Stenoprotokol ze schůze č. 22, 29. 4. 1992

Stenozáznam


Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, ešte raz by som rád uviedol svoj výrok na správnu mieru. Ja som opravu pani poslankyne Sahligerovej prepočul a reagoval som na jej prvú vetu, ktorú som nepokladal za správnu. Zdá sa, že naše zariadenie toho má dosť, pretože posledné dva dni sa nám stále častejšie kazí. Stalo sa to tak aj v túto chvíľu. Bol by som rád, keby si panie poslankyne a páni poslanci sadli do lavíc, aby sme mali aspoň približnú predstavu, či sme uznášaniaschopní alebo nie.

Vážení kolegovia, dostal som správu z réžie, že porucha je takého rázu, že si vyžiada výmenu celej jednej debne - ako mi povedali - čo potrvá okolo 20 až 30 minút. Znamená to, že v tejto chvíli hlasovať nemôžeme, ale nie je nám bránené, aby sme začali rokovať o novom bode.

Pripravíme sa na rokovanie o ďalšom bode, pretože máme možnosť využiť prítomnosť ministra Langoša vo Federálnom zhromaždení. Prosím, aby som dostal materiál. Ide o zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon 334/1991 Zb., o služobnom pomere policistov Federálneho policajného zboru a Hradnej polície.

Bod programu 38: Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů Federálního policejního sboru a Sboru hradní policie (tisk 1422) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1458).

Prosím pána ministra Langoša, aby sa dostavil do sály.

Mám dať odhlasovať celým Federálnym zhromaždením, či smiem viesť tento bod programu, ale pretože hlