mé strany jako do značné míry legitimní požadavek této sněmovny.

Chtěl bych informovat tedy o přípravě novel daňových zákonů, těch, které mají nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku, nebo dříve, podle toho, jakého jsou typu. Na příští schůzi Poslanecké sněmovny bude předložen vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, vládní návrh novely zákona o dani z nemovitostí, vládní návrh novely zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí a dále bude předložen vládní návrh novely zákona o daních z příjmů. Tolik tedy, co se týká daňové legislativy, hmotně právní.

Pokud se týká oné zmínky o penzijním připojištění, je vládní návrh novely již ve druhém čtení, čili tento balík může být, a potom, co jsem řekl, bude předložen na příští schůzi této sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, slovo má v tuto chvíli předseda klubu sociální demokracie, připraví se pan poslanec Gongol.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl v tuto chvíli jménem poslaneckého klubu sociální demokracie požádat, aby po proběhnutí všech přihlášek do rozpravy v rámci třetího čtení ještě před jejím uzavřením bylo umožněno na 15 minut se sejít v našem klubu k poradě k této záležitosti.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, pane místopředsedo, stane se tak. Slovo má pan poslanec Gongol.

 

Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, podle § 86 odst. 6 žádám sněmovnu o odsouhlasení stažení mého pozměňovacího návrhu označeného pod písm. G2.

A jednu legislativně technickou opravu: V témže pozměňovacím návrhu označeném g1 žádám o doplnění ještě bodu 13. Zněl by: Za prvé: V čl. 1 vypustit bod 13 a 14.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Myslím, pane poslanče, že správné bude hlasovat o vašem návrhu na stažení předtím, než se začne hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Hlásí se dále někdo do rozpravy? Není tomu tak. Na žádost poslaneckého klubu sociální demokracie vyhlašuji přestávku do 14.30 hodin.

 

(Schůze přerušena ve 14.06 hodin.)

 

(Schůze opět zahájena ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, doba určená na přestávku klubu sociální demokracie uplynula a nyní budeme pokračovat v rozpravě ke třetímu čtení návrhu zákona o spotřebních daních.

Ptám se, zda se dále hlásí někdo do rozpravy ke třetímu čtení. Vidím přihlášeného pana poslance Grosse, kterému udílím slovo.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, v souladu s § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu bych rád podal návrh na opakování druhého čtení právě projednávaného návrhu zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do rozpravy ke třetímu čtení. Žádnou přihlášku neregistruji, končím rozpravu. Prosím, aby všichni, kdo chtějí hlasovat o návrhu, který byl vznesen, zaujali místa v Poslanecké sněmovně. V průběhu přestávky jsem vás všechny odhlásila a prosím o novou registraci.

 

V hlasování pořadové číslo 261 rozhodneme o návrhu na vrácení tohoto návrhu zákona na opakování druhého čtení podle § 95 odst. 2.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 261 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 261 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 182 pro vyslovilo 119, 57 bylo proti.

 

Návrh zákona tedy byl vrácen do opakovaného druhého čtení. Myslím, že tím se řeší i návrh pana poslance Gongola.

Tím jsme projednali tento návrh zákona a dalším bodem je

 

52. Návrh poslanců Evžena Snítilého, Jana Bláhy a dalších na vydání zákona kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) /sněmovní tisk 82/ - třetí čtení

 

Zahajuji třetí čtení tohoto návrhu a prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Evžen Snítilý a zpravodajka výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí poslankyně Zdeňka Horníková.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 82/3. Žádám paní zpravodajku, aby spolu se mnou sledovala rozpravu, kterou nyní otevírám. Ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy ke třetímu čtení. Žádnou přihlášku neregistruji. Rozpravu ke třetímu čtení končím.

Ptám se, zda si navrhovatelé či paní zpravodajka přejí přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodajku paní poslankyni Zdeňku Horníkovou, aby oznámila postup při hlasování a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřila.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji, paní předsedající, za udělené slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás provedla krátkým hlasováním.

Pozměňovací návrhy k tisku 82 k zákonu 72 o vlastnictví bytů jsme obdrželi jako sněmovní tisk 82/3. Můžeme zjistit, že byly vysloveny celkem čtyři pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny pod písmeny a), b), c), d). Navrhovala bych, abychom hlasovali o jednotlivých předložených návrzích tak, jak jsou uvedeny ve sněmovním tisku 82/3. Můžeme zahájit hlasování.

Návrh pana poslance Tomáše Kvapila označený písmenem a) a poslance Rudolfa Tomíčka, označený písmenem b), jsou návrhy, které jsou v podstatě naprosto totožné. Proto bych žádala o souhlas pana poslance Tomíčka, zda mohu nechat hlasovat jako první o návrhu pana poslance Kvapila. V případě, že bude přijat, pak bude návrh pana poslance Tomíčka nehlasovatelný. Jedná se o stejné návrhy.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Tomíček souhlasí.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Souhlasí. Děkuji. Pak bych poprosila, abychom hlasovali o návrhu pod písmenem a1 pana poslance Kvapila. Stanovisko předkladatele je souhlasné, stanovisko zpravodaje je souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 262 a ptám se, kdo je pro tento návrh Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 262 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 192 pro vyslovilo 184 a nikdo nebyl proti.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji. Druhý návrh, o kterém budeme hlasovat, bude písmeno a2 . Je to návrh, který mění účinnost tohoto zákona ze dne 30. dubna na účinnost dnem vyhlášení. Navrhovatel souhlasí, zpravodaj souhlasí.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 263 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 263 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 191 pro vyslovilo 186 a nikdo nebyl proti.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji. Tím se přijetím tohoto návrhu stal nehlasovatelným návrh pana poslance Tomíčka, označený písmenem b).

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Němce, který je označen písmenem c). Stanovisko předkladatele je zamítající, stanovisko zpravodaje je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 264 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 264 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 192 pro vyslovilo 77 a 108 bylo proti.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji, paní předsedající. Chci jenom upřesnit, že jsme hlasovali o písmenu c1 a2 současně, protože tento návrh nebylo možno ani rozdělit.

Poslední předložený návrh je návrh pana poslance Radima Chytky. Je označen písmenem d). Vzhledem k tomu, že jsme přijali návrh pana poslance Kvapila - vidím kývající hlavu pana kolegy Chytky - tento návrh se stal návrhem nehlasovatelným. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. O všech návrzích bylo hlasováno. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení.

 

(pokračuje Buzková)

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Evžena Snítilého, Jana Bláhy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony, zákon o vlastnictví bytů, podle sněmovního tisku 82, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

 

V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 265 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 265 se z přítomných 190 pro vyslovilo 107, proti 79. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

S procedurální připomínkou se hlásí pan poslanec Zahradil.

 

Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. Sděluji pouze pro stenozáznam, že jsem se přehmátl, nezpochybňuji tím nikterak výsledek hlasování, protože rozdíl byl poměrně značný. Leč nehlasoval jsem ano, nýbrž ne v posledním hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zahradilovi. Tím jsme projednali tento bod.

Tím jsme ukončili projednávání bloku třetích čtení návrhů zákonů.

Nyní vidím přihlášku předsedy poslaneckého klubu KSČM, kterému udílím slovo.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající.

Měl bych dvě prosby na Poslaneckou sněmovnu. Jedna je ale velmi vážná a bude směřována k panu předsedovi vlády. Projednávali jsme v minulém týdnu otázku, která se týkala článku 39 Ústavy České republiky, tj. vyslání vojsk na cizí území. Dostal jsem se k dokumentu, který hovoří o tom, že přes území České republiky je přepravován vojenský transport britské armády.

Ptám se, jak je možné, že o tom tato Poslanecká sněmovna neví, že o tom nerozhodla, a přitom jsem přesvědčen, že by jistě nezpochybňoval takový krok nebo že by pravděpodobně vláda dostala souhlas.

Dokument se týká přepravy vojenského transportu ze železniční stanice Bezděz přes Děčín do Bad Schandau a měl být vypraven včera. Vím, že ve stanici Bezděz měl být vojenský transport naložen vozy britské armády o celkové hmotnosti 650 tun s tím, že jde jednoznačně - protože je tady vojenský doprovod - o transport vojenské techniky a armády cizího státu.

Jde tedy o postup, který je potřeba, aby podle Ústavy České republiky byl projednán v Poslanecké sněmovně, protože jde o vstup cizích vojsk na území České republiky a o tranzit cizích vojsk přes území České republiky. Jsem přesvědčen - dovolte mi toto velmi mírné slovo - nesprávného informování Poslanecké sněmovny už by mohlo být dost. Že bychom se mohli dostat do situace, kdy Poslanecká sněmovna bude v parlamentní demokracii vyšachována z rozhodování. Myslím, že takového výsledku snad nechce dosáhnout žádný z nás, aby si z nás ti, kteří rozhodují, dělali ve svém důsledku legraci.

To je věc, kterou bych chtěl zařadit na jednání Poslanecké sněmovny ihned. A je mi v tuto chvíli opravdu jedno, jestli bude zablokován tento bod, anebo jestli předseda vlády mi odpoví na tuto věc přímo z místa.

Druhou věc, kterou chci navrhnout, a o tom bude pravděpodobně hlasováno, je otázka ověřovací mise poslanců v Jugoslávii. Víte, já jsem velmi znepokojen tím, že nemáme žádné informace a že některé informace získáváme z jiných zdrojů, než by bylo pro Poslaneckou sněmovnu minimálně, minimálně potřebné a důstojné.

Chtěl bych navrhnout, aby Poslanecká sněmovna usnesením souhlasila s vysláním poslanců Parlamentu České republiky do Svazové republiky Jugoslávie s tím, abychom na místě zjistili skutečný stav. Podotýkám, že je mi velmi líto, že jednotlivé informace, které dostáváme, jsou rozporné a že jsme vlastně zahrnováni jednostrannými informacemi. Pro rozhodování je třeba informace správná. Takovou informaci bych chtěl pro nás získat.

Nebyl jsem úspěšný - a říkám to otevřeně před celou Poslaneckou sněmovnou - včera na organizačním výboru a byl jsem odkázán, že k tomu není žádný písemný doklad. Myslel jsem, že takovým písemným dokladem může být usnesení Poslanecké sněmovny.

A protože ty informace jsou opravdu velmi sporné, dovolte mi, abych požádal Poslaneckou sněmovnu v tuto chvíli alespoň o minutu ticha za všechny nevinné oběti násilí na území Svazové republiky Jugoslávie, zejména za ty, kteří zemřeli na následky bombardování.

(Poslanci z pravé části sněmovny - KDU-ČSL, US a ODS - houfně opouštějí jednací síň.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, v tuto chvíli vyhlásím minutu ticha za všechny nevinné oběti války. (Poslanci povstávají.) Děkuji.

V tuto chvíli se musíme vypořádat s procedurou. Prosím pana poslance Filipa, aby mě sledoval, neboť na proceduře věcí, které navrhl, je třeba, abychom se dohodli. Pan poslanec Filip nejprve žádal informaci předsedy vlády. Předseda vlády se mi přihlásil v tom smyslu, že vystoupí mimo zařazení bodu.

Co se týká druhé záležitosti, tzn. vyslání poslanců, jsem přesvědčena, že po vystoupení předsedy vlády budeme nuceni hlasovat o zařazení nového bodu, který by se týkal této záležitosti.

V tuto chvíli má slovo předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, chtěl bych ujistit tuto sněmovnu, že vláda skutečně nemá důvodů před ní cokoliv zakrývat, a zejména pokud se týká přesunu vojenského materiálu.

Bylo zde řečeno, že již zde bylo mnoho neúspěšných pokusů otevřít debatu na toto téma. Pouze bych dodal, že zde bylo mnoho zbytečných pokusů o sebepředvádění se, protože kdyby pan kolega Filip učinil dotaz, ať už na ministra obrany, což neučinil, případně předsedu výboru pro obranu a bezpečnost nebo kohokoliv dalšího, kdo se touto otázkou zabývá, dostal by seriózní a pro něj pravděpodobně uspokojující odpověď, která by ovšem měla jednu nevýhodu - pro něj: že by zde nemohl vystoupit s tímto patetickým projevem. A uznávám, že taková nevýhoda je opravdu veliká.

Chtěl bych tedy této sněmovně - a poprosil bych ministra obrany, aby mě doplnil - sdělit dvě skutečnosti.

 

(pokračuje Zeman M.)

Za prvé - tato sněmovna, pokud to někteří kolegové nevědí, schválila již před časem svým usnesením určité typy vojenských přesunů, např. v souvislosti s manévry, se cvičeními na našem území apod. Takže tyto přesuny jsou kryty usnesením této a právě této sněmovny.

Za druhé bych chtěl pana kolegu Filipa prostřednictvím předsedající informovat o tom, že dříve než začne šířit poplašnou zprávu, nemůže vyloučit ani tu situaci, že např. BBC filmuje válečný film na našem území. Možná, že by si odpustil ztrapnění, kdyby se na to pana ministra Vetchého předem zeptal. Proto bych poprosil, aby panu ministru Vetchému byla dána možnost odpovědět. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Ministr obrany má možnost vystoupit, kdykoli o to požádá. Proto mu uděluji slovo.

 

Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, musím to trochu upřesnit. Pan poslanec Filip se mě samozřejmě zeptal. Říkal mi, že nějaký těžký vlak se pohybuje směrem na Liberec. Řekl jsem, že z mého hlediska o tom nevím, ale samozřejmě jsem si to nechal zjistit. Opravdu v Mladé se filmovalo. (Smích a potlesk v sále.) Za podpory BBC. Nemám, co bych k tomu víc dodal. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda poslaneckého klubu KSČM.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Dobře. (Smích v sále.) Pro někoho je jistě možné si z toho dělat legraci, pro mne ne, protože si nemyslím, že údaje, které jsou tu uvedeny, svědčí o to, že jde o jakési filmaře, kteří jedou do Mladé nebo jedou z Mladé a filmovali válečný film. Ono by bylo možná dobré, aby si ti, kteří se tomu smějí, uvědomili, že součástí přepravy byla stráž Armády České republiky a stráž, kterou poskytovala Policie České republiky, a že nejde o herce, ale že jde o vojáky britské armády. Pan předseda vlády samozřejmě ví, že jsem si tuto věc zkorigoval se cvičeními, která jsme schválili. Ty já nezpochybňuji, protože prošly sněmovnou. Taková věc zde nebyla.

Jsem přesvědčen o tom, že v této situaci jsem měl na to nejen právo, ale že by bylo snad velmi vhodné, aby nebylo zesměšňováno to, co k smíchu vůbec není.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Nicméně, pokud se nepletu - já jsem v té chvíli neřídil schůzi - vy jste navrhoval kromě tohoto bodu ještě jeden, o němž bychom měli hlasovat. Chtěl bych vás požádat, abyste ještě jednou předložil návrh, o kterém tato Poslanecká sněmovna rozhodne svým hlasováním.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, já jsem žádal, abychom schválili vyslání čtyř poslanců v příštím týdnů na území bývalé Jugoslávie s programem návštěva Bělehradu a Prištiny. Navrhuji čtyři, protože tento počet je… (Hluk v sále.) Pane předsedající, žádám vás, abyste upozornil kolegy z Poslanecké sněmovny, že by bylo vhodné, aby nechali řečníka domluvit.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, chtěl bych vás požádat, abyste nechali v klidu a bez poznámek vyslovovaných z vašich míst dokončit pana předsedu poslaneckého klubu KSČM jeho vystoupení.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Navrhuji čtyři poslance, i když by bylo možná vhodnější pět, aby za každou politickou stranu tam mohl být jeden, ale protože vím, že v organizačním výboru je číslo rozhodující pro vyslání poslanců Poslanecké sněmovny limitováno, navrhuji čtyři poslance v období od středy do pátku příštího týdne s návštěvou Bělehradu a Prištiny.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Procedurálně bychom měli rozhodnout o návrhu na usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vysílá čtyři členy Poslanecké sněmovny na monitorovací misi na území stávající Svazové republiky Jugoslávie.

Kolegové, v tuto chvíli neprobíhá rozprava. To znamená, že mohu udělit slovo pouze osobám, které na to mají z jednacího řádu nárok, tj. předsedové poslaneckých klubů, předseda sněmovny, místopředsedové sněmovny a členové vlády, resp. osoby, které hovoří jménem poslaneckého klubu. Slovo má předseda poslaneckého klubu Unie svobody pan poslanec Kühnl.

 

Poslanec Karel Kühnl: Děkuji, pane předsedající. Rozumím vystoupení pana předsedy poslaneckého klubu KSČM jako návrhu na zařazení bodu vyslání atd. Čili musíme nejprve hlasovat o zařazení tohoto bodu. Zároveň bych chtěl jménem klubu Unie svobody, klubu KDU-ČSL a klubu ODS tento návrh vetovat.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nemohu než vyslovit svůj souhlas s takovýmto postupem, neboť skutečně se jednalo o zařazení nového bodu do schváleného pořadu schůze a veto tří poslaneckých klubů znamená nemožnost takovéhoto zařazení.

V tuto chvíli jsme dokončili třetí čtení zákonů. Kdybychom postupovali podle schváleného pořadu schůze, tak před námi by měl být blok voleb. Nicméně podíváte-li se do vašich schválených programů, zůstává v bloku smluv ještě jeden bod, který nyní projednáme, a to je bod 35 - "Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Evropská sociální charta". Je na nás, abychom nyní rozhodli o tom, že do předem již avizovaného času, což je 15.30 hodin, kdy by měl začít blok voleb, a to nejprve veřejných, potom tajných, bychom věnovali tuto půlhodinu projednávání tohoto bodu.

Nyní tedy dávám návrh na zařazení tohoto bodu s tím, že jeho projednávání bude přerušeno v 15.30 hodin, kdy bude dán nový návrh, a to na předřazení bodu "Volby".

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 266. Kdo je pro takovýto přesun v našem programu, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 266 z přítomných 189 se pro vyslovilo 152, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem našeho jednání tedy je

 

35. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Evropská sociální charta (1961), Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě (1988) Protokol pozměňující Evropskou sociální chartu (1991) /sněmovní tisk 113/ - prvé čtení

 

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 113 a z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Evropská sociální charta je významnou součástí procesu evropské integrace a jedná se o první mezinárodní smlouvu, tedy mezinárodně právní dokument splňující základní hospodářská a sociální práva občanů, která byla přijata po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv v roce 1948.

 

(pokračuje Špidla)

Charta byla přijata v roce 1961 v rámci Rady Evropy a stala se oficiálním měřítkem úrovně sociální ochrany v zemích Evropského společenství. Význam charty pro země Evropské unie byl oficiálně potvrzen v Amsterodamské smlouvě, kde byl na tuto chartu učiněn odkaz jakožto na dokument stanovící minimální standardy sociálních práv v zemích Evropské unie.

Její ratifikace je tedy předpokladem členství v Evropské unii a země Evropské unie tento krok od České republiky a ostatních kandidátských zemí očekávají.

Evropská komise a členské státy Evropské unie sledují v tomto směru vývoj v ČR. V posudku z roku 1997 a v pravidelné zprávě roku 1998 Evropské komise Evropská komise připomněla, že ČR chartu dosud neratifikovala. Ze středoevropských a východoevropských zemí tak již učinilo Polsko a Slovensko a chystá se Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko.

Ratifikaci charty vyhlásila vláda jako jeden ze svých prioritních cílů, a pokud si dobře vzpomínám, zásadní nesouhlas s tímto záměrem při projednávání programového prohlášení vlády nevyslovila žádná z parlamentních stran.

Dovolte mi, abych se jenom krátce zmínil o historii, která vedla k tomu, než byl tento návrh, který teď obhajuji, sněmovně předložen.

Evropská sociální charta je v podstatě sledována a studována v České republice od roku 1993. A myslím si, že málokterý mezinárodní dokument byl podroben tak pečlivému sledování a tak pečlivému studiu. Roky pracovala pracovní skupina složená z poslanců a odborníků a roky byl velmi pečlivě připravován text, který předkládám.

Klíčovou otázkou, která se řešila již v době ministra práce Jindřicha Vodičky, čili v době jasné převahy konzervativní pravice, byla otázka rozsahu, ve kterém je třeba chartu ratifikovat, protože ani minulé vlády nepochybovaly o tom, že k ratifikaci dojít musí, že to je nezbytná věc, a že pokud myslíme vážně svoji integraci do Evropské unie, je nemožné ratifikaci odmítnout.

Výběr článků a výběr jednotlivých odstavců, který předkládám, byl ve své podstatě a ve svém rozsahu schválen již v roce 1997, opět v době pravicové koalice. Je to v každém případě z hlediska Evropské sociální charty minimum, které lze schválit, a myslím, že je dalším vyjednáváním velmi obtížné tento prvek ještě zredukovat.

Vláda, která vzešla z předchozích voleb, vzhledem k tomu, že pokládá Evropskou sociální chartu za mimořádně významnou, a vzhledem k tomu, že považuje za jasné a nepochybné, že Evropská sociální charta je otevřeným dokumentem, kde rozsah ratifikace lze postupně rozšiřovat, převzala tento minimální návrh. Tento minimální návrh byl tedy schválen nebo projednáván prakticky všemi vládami od roku 1993.

Kromě posouzení rozsahu Evropské sociální charty, rozsahu ratifikace bylo velmi pečlivě sledováno, jakým způsobem je předložený návrh v souladu s českým právem. Mohu zodpovědně prohlásit, že neexistují zásadní právní překážky, které by znemožňovaly ratifikaci, tak jak je předkládána, učinit. Naprostá většina, nebo všechny prvky, které v této chartě jsou zaznamenány, vyjádřeny v návrhu, který předkládáme, jsou vyjádřeny v Listině práv a svobod, čili v ústavním pořádku ČR, jsou různým způsobem projektovány a realizovány ve většině našich sociálních zákonů.

Myslím si, že podkladový materiál, který Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo, je velmi podrobným rozborem vztahu předkládaného dokumentu a našeho práva.

Charta má 19 článků a 4 články v Dodatkovém protokolu, který rovněž předkládáme k ratifikaci. Stanovuje práva spadající do oblasti ochrany zaměstnání a pracovních podmínek, do oblasti sociálního dialogu, přípravy na povolání, sociální ochrany stanovených skupin mimo pracovní prostředí a sociálního zabezpečení všeho obyvatelstva.

Pro přijetí charty jako celku je nutné převzít nejméně pět z celkových sedmi článků tzv. tvrdého jádra charty a dále takový počet číslovaných článků a číslovaných odstavců, aby celkový minimální počet činil 10 článků nebo 45 očíslovaných odstavců.

Návrh, který předkládám, obnáší dohromady 49 článků, čili v tomto rozsahu je velmi málo nad tou nejminimálnější hranicí z minimálních hranic.Uvádím to, aby to bylo předem jasné a aby nedocházelo k nějakému nedorozumění.

Navrhujeme z onoho tvrdého jádra ratifikovat články 5, 6, 12, 13 a 16, dále navrhujeme ratifikovat všechny čtyři články Dodatkového protokolu, Pozměňovací protokol z roku 1991 týkající se chodu kontrolního mechanismu plnění charty. Současný návrh na ratifikaci vybraného počtu ustanovení charty nijak nebrání tomu, aby byla v budoucnu postupně ratifikována další ustanovení tohoto dokumentu.

Zvolený přístup ratifikovat ustanovení charty postupně, vychází z poznání praxe a doporučení stávajících smluvních stran charty, jakož i z doporučení sekretariátu Rady Evropy. Čili postupujeme formálně způsobem, který je obecně uznáván a obecně využíván.

Zmínil jsem se již před krátkým okamžikem o tom, že Česká republika naprostou většinu navrhovaných článků charty plní již nyní a v řadě případů je úroveň sociální ochrany v ČR na ještě vyšší úrovni, než charta vyžaduje.

K ratifikaci nebyly předloženy žádné články, které vyžadují nároky na státní rozpočet, ani články, které by v důsledku reciprocity mohly vést k těžko zvládnutelným sociálním pohybům. Tady mám na mysli zejména články, které se týkají zahraniční pracovní síly.

Dovolte mi, abych se zmínil jenom krátce právě o těchto článcích, aby byla zřetelná metoda, kterou vláda k dokumentu přistupovala.

Nenavrhuje se ratifikovat článek 4 odst. 1 charty o minimální úrovni mzdy, ačkoliv vláda České republiky je přesvědčena o tom, že minimální mzda má být stanovena, a také postupně svými nařízeními minimální mzdu zvyšuje tak, abychom se dostali nad úroveň životního minima zhruba 15 %, protože podle našeho názoru je to základní motivující prvek v sociálním systému, který působí proti určitému sociálnímu parazitismu, jevu, který není tak rozšířen, jak se předpokládá, ale přesto je velmi citlivě vnímán a je zavrženíhodný.

 

(pokračuje Špidla)

Kdybychom se ovšem drželi výkladu čl. 4 striktně, znamenalo by to zvýšení minimální mzdy na úroveň cca 5 tis. korun již nyní. To je věc, která je ekonomicky velmi komplikovaná, a z tohoto důvodu tento článek ratifikovat nenavrhujeme.

Dalším ustanovením, které se nenavrhuje ratifikovat, je ustanovení čl. 8 odst. 1 o mateřské dovolené. Charta totiž požaduje, aby žena po dobu základní mateřské dovolené - 28 týdnů - měla zajištěn příjem na úrovni 75 až 80 % jejího předchozího výdělku. Ratifikace tohoto usnesení by si přímo vyžádala zvýšení výdajů na peněžitou pomoc v mateřství, která by v globálním poměru znamenala asi 300 mil. korun ručně. Jakkoli považujeme za správné zvýšit dávky a peněžitou pomoc v mateřství, nepovažujeme za správné přijímat mezinárodní závazek, který by nás nutil k pohybu, který je rychlejší a méně v celkovém kontextu sociálního zákonodárství České republiky, než považujeme za vhodné. Proto ani tento článek - musím říci, že s těžkým srdcem - není navržen k ratifikaci.

K dalším ustanovením, které se nenavrhují k ratifikaci, tvoří ustanovení, z nichž řadu by bylo možné ratifikovat za podmínky, že by charta nebyla smlouvou reciproční, tj. že by se vztahovala pouze na občany České republiky a na osoby trvale žijící na území České republiky.

Zmínil jsem se o záležitosti s pohybem pracovní síly, stejně tak jako se to týká záležitosti odborného vzdělávání, právě proto, že reciproční charakter by nás nutil aplikovat toto ustanovení na další státy, které budou přistupovat k chartě. Hovořili jsme o tom, že to bude Maďarsko, Ukrajina a možná některé další. Právě reciprocita těchto článků by nás dostávala do určitého tlaku. Proto, abychom si uchovali svobodu jednání, tyto články navrhovány nejsou.

Dodatkový protokol z roku 1998 se týká rovných příležitostí. Jsou to práva, která jsou dílem v České republice v našem právním pořádku zakotvena, zejména na úrovni ústavní, a postupně se konkretizují a promítají v dalších prvcích našeho právního řádu.

Pro vaši informaci chci ještě sdělit, že vláda současně s návrhem na ratifikaci charty z roku 1961 se rozhodla též podepsat nově přijatou revidovanou Evropskou sociální chartu. Podpisem tohoto dokumentu se stále více z dosavadních smluvních stran, především země Evropské unie hlásí k principům charty a k záměrům vyrovnat se i v Radě Evropy s novými sociálními standardy. Je to ale pouze podpis, čili začátek cesty k ratifikaci, nikoli ratifikace sama.

Na závěr mého vystoupení mi dovolte ještě několik krátkých poznámek.

Prvním státem, který chartu ratifikoval, byla Velká Británie, a to 11. 7. 1962. Po obdržení dalších pěti ratifikací vstoupila charta jako multilaterální evropský dokument v platnost dne 26. 2. 1965. Do dnešního dne ji ratifikovalo 22 členských států Rady Evropy, všechny země Evropské unie, Island, Kypr, Malta, Norsko, Turecko a Slovensko. Je velmi málo států, které chartu neratifikovaly, a neznám takový, který by k ratifikaci nesměřoval.

Dámy a pánové, tato charta je součástí evropského sociálního standardu, který je obecně uznáván, jak vyplývá i z rozsahu jednotlivých ratifikací. Považoval bych za velmi nešťastné a politicky neodpovědné, kdyby se sněmovna rozhodla ratifikaci odmítnout. Byl by to první krok, kde bychom vyjádřili názor, že nemíníme směřovat k evropské integraci a že nemíníme přijmout jako princip evropské sociální standardy.

V této diskusi je důležitá ještě jedna poznámka. Evropská unie je ve své koncepci daleko liberálnější, než se zdá, a jeden z jejích velmi pevně sledovaných principů je rovná soutěž. A právě sociální dumping, výhoda získaná prostřednictvím sociálního dumpingu, zcela diskvalifikuje stát, který by něco takového oficiálně a ústavně odpovídajícím způsobem prohlásil, z přístupu k Evropské unii. Takovéto rozhodnutí je daleko závažnější a daleko strategičtější, než se na první pohled zdá. Bylo by to skutečně poprvé, kdy by některý z evropských států, které usilují o asociaci, něco takového učinil.

Dovolte mi ještě, abych se na úplný závěr dotkl některých dílčích aspektů, které v ratifikaci jsou.

Myslím, že jeden ze základních principů, který zde je a který může narážet na určitý odpor z ideologických hledisek více než z hledisek věcných, je představa závazku, který v chartě je, to je závazku, aby stát usiloval o plnou produktivní zaměstnanost. Tento závazek je již zformulován i v Listině základních práv a svobod, ne přímo explicitně, ale poměrně snadnou interpretací se k tomu dá dospět, je to závazek, který uznaly všechny evropské státy. Jeho výklad v tzv. case low, čili v precedentálním právu a ve výrocích Evropské komise je následující:

Stát, který neuznává plnou zaměstnanost, vychází z principů, že je správné stabilizovat nezaměstnanost na určité úrovni. Otázka plnění tohoto článku není založena na aktuální nezaměstnanosti, protože každý musí realisticky přiznat, že plná zaměstnanost ve smyslu nulové nezaměstnanosti je pouze teoretický pojem, ale je založena na představě, že zajistit plnou zaměstnanost všech, kteří pracovat chtějí a o práci se skutečně ucházejí, je právo, které je správné podpořit i úsilím státu. To je výklad podle mého názoru nejspornějšího článku, jak jsem sledoval jednotlivé politické debaty.

Myslím, že historie projednávání charty jasně dokazuje, že tento dokument je velmi důkladně projednán, že není pravda, že se nejednalo, a že není pravda, že by vláda předkládala něco, o čem není dostatečná politická informovanost.

Dámy a pánové, končím své vystoupení s tím, že znovu musím s plnou vážností prohlásit, že toto je dokument velkého významu a že naše rozhodování bude mít skutečně základní význam pro vývoj České republiky a pro její mezinárodně politické postavení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dříve než dám slovo zpravodaji, chci vás informovat o rozhodnutí, které jsem učinil - že v tuto chvíli ještě zazní vystoupení zpravodaje. Po jeho vystoupení přeruším projednávání tohoto bodu s tím, že rozprava bude zahájena v úvodu zítřejšího jednání Poslanecké sněmovny.

Nyní uděluji slovo zpravodaji pro první čtení poslanci Stanislavu Volákovi.

 

Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan místopředseda vlády Špidla již zde téměř vše potřebné řekl. Já bych se rád omezil jen na několik poznámek. Podle mého soudu je mimo jakoukoli debatu, že Evropská sociální charta vytváří minimální standard hospodářských a sociálních práv pro členské země Rady Evropy.

Pan ministr Špidla informoval o tom, že Evropskou sociální chartu zatím schválilo 22 států. Pochopitelně všechny státy Evropské unie plus sedm dalších, mezi nimi i Polsko a Slovensko. Pan ministr Špidla zde již konstatoval, že i když to není explicitně řečeno, tak od uchazečů o členství v Evropské unii se předpokládá, že Evropskou sociální chartu budou ratifikovat.

Nyní poznámka k obsahu. Opravdu obsah Evropské sociální charty, který zde projednáváme, je naprosto identický s obsahem, který již projednávala loni v dubnu Tošovského vláda. Proto je zvláštní, proč právě socialistické vládě trvalo tři čtvrtě roku, než naprosto identický dokument předložila Poslanecké sněmovně. Já tomuto zpoždění opravdu nerozumím.

Na druhé straně bych vládu chtěl pochválit za realismus a za to, že si uvědomuje, že zdroje jsou opravdu omezené, a že nenavrhuje k ratifikaci odst. 1 čl. 4, to je ta zmiňovaná minimální mzda, a odst. 1 čl. 8, to je výše dávek při mateřské dovolené.

A nyní dvě poznámky, které jsou myslím velmi důležité a týkají se procedury. Zdá se, i když to není explicitně řečeno, že vláda předpokládá, že Evropská sociální charta bude schvalována podle čl. 10 a následně podle čl. 39 odst. 4 ústavy. To znamená, že k vyslovení souhlasu bude zapotřebí třípětinová většina, tedy 120 poslanců. Toto schválení by znamenalo, že veškerá ustanovení charty by byla bezprostředně závazná v našem právním řádu a měla by přednost před zákony.

Já osobně se domnívám, že k tomuto způsobu schvalování není žádný důvod, protože je to smlouva o právech hospodářských a sociálních, a ne o právech lidských. A že úplně stačí, aby Evropská sociální charta byla schvalována prostou většinou, jako kterékoli jiné smlouvy.

Budeme muset vyřešit ještě jeden problém. Pan ministr Špidla to již zde zmínil. To, že tato smlouva nemá pevně určený obsah. Je jen řečeno, že musí být schváleno pět článků tzv. tvrdého jádra, nebo deset dalších článků úplně, nebo 45 číslovaných odstavců. Já se obávám, že při druhém čtení budou navrženy pozměňovací návrhy, a potom by nám nezbylo nic jiného, než abychom tuto smlouvu, tedy Evropskou sociální chartu, neschvalovali ve dvou čteních, ale ve čteních třech. Já bych poprosil pana předkladatele, aby tuto proceduru nějakým způsobem zvážil a rozmyslel. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane zpravodaji. O slovo ještě požádal ministr vlády a místopředseda vlády pan Vladimír Špidla. Po jeho vystoupení hodlám přerušit projednávání tohoto bodu.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Děkuji. Myslím, že procedurální úvahy jsou úvahy, které mají cenu, a je možné hledat nějaké rozumné řešení a nějakou cestu, která bude odpovídajícím způsobem řekl bych elegantní. Jsem přesvědčen, že na to bude čas ve druhém čtení. V tento okamžik to považuji za myšlenku, kterou je třeba přezkoumat. Naprosto se tomu nebráním, ale myslím, že pro prvé čtení je to věc, kterou musíme pouze zaregistrovat.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Kolegyně a kolegové, podle předem avizovaného rozhodnutí teď přerušuji projednávání tohoto bodu s tím, že budeme pokračovat v jeho projednávání, a to v podobě zahájení obecné rozpravy zítra v 9 hodin ráno. V tuto chvíli je před námi blok voleb, tak jak jsem to avizoval a podle pozornějšího pohledu do schváleného pořadu schůze není ani třeba v tuto chvíli hlasovat o změně programu, neboť po projednaných a odhlasovaných bodech 50., 51., 52. dalším bodem našeho jednání je bod 53., což je

 

53. Návrh na volbu člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání

 

a potom volby následující. Já bych v tuto chvíli požádal předsedu volební komise, aby přistoupil k řečnickému pultu a seznámil nás s předloženými návrhy a s návrhem na další postup.

 

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dostali jsme se do fáze voleb, tedy bodu 53. a dalších, kdy prvním je návrh na volbu člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. Nejprve krátká rekapitulace.

K 1. září loňského roku rezignoval na členství v této radě pan Jindřich Kabát. V současné době má Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání následující složení: paní Hakenová, pan Hanuš, pan Jozefík, pan Musil, pan Novotný, pan Štěpánek a pan Tomek, kteří byli všichni zvoleni 9. července 1994 a jejich volební období, jejich funkční období končí 8. července 2000. Dále pak paní Hůlová, která byla zvolena 2. listopadu 1994 a ukončí své volební období 1. listopadu 2000. Pan Milota, pan Muchka, pan Trojan a pan Uhlíř byli zvoleni 3. prosince 1997 a konec jejich volebního období je 2. prosince 2003. K dnešnímu dni je neobsazeno místo jednoho člena této rady. Nejprve prosím, aby Poslanecká sněmovna hlasovala o usnesení, kterým vezme na vědomí rezignaci člena Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání pana Jindřicha Kabáta ke dni 1. září 1998. Pane předsedající, prosím.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. V hlasování s pořadovým číslem 267 vezmeme na vědomí rezignaci pana Jindřicha Kabáta na člena Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, a to ke dni 1. 9. 1998.

 

Zahájil jsem v tuto chvíli hlasování s pořadovým číslem 267 a ptám se: Kdo souhlasí? Kdo je proti?

Z přítomných 190 se pro vyslovilo 176, proti 1. Konstatuji, že Poslanecká sněmovna vzala rezignaci pana Jindřicha Kabáta na vědomí.

 

Poslanec Jan Vidím: Nyní můžeme přistoupit k volbě jednoho člena Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Tento bod byl přeřazen na dnešní schůzi z 9. schůze PS, a proto volební komise prodloužila lhůtu na podávání návrhů poslaneckými kluby do 19. března do 14 hodin. V prodloužené lhůtě byly poslaneckými kluby volební komisi předloženy tyto návrhy kandidátů: Levíček Jan, KDU-ČSL, Novák Daniel, KSČM. Návrhy byly zaslány 19. března také na vědomí všem poslaneckým klubům.

K těmto návrhům jenom jednu malou poznámku. Poslanecký klub Unie svobody 29. ledna navrhl svého kandidáta pana Martina Přibáně. Tento klub 19. 3. tuto kandidaturu odvolal.

Chtěl bych zdůraznit, že § 3 odst. 2 zákona 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, výslovně stanoví, že na uprázdněná místa členů jsou voleni noví členové na období šesti let. Jinak tento zákon způsob volby členů rady neupravuje. Volební komise však navrhuje veřejnou volbu hlasovacím zařízením. Stejným způsobem proběhla volba členů této rady na 17. schůzi 3. prosince 1997.

 

(pokračuje Vidím)

Navrhuji tedy, abychom po rozpravě k oběma kandidátům hlasovali jednotlivě o kandidátech na člena rady. Zvolen pak bude ten kandidát, který obdrží nejvyšší počet hlasů, pochopitelně nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Při neúspěšnosti prvého kola volby bude bezprostředně následovat druhé kolo prvé volby. Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvého kola. Ostatně víc jich ani nemáme.

Žádám, pane předsedající, abyste zahájil rozpravu k této věci.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ani nevidím nikoho z poslanců, kdo by se hlásil. Rozpravu uzavírám, končím, a žádám předsedu volební komise, aby předkládal jednotlivé návrhy k hlasování.

 

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Nyní budeme v prvém kole hlasovat o kandidátu na člena Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Za člena rady je navržen pan Jan Levíček.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 268. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 190 poslanců a poslankyň se pro vyslovilo 105, proti 53.

 

Poslanec Jan Vidím: Za člena této rady je navržen pan Daniel Novák.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 269. Ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti?

V hlasování s pořadovým číslem 269 se z přítomných 191 pro vyslovilo 27, proti 107.

 

Poslanec Jan Vidím: Konstatuji, že v prvém kole byl členem Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání zvolen pan Jan Levíček, kterému tímto blahopřeji a volba končí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Dalším bodem, a to v pořadí 54., je

 

54. Návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře

 

Prosím, aby se slova opět ujal předseda volební komise pan Jan Vidím.

 

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v současné době má Rada České tiskové kanceláře následující složení: pan Augusta, který byl zvolen 9. února 1995 a jeho volební období končí 8. února roku 2000, paní Mohylová, paní Rasmusenová, pan Vrabec a pan Zajíček, kteří byli zvoleni 19. května 1998, a tedy jejich volební období končí 18. května 2003, a pan Přibáň, který zahájil své volební období 21. června 1998 a ukončí jej 20. května 2003. Ke dni 22. července 1998 rezignoval na členství v radě pan Vladimír Vetchý, a to vzhledem k neslučitelnosti funkcí poté, co byl jmenován ministrem vlády České republiky, ministrem obrany, a proto k dnešnímu dni je neobsazeno místo jednoho člena této rady.

Nejprve prosím, aby opět sněmovna hlasovala o usnesení, kterým vezme na vědomí rezignaci člena Rady ČTK pana Vladimíra Vetchého ke dni 22. července 1998.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nechávám hlasovat v hlasování s pořadovým číslem 270, které jsem zahájil, o tom, že Poslanecká sněmovna bere rezignaci na vědomí.

Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování s pořadovým číslem 270 z přítomných 191: pro 190, proti nikdo.

 

Poslanec Jan Vidím: Nyní můžeme přistoupit k volbě jednoho člena Rady ČTK. Poslaneckými kluby byly volební komisi ve stanovené lhůtě předloženy tyto návrhy kandidátů: Broulíková Slavěna, ODS, Moučková Miroslava, KSČM. Tyto návrhy byly zaslány 19. března.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Mám zde jinou informaci, pane předsedo. Paní Slavěna Broulíková má v závorce za svým jménem čtyři písmena - ČSSD.

 

Poslanec Jan Vidím: Velmi se omlouvám, materiály, tak jak je mám připraveny aparátem sněmovny, uváděly tříhláskovou zkratku.

Ještě jednou, prosím: Broulíková Slavěna, ČSSD, Moučková Miroslava, KSČM. Teď už je doufám jasno.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Už jsem se lekl, že se na politické scéně děje něco bez našeho vědomí, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Vidím: Tyto návrhy byly zaslány 19. března na vědomí všem poslaneckým klubům. Zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, způsob volby členů rady neupravuje, a proto volební komise navrhuje veřejnou volbu hlasovacím zařízením, stejně tak, jak proběhla tato volba na 25. schůzi Poslanecké sněmovny 19. května 1998. Navrhuji, abychom po rozpravě k oběma kandidátkám hlasovali jednotlivě a zvolen pak bude ten kandidát, který obdrží nejvyšší počet hlasů, samozřejmě nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Při neúspěšnosti prvého kola volby bude bezprostředně následovat druhé kolo volby. Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvého kola.

Pane předsedající, je možné zahájit rozpravu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, děkuji. Otevírám rozpravu, do které nemám zatím žádnou písemnou přihlášku, ani nevidím nikoho, kdo by se hlásil do rozpravy. Tudíž obecnou rozpravu končím a prosím pana předsedu volební komise, aby nám předložil jednotlivé návrhy pro hlasování.

 

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Čili, budeme v prvém kole hlasovat o kandidátu na člena Rady ČTK. Za člena této rady je navržena paní Slavěna Broulíková.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 271. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?

Z přítomných 190 se pro vyslovilo 117, proti 27.

 

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Za člena této rady je navržena paní Miroslava Moučková.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslo 272. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Není potřeba - kdo je proti.

Z přítomných 190 se pro vyslovilo 26, pro vaši informaci proti 61.

 

Poslanec Jan Vidím: Konstatuji, že v prvém kole byla členkou Rady ČTK zvolena paní Slavěna Broulíková, kteréžto tímto blahopřeji a tato volba končí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane předsedo, nyní se dostáváme do poměrně složité situace, neboť je 15.38 hodin. V 16.00 hodin ze zákona o jednacím řádu se zahajují ústní interpelace na předsedu vlády. Máme teď dvojí možnost volby. Buď v tuto chvíli předřadíme blok tajných voleb tak, aby mohly začít, nebo budeme pokračovat ve volbách veřejných, a to v bodě 55, 56, nicméně s rizikem, že tyto volby do stanoveného termínu neukončíme a nebudeme moci zahájil blok tajných voleb. Proto v tuto chvíli navrhuji, abychom předřadili ten blok voleb, které jsou ze zákona nutné jako tajné, a abychom ty body zbývající volební, při nichž se volí veřejně, přeložili na zítřejší jednání. Záleží na nás, zda jako úvodní bod, nebo až po projednání toho bodu, který jsme dnes přerušili. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Vidím: Pane předsedající, plně se ztotožňuji s vaším návrhem, neboť následující dva body, to znamená návrh na změny ve složení zástupců pojištěnců do správní rady a do dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, u těchto bodů lze očekávat poměrně rozsáhlou rozpravu a navíc předpokládám, že odvolávání a volba proběhnou veřejně, těch jmen je celá řada a nepochybně bychom nezvládli ukončit tyto dva body do 16.00 hodin, kdy musí být ze zákona interpelace. Proto stejně jako vy doporučuji Poslanecké sněmovně, aby nyní před hlasováním rozhodla o tom, že se bude zabývat body 57, 58 a 59, což jsou návrhy na členy prezidia Fondu, dozorčí rady Fondu a členů Rady Českého rozhlasu, kde ze zákona je tato volba tajná.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Máme teď před sebou hlasování, kterým rozhodneme o změně pořadí projednávaných bodů. To znamená, že bychom projednávali body 57, 58 a 59. Ptám se, kdo je pro změnu pořadu jednání Poslanecké sněmovny.

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 273 a ptám se kdo je pro. Kdo je proti?

Z přítomných 190 se pro vyslovilo 173, proti 1.

 

Vidím, že se hlásí poslanec Martin Kocourek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl sněmovně navrhnout, zda by body č. 57 a 58 nemohly být přeloženy na příští schůzi Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Je to návrh, o kterém v tuto chvíli nechám hlasovat. Slovo má ještě pan poslanec Brožík.

 

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedající, na minulé schůzi sněmovny jsem zde dával požadavek, aby tyto volby byly zařazeny do programu 9. schůze. Bylo mi sděleno předsedou volební komise, že nebyly předloženy návrhy. V současné době jsou splněny všechny podmínky pro to, aby tato volba mohla proběhnout. Chci upozornit, že pokud nebude dovoleno prezidium a dozorčí rada Fondu národního majetku, tento institut je v tomto státě naprosto zbytečný.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Považuji za zbytečné, abychom zvyšovali hlas, neboť kromě toho, že tyto návrhy splnily všechny zákonné podmínky, nebyly dodrženy - a vy to víte velmi dobře - jiné gentlemanské podmínky, které s tím byly spojeny, nicméně to je věc, která sněmovnu nemusí zajímat. (Smích v sále, velký hluk.)

Já nechávám hlasovat o vyřazení tohoto bodu. (K mikrofonu přistupuje poslanec Kasal.) Toto hlasování (číslo 274) považuji za zmatečné. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Kasal: Pane místopředsedo, abychom se mohli správně rozhodnout, prosím o vysvětlení, co to jsou gentlemanské podmínky, které nebyly dodrženy. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Exner má slovo. Hovoříme o návrhu, který předložil pan poslanec Kocourek.

 

Poslanec Václav Exner: Já mám technickou poznámku. Pane předsedající, dovolte mi, abych vás upozornil, že jako předsedající se nemůžete zúčastnit diskuse.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za upozornění.

Zahajuji v tuto chvíli hlasování o bodu, který navrhl poslanec Kocourek, a to hlasování s pořadovým číslem 275. Ptám se, kdo je pro předložený návrh, to znamená vyřadit body 57 a 58 z pořadu této schůze. Kdo je proti?

Z přítomných 190 se pro vyslovilo 63, proti 115. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším bodem, o kterém rozhodneme, je

 

57. Návrh na volbu členů prezidia Fondu národního majetku České republiky

 

Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise poslanec Jan Vidím.

 

Poslanec Jan Vidím: Předseda Poslanecké sněmovny obdržel dne 11. března 1999 dopis předsedy vlády ČR s návrhem vlády na volbu tří členů prezidia Fondu národního majetku České republiky. Tento dopis byl předán všem poslaneckým klubům 12. března t. r. Jedná se již o třetí volbu těchto funkcionářů. Za člena prezídia byli navrženi tito kandidáti: Rusnok Jiří, Vaněk Dušan, Vrána Jaroslav.

Zvláštní zákon stanoví způsob volby tajným hlasováním. Tajná volba je technicky připravena. Doporučuji však, pane předsedající, abychom nejprve provedli rozpravu k tomuto a k následujícím dvěma bodům, aby tajná volba mohla proběhnout současně.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Otevírám rozpravu k předneseným návrhům. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím.

Přerušuji projednávání tohoto bodu.

 

Postupujeme k bodu

 

58. Návrh na volbu členů dozorčí rady Fondu národního majetku České republiky

 

Uděluji slovo předsedovi volební komise.

 

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. V průběhu roku 1998 skončilo volební období všem pěti členům dozorčí rady Fondu národního majetku České republiky. Ve stanovené lhůtě byli poslaneckými kluby navrženi tito kandidáti: Budinský Vladimír (ODS), Jurečka Jaroslav (ODS), Kocourek Martin (ODS), Kraus Michal (ČSSD), Říman Martin (ODS), Stráský Jan (US), Teplík Tomáš (ODS), Tlustý Vlastimil (ODS), Topolánek Mirek (ODS), Václavek Jiří (ČSSD), Vojíř Oldřich (ODS), Vymětal Karel (KSČM).

Pokud jde o způsob volby, tak zvláštní zákon stanoví volbu tajným hlasováním. Pane předsedající, opět doporučuji po rozpravě přerušit projednávání tohoto bodu a dokončit jej po projednání bodu 59.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Otevírám rozpravu k přednesenému bodu, slovo má pan poslanec Tlustý.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, chtěl bych oznámit rezignaci na kandidaturu do tohoto orgánu, kterou jsem oznámil i klubu ODS, ale nemohla již být promítnuta do hlasovacích lístků, takže bych prosil všechny, kteří by mě chtěli volit, aby tak nečinili.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Přerušuji tento bod.

Pokračujeme dalším bodem, kterým je

 

59. Návrh na volbu členů Rady Českého rozhlasu

 

Slovo má opět předseda volební komise.

 

Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Rada Českého rozhlasu pracuje v tomto složení: pan Blažek, paní Kotrlá, paní Köpplová, paní Procházková, pan Seemann, pan Scheufler a pan Susa. Všichni byli zvoleni 26. 2. 1997 a jejich volební období bude ukončeno 25. 2. 2002. Ke dni 30. října 1998 odstoupil z funkce pan Jan Kalfus a ke dni 28. ledna 1999 pan Vladimír Poštulka. K dnešnímu dni jsou neobsazena dvě místa členů této rady.

Nejprve prosím, aby bylo hlasováno o usnesení, kterým Poslanecká sněmovna bere na vědomí rezignaci členů Rady Českého rozhlasu pana Jana Kalfuse ke dni 30. října 1998 a pana Vladimíra Poštulky ke dni 28. ledna 1999.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano. Otevírám rozpravu k předloženým návrhům. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím.

 

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 276 a ptám se, kdo je pro předložený návrh, kterým Poslanecká sněmovna bere na vědomí rezignaci těchto členů. Kdo je proti?

Z přítomných 187 se pro vyslovilo 167.

 

Poslanec Jan Vidím: Nyní můžeme přistoupit k volbě dvou členů Rady Českého rozhlasu. Poslaneckými kluby byly volební komisi ve stanovené lhůtě předloženy tyto návrhy kandidátů: Kožík Milan (KSČM), Pavlata Michal (ODS), Uhde Milan (US).

Tyto návrhy byly zaslány 19. března všem poslaneckým klubům na vědomí.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, způsob volby členů rady neupravuje. Omlouvám se za mylnou informaci, kterou jsem vám před okamžikem podal. Přesto však volební komise navrhuje tajnou volbu, neboť stejně tak, tedy tajně, volila Poslanecká sněmovna do těchto funkcí na 8. schůzi 26. února 1997. Tajná volba je technicky připravena.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Otevírám rozpravu k předloženým návrhům. Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím.

Přerušuji v tuto chvíli jednání na tajné volby. Podle dokumentů, které mám k dispozici, budou hlasovací lístky vydávány ihned po přerušení po dobu 20 minut. Dalších 60 minut necháme volební komisi na zpracování výsledků voleb. Jednání sněmovny bude pokračovat v 16.00 hodin.

 

(Schůze byla přerušena v 15.50 hodin.)

 

(Schůze opět zahájena v 15.59 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 16 hodin a ze zákona vyplývá fakt, že dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády ČR, vládě ČR a ostatním členům vlády.

 

76. Ústní interpelace

 

Ve čtvrtek 25. března 1999 proběhla první část ústních interpelací podle vylosovaného pořadí. Nyní budou v kladení ústních interpelací na předsedu vlády ČR, event. vládu ČR v čase od 16 do 17 hodin, na ostatní členy vlády ČR v čase od 17 do 18.30 hodin pokračovat paní poslankyně a páni poslanci, kteří se umístili na dalších místech.

Nyní dávám slovo panu poslanci Milanu Zunovi, který byl vylosován na 6. místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Miloše Zemana. Připraví se pan poslanec Pavel Hrnčíř.

 

Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, mám k dispozici usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 1999 č. 34 k přípravě kampaně proti rasismu. Vláda ukládá v bodu 2 odst. 2 ministru vnitra, aby uložil policejnímu prezidentovi vydat pokyn, jímž bude uloženo mluvčím Policie ČR a policistům, kteří podávají informace informačním médiím, aby u známých pachatelů nebo osob podezřelých ze spáchání trestné činnosti neuváděli jejich rasovou příslušnost, s výjimkou osob, po kterých pátrá Policie České republiky, u nichž charakteristické znaky rasové příslušnosti uvádět lze.

Rovněž mám k dispozici závazný pokyn policejního prezidenta č. 25 ze dne 12. března 1999 k provádění usnesení vlády České republiky č. 34 z 11. ledna 1999. Cituji: "Na základě usnesení vlády ČR č. 34 ze dne 11. ledna 1999 stanovím: Příslušníci a zaměstnanci Policie ČR, kteří podávají informace hromadným sdělovacím prostředkům, nebudou uvádět u známých pachatelů nebo osob podezřelých ze spáchání trestné činnosti, s výjimkou osob, po kterých pátrá Policie ČR, jejich státní, politickou, rasovou a etnickou příslušnost, národnost a vyznání."

Vážený pane premiére, i když je notoricky znám vlažný postoj vaší vlády ke sdělovacím prostředkům, nedomníváte se, že citované usnesení vlády rozšířené tvůrčím způsobem policejním prezidentem je v rozporu s právem na informace? Já se domnívám, že takto rozšířené usnesení vlády je v rozporu se zákonem, neboť platí zásada, že informace, které nejsou přímo ze zákona tajné, jsou veřejné. Domnívám se, že policejní mluvčí jsou od toho, aby mluvili. Pokud chcete z moci úřední zakázat někomu mluvit, tak to zakažte svým ministrům, protože ti jak ústa otevřou, je z toho ostuda. Co hodláte ve shora uvedené věci učinit?

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji předsedovi vlády panu Miloši Zemanovi.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kvalitní reziduum Poslanecké sněmovny, tedy vážení kolegové a vážené kolegyně, důvod, proč vláda přijala toto usnesení, je velice prostý. Tento důvod spočívá v tom, že vláda v rámci kampaně proti rasismu nemá důvod zastávat princip kolektivní viny, a jak víte, tam, kde byl u konkrétního pachatele uváděn parametr ať už příslušnosti k určitému etniku, určité národnosti a k dalším skupinám, kde tato příslušnost byla fakticky nevýznamná z hlediska spáchání trestného činu, dospěla vláda na návrh svého zmocněnce pro lidská práva k závěru… Velmi bych prosil prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Titze, aby se trochu ztišil. Prostřednictvím pana předsedajícího, abych dodržel jednací řád.

Nyní mi dovolte, abych se vrátil k tématu. Tam, kde je to tedy nerozhodné pro charakter trestného činu, aby nebyla podněcována nenávist vůči této určité skupině na základě principu kolektivní viny, aby tento parametr nebyl uváděn.

Chtěl bych jasně zdůraznit - a z pokynu policejního ředitele to vyplývá - že se to netýká osob stíhaných, protože zde naopak uvedení této příslušnosti může takříkajíc zúžit repertoár, a může tedy vést k tomu, že bude snadnější dopadení tohoto pachatele. Chápu naprosto, že se pan poslanec Zuna podivuje nad tím, že se v rozšířeném pokynu policejního ředitele uvádí, jak říká, i politická příslušnost, ale i když vláda nic takového ve svém usnesení explicitně nemá, během oněch několika málo minut, které jsem měl k dispozici, jsem se nad tímto příkazem zamyslel a položil jsem si otázku, jak by bylo členům jakékoli politické strany, kdyby za jmény pachatelů např. hospodářské trestné činnosti, kupř. tunelování, byly uváděny zkratky nejmenovaných politických stran? Myslím, že by funkcionáři těchto stran oprávněně protestovali a tvrdili by, že členství k této politické straně nemá žádnou, ale opravdu žádnou spojitost s tím, že se např. příslušný pachatel dopustil tunelování.

Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že toto opatření má chránit oprávněné zájmy nejen etnik a bránit tak rozněcování rasové nenávisti, ale i rozněcování nenávisti politické, neboť neinformovaný pozorovatel zásobovaný informacemi z bulvárního tisku by mohl v případě potřeby dojít ke zjištění nápadné spojitosti mezi pachateli určitých typů trestných činů a příslušnosti k určitému politickému subjektu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Táži se pana poslance, zda chce položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Prosím, máte možnost.

 

Poslanec Milan Zuna: Pane předsedo, nepřesvědčil jste mě, protože tvrdím, že občan má být informován. A pokud jste hovořil o politické straně, já se domnívám, že není nic proti ničemu, pokud by byl pachatel označen i tím, ze které strany je. Nevím, jestli jste třeba měl na mysli Libertu apod., ale vzácně mi to připomíná dobu komunismu, kdy kvůli statistice nebyl žádný komunista vykazován jako odsouzený, protože do té doby, než byl odsouzen, byl vyloučen ze strany. Když se sešel rok s rokem a udělala se statistika, komunisté byli naprosto dokonalí, protože nefigurovali na seznamu odsouzených.

Domníval jsem se svou interpelací, že se vahou své osobnosti obrátíte na prezidenta Policie ČR s tím, aby tak, jak rozšířil usnesení vlády, ho také zredukoval, protože mám pocit, že váš úmysl, který se týká vlastně pozitivní diskriminace a měli jste na mysli jednu skupinu lidí, se minul účinkem, protože jste s vaničkou vylili i dítě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Předseda vlády hodlá reagovat na doplňující dotaz pana poslance Zuny.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Já se domnívám, že tato přirozená a věcná polemika se týká počtu parametrů, které budou takto definovány, nikoli existence omezujícího parametru. Doufám, že se shodneme, že např. identifikace určité skupiny lidí etnickou příslušností nebo podobnými parametry může skutečně provokovat nebo zesilovat etnickou nenávist.

A pokud jsem pochopil interpelaci pana poslance Zuny, dobře, jednalo se mu o rozšíření ve vyhlášce policejního prezidenta, které překračovalo usnesení vlády. Proto bych chtěl pana interpelujícího poslance i všechny své kolegyně a kolegy informovat, že ministr spravedlnosti dostal za úkol od vlády prověřit do 31. března 1999, a já se omlouvám, že tento termín včerejškem uplynul, a já ještě nemám adekvátní informaci, ale budeme ji mít na příštím zasedání vlády, účinnost těchto pokynů, a dojde-li k názoru, že dochází k porušování příslušných zákonných norem nebo dokonce, probůh, k omezování osobní svobody, jistě budeme velice rádi, bude-li si to pan poslanec přát, uvádět např. politickou příslušnost u pachatelů trestné činnosti.

Ale znovu opakuji, základní smysl je neprovokovat na základě principu kolektivní viny, a prosím, aby to tak bylo pochopeno, tím, že uvedu, že někdo má tu či onu barvu pleti, patří k té či oné národnostní skupině apod. Myslím si, že na tom bychom se mohli bez rozdílu politické příslušnosti shodnout.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Nyní dávám slovo panu poslanci Pavlu Hrnčířovi, který byl vylosován na 7. místě, aby přednesl interpelaci na předsedu vlády ve věci návrhu zákona o dani z nemovitosti.

 

Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane premiére, vláda České republiky na svém zasedání dne 22. března schválila návrh novely zákona o dani z nemovitostí, která má za cíl zavést nově zdanění bytových jednotek evidovaných v katastru nemovitostí a zvýšit daňové zatížení našich občanů o předpokládaných 700 milionů korun.

Tato novela má zajímavou historii a provázejí ji i protichůdné reakce ve vládě. Ministerstvo finance nejprve zpracovalo záměr na zcela nové pojetí daně z nemovitostí, která se má počítat ne ze zastavěné plochy jako doposud, ale z tržní hodnoty objektů, a to počínaje rokem 2001. Motivem je až trojnásobně větší výnos daně. Do té doby měla platit tzv. přechodová novela, která má zavést zdanění jednotlivých bytových jednotek. Proti tomuto záměru se postavil ministr pro místní rozvoj, který ho nazval nepovedeným a nesystémovým krokem s přihlédnutím k dosud dnes vládou neschválené komplexní bytové politice. Načež tento materiál ministr financí dne 3. března stáhl z programu jednání vlády, ale na novém zasedání dne 22. března předložil de facto první fázi tohoto záměru, a to zdanění jednotlivých bytových jednotek.

Vážený pane předsedo, chtěl bych znát jasný záměr vaší vlády. Hodlá razantním způsobem zvyšovat daně z nemovitostí, nebo ne? Bude novelizovat daňovou soustavu dílčím způsobem, postupně a účelově, nebo komplexně, jak deklarovala ve svém programovém prohlášení?

Vážný pane premiére, buďte tak dobrý a poctivě a jasně to sdělte a nedávejte to občanům po kapkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče, slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Budu tak dobrý, pane poslanče. Patrně jste přehlédl, že tato vláda se zavázala, a to i na základě usnesení sněmovny, jejímž jste členem, že předloží představu komplexní daňové novely, a to ještě v prvním pololetí tohoto, opakuji tohoto, roku. Já nepochybuji, že jste pro toto usnesení jistě i hlasoval, i když si ho teď možná ve své interpelaci nevybavujete. Tím odpovídám na vaši druhou otázku. Vláda si samozřejmě přeje přátelské a korektní vztahy s touto sněmovnou a hodlá respektovat její usnesení, tím spíše pak v takových případech, kdy to má sama ve svém programovém prohlášení, na což jste správně upozornil.

Pokud jde o záležitost druhou, je to poněkud složitější, a dovolte mi proto obšírnější výklad.

Mám chalupu, ze které platím daň z nemovitosti 120 Kč ročně, tedy 10 Kč měsíčně. Je to chalupa, která má dvě obyvatelné místnosti, kuchyň a příslušenství. Domnívám se, že 10 Kč měsíčně je částka, jejíž stoprocentní zvýšení z relativního hlediska můžete nazvat razantním, a vy jste se mě ptal, zda vláda připravuje razantní zvýšení daně z nemovitostí, ale z hlediska absolutního znamená 10 Kč měsíčně. Opakuji, 10 Kč měsíčně.

Shodněme se tedy v tom, jak budeme onu razanci posuzovat. Zda relativně, tedy v procentech, nebo absolutně, tzn. v celkových částkách.

Chtěl bych upozornit, že výnos daně z nemovitostí vstupuje jako příjmová složka do obecních rozpočtů a může se perspektivně, tak jako v zahraničí, stát i daleko podstatnější součástí obecních příjmů, než je tomu dnes. A jak říkal Švejk, každý z nás je přímo odněkud, jinými slovy, každý z nás žije v nějaké obci a má přirozený zájem na tom, aby v této obci fungovala infrastruktura, aby tam byla fungující zdravotní, sociální, školská, ale např. i ekologická zařízení. A výdaje na tato zařízení, pane poslanče, se samozřejmě musí platit z obecních příjmů, nechce-li se obec zadlužit. A zvýšení daně z nemovitostí je jednou z cest, jak zvýšit tyto obecní příjmy.

Chtěl bych vás však uklidnit, protože naprosto chápu, že vedle zvyšování některých typů daní je zapotřebí, aby jiné typy daní byly snižovány a aby se tak nezvyšovala celková daňová kvóta, tzn. celková míra daňové zátěže, ať už vůči právnickým osobám nebo vůči individuálním, tedy fyzickým osobám.

Zajisté jste si všiml, pane poslanče, že ve schváleném vládním návrhu státního rozpočtu dochází, byť k velmi mírnému, snížení, nikoli zvýšení této celkové daňové kvóty. Zajisté jste z tohoto hlediska hlasoval i pro návrh vlády, který se týkal zrychlených odpisů, a jak víte, zrychlené odpisy znamenají faktické snížení daně z příjmů právnických osob o 2 až 3 procentní body, čili i toto je faktické snížení daňové zátěže.

Nedávno byl v denním tisku, při všem uznání jeho pochybné věrohodnosti, publikován i záměr Ministerstva financí, který, jak víte, předpokládá takovou úpravu daňového systému, která povede k jeho zjednodušení, ke snadnějšímu vybírání daňových nedoplatků, k daňovému paušálu v některých konkrétních případech a také ke snížení některých daňových sazeb.

Takže má odpověď na vaši první otázku jednoznačně zní, že vláda nepřipravuje razantní zvýšení daně z nemovitostí, které by zatížilo neúměrně majitele těchto nemovitostí, ale že hodlá v rámci celkové daňové politiky dosáhnout takového sociálně únosného zvýšení daně z nemovitostí, které by přispělo ke zlepšení příjmové situace právě v obecních, resp. místních rozpočtech.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Ptám se pana poslance, zda má v úmyslu doplňující otázku. Je tomu tak. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane premiére, já jsem ve své interpelaci nechtěl diskutovat o jednotlivých dílčích daních, o jednotlivých sazbách, protože předpokládám, že o tomto se spolu čestně utkáme při projednávání těchto zákonů zde, v této Poslanecké sněmovně.

Nabyl jsem jen dojmu, že probíráme už několikrát novelu spotřební daně, na zasedání vlády v březnu se probírala daň z nemovitostí, nyní probíráte ve vládě daň z příjmů a dnes nám pan ministr financí říkal o tom, že se připravují novelizace i dalších daní.

 

(pokračuje Hrnčíř)

Zajímalo by mě komplexní projednávání a komplexní posouzení této daňové novely, která bude mít určité dopady nejen na státní rozpočet, jak jste řekl, ale také na naše občany, na naše daňové plátce. Z toho jsem tento dojem nenabyl.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče, reagovat bude předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, obávám se, že naprosto explicitní otázku neobsahující opakování otázky předchozí jsem ve vašem vystoupení nepostřehl, což je samozřejmě způsobeno mou nízkou kapacitou vnímání informací. Nicméně se cítím povinován po položení vaší otázky, s tím, že jsem již řekl, kdy a v jakém termínu bude předložena komplexní daňová reforma a co přibližně bude obsahovat, neochuzovat vás o informace, které mě Ministerstvo financí připravilo a které proto, aby se dostalo i na další interpelenty, jsem zde z důvodů úspory času nechtěl číst. Nicméně vzhledem k vaší doplňující otázce, mohu-li ji tak chápat, považuji podle zásady Norberta Wienera "Aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi" za velmi vhodné vám tuto odpověď přečíst. Nelekejte se, má pouhé dvě stránky, takže to nebude tak extrémně dlouhé.

Když už jsme mluvili o dani z nemovitosti, a já se obávám, že ne všichni kolegové vědí o konkrétních parametrech této daně, tak Ministerstvo financí připravilo dva naprosto konkrétní návrhy změn v oblasti daně z nemovitostí. Pro zdaňovací období roku 2000 se předpokládá novela platné právní úpravy daně z nemovitostí. Novela zákona č. 338/92 Sb. - a protože se mě obtížně čte, velice pěkně bych poprosil někoho z nevyužitých pracovníků parlamentního aparátu, aby mi sem přinesl láhev minerálky a skleničku, pokračuji v textu - ve znění pozdějších předpisů je vyvolána především v širším uplatňováním zákona č. 72/94 Sb. o vlastnictví bytů, podle kterého jsou samostatným předmětem vlastnického práva byty a nebytové prostory samostatně evidované v katastru nemovitostí.

Podle současného znění zákona o dani z nemovitostí je předmětem daně stavba jako celek a poplatníkem je výhradně zvolený nebo správcem daně určený společný zástupce poplatníků. Vznik velké skupiny vlastníků bytů vede k tlaku na úpravu daně z nemovitostí. Současný zákon o dani z nemovitostí neumožňuje, aby každý platil daň za svůj byt, a neodpovídá tak nové právní konstrukci samostatného vlastnictví k bytům nebo nebytovým prostorám.

Vzniklý stav způsobuje značné problémy na straně poplatníků při podávání daňových přiznání a v budoucnosti lze předpokládat velké obtíže i při vymáhání daňových nedoplatků jak ze strany finančních úřadů, tak ze strany spoluvlastníků bytů. Poplatník daně vystupující jako společný zástupce nese totiž odpovědnost za splnění daňových povinností všech ostatních vlastníků bytů a v případě neuhrazení podílu na daňové povinnosti jiným vlastníkem bytu může příslušnou část daně z nemovitosti vymáhat pouze občanskoprávní cestou. Tím budou vznikat značné komplikované situace, především u staveb panelových domů evidovaných v katastru nemovitostí jako samostatné jednotky, kdy jeden z vlastníků bytu bude vystupovat za několik desítek, možná dokonce stovek spoluvlastníků.

Navrhovaná novela reaguje na tyto skutečnosti a umožňuje, aby se byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí staly samostatným předmětem daně z nemovitostí a vlastník samostatným poplatníkem této daně. Daňová přiznání budou podávat pouze vlastníci bytů a nebytových prostor zapsaní do katastru nemovitostí. Osvobození bytů odkoupených do vlastnictví fyzických osob, které je poskytnuto až do roku 2002, zůstává zachováno.

Součástí předkládané novely je dále zvýšení sazby daně z pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako zastavěné plochy a nádvoří, zvýšení sazby daně u staveb pro individuální rekreaci, což se týká i mého zmíněného případu, a u rodinných domků využívaných pro individuální rekreaci a rozšíření pravomocí obcí při stanovení koeficientů, kterými se násobí základní sazba daně. Tady je totiž, pane poslanče, hluboké nedorozumění. Tam nedochází k přímému zvýšení daně, protože obec tento koeficient může ponechat na jednotkové hodnotě. To je skutečně věc obce samé.

V souvislosti s rozsáhlými transformačními procesy, které probíhají v naší ekonomice, a zejména s výhledem na vstup do Evropské unie považujeme za vhodné přizpůsobit současnou legislativní úpravu daně z nemovitostí uznávaným a zavedeným principům u majetkových daní v zemích Evropské unie za současného posílení úlohy daně z nemovitostí jako jednoho z daňových příjmů v rozpočtu obcí, a to zvýšením jejího výnosu.

V současné době je v právní úpravě daně z nemovitostí uplatňován systém založený na výměře nemovitosti jako základu daně, neboť v době její přípravy nebylo možné stanovit jako základ daně hodnotu nemovitosti, ale již při přijetí tohoto původního zákona bylo usneseno, že po vytvoření podmínek bude provedena úprava zákona, v němž základ daně u všech nemovitostí bude tvořit hodnota nemovitosti. Jinými slovy, dnes z rozsáhlé trosky platíte stejnou, a to velmi nízkou, daň z nemovitosti jako z luxusní vily postavené na základě poctivého podnikání. Kdo by o tom pochyboval. Toto je určitý nesoulad, který je zapotřebí upravit.

Na základě poznatků vyplývajících z uplatňovaných systémů v zemích Evropské unie je Ministerstvem financí zpracována nová koncepce daně z nemovitostí, která by oproti dosavadní právní úpravě za prvé umožňovala objektivním způsobem určit hodnotu nemovitosti, blížící se obvykle ceně nemovitosti jako základu daně z nemovitosti u všech nemovitostí, které budou předmětem daně, a současně výhledově umožnila její použití jako základu daně pro nemovitosti u daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

Za druhé vyjadřovala objektivní spravedlnost vůči daňovým poplatníkům, za třetí posílila pravomoci obcí v oblasti daně z nemovitostí, za čtvrté zajišťovala větší efektivnost daňové správy a konečně za páté využívala digitální formy vedení katastru.

Tato koncepce byla, pane poslanče, věřím, že mě napjatě posloucháte, doporučena i komisemi expertů OECD, kteří ji považují za vhodnou pro rozvíjení systému zdaňování nemovitostí a odpovídající obdobným systémům v zemích Evropské unie.

Když dovolíte, protože mám pocit, že informace, kterou jsem poskytl, byla dostatečná, vynechám několik, jinak velmi výživných, odstavců, pane poslanče, a skončím posledními řádky, které říkají.

Aby nedocházelo k extrémnímu nárůstu daňového zatížení - a tím odpovídám na vaši obavu z nepřiměřené razance, neřkuli šokové terapie - navrhuje se stanovit dvojí rozpětí sazby daně, a to rozpětí sazby daně pro rodinné a bytové domy a byty a jiné rozpětí sazby daně pro ostatní nemovitosti podléhající dani. Předpokládá se rovněž podstatně nižší zatížení poplatníků při podávání daňového přiznání. Poplatník daně v daňovém přiznání uvede pouze identifikační údaje pro stanovení základu daně a správce daně stanoví základ daně, vypočte a vyměří daň.

 

(pokračuje M. Zeman)

V současné době je navrhovaná koncepce nové daně z nemovitostí stále ověřována na pilotních studiích směřujících především k posouzení vhodného rozpětí daňových sazeb.

Zcela závěrem bych rád dodal, že název vaší interpelace se jmenuje "Návrh daně z nemovitostí". Odpovídal jsem tedy o všem, co se týkalo návrhu daně z nemovitostí, a nevybočil jsem z tématu na rozdíl od jednoho mého dnes poslaneckého, v minulosti ministerského kolegy, který v této ctihodné sněmovně četl 45 minut seznam včetně telefonních čísel institucí, které se k předmětu této interpelace vztahovaly jenom velmi volně. Vidíte, že jsem se opravdu snažil mluvit k věci a být informačně výživný.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Dalším, v pořadí osmým vylosovaným poslancem interpelujícím předsedu vlády je poslanec Petr Nečas, a to ve věci Národního bezpečnostního úřadu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Nečas: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, úvodem bych vás chtěl požádat, abyste upozornil pana ministra Fencla, že usnesení Poslanecké sněmovny zakazuje používání mobilního telefonu v době jednání schůze v jednací síni. Foyer je dostatečně prostorné na to, aby tam pan ministr mohl telefonovat.

Nyní k samotnému meritu interpelace.

Vážený pane předsedo vlády, v souladu se zákonem 148/1998 Sb. jste přímým nadřízeným ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Z ducha a dikce tohoto zákona plyne, že nesete politickou odpovědnost za chod tohoto velmi významného úřadu, této klíčové státní instituce. Tato instituce v současné době sídlí ve velmi provizorních prostorách Ministerstva vnitra, které mají kapacitu maximálně 150 až 160 osob. Z našeho vstupu do NATO plynou požadavky - a pamatuje na to také státní rozpočet - vyčlenit budovy pro 250 zaměstnanců.

21. srpna minulého roku přijala vláda usnesení, kterým uložila vedoucímu Úřadu vlády zajistit vhodné prostory do 15. září 1998. Vedoucí úřadu vlády tento úkol nesplnil. Chtěl bych upozornit, vážený pane ministerský předsedo, že jsem úplně stejnou a takřka totožnou interpelaci podával již během lednové schůze Poslanecké sněmovny. A tak se vás opětovně po dvou měsících ptám: Jaké kroky jste podnikl vůči vedoucímu Úřadu vlády, který nesplnil usnesení vlády? Jaké konkrétní kroky jste podnikl pro to, abyste jako politicky odpovědný člověk zajistil budovu pro Národní bezpečnostní úřad? A velmi obligátní, až primitivní otázka: Kdy konečně Národní bezpečnostní úřad dostane vhodnou a parametry splňující budovu?

Vážený pane ministerský předsedo, dokázal jste se poměrně rychle a briskně postarat o své sídlo ministerského předsedy v Kramářově vile. Velmi vás prosím i jménem daňových poplatníků, abyste stejné nadšení a úsilí projevil i při zajišťování budovy pro Národní bezpečnostní úřad. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády pan Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Děkuji. Dovolte mi, abych - pokud to jednací řád nezakazuje - složil upřímnou sportovní poklonu za tuto interpelaci a abych odpověděl naprosto věcně, protože problém, který jste formuloval vy, sdílím i já. A nestačí ho pouze sdílet, je zapotřebí ho i řešit.

Ano, máte pravdu, pane poslanče, že v usnesení vlády, čirou náhodou přijatého 21. srpna 1998, bylo uloženo Úřadu vlády a předsedovi - pokud si někdo myslí, že mě vyruší zvoněním mobilních telefonů, nevyruší - komise vlády pro umísťování státních orgánů, tzv. vládní dislokační komise, projednat s ředitelem NBÚ umístění NBÚ. Co se tedy dělo?

Za prvé. NBÚ byly nabídnuty v září a říjnu tři, slovy tři naprosto konkrétní objekty. Tyto tři objekty byly NBÚ odmítnuty a já naprosto chápu důvody. Je potřeba si uvědomit, že NBÚ není běžná instituce, že např. - i když mě to překvapuje - potřebuje budovu, která nesouvisí s ulicí, která nesouvisí s chodníkem, prostě budovu oddělenou od veřejných komunikací. Ale jsou i jiné důvody, proč byly tyto objekty odmítnuty - např. to byla malá kapacita. Třetí objekt, to byla mimochodem Ruzyně, kterou nabídlo Ministerstvo obrany, byl zase odmítnut z důvodu potřeby velmi vysokých investic do rekonstrukce objektu a umístění objektu. Toto je důvod, proč tento problém se zatím nepodařilo vyřešit.

Když jsem v lednu odpovídal na vaši interpelaci, konstatoval jsem, že jsme začali jednat o koupi velmi vhodného objektu na Praze 5 pro potřeby NBÚ. Toto jednání vedlo Ministerstvo financí, to těžko může vést přímo Úřad vlády, ale to není podstatné. Byly by tam malé náklady na rekonstrukci, a třebaže soukromý subjekt, tedy společnost, celou dobu projevoval ochotu k tomuto obchodu, začátkem března 1999 nám poněkud překvapivě sdělil, že od této předběžné dohody ustupuje. Jednal jsem tedy s ředitelem NBÚ o tom, jak co nejrychleji tuto situaci uzavřít, a dohodli jsme se takto:

Požádám Ministerstvo vnitra, a jak víte, ministr vnitra již bude v provozuschopném stadiu, aby prostory, které až dosud NBÚ zaujímá v jeho budově, kterou z důvodu vojenského tajemství nebudu uvádět, byly rozšířeny na celou budovu, protože podle sdělení pana ředitele Kadlece tato budova bezpečnostním požadavkům vyhovuje. Ušetřili bychom náklady na stěhování. A zbývající úřadníci Ministerstva vnitra, kterých je tam přibližně 120, se přestěhují podle dosažené dohody s ministrem obrany právě do oné Ruzyně, což je koneckonců čtvrť, která má s Ministerstvem vnitra mnoho co do činění.

Závěrem bych zcela případně dodal, že usnesení vlády o přeměně Kramářovy vily na premiérské sídlo bylo přijato v době, kdy ve vládě dominovala právě vaše politická strana, pane poslanče. Já jsem pouze na toto usnesení vlády organicky navázal a dovedl jsem to ke zdárnému konci.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se pana poslance, zda má v úmyslu položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Nečas: Pane ministerský předsedo, navázal jste na ně a velmi usilovně. Ale nyní opět k meritu věci.

Pochopil jsem z vaší odpovědi, že vbrzku bude budova pro Národní bezpečnostní úřad. V této souvislosti si vybavuji jednu známou historku, podle které při prvomájové demonstraci někdy na počátku šedesátých let po této demonstraci volali účastníci demonstrace na tribunu k tehdejšímu prezidentu a prvnímu tajemníku Novotnému: "Soudruhu Novotný, není dost masa. Kdy bude maso?" A soudruh Novotný odpověděl: "Vbrzku, soudruzi, vbrzku." Rok poté maso nebylo a demonstranti volali: "Kde je to brzko, soudruhu Novotný?" Takže já jsem pochopil, že vbrzku bude budova pro Národní bezpečnostní úřad. Počkám si na další schůzi, kde se vás, pane ministerský předsedo, zeptám, kde je to brzko.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Byl položen dotaz, předseda vlády má možnost reagovat.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Ale nepochopil jste mě zcela přesně, pane poslanče, protože budova pro Národní bezpečnostní úřad již je a Národní bezpečnostní úřad v ní sídlí a zaujímá zatím dvě patra. Brzko bude spočívat v tom, že se z těchto dvou pater metodou metastázy postupně rozšíří i do pater ostatních, ale objekt už je, stojí na světě a jistě jste se na něj byl podívat.

 

(pokračuje Zeman M.)

 

Abych vám nezůstal nic dlužen, pane poslanče, očekávám, že jste si všiml, že se vbrzku přiblíží rok 2000. Nesmírně očekávám podle předchozích slibů - byť pronesených na jiné tribuně - že v tomto roce se zdvojnásobí platy a starobní důchody.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Devátým v pořadí vylosovaným poslancem v rámci ústních interpelací na předsedu vlády je pan poslanec Miroslav Kalousek, a to ve věci plnění programového prohlášení.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že jednotlivá ministerstva do konce prvního čtvrtletí 1999 rozpracují dlouhodobé rozvojové koncepce svých resortů včetně čtyřletého legislativního plánu. Já jsem sice pro toto programové prohlášení nehlasoval, nicméně mám povinnost kontrolovat jeho plnění. První čtvrtletí skončilo včera. Proto je dnes dobrý den pro to zeptat se, proč vláda nesplnila své programové prohlášení v tomto bodě. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane poslanče, vláda plní i v tomto bodu své programové prohlášení, protože v současné době, tedy k 31. 3. bylo zpracováno 33 vládních dokumentů - opakuji 33 vládních dokumentů - které obsahují koncepce jednotlivých resortů. Úkol byl tedy splněn, podobně jako byl splněn závazek vlády, že zpracuje zprávu o stavu české společnosti do konce roku. Ona byla skutečně do konce roku zpracována, ale je určité časové zpoždění v předkládání těchto dokumentů parlamentu, protože probíhá připomínkové řízení, snaha tyto dokumenty zbavit některých dílčích, byť formulačních nedostatků. Nicméně již teď parlament obdržel např. koncepci zahraniční politiky, bezpečnostní strategii, vojenskou strategii. To jsou - jak nepochybně uznáte - koncepční programové dokumenty.

Právě proto, že musíme nejdříve vymezit jakýsi vnější rámec pro naši domácí politiku - a to je bezesporu zahraničně bezpečnostní strategie - abychom se mohli pak na půdě parlamentu vzájemně informovat o vládní strategii v domácí oblasti.

Samozřejmě že do těchto koncepcí patří zemědělská politika, průmyslová politika, energetická politika, dopravní politika atd. Pokud byste si přál, mám zde seznam, který vám mohu předat, to znamená záležitosti konkrétních 33 textů. Namátkou bych upozornil, že parlament nyní dostane velmi obsáhlý materiál o reformě veřejné správy, již dostal další strategické materiály, kterými se teď výbory sněmovny zabývají. Ale konstatuji, že všechny tyto koncepce jsou v zásadě hotovy na jednotlivých ministerstvech, že některé z nich podle mého názoru trochu předčasně pronikly do tisku, např. plánovaná koncepce zdravotnictví, kterou bude vláda teprve projednávat.

Chci vás ujistit, vážený pane poslanče, že je i v zájmu této vlády, aby programové materiály, které vláda předloží, byly parlamentem projednány. Věřím, že se tak stane na květnovém zasedání. Protože jich bude zhruba 30, velmi se na toto zasedání těším.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Pan poslanec Kalousek má v úmyslu položit doplňující dotaz.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za informace. Nicméně můj dotaz nesměřoval k počtu koncepčních dokumentů, které vláda schvalovala. Můj dotaz směřoval k tomu, proč zdaleka ne všechny resorty mají zpracovanou dlouhodobou rozvojovou koncepci včetně čtyřletého legislativního plánu. Pokud vaši odpověď, pane předsedo vlády, mohu chápat tak, že se mýlím a že ji mají, velmi rád si to v květnu ověřím. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Reagovat bude předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Je mi to strašně líto, pane poslanče, ale mýlíte se. Je mi to líto kvůli vám, nikoli kvůli vládě. Ta by naopak byla ve velice složité situaci, kdyby resorty tuto koncepci neměly. Vidím, že bude dobré, když např. doporučím - a pokud by vás to zajímalo, rádi vám to speciálně dodáme, zejména ty tlustospisy, které mi ministři nosí téměř každodenně na stůl a předpokládají, že si je do poslední stránky přečtu.

Kdybyste se seznámil například nejen s rozvojovou koncepcí školství, ale s velmi podrobně zpracovanou koncepcí rozvoje tělovýchovy a sportu, která byla sportovními odborníky vysoce oceněna a která ovšem bohužel představuje další tlustospis, v oblasti finanční je takovou realizací rozvojové koncepce čtyřletý fiskální výhled, ke kterému nás zavazují i normy Evropské unie. Nedovedu si představit, že by mohla existovat rozumná vláda, která by neměla např. dlouhodobou energetickou politiku a rozhodovala o tom, zda Temelín ano či ne, bez kontextu této dlouhodobé energetické politiky, jak se dělo v uplynulých sedmi letech, nedovedu si představit, že by zde byla rozumná vláda, která by neměla dlouhodobou dopravní politiku jasně vytyčující priority v této oblasti. Tak bych mohl pokračovat dál resort po resortu.

Tedy, mýlíte se, díky bohu, pane poslanče. Myslím, že i vy jste tomu rád.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Desátým v pořadí vylosovaným poslancem je poslanec Jaroslav Melichar, a to ve věcí Česká republika a NATO.

 

Poslanec Jaroslav Melichar: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, Česká republika se před krátkým časem stala členem Severoatlantické aliance. Jak jistě víte, jedním z mnoha zákonů důležitých pro vstup naší země do aliance byl i zákon o utajovaných skutečnostech, který Poslanecká sněmovna v loňském roce schválila.

Chtěl bych vám, pane předsedo, položit otázku, zda se neobáváte ztráty reputace České republiky coby nového člena NATO tím, že již v úvodu našeho vstupu do této organizace přicházíme s vizitkou neochoty ministrů České republiky podstoupit prověrky dle výše uvedeného zákona. I když zákon tuto povinnost ministrům výslovně neukládá, nevidíte absurditu v tom, že jejich podřízení, vysocí úředníci a důstojníci tuto podmínku, tj. získání certifikátu o vykonané prověrce, splňovat musejí, zatímco jejich nadřízení tento doklad vlastnit nemusí?

Spoléhat se na shovívavost a pardonování aliance vůči takovémuto přístupu k připravenosti vašich ministrů na jednání ve vrcholných orgánech NATO, která budou většinou důvěrná, je pro mne více než zarážející. Ptám se vás, pane ministerský předsedo, zda vás v této souvislosti neznepokojuje případné snížení důvěry vůči České republice ze strany aliance a zda alespoň někteří z ministrů se nerozhodnou o své vůli prověrku absolvovat.

Dále mi dovolte vznést otázku, zda v souvislosti vašeho alibistického, spíše bych řekl záporného postoje k zásahu aliance v Jugoslávii nemáte pocit, že snižujete důvěryhodnost našeho státu coby nového člena a spojence zemí NATO.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nevyčerpal jste limit, nicméně vaše interpelace byla v duchu jednacího řádu poslední interpelací na ministerského předsedu, neboť poslední interpelace může zaznít nejpozději v 16.50 hodin. Tak se stalo. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pokusím se být poměrně stručný a určitě se vejdu do limitu oněch devíti minut.

Byly mně položeny dvě otázky. První z nich se týkala široce rozšířené iluze, že naši ministři, kteří nejsou prověřeni, budou vykazováni za dveře kanceláří NATO, případně jim budou odpírány některé životně důležité informace.

Lituji, ale jestliže člověk věří novinářům a novinovým informacím, dostaví se u něj cosi jako informační viróza. Abych ty, kdo této viróze podlehli, z této nemoci vyléčil, budu vám citovat a jsem ochoten nabídnout oficiální anglický text, dopis ředitele Bezpečnostního úřadu NATO pana Kruga, který byl této vládě zaslán již před několika týdny a o němž jsem informoval i na pravidelné vládní tiskové konferenci, ač o tom novináři nepsali, v němž se jasně uvádí, že členové vlády - a mimochodem nejenom členové vlády, protože toto stanoví zákon - jsou z bezpečnostních prověrek vyňati a že NATO a jeho hlavní Bezpečnostní úřad to plně, stejně tak jako v jiných zemích, respektuje.

Třebaže si velice vážím, pane poslanče, vaší odborné erudice, přiznávám, že pro řešení bezpečnostní problematiky NATO je mně bližší ředitel Bezpečnostního úřadu NATO pan Krug, protože se domnívám, že v této oblasti je specialistou.

Nechci se teď pouštět do polemik k příslušnému zákonu, pouze konstatuji, že to byla právě vaše politická strana, která tento zákon navrhla a prosadila, včetně pasusu - a v té době byla strana, z níž pocházím, v opozici - že z těchto prověrek jsou vyňati ministři, a nejenom ministři, ale i další konkrétní profese. A tehdy vám nic nebránilo, abyste si tam ministry, tj. vaše tehdejší ministry, klidně dali. Cokoli nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jiným.

Dovolte mi nyní, abych přešel k vaší druhé otázce. Asi jste si poněkud popletl NATO s Varšavskou smlouvou, protože ve Varšavské smlouvě opravdu platilo, že je nutné držet hubu a krok a že máme kolektivně a jednomyslně jásat nad každým přijatým rozhodnutím a že třímajíce vysoko zdvižené prapory máme kráčet vstříc směrem ke světlým zítřkům. NATO je, pane poslanče, demokratická organizace, v níž se diskutuje. A já bych doporučil vaší pozornosti např. dnešní Hospodářské noviny, kde je rozhovor s velvyslancem Řecka, členem NATO od roku 1952, který vyjadřuje výrazně distancovaný postoj řecké vlády, zdůrazňuji řecké vlády, rovněž plnohodnotného člena NATO, vůči tomu, co se děje v Jugoslávii.

Česká vláda se chovala jako loajální a solidární partner aliance. Víte, že všechna klíčová rozhodnutí byla přijata jednomyslně, tedy všemi 19 členskými státy. A pokud to náhodou nevíte, tak vám to teď právě sděluji.

Ale na druhé straně právě proto, pane poslanče, že NATO není Varšavská smlouva, právě proto, že nevyžaduje žulovou monolitnost a nevyjadřování odstíněných názorů, právě proto jsme dnes v NATO, právě proto nejsme ve Varšavské smlouvě. A chtěl bych říci, že třebaže jsem jeho politickým oponentem, velice si vážím postojů předsedy vaší politické strany, pane poslanče, který zaujal rovněž střízlivé stanovisko k těmto událostem. A přiznávám se, že si příliš nevážím postojů těch, v nichž komunistické stereotypy zakořenily tak hluboko, že si nedovedou představit, že by v demokratické organizaci mohly být i odlišné názory.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo vlády. Zeptám se pana poslance Melichara, zda má v úmyslu položit doplňující otázku.

 

Poslanec Jaroslav Melichar: Ne.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Není tomu tak.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, končí blok ústních interpelací na předsedu vlády. V 17.00 hodin budeme pokračovat ústními interpelacemi na členy vlády České republiky.

 

(Schůze přerušena v 16.55 hodin - opět zahájena v 16.59 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17.00 hodin, to znamená, že podle jednacího řádu pokračujeme v ústních interpelacích - nyní na ostatní členy vlády České republiky, a to v čase od 17.00 hodin, který právě nastal, až do 18.30 hodin.

Dalším v pořadí z vylosovaných poslanců, a to v pořadí č. 11, je pan poslanec Jiří Maštálka, interpelovaným ministrem je ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, a to ve věci situace v a.s. Škoda Plzeň. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Maštálka: Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, před časem jsem se na vás obrátil s interpelací týkající se situace ve strojírenském podniku a.s. Škoda Plzeň. Za odpověď vám děkuji.

Od té doby došlo ale ve jmenován podniku ke změnám, včetně výměny vedení. Podle mých poznatků se situace v podniku i nadále zhoršuje, pokračuje propouštění, které má výraznější charakter, než se předpokládalo. Zaměstnanci jsou v nejistotě, mzdy jsou často vypláceny s časovým skluzem. Obavy vyvolává i hospodářský vývoj podniku. Alarmujících signálů je řada.

Ptám se proto, vážený pane ministře, za prvé, zda je více konkretizován protikrizový postup s cílem zabránit dalšímu propadu produkce. Za druhé, došlo-li podle vašich poznatků ke změně vlastnické struktury v porovnání se stavem v prosinci 1998. Za třetí, jak se vyvíjí objem zakázek a zda je ovlivněn událostmi v Jugoslávii. Za čtvrté, jakým způsobem se bude pravděpodobně vyvíjet zaměstnanost či nezaměstnanost v tomto strategickém strojírenském podniku v nejbližších měsících. S tím souvisí i otázka rekvalifikací, neboť považuji za důležité, aby rekvalifikace v okrese Plzeň-město měla pevný koncept. Je zde totiž velká koncentrace technických pracovníků, kteří se sice již rekvalifikovali v jiných technických profesích, ale ani v těch nenacházejí v tomto regionu uplatnění.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Grégr.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče i ostatní kolegové, kteří tady ještě setrvali, dámy a pánové, pan poslanec Maštálka specifikoval své interpelace. Jsou to čtyři otázky, zda je více konkretizován protikrizový postup s cílem zabránit dalšímu propadu produkce. Je tam i otázka, jaká je vlastnická struktura.

Stát může zasahovat v rozsahu svých vlastnických práv. Realizuje se prostřednictvím Fondu národního majetku v objemu 8,7 % akcií. Samozřejmě pokud nedojde k určité dohodě s věřiteli a případně následně až bude odstartován revitalizační program, myslím, že Škoda má velkou šanci obstát.

V současné době Škoda, a.s., prochází restrukturalizačním programem, ve které se právě v těsné spolupráci s věřiteli a zastupujícími bankami soustřeďuje na konkrétní činnosti a aktivity, které jsou klíčové pro rozvoj jejího dalšího podnikání. To současně znamená, že Škoda Plzeň bude pokračovat v rozvoji a podnikání pouze v těch oborech, které vytvářejí zisk a jsou konkurenceschopné. Mám na stole projekt, který zpracovala auditorská a poradenská firma Credit Swiss First Boston. Zdá se mi velice výhodný. Existuje tam ještě jeden scénář, ale zdá se mi velice vhodný ten, který je zpracován firmou Credit Swiss First Boston.

U výrobních společností, jejichž parametry nejsou schopny dlouhodobě zajistit konkurenceschopnost, bude prováděn řízený útlum. Jinak to ani nejde.

Aktuální čísla, která byla prezentována vedením společnosti, jsou poměrně optimistická. Pohybují se v nárůstu o cca 11 % v konsolidovaných tržbách ze skupiny Škoda, a.s., a nárůst exportu se předpokládá o cca 23 až 25 %.

Vzhledem k tomu, že tento náš nejvýznamnější strojírensko-metalurgický komplex předpokládá celkový objem tržeb za 37 miliard korun v letošním roce a v tom i podstatné zvýšení exportu, nechci tady být příliš optimistou, ale myslím si, že signalizované obavy, že by Škoda mohla jít do totálního kolapsu, nejsou tak opodstatněné, i když vím, že situace ve všech strojírenských podnicích napříč republikou je více než alarmující.

Další byla otázka, jak se vyvíjí vlastnická struktura. Vlastnická struktura největších akcionářů Škody a.s. je následující: společnost Nero vlastní 22,71 %, tj. akciová společnost vlastněná panem Soudkem, dále je to Deutche Boerse 15,05 %, Fond národního majetku 8,7 %, Komerční banka 8,25 % a Investiční a poštovní banka 8 %, podílí se tam Česká pojišťovna 6,65 %.

Proč byla tato otázka položena? Domnívám se, že proto, že trend posilování vlastnického podílu je patrný u Deutche Boerse Clearing, a.s., kde podíl, který jsem tady jmenoval, se zvýšil. Jinak k výrazným změnám ve vlastnictví nedošlo. V současné době Deutche Boerse ho navýšila na 15,05 %. Tento trend u této firmy může samozřejmě leccos naznačovat a signalizovat.

Ptal jste se mě, jak naše angažovanost v Jugoslávii ovlivňuje situaci ve Škodě Plzeň. Domnívám se, že tento vliv bude dost patrný, protože pokud tam nedojde k pozitivnímu vývoji situace, to znamená spíše k obnově než ničení, bude to mít vliv na export i import. Jugoslávie patří k tradičním a dlouhodobým obchodním partnerům Škody, a.s., zejména v oblasti dodávek energetických zařízení. Škodovka tam má významnou pozici. Byl jsem tam mnohokrát ještě i ve funkci generálního ředitele. Vím, že tam k českým výrobkům mají výborný vztah a velkou důvěru a Škoda má velký zvuk.

K stěžejním obchodním případům. V desátém měsíci roku 1997 byl podepsán kontrakt s jugoslávskou elektrárenskou společností Elektroprievida Serbia na dodávky zařízení pro dostavbu kogenerační elektrárny o výkonu 2 x 350 MW pod názvem Kolubara B. Celkové náklady na dostavu elektrárny představují 300 mil. amerických dolarů, z toho Škoda, a.s., by měla zjišťovat třetinu objemu, to znamená více než za 100 mil. dolarů. Není to částka zanedbatelná. První blok elektrárny by měl být uveden do provozu v roce 2000 a druhý v roce 2001. Do dnešního dne bylo dodáno a zaplaceno zboží v hodnotě 34 mil. amerických dolarů, druhá a třetí etapa dostavby jsou rozpracovány.

 

(pokračuje Grégr)

Dále se jedná o projekt městské dopravy v Bělehradě, podle kterého by mělo být dodáno 80 trolejbusů ze Škoda Ostrov, s. r. o. V pokročilém stadiu je rozpracování nabídky na rekonstrukci elektrických lokomotiv pro jugoslávské železnice. Pochopitelně vojenskopolitická situace v tomto regionu ovlivňuje průběh uvedených obchodních případů a dalších záměrů. Zatím optimisticky doufáme, že všechny tyto aktivity budou realizovány a navíc bude aktuální otázka obnovy infrastruktur, pokud bude mít náš průmysl řekl bych obecnou důvěru. Takže to je záležitost Jugoslávie.

Další záležitost byla otázka předpokladu vývoje zaměstnanosti. V souvislosti s návrhem na konkurzní řízení na dceřinou společnost Škoda Instav, s. r. o., vznikla situace, kdy příslušným zaměstnancům nebyly vyplaceny mzdy v plném rozsahu, to je záležitost, která trochu hýbala tímto klimatem. Situace se potenciálně dotýkala a dotýká asi 500 zaměstnanců, jejichž postup uvolňování, resp. převodu do jiných společností, tak jak mám informace, je pravidelně projednáván, kontrolován na každém zasedání představenstva Škody, a. s., a to jedenkrát týdně. Vedení Škody Instav i vedoucí pracovníci ostatních společností Škoda učinili určitá opatření k tomu, aby nevyplacené mzdy z prosince byly vyrovnány, což se údajně již stalo, aspoň jak mám čerstvou informaci. Jsou vytvořeny podmínky pro to, aby v průběhu měsíce dubna byly všem zaměstnancům Škoda Instav, s. r. o., vyplaceny mzdy za měsíc únor, i když je duben. To znamená, že původní zpoždění v rozsahu cca 2 - 3 měsíců má být zkráceno zhruba na skluz jednoho měsíce.

Zaměstnanost ve Škoda, a. s., má samozřejmě klesající tendenci. Vyvíjí se podle programu a stanovených úkolů a cílů podniku. Já jsem si nechal od nich zpracovat graf vývoje zaměstnanosti. Je to meziročně srovnáváno, na přelomu roku 1996 - 1997 byl rozdíl 18 636 zaměstnanců, na konci roku 1998 pak 16 140. Takže tento harmonogram vychází z utlumení ztrátových výrob a naopak zase i z rozvoje ziskových oborů, kde zaměstnanost mírně stoupá. Nepředpokládá se, že by ve snižování počtu pracovníků, tak jak tvrdí Škodovka, mělo dojít k výkyvu nad rámec toho trendu, graf vám nakonec mohu předat.

Vedení Škoda pravidelně konzultuje a informuje odborovou organizaci, a to buď na společných zasedáních se zástupci všech odborových organizacích, včetně přidružených odborových organizací Tatra, a. s., a TRUCK International, a. s., což byl dříve LIAZ.

Vedení Škoda, a. s., na požádání komunikuje a vysvětluje odborovým předákům situaci v jednotlivých problémových okruzích tak, jak jsou definovány. Poslední takové setkání se uskutečnilo podle zprávy, kterou jsem si nechal zaslat ze Škodovky, 24. března 1999 za přítomnosti členů představenstva Škody, a. s., vedení Odborového svazu KOVO Škoda a personálního ředitele Škoda. Jednání se týkalo sociální situace, uvolňování a propouštění zaměstnanců, jejich rekvalifikace, zajištění finančních prostředků pro profinancování výroby, rozpracování zakázek a výplatu mezd, postup restrukturalizace ve společnosti Škoda, přípravy a uplatnění revitalizačního programu.

Útlum ztrátových výrob znamená bohužel i propouštění pracovníků, které je současně doprovázeno sociálními a rekvalifikačními programy, které jsou zaváděny v těsné spolupráci s úřady práce Plzeň-město, Plzeň-sever a Plzeň-jih, resp. i ostatními úřady práce v Západočeském kraji. Tak jak tvrdí Škodovka, dosavadní spolupráce a výsledky jsou uspokojivé a pozitivní, zatím se nevyskytují - tak jak mám informaci, jak jsem si je nechal předložit - zásadní problémy či nesrovnalosti v dohodnutých postupech.

Vedení Škoda, a. s., uvažuje o snížení počtu zaměstnanců v roce 1999 v počtu cca 1000. Nedomnívám se, že to je číslo nízké. Navíc konečné číslo je odvislé od toho, kolik Škoda, a. s., udrží a získá zakázek. Vedení podniku je v této věci neustále ve styku s odborovou organizací a nemám zatím informace, že by došlo k neshodám mezi těmito partnery, i když škodováci za mnou byli asi před čtyřmi měsíci a byla tam - což je pochopitelné - značná nervozita.

Jak už jsem řekl, můžeme to sledovat a ovlivňovat přes těch 8,7 % akcií. O velkých podnicích jsem průběžně informován, sleduji situaci, a pokud mohu být nápomocen určitými kontakty, třeba mezinárodními apod., při návštěvách některých strategických partnerů, tak tyto podniky jsou vždycky na přetřesu, jedná se o tom, jak postupovat, jak co nejlépe upravit strukturu, jak získat případně nejkvalitnější kapitálový vstup nebo strategického investora.

Říkám ale docela otevřeně, i když se to některým mým oponentům ať vně, nebo zevnitř nelíbí, mám zájem, aby Škodovka po útlumu neziskových institucí zůstala zachována jako celek, protože zatímco ve světě všude v rámci globalizace dochází ke slučování velkých firem, daleko větších firem, než je Škodovka, do ještě větších celků, ve velké nadnárodní celky - myslím, že takový poslední signál, o kterém jste četli v novinách, je firma ABB Energies, která se sloučila s Alstomem -, aby vytvořily ještě větší celek, nemohu souhlasit s představami, že by se u nás velké celky měly dělit do malých a ty že by byly lépe konkurenceschopné. To by snad znamenalo pouze to, že by to byla součástková základna nebo na základě cizího know-how práce ve mzdě, protože každý, kdo někdy v průmyslu pracoval, ví, že inovační kroky se zkracují, náklady na výzkum, vývoj přesahují už dnes možnosti jedné firmy. Víme, že třeba vývoj nového automobilového motoru stojí asi 1,5 miliardy marek, vývoj jednoho čipu stojí 1 miliardu dolarů a musí se za rok či dva roky zaplatit, protože inovace tam probíhá velice rychle.

Jestliže má být prosperita našeho státu a hospodářství - a tomu také odpovídá jeho struktura - a jestliže máme uspět na mezinárodních trzích, které jsou den ode dne složitější, tvrdší a dramatičtější, tak to mohou být právě tyto velké komplexy. Proto říkám, že v rámci svého vlivu ministerstva se budu snažit, aby tyto komplexy byly zachovány, případně ještě nějakým způsobem dále posíleny.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Maštálka hodlá položit doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Maštálka: Ne, pane místopředsedo, já nechci položit doplňující otázku, já chci jenom poděkovat za podrobnou odpověď a vyjádřit naději, že v tomto problému budeme v těsném pracovním kontaktu s panem ministrem.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším vylosovaným poslancem v rámci bloku interpelací je pan poslanec Petr Mareš. Interpelovaným ministrem je pan ministr zahraničních věcí Jan Kavan, a to ve věci postoje České republiky ke strategické koncepci NATO pro příští století.

 

(pokračuje Langer)

Pana poslance zde v jednací síni nevidím, tudíž jeho pořadí propadá. Dalším, v pořadí třináctým vylosovaným, je poslanec Ivan Langer, interpelovaným ministrem je ministr spravedlnosti Otakar Motejl, a to ve věci odvolání předsedů soudů.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovoří interpelující poslanec a místopředseda sněmovny Ivan Langer. Prosím.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego.

Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil s následující interpelací. Na podzim loňského roku jste ohlásil svůj záměr provést poměrně odvážnou, nicméně nezbytnou reformu soudního systému tak, aby soudy plnily svou funkci a - mám-li být pregnantnější a jasnější ve formulacích - aby naplnily smysl své existence, totiž aby kvalitně soudily, aby se lidé mohli domoci svých práv v co možná nejlepší podobě, kvalitě a největší rychlosti. Takový úmysl nelze než ocenit. Nicméně vaše rozhodnutí odvolat předsedy převažující většiny krajských soudů a ohlášené odvolání některých předsedů okresních soudů vyvolává pocit, snad až přesvědčení, že namísto postupů založených na fundovaných analýzách budeme nuceni přihlížet nesystémovým, ovšem na druhou stranu mediálně velmi viditelným počinům, kterými odvolávání těchto soudních funkcionářů bezesporu je. Myslím si, že veřejnost, která je nespokojena se stavem soudnictví, bude velmi vděčná za takovýto krok. Ovšem takovéto nadšení neočekávejte prosím od poslanců.

Je mi známo, že Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy soudů. Dovolím si však připomenout obecnou tezi, že rozsah pravomocí správy soudnictví a potažmo rozsah jejich zásahů do činnosti soudů je dán účelem existence soudů. Soudy jsou zřízeny proto, aby soudily, nikoliv proto, aby byly objektem správy. Chci říci jediné, že správa má soudům sloužit a v tom vidím také velké dluhy ministerstva, které nejsou zapříčiněny jen vaší činností, ale samozřejmě i vašimi předchůdci. Nikoliv tedy soudy řídit a kontrolovat.

Obracím se tedy na vás s těmito otázkami. Proč je činěno jako plošné opatření takovéto personální opatření vůči předsedům soudů? Jaká analýza práce dotčených soudů předcházela vašemu rozhodnutí o odvolání těchto předsedů? Pokud byla, na jakých kritériích tato analýza byla postavena? A za třetí soudům, resp. správě soudů náleží "vytvářet podmínky pro řádný výkon soudnictví podle § 16 zákona o státní správě soudů". Jaká opatření v tomto směru ministerstvo spravedlnosti připravuje kromě onoho jednostranného odvolávání funkcionářů soudů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi sněmovny Ivanu Langerovi. Hovořit bude ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dovolte mi, abych úvodem odpovědi na vaši interpelaci provedl jakousi analýzu svých kroků jako ministra spravedlnosti, které jsem v tomto směru učinil, a současně abych provedl jakousi analýzu výhledů a programů, které učinit hodlám.

Aniž bych chtěl situaci zdramatizovat, skutečnost je taková, že situace právě na úseku správy soudnictví je velice neutěšená, že význam řádného fungování soudnictví byl podceněn, i když pochopitelně je zde nesporný fakt, že zejména v tom prvém období, v letech 1990 - 1994, prodělávalo soudnictví všestranně, zejména i personální krizi, a že tedy nebylo dostatek energie nebo dostatek prostoru pro to, aby se o budoucnosti soudnictví uvažovalo komplexně, a že se vlastně řešily pouze partikulární problémy bez dostatečných koncepčních vizí a záměrů, spočívající především ve snaze doplnit tragicky veliký počet chybějících soudců.

Jestliže v současné době například v české justici podle tabulkových počtů, které byly stanoveny za mých předchůdců, chybí 400 soudců - 398 - necelých 400 soudců, je tragickou a holou skutečností, že pokud se mi podaří tyto počty soudců doplnit, nemám na mnoha místech prostory pro to, kde by tito lidé soudnictví vykonávali. Nemám prostory pro jejich kanceláře, tragicky nemám prostory pro jednací síně, ačkoliv je celkem evidentní, že soudce na prvním stupni příslušného řízení v občanskoprávních a obchodních věcech, pokud nemá k dispozici jednací síň alespoň dvakrát týdně, a na trestním řízení, pokud nemá k dispozici jednací síň minimální tři dny, lépe celý týden, prakticky dostatečné výkony podávat nemůže a celá záležitost justice se do značné míry paralyzuje.

Je také všeobecně známo, že z důvodů personálních i legislativních je prakticky větší část soudní soustavy zatížena dluhy z minulého období, zejména tedy velikým množstvím nevyřízených nebo dlouhodobě nevyřizovaných věcí, zejména na úseku rozhodovací pravomoci krajských soudů ve věcech obchodních, ale bohužel i na některých úsecích ve věcech občanskoprávních jak na úrovni okresu, tak na úrovni kraje.

Těmito okolnostmi se zabývám proto, že jsou to věci, které se bezprostředně týkají výkonů správy soudů. Jsem si vědom, že za tuto oblast odpovídám, nemaje samozřejmě ani právo, ani možnost ovlivňovat nějak vlastní kvalitu rozhodovací pravomoci.

Správu soudů vykonává ministr spravedlnosti prostřednictvím předsedů krajských soudů. Sama o sobě tato koncepce je nešťastná a je tedy zakotvena v zákoně z roku 1991. Je to převzatá konstrukce, která platila na území tohoto státu dobře 50, 70 let zpátky. Skutečností zůstává, že výkon správy soudů ministerstvo spravedlnosti za mých předchůdců prakticky přeneslo beze zbytku právě na krajské soudy a jejich předsedy. Dneska je situace tak bizarní, že v investičním záměru výstavby justičního paláce v Ostravě za hodnotu více než 500 mil. je investorem předseda tamního okresního soudu bez výraznější pravomoci ministerstva spravedlnosti se v této věci angažovat. To není chyba předsedy soudu, to je chyba koncepce zákona, koncepce práce ministerstva spravedlnosti tak, jak jsem tento úřad převzal.

Pro mne jsou předsedové krajských soudů především, a bohužel také pro soudce, orgány státní správy soudů. Ministerstvo také ve svých dřívějších dokumentech je výslovně takto tituluje a označuje. Nejsou vlastně už vedeni jako předsedové krajských soudů, nýbrž jsou vykazováni jako orgány státní správy a soudů. Jestliže se má něco v české justici zlepšit, je zde projekt jakési koncepce, změny v systému fungování českých soudců, ve kterém nesporně přebírám, zejména v té oblasti legislativních záměrů, práce, které byly dlouhodobě připravovány v době mých předchůdců a které ke škodě věci nebyly nikdy kloudně finalizovány, nebo při poměrně častých změnách resortních ministrů na sebe navazovaly pouze částečně a každá změna v osobě ministra znamenala dlouhodobý propad a stagnaci.

V současné době je v poměrně vysokém procentu rozpracovanosti, resp. je do vlády předložen návrh novely občanského soudního řádu, tak jak jsem o něm hovořil tady v Poslanecké sněmovně při projednávání poslaneckého námětu na novelu občanského soudního řádu, která zejména má vyřešit kompetenční záležitosti týkající se příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně ve věcech obchodních a částečně ve věcech občanskoprávních.

 

(pokračuje Motejl)

Současně byl vládě předložen věcný záměr novely trestního řádu, která má analogicky řešit otázku příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně ve věcech trestních. Tímto opatřením by mělo dojít k posílení významu okresních soudů jako soudů prvního stupně, což si ovšem vyžádá poměrně dramatické a vážné organizačně technické a správní řešení, pokud se týká posílení soudcovských sborů na okresních soudech, resp. vypořádání se s problémem, jakým způsobem zaopatřit krajské soudy i v těch agendách, kde bude vlastně dočasně plně vytížena jejich kapacita vyřizováním více než 130 000 dlouhodobě nevyřizovaných spisů, leč posléze budou tito soudci muset přejít do agend za spisy na okresních soudech.

Za této situace, když současně provádím intenzivní a pro vládu připravené mapování skutečného terénu, týkající se materiálního vybavení soudů, výhledu realizace investičních záměrů, resp. nerealizace investičních záměrů, jsem podědil po dr. Parkanové, kterou jistě za to nemohu vinit, to, že už třetím rokem se odkládá výstavba justičního areálu v Liberci. Tento areál měl podstatně vyřešit personální a technické vybavení v severočeské oblasti a současně měl podstatným způsobem vyřešit i vězeňství. Tento areál byl neustále v rámci úsporných akcí odsouván a posléze byl z investičních záměrů škrtnut, neboť prostředky na investice do tohoto areálu byly převedeny do prostředků mzdových zejména pro potřeby vězeňské a justiční stráže.

Jsem si vědom toho, že v nejbližší době nelze z hlediska fungování české justice, ale ani z hlediska mezinárodního hodnocení výkonnosti české justice reformní kroky v tomto směru odkládat. Jsem dobře seznámen s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který velmi často výrazně i finančně penalizuje státy za dlouhé průtahy nebo nevyřizování věcí před soudem. Judikatura tohoto soudu uznává u transformujících se společností a zemí určitou míru shovívavosti a dosud slevuje od teze, že je povinností státu vytvořit justiční systém takový, aby se každý včas a spravedlivě dočkal svého práva. Uznává, že u transformujících se, řekněme postkomunistických zemí tento požadavek nelze jednoznačně a bez diskuse aplikovat.

Skutečností ovšem zůstává, že Česká republika od r. 1991, kdy byly přijaty systémové kodifikace trestně právní a občanskoprávní ve formě novel do té doby platných trestních a procesních předpisů, absolutně žádné výraznější a zejména pak legislativní opatření v tomto směru neučinila. Skutečností také zůstává, že s tímto stavem do značné míry moji resortní předchůdci a česká justice byli spokojeni. Status quo, který při poměrně slušném materiálním zajištění soudců a při postupném zlepšování materiálního vybavování některých pracovišť - často ne zcela uvážlivě investičními akcemi vylepšovaných pracovišť - vytvářel stav všeobecné spokojenosti a sníženého vnímání kritiky na nedostatky, které se v české justici čas od času, zejména pak v rychlosti, resp. pomalosti řízení projevovaly.

Já jsem si byl vědom toho, že jsou věci, které mohu napravit nebo změnit hned, a že jsou věci, které hned ovlivnit nemohu. Mám tím na mysli především finanční a rozpočtovou situaci, ve které se Česká republika v současné době ocitá a která omezuje optimistické výhledy, které jsou nezbytné pro to, aby česká justice fungovala jako moderní justice.

Provedl jsem analýzu situace, a to nejen personální. Posléze jsem zjistil, že bych potřeboval na investice minimálně 3 roky za sebou 2,5 miliardy Kč, abych vyřešil problém dislokace českých soudů. I v Praze samotné jsou soudy, kde má soudce k dispozici jednací síň jeden den v týdnu. Obvodní soud pro Prahu 9 praská ve švech. Obvodní soud pro Prahu 8 získává stále další nájmy v Dlážděné ulici v bytových prostorách, ve kterých vykonává tento poměrně silný a výrazný soud spravedlnost. Já v Praze platím 160 milionů Kč ročně do privátních objektů, které jsou zcela nevyhovující pro výkon justice, protože zde není možno zřídit prostory pro jednací síně, nehovoře už o dalších technologických požadavcích, protože soud není jen úřad.

Za této situace jsem po poměrně dlouhodobě probíhající analýze a zevrubných zkušenostech dospěl k závěru, že věci prospěje - jsem o tom přesvědčen - i ten jediný, mediálně podle mého názoru neadekvátně provedený krok, spočívající ve výměně pěti předsedů krajských soudů. Já jsem bezprostředně po svém nástupu do funkce ministra na poradě opakovaně upozorňoval, že bude třeba zvažovat personální změny u řady justičních funkcionářů. Také jsem příslušné předsedy krajských soudů již v září 1998 vyzval, aby mi označili své potenciální nástupce. Připouštím, že to vyvolalo veliké zděšení. Připadalo mi až absurdní, že požadavek, aby bylo zvažováno, kdo event. nastoupí na některé místo v justici v případě odchodu ze zdravotních důvodů nebo z důvodů penzijního věku, vyvolal velké zděšení. Nicméně jsem v intencích tohoto záměru postupoval.

Ano, vypadalo to jako plošné řešení. Já jsem pochopitelně zvažoval každý jednotlivý případ zvláště, nechtěl jsem vyvolat nějaké dramatické srovnávání, jaké okolnosti vedly k mému rozhodnutí tam či onde. Zákon mi v žádném směru neukládá - a to je zase tragédie dosavadní zákonné úpravy -, v jakých kritériích, v jakých intervalech a na základě čeho je předseda nebo místopředseda soudu jmenován nebo na základě čeho je odvoláván. Jsem přesvědčen o tom, že jsem udělal dobrý skutek, jsem přesvědčen, že jsem věci české justice prospěl.

Není prozatím pravdou, že bych připravoval další personální změny na některých okresních soudech, byť se toho samozřejmě nezříkám protože předpokládám, že zejména tam, kde jsou nově jmenováni předsedové krajských soudů, by sami takový návrh podali.

Mým zásadním legislativním záměrem je ještě v letošním roce Poslanecké sněmovně předložit zásadní novelu zákona o soudech a soudcích, resp. nový zákon o soudech a soudcích a nový zákon o kárné odpovědnosti soudců.

Pane místopředsedo, pracoval jste sám na Ministerstvu spravedlnosti a možná s určitou dávkou tolerance byste mohl připustit, že jsem opakovaně kritizoval někdy od roku 1993 až 1994 současnou právní úpravu jako úpravu nezdatnou, že jsem prosazoval, aby se justice výrazněji profilovala, že jsem verbálními protesty na nejrůznějších poradách usiloval o to, aby funkci předsedy soudu byla vrácena její vážnost a prestiž jako soudcovské funkci, a ne jako funkci správního orgánu. Jak jsem na těchto poradách opakovaně říkal, jde o dobře placeného zřízence Ministerstva spravedlnosti. Tento můj projekt by měl dostat výraz v novém zákoně o soudě a soudcích. Vím, že při dobrém chodu legislativních prací může vstoupit v platnost reálně až někdy v červenci příštího roku, zatímco úkoly celé soudní soustavy, zejména v důsledku procesních změn a změn v ustanoveních o příslušnosti soudů, by měly nastoupit pokud možno co nejdříve.

 

(pokračuje Motejl)

Vyžaduje, aby celá soudní soustava v té správní funkci - a zdůrazňuji, a odpovídá to i duchu zákona - že jsou předsedové krajských a bohužel i okresních soudů především správní funkcionáři, z nichž velká většina vlastní soudcovské povolání prakticky po řadu let vůbec nevykonává. Vyžadoval jsem a předpokládám, že tato soustava, tak jak je v současné době založena a jak je vybavena určitými pravomocemi, musí doznat změny.

V české justici je dnes řada funkcionářů, kteří jsou ve funkcích 18 - 20 let. Předsedové krajských soudů, které jsem odvolal, v té funkci - tzn. prakticky vyřazení z výkonu justice, z výkonu soudní funkce - byli všichni od ledna 1990, tedy téměř 9 let. Dokonce se domnívám, že jejich návrat do výkonu soudních funkcí prospěje jim samotným, že se jim vrátí prestiž a vážnost, kterou nesporně pro své odborné a lidské kvality požívali a požívají v odborném soudcovském prostředí, a že se tedy zbavili tímto způsobem té vyložené služební podřízenosti, ve které v současné zákonné koncepci předsedové soudů ve vztahu k ministerstvu jsou.

Nevím, jestli jsem přesně odpověděl na vaše otázky. Ptáte se mě, proč to bylo plošné. Plošné to bylo snad jen potud, že to bylo provedeno k jednomu dni na pěti soudech. Ty důvody byly nejrůznější, rozhodně jsem nechtěl dělat nějakou plošnou záležitost, konečně předsedů těchto soudů je deset na této úrovni, dva předsedové vrchních soudů a změny byly provedeny na pěti místech. Neříkám a zdůrazňuji skutečně, že to není konečná bilance. Analýzu jsem skutečně prováděl od svého nástupu do funkce. Jednak jsem s jednotlivými soudními funkcionáři, byl jsem denně informován o vývoji agendy na jednotlivých soudech, zabývám se a pokusím se řešit některé ty dislokační problémy, které česká justice má.

Jsem přesvědčen o tom, že moje rozhodnutí, které jsem učinil vlastně šest sedm měsíců po nástupu do funkce, bylo rozhodnutí, které jsem udělal na základě analýzy, kterou jsem v této oblasti učinil.

Otázka správní a jiné odpovědnosti za řádný výkon soudnictví je v současné době - a není v mých silách situaci změnit - postavena na tom, že právě jsou to předsedové soudů, zejména krajských soudů, kteří jsou klíčovými osobami pro výkon správy soudnictví, a jejich manažerské, organizační a do značné míry i technologické a technické schopnosti jsou pro mě rozhodujícím ukazatelem pro to, do jaké míry se mi výkon správy v soudnictví, které je skutečně ve velmi vážné a těžké situaci, bude dařit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministru spravedlnosti. S doplňující otázkou se hlásí pan místopředseda Langer.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Chci vám, pane ministře, poděkovat, nicméně mám velmi omezený čas, abych mohl reagovat na vaše vystoupení. Skutečně děkuji za poměrně zevrubný přehled vašich záměrů a opatření, která chcete realizovat v rámci české justice. Odpověděl jste dílem na všechny tři mé otázky, ale přesto nezodpovězena zůstává otázka důvodů a kritérií hodnocení, resp. stanovení toho, kdo stanovil kritéria hodnocení předsedů soudů, s jakým výsledkem a s jakým složením hodnocení práce těchto předsedů soudů. To je část věcné otázky, která zůstala nezodpovězena. Z logiky věci, tak jak jste hovořil, vyplývalo, že byli odvoláni ani ne tak proto, co udělali, ale proto, co vy hodláte udělat, a domníváte se, že nejsou schopni to zastat.

Moje doplňující otázka zní - a myslím, že by to pomohlo i větší schopnosti obhájit váš krok, kdyby byla jasně stanovena kritéria hodnocení odvolaných předsedů soudů a výsledky hodnocení jejich práce.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu místopředsedovi Langrovi. S odpovědí na doplňující otázku vystoupí ministr spravedlnosti Otakar Motejl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážený pane místopředsedo, když jsem se stal ministrem spravedlnosti, nebyl to žádný z kolegů z vlády, ale byl to jeden člen této Poslanecké sněmovny, který mi radil, abych to, co nemusím odůvodňovat, nikdy dodatečně neodůvodňoval. Zákon je skutečně postaven na zcela nepřirozené bázi, že rozhodnutí ministra spravedlnosti o jmenování a odvolání kteréhokoli soudního funkcionáře je otázka jeho řekl bych morálně politické odpovědnosti, která se promítne do skutečnosti, jestli soud funguje, nebo nefunguje. Ubezpečuji vás - a vy to sám dobře víte - že všichni tito zmínění předsedové byli skutečně mými kolegy plných devět let po dobu, kdy jsem vykonával funkci předsedy Nejvyššího soudu a oni vykonávali tyto funkce. Byli jsme v pravidelných kontaktech, někteří z nich byli shodou okolností moji kolegové z fakulty, moji generační druzi a znám je skutečně velmi dobře. Měl jsem také možnost devět let jejich činnost, jejich předpoklady, jejich plusy i minusy hodnotit. Na základě toho jsem učinil sám v sobě toto odpovědné, nepopulární a pro mě lidsky posléze - vzhledem k té mediální atmosféře - i trochu obtížné rozhodnutí, tak jak jsem ho učinil.

Jsem hotov nést důsledky tohoto svého kroku, kdyby se ukázal být chybným, ale doufám, že pochopíte, že nechci v tomto okamžiku a nejsem ani příliš povinen, byť si vážím vás a Poslanecké sněmovny, abych rozebíral charakteristiky, plusy a minusy, zkušenosti a nedostatky kteréhokoli z nich.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru spravedlnosti Otakaru Motejlovi a další interpelace se týká pana ministra zemědělství Jana Fencla. Je vylosován pan poslanec Miloslav Kučera mladší.

 

Poslanec Miloslav Kučera ml.: Moje interpelace se týká situace kolem výroby a odbytu mléka a myslím, že úvod si mohu odpustit, protože jsme tuto situaci velice bouřlivě projednávali na této schůzi. Proto bych se vás, pane ministře, pouze stručně a konkrétně zeptal na několik otázek a rád bych slyšel několik konkrétních a jasných odpovědí.

Moje první otázka zní: o kterých soukromých zemědělcích jste ve sněmovně mluvil, když jste tvrdil, že minimální objem dodávek 500 litrů mléka denně jste prosadil na jejich žádost? Druhá otázka - jakým konkrétním způsobem hodláte řešit snížení objemu nadvýroby mléka? Třetí - jakým konkrétním způsobem hodláte řešit likvidaci tohoto objemu nadvýroby mléka, který není možné umístit na našem trhu a na jehož export nebudou ve Státním fondu tržní regulace finance? Poslední otázka - jakým konkrétním způsobem hodláte řešit nerovné vyjednávací schopnosti prvovýrobců a zpracovatelů v jejich boji o rozdělení maloobchodní ceny.

Předem děkuji za opravdu konkrétní a jasné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo ministru zemědělství panu Janu Fenclovi.

 

Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane předsedající, ctěná sněmovno, než odpovím na otázky, alespoň pár vět úvodem.

 

(pokračuje Fencl)

V okamžiku, kdy Státní fond tržní regulace rozhodoval o tom, zda omezit platnost minimální ceny podle zákona o cenách od určité hranice dodávek mléka, musel vzít v potaz následující skutečnost:

Existuje řada malých zemědělců, velmi statečných lidí, kteří na rozdíl od jiných velkých i malých myslí své rozhodnutí o svém podnikání vážně, a oni dlouhou dobu dávají mléko svým mlékárnám za cenu výrazně nižší, než je průměrná cena, neřkuli garantovaná cena, která byla do okamžiku rozhodnutí fondu ovlivňována rozhodnutím Státního fondu tržní regulace o výši garantované ceny, která byla nastavena ve výši 7,80. Oni mnohdy pojímají své rozhodnutí být soukromými zemědělci a hospodařit na půdě ne jako ryze ekonomickou činnost, ale spíš jako poslání - vztah k přírodě, filozofii života atd. Oni nemají žádné ambice být bohatí. Oni toto mléko prodávali za výrazně nižší cenu než všichni ostatní.

Mlékárny si na tento vztah zvykly, on je mnohdy formulován smluvním vztahem v písemné formě a mnohdy je formulován jen dohodou, nicméně ona má charakter smlouvy. Zpravidla dodávky malých zemědělců jsou tak nevýznamné pro kteroukoli mlékárnu, že možná nižší cena je právě důvodem možnosti odbytu této produkce a odběru ze strany mlékáren. V okamžiku, kdy by fond nastavil tuto úroveň, pokud tuto úroveň nastaví bez omezení, tak existuje reálné nebezpečí, že tito zemědělci přijdou do mlékárny a řeknou, nebo jim to řeknou mlékárny, nebo jim to řeknou finanční úředníci, že minimální cena je cena nepodkročitelná. Ten, kdo ji nedodrží, bude dvakrát sankcionován. Za prvé státem prostřednictvím finančních úřadů, kdy dostane sankci na dorovnání ceny, a poté tím, že bude muset tuto cenu dorovnat od toho, co slevil. Cenu bude muset dodržovat i v případě, že prodá mléko své sousedce nebo pocestnému, který půjde kolem. Tak je formulován zákon o cenách.

Rozhodování fondu bylo ovlivněno touto skutečností, že bychom neměli vstupovat do těchto uzavřených vazeb tím, že vlastně rozhodneme pro všechny, že budou muset za tuto cenu mléko prodávat, a tak jsme podstoupili riziko, že na doporučení Ministerstva financí, protože množství musí být nastaveno, to, že to bylo na doporučení Ministerstva financí, tím vůbec neříkám, že to nebylo v souladu s rozhodnutím rady fondu - se zodpovědností každého, kdo pro to hlasoval, tak jsme rozhodli, že vyjmeme z toho ty, kteří produkují do 500 litrů. V okamžiku, kdy jsme to udělali, tak jsme hned hledali opravný prostředek. A ten jsme našli v tom, že ve stejném odstavci jsme řekli, že ano, to platí, pokud se tak producent rozhodne, a neplatí, pokud se tak nerozhodne, tzn. spojí-li svoji dodávku se sousedem a překročí-li 500 litrů, tato dodávka je pak ve stejném režimu jako každá jiná. Rozpoutala se kolem toho situace, kterou jste všichni včera zažili. Dnes pozvali významní bossové, z nich někteří i z této sněmovny, zemědělce před resort Ministerstva zemědělství a tam jim vtloukali do hlavy myšlenku, že toto rozhodnutí bylo o tom, že tito producenti jsou pro resort, pro vládu nezajímaví, a aby byli rychle zlikvidováni, tak prostě ztratili konkurenci tím, že jim nebyla nadiktována cena.

Musím říci zcela poctivě, že mě ani nenapadlo, že by tento problém mohl vzniknout. A on to pro mne vůbec problém není. Já jsem také včera řekl ve sněmovně, řekl jsem to předkladateli včerejšího návrhu a řekl jsem to z této řečnické tribuny, že tento problém vůbec není pro nás problémem, jen zodpovědným rozhodnutím, a že zeptám soukromých zemědělců, jak to tedy vlastně chtějí. A oni dnes, alespoň ti, kteří byli přivedeni před resort, tak řekli, že chtějí mít stejné podmínky jako všichni ostatní. Tím rozhodli o tom, co jsem včera slíbil, že neodkladně svolám radu fondu a doporučím jí, abychom toto rozhodnutí změnili a tyto podmínky pro ně nastavili.

Když jsem seděl s představiteli demonstrujících zemědělců, tak jsem je úpěnlivě prosil, aby si byli vědomi toho, o čem rozhodují, a abychom se nedočkali toho, že příště tu bude demonstrace těch, kteří přijdou říci, že mlékárny od nich mléko nekoupí, protože oni nepojedou pro konev mléka, protože doprava velkých přepravních prostředků je drahý špás, a tito zemědělci nebudou moci říci, že třeba cena bude nižší o 30 haléřů, že produkují málo a chtějí, aby pro mléko bylo ježděno.

Děkuji vám za vaši trpělivost, že jsem vám mohl tuto záležitost vysvětlit, protože mi dělá nesmírné starosti a nesmírně mě bolí, že vůbec vznikla.

Odpověď na první otázku. Muž, který se mnou tuto debatu usilovně vedl, řekl bych v délce možná hodin na parlamentní půdě, se jmenuje poslanec Němec. Není tady, nicméně nepovažuji to za nefér, že to říkám, protože já jsem mu to řekl na mikrofon před Ministerstvem zemědělství, před všemi tam existujícími zemědělci. On mě upozorňoval na to, že nemohu u malých producentů nastavit tento režim. Pokud ho nastavím, tak v podstatě odeberu možnost mlékařů, aby toto mléko odebírali. Pak to byly další desítky lidí, jména uvádět nemá smysl. Kdyby na to přišlo, tak je můžeme pozvat a pohovořit s nimi. Jsou to de facto všichni, kteří do tohoto okamžiku smluvně, písemně i ústně prodávají mléko pod cenu 7,80. Všichni tito lidé vědí, že tato minimální cena svým způsobem ohrozí.

A teď věcně k tomu problému, protože mi na něm nesmírně záleží. V okamžiku, kdy jsme to rozhodli, tak jsem hledal nějakou cestu, abychom těm malým pomohli, protože mně na nich záleží. Já si prostě myslím, že to, že je jich tak málo, je špatně, a nemám nejmenší ambici, aby alespoň toto malé procento nezůstalo v podstatě na trhu k dispozici.

Za prvé: Zahájili jsme novelizaci vyhlášky o prodeji mléka ze dvora, protože stávající vyhláška v podstatě nedovoluje, ale zakazuje prodej ze dvora malým producentům. Čili začali jsme novelizací, která by směřovala k tomu, aby ti skutečně malí mohli to mléko prodávat ze dvora. Proces prostě probíhá, nicméně probíhá pololegálně.

Za druhé: Uložili jsme zpracovat titul pro garanční fond, který by uvolnil prostředky na jakási centra, ve kterých by malí zemědělci v regionech, kde oni působí, mohli sdružovat svou dodávku a prodávat ji ve větší dávce. Oni by vždy byli ve výhodnější pozici. A hledali jsme další možnosti, jak jim pomoci. Teď jim pomůžeme tím, že v pondělí doporučím radě fondu, aby nasadila tuto minimální cenu.

Pokládám otázku vůči všem, které potkám v této sněmovně, i dalším, kde máme nastavit hranici, když ne 500 litrů, tak kolik, protože my ji nemůžeme nenastavit. To nám ukládá zákon o cenách. V okamžiku, kdy bychom ji nastavili na symbolické hodnotě litr, tak v podstatě se to bude odehrávat na bázi, že kdokoli nadojí litr nebo bude chtít prodat litr mléka, musí se tímto řídit. Takže asi, a na to, prosím upozorňuji a prosil bych, kdyby to opět vyvolávalo tak zarputilou nenávist těch, kteří se proti tomu postavili, aby mě na to upozornili rychleji, než to uděláme. Asi bychom kopírovali rozhodnutí, které založily minulé vlády a jsou v dotačních titulech.

 

(pokračuje Fencl)

Například dotace na krávy dostává chovatel, který chová více než pět krav, dotace na půdu dostává producent, který má více než určitý počet hektarů. Přepočítali bychom tuto produkci na litry, možná by to bylo 100 litrů, a hranici bychom někde nastavit měli. Zřejmě se zdá, že by bylo vhodné nastavit hranici na pěti kravách po 20 litrech, tj. 100 litrů, po 10 litrech je to 50 litrů. Tolik k nejzásadnějšímu problému, který hýbe médii, televizí, redaktory, politiky.

Teď problém na rozdíl od tohoto neproblému, od tohoto nesmyslu, který se rozhýbal, protože kdyby ti, kteří to rozhýbali, přišli za jednací stůl a vedli se mnou nebo s mými lidmi diskusi, tak jsme to vyřešili po debatě a všechno to, co se odehrálo, jsme si mohli odpustit.

Vážný problém souvisí s otázkami 2, 3 a 4. Je to otázka nadvýroby mléka, likvidace nadvýroby mléka, strašný termín.To je debata, kterou si zase osvojili zemědělci, a začíná se mi zdát, že to přestává být v logice věci. Není totiž žádným tajemstvím, že u nás existuje relativní nadvýroba mléka proti aktuální spotřebě a že je to v národním zájmu, nebo že je v národním zájmu tuto nadvýrobu udržet před vstupem do Evropské unie. Uvedu proč.

V současné době spotřeba mléka v naší zemi je o třetinu nižší, než je evropský standard, a skoro o 40 % nižší, než byla zvyklost konzumentů v bývalém Československu nebo snad i v České republice. Jsou tady kvalifikovanější, kteří by mohli povídat o tom, co to dělá s dětmi, třeba jenom po stránce kvality jejich chrupu a nákladů na řešení tohoto problému, na zdravotní stav, na problémy nejen s bilancí vápníku, ale také vitamínů, které jsou vázány na mléčný tuk. Není to problém jenom dětí, ale je to problém i dospělých a starší generace. Nicméně zatím se občané rozhodli spotřebovávat o třetinu mléka míň než je obvyklé, než je žádoucí, než je potřebné.

Teď trochu euforie. Promiňte mě to, zemědělci jako idioti usilují o to, aby si zachovali tuto svoji produkční schopnost pro okamžik, kdy tato potřeba v logice věci bude vyžádána. Na to potřebují peníze, protože přebytek se v podstatě musí vyvézt, protože neexistuje volný trh ve světě, ale konkrétně produkty z mléka jsou obrovsky subvencovány, takže z naší strany musí jít protisubvence a musí se záležitost odehrávat v podpoře exportu. Nárok na potřebu financí je čím dál vyšší. Souvisí to se zhroucenými trhy ve světě, souvisí to s vývojem koruny atd. Je tady přebytek a není tady přebytek. Přebytek je tady z pohledu ryze podnikatelského, kdybychom se pokusili chovat tak, jako každý jiný podnikatel, prostě to, co teď prodám, budu produkovat, co neprodám, nebudu produkovat.

Nicméně musím říci, že to není jenom problém jakési rezervace produkce pro budoucnost, ale že to má celou řadu dalších souvislostí. Uvedu alespoň dvě z nich. Chceme-li snížit zornění v naší zemi proti současnému stavu, který je 72 %, zhruba stejný jako v Polsku, Německu, nicméně je velmi vysoký, o čemž svědčí to, že v období žní uvidíte žlutá pole na kopcích, kde by měla být jenom zelená tráva, snížíme-li toto zornění, potřebujeme mít pro trvalé travní porosty nějaké užití. Lidé tam budou žít jen tehdy, když tam bude kráva, když tam bude dobytek. Když tam nebude kráva a dobytek, nebudou tam lidé. Nedovedu si představit a také to nikde v Evropě neexistuje, že bychom "luxovali" krajinu tak, jak jsme si zavedli v posledních letech. Jednou za rok že tam zajede kavalerie, krajinu poseká, vyčistí ji mizerně a čekáme zase rok na příliv dotací a na efekt podnikání.

Třetí aspekt je také ke zvážení. Bilance našeho zahraničního obchodu není příliš sympatická, agrárního obchodu vůbec ne, podíl obchodů těchto výrobků, se kterými dokážeme obchodovat, není zanedbatelný. Je zhruba v úrovni 12,5 %, i když je to velmi drahý obchod, protože dotace jsou velké i u nás. Nicméně musím říci poctivě, že kdybychom srovnali nebo chtěli srovnat nabídku a poptávku mléka téměř do vyváženého modelu, tak v každém případě budeme pracovat s významnými technologickými přebytky, které budou znamenat přebytek tuku, který budeme muset vyvézt, bude kopírovat výkyvy v produkci mléka v letech, která se nedají srovnat a která souvisí s ročním obdobím, atd.

Dosud debata ze strany zemědělců zcela nepochopitelně byla o tom, že musíme zachovat výrobu mléka a zachovat stavy krav a skotu na úrovni potřebné pro naše budoucí působení v Evropské unii, a máme k tomu důvody, které jsem se snažil říci. Abyste si uvědomili, že to není žádná legrace, tak vám sděluji, že na 100 hektarů půdy v Německu je 32,8 krav, v České republice v současné době něco málo přes 13 krav. V Rakousku je 20 krav, v České republice - jak už jsem řekl - 13. Ve Francii 16,1, v Holandsku 84,5 krav. Jestliže bychom chtěli snížit zornění v poměru 40 : 60 a chtěli bychom mít na každý hektar zemědělské půdy 0,25 velké dobytčí jednotky, tj. pro jednoduchost čtvrt krávy, tak potřebujeme 473 tisíce krav. V současné době máme aktuálně 583, každý rok nám tyto stavy klesají o 10 tisíc. Mluvím o 40 % půdy. Kdybychom chtěli mít tak, jako má Evropská unie ve společné zemědělské politice zakódováno 1,4 velké dobytčí jednotky, potřebovali bychom 2 miliony 398 tisíc krav. My máme 583.

Chtěl jsem jen říci, že to není žádná legrace, že to je politické rozhodnutí. Přicházím k závěru. Než odpovím na otázky, které mě byly položeny, že položím vládě zásadní otázku, jestli požaduje naše vláda po resortu zemědělství, aby se tento resort choval standardně, evropsky a myslel na budoucnost, nebo má myslet především na sebe. Pokud vláda rozhodne, že má myslet na sebe, pak nastane řešení, které vyžaduje odpověď na otázky, které mně položil pan poslanec Kučera. Snížení nadvýroby mléka ano. Pak musí dojít ke snížení nadvýroby mléka, tzn. musí být nasazeny kvóty. Jsou připravovány pro příští rok, ale zatím ne v souvislosti se snížením, které v podstatě bude nepřekročitelné a bude k němu vázána přiměřená cena pro zemědělce. Vše ostatní, co zemědělec vyprodukuje nad tyto kvóty, bude jeho riziko, bude jeho ztráta. Likvidace nadvýroby mléka souvisí s touto otázkou. Výroba mléka se musí potlačit. Pokud se bude potlačovat, tak místo toho, aby se stabilizovala produkce mléka jako dosud, tak se prostředky budou používat na to, aby se mléko neprodukovalo. Je to obtížné rozhodnutí, je to obtížné řešení, je to možné řešení.

 

(pokračuje Fencl)

A já se přiznám, že po posledních týdnech a posledních dnech, kdy si připadám jako jediný spravedlivý idiot v této zemi, tak začínám vážně uvažovat, že povedu vládu k tomu, abychom se této situaci podřídili.

Jakým způsobem hodlám řešit nerovné postavení na trhu?

Za prvé, připravujeme, modelujeme několik variant zákonného řešení, které by řešilo současně i postavení nevýznamných subjektů na trhu a dávalo určité povinnosti těm, kteří kupují, a práva těm, kteří prodávají. Není to vůbec jednoduchá záležitost. Do 30. dubna je termín, ve kterém místopředseda vlády Mertlík dostal za úkol s rozhodujícími ekonomickými ministry připravit tento materiál.

Za druhé, hovoříme k našim zemědělcům a máme k tomu uvolněný dotační titul ve smyslu nezbytností jejich integrace. Oni musí vytvořit protiváhu dobře integrovaným zpracovatelům. To je jediná šance, kdy oni vyjednají odpovídající pozici na trhu. Tento způsob integrace se všude ve světě nazývá družstevnictví. Tento způsob integrace v řadě evropských zemí obchoduje se 100 % mléka, s 80 %, s 90 % masa a není důvod, aby se nezavedl ani tady.

Snad ještě poslední záležitost, když vážu váš čas. V této zemi se může stát cokoliv. Tak v současné etapě transformace české společnosti a české ekonomiky jsou nastaveny poměry v této zemi.

Na sklonku loňského roku sem začalo proudit levné dotované vepřové maso. Vyvinuli jsme obrovské úsilí a podařilo se nám téměř nemožné: zastavili jsme dovoz vepřového masa do této republiky, otočili jsme bilanci, v současné době už osm týdnů dovážíme zcela nepodstatná množství vepřového masa a vyvážíme podstatně více. Nicméně v tomhle prostředí, ve kterém se měla vrátit cena pro zemědělské producenty, pro farmáře, zemědělce, společnosti, pro vaši informaci ona klesla z 34 korun na 20 korun, tak je v současné době mezi 20 až 25 korunami. Malé množství vepřového masa, které se k nám dováží, zcela nevýznamné v současné době, má na vstupu přepočtenou cenu v živém 34,10 Kč.

Integrovaní zpracovatelé pochopili, že mají stále možnost říkat si zemědělcům o miliony, v sumě o miliardy. Dokud se zemědělci nezintegrují a proti nim nebude stát rovnocenný partner, který vyjedná podmínky, budou spět ke svému zániku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Kučera má možnost položit doplňující otázku.

 

Poslanec Miloslav Kučera ml.: Děkuji za obsáhlou řeč, ale bohužel jsem se toho mnoho nedozvěděl.

Proto pouze k těm 500 litrům řeknu asi jediné. Stanovením minimální ceny za litr mléka není stanovena automaticky povinnost mlékáren všechno mléko vykoupit. Proto stanovením minimálního objemu mléka je to zbytečný koeficient, zbytečný ukazatel, který nemusí být. V tomto nemáte pravdu a myslím si, že vědomě jste tady obracel fakta naruby.

Mám tedy jedinou otázku. Jestliže vnímáte, že prvovýroba je značně svým roztříštěním v nevýhodě proti zpracovatelům a obchodníkům, tak mám jedinou doplňující otázku: Když jste rozděloval o 2 mld. větší zemědělský rozpočet než váš předchůdce, proč jste tato odbytová družstva nepodpořil, protože váš návrh 15 mil. korun ze 2 mld. Kč navýšení se mi skutečně zdá spíš jako směšné než jako faktická podpora?

A jenom na okraj dodám: vaše koeficienty používané k výpočtu, že bychom měli mít…

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, musím vás upozornit, že vypršel váš čas a limit jedné minuty na položení doplňující otázky. Ta zazněla.

 

Poslanec Miloslav Kučera ml.: Ta zazněla, prosím o odpověď.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, slovo má pan ministr.

 

Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Řekl jsem si, že se jednou rozdám panu poslanci. Je to marné. Zdá se, že každý žijeme v jiném světě, každý mluvíme o něčem jiném.

Chci říci zcela jasně, že jsem se právě snažil vysvětlit, že minimální cena podle zákona o cenách není cenou, za kterou musí někdo mléko nakoupit. Snažil jsem se právě říci, že může nakoupit, ale diktát té ceny je diktátem zákona, takže ten, kdo nechce koupit za tuto cenu, tak prostě nekoupí. A v tom je riziko malých producentů, které jsem chtěl chránit, a ne proto, že bych jim přál nižší cenu, ale proto, že oni už dlouho prodávají za nižší cenu a v tuto chvíli budou mít pocit, že si řeknou o vyšší cenu, pokud si o ni řeknou, protože to vyjde ze zákona, tak jsem se bál, že oni mléko neprodají. Doufám, že jim v tom případě pomohou ti, kteří tak vehementně vedli dialog směřující ke změně našeho rozhodnutí.

A největším paradoxem je otázka, proč víc peněz jsme nepoužili na podporu integrace zemědělců. Stejná kauza, jak teď prožívám kvůli těm 500 litrům, kdy jsem vmanipulován do role toho, kdo chce rozhodovat o likvidaci malých, nikoliv o pomoci jim, tak do stejné role jsem byl stejnými politiky, stejnými lidmi vmanipulován v okamžiku, kdy jsem si dovolil na kameru říci, že sociálně demokratická vláda, resort zemědělství je připraven podpořit integraci zemědělců tím, že některé dotační tituly bude dopravovat k zemědělcům prostřednictvím těchto integračních uskupení, těchto družstev. Čtrnáct dnů jsem se to snažil ustát, po 14 dnech jsem svolal tiskovku a sdělil jsem, že jsem zřejmě učinil chybu, protože na dotace musí mít nárok každý zemědělec, ať je integrován, nebo ne. Každý, kdo hospodaří na půdě, pokud jsou vypsány dotace, musí na ně dosáhnout. A nemohu použít prostředky na podporu těch, kteří budou mít vůli se integrovat. Těch 30 mil. je skutečně symbolická částka, která směřuje k tomu, aby si družstvo, které zakládá, koupilo první obálky, tužku pro sekretářku a možná toaletní papír.

Nicméně je to něco o tom, že stát chce vyslovit vůli podpořit vznik těchto družstev. A hledejme, prosím, cestu, jak prostředky - a nemalé prostředky - tedy nemalé absolutně, nicméně malé ve srovnání s Evropskou unií, které směřují do zemědělství, bychom mohli směřovat k těm, kteří pochopí nezbytnost své integrace, protože jiná cesta nevede.

Děkuji za vaši trpělivost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Je 18.19 hodin, tedy nejvyšší čas, neboť ze zákona je možno položit poslední interpelaci v 18.20 hodin, abych dal slovo 15. vylosovanému v pořadí panu poslanci Tomáši Kvapilovi, interpelovaným ministrem je pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman, a to ve věci Zikmundova Středního odborného učiliště strojírenského v Lutíně. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane ministře, dne 5. února se na půdě Poslanecké sněmovny projednávala interpelace pana poslance Vlčka na vás. Jejím předmětem byly praktiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při výběrovém řízení na ředitele Zikmundova strojírenského učiliště v Lutíně. Minulý týden v pořadu "Kotel" televize Nova proběhl mezi vámi a panem Václavíkem tento rozhovor:

 

(pokračuje Kvapil)

Jmenuji se Václavík a chci se vás zeptat: 5. února jste v sněmovně v odpovědi na interpelaci pana ing. Vlčka, vašeho poslance, označil magistra Černého, ředitele Zigmundova středního odborného učiliště za starého normalizačního kádra. S hodnocením souhlasím.

Ministr: Není to pravda, já jsem to neřekl.

Václavík: Mám zápis z jednání Poslanecké sněmovny, pane ministře, takže to určitě pravda je.

Ministr: Řekl jsem, že jsem slyšel tyto námitky.

Václavík: Ne, v zápise to takto není.

Ministr: To si zase musíme sednout nad zápis a dohadovat se, co v něm je.

Pane ministře, poslechněte si, co v zápise je. Pokud jde o temnou minulost nynějšího ředitele, jsem ten poslední, kdo by ho hájil. Ano, souhlasím s tím, že šlo o normalizační kádr. Již jsem ing. Vlčkovi vysvětloval, že kdyby pan ředitel Navrátil nebyl rozjel soud ohledně tohoto jmenování, byl bych pana ředitele Černého dávno odvolal. V této chvíli nemohu, protože to blokuje projednávání soudem.

Pane ministře, kdy jste nemluvil pravdu? 5.2. při projednávání interpelace poslance Vlčka, 25.3. v pořadu Kotel, nebo to bude dnes? Dále se vás ptám pane ministře, proč kryjete ředitele Černého, co vám skutečně brání v jeho odvolání a kdy ředitele Černého odvoláte?

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane poslanče. Slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Eduard Zeman.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, k první části.

Omlouvám se panu poslanci, pokud jsem v Kotli nepřesně odpovídal. Chyba je na mé straně. Nepamatoval jsem si v daném okamžiku přesné znění. Možná by si ho pan poslanec na mém místě pamatoval přesněji, ale to není jeho problém, problém je na mé straně. Ano, v Kotli jsem zřejmě necitoval přesně, neměl jsem s sebou záznam. Byl jsem přesvědčen o tom, že takto věci proběhly. Respektuji, že slova byla poněkud jiná.

Mohu k tomu uvést jen to, že kauz podobného typu, tj. odvolání ředitelů, mám průběžně velmi mnoho. I když uznávám, že Zigmundovo učiliště Lutín náleží ke kauzám významnějším, přesto to neznamená, že si každé své slovo budu k tomu přesně pamatovat. Znovu opakuji - chyba v tomto směru je na mé straně.

To, co jsem říkal v pořadu Kotel, má ovšem ještě druhou část. Ohrazuji se tady, protože u sebe nemám přesný zápis toho, co jsem říkal v Kotli. Pokud se nemýlím, říkal jsem, že tam v současné době probíhají dva procesy. Jeden je proces, který vede odvolaný ředitel Navrátil ve věci oprávnění či neoprávnění osoby, která má pravomoc ho odvolávat, a zda touto osobou musí být ministr, jak interpretuje zákon on, nebo zda to může být zplnomocněný zástupce, jak interpretuje ministerstvo školství. To je jeden proces. Tento proces běží v současné době ve druhém kole.

Druhý proces se týká současného pana ředitele Černého, který podal žalobu na ochranu své osobnosti právě vůči takovýmto tvrzením, která se v této souvislosti objevila. Možná by to pan poslanec na mém místě řešil radikálněji, je to možné, netvrdím, že umím všechno řešit ideálně a správně. Určitě lze volit radikálnější řešení, určitě jsem mohl již pana ředitele Černého také odvolat a mohl jsem tady touto dobou poslouchat další interpelace, proč jsem odvolal pana ředitele Černého. Můj postup možná není ideální, ale snaží se respektovat to, že když jeden ředitel byl odvolán, protože k němu nebyla určitá důvěra, a rozvíjí se z toho celý řetěz složitých obvinění, ukazuje se, že za věcí je celý řetěz vzájemně propojených vztahů jak přímo v obci, tak na úrovni okresu a na úrovni mého úřadu. Když rozplétám toto složité klubko, kdo s kým a proti komu a jaké zájmy za tím vlastně jsou, bylo by ode mne v tuto chvíli poměrně sice zásadové a radikální, ale asi málo rozvážné, abych ukvapeně na první výzvu odvolal dalšího ředitele.

Nechal jsem poměrně pečlivě přešetřit všechny stížnosti, které mluvily o temné minulosti pana ředitele Černého. Z těchto obvinění, jak se dostala ke mně na stůl, vycházelo tvrzení, že je bezpočtu svědectví o tom, jaký byl současný ředitel Černý padouch v určitých letech. Nicméně v okamžiku, kdy došlo k tomu, aby na stole ležela fakta, mám jediný podepsaný dopis, který cituje určité konkrétní věci z vlastní zkušenosti. Všichni ostatní se od celé záležitosti odtáhli. Tento jeden dopis je spíše emotivně laděn a pochází od osoby, která je v celé záležitosti poměrně silně angažovaná.

Je tedy z mého pohledu poměrně velmi problematické, zda toto je dost silný argument.

Souhlasím s tím, že bych v první fázi byl pana ředitele Černého odvolal. V okamžiku, kdy jsme zapleteni ve dvou soudních sporech, považuji za rozumnější vyčkat toho, co v této věci řeknou soudy, a rozhodovat se na základě právoplatného rozsudku. Možná je mé jednání pro pana poslance málo srozumitelné. Znovu se mu omlouvám za to, že jsem v Kotli reagoval nepřesně. Nebyla to z mé strany vědomá lež, ať už tomu pan poslanec věří, či nevěří. Nevím, jaké má on zkušenosti z Kotle. Pro mne je to poměrně náročný pořad, člověk reaguje z hlavy, nikoli z papíru. V tuto chvíli jsem byl přesvědčen, že věci takto proběhly. Kotel je typ pořadu, kde není člověk dopředu nabiflován na všechno, co tam může být, a některé věci si nemusí pamatovat zcela přesně.

To je vše, co k této záležitosti mohu říci. Pokud panu poslanci připadá, že jsem lhář, je mi to hluboce líto. Snažím v těchto věcech nelhat, snažím se postupovat co nejrozumněji tak, abych nejméně lidem ubližoval a nadělal co nejméně škod. Bohužel je to mnohdy údělem resortních ministrů, zejména v takových resortech, kde je 15 500 subjektů, které mají obvykle v čele ředitele a kde co chvíli dochází k odvolání těchto ředitelů. Dotyčný ministr, který za to nese odpovědnost, dostává se do obtížných situací, kde se dost složitě nalézá, kde je pravda. V případě Zigmundova učiliště si netroufám v tuto chvíli jednoznačně říci, kde je pravda a nechávám tento výrok na soudu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Kvapil má možnost položit doplňující otázku.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Pane ministře, chtěl bych vám poděkovat, že uznáváte chybu, která se v televizi stala. Chápu napětí, kterému jste tam byl jistě vystaven. Přesto si dovolím vám něco ještě říci.

Řekl jste, a to jistě v klidu, a ne pod tlakem televizních kamer, 5. února zde, že souhlasíte s tím, že šlo o normalizační kádr. Tehdy jste jistě měl k dispozici více materiálů, než o kterých jste právě teď hovořil.

 

(pokračuje Kvapil)

Odvolávám se na tento váš souhlas a znovu musím položit stejné otázky. Spory, které jsou v současné době vedeny, nemají nic společného s možností odvolat současného ředitele. Proto se vás znovu ptám, proč kryjete ředitele Černého a kdy ho konečně odvoláte.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr školství hodlá reagovat.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Obávám se, že si v některé věci trochu nerozumíme. Označení "starý normalizační kádr" ještě jednoznačně neznamená, že to samo o sobě je důvodem k odvolání, zejména v okamžiku, kdy probíhají spodní spory a kde odvolání z takovýchto důvodů by mohlo být předmětem další žaloby.

Domnívám se rovněž, že si nerozumíme v tom, jak odpovídám na otázku "kdy". Odpovídal jsem zřetelně: "Čekám na rozsudek soudu." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Kolegyně a kolegové, vyčerpali jsme dnešní pořad jednání Poslanecké sněmovny, skončily ústní interpelace. Děkuji všem, kteří v nich vystupovali, i těm, kteří pečlivě naslouchali.

Těším se s vámi zítra v 9.00 hodin na shledanou.

 

(Schůze přerušena v 18.31 hodin.)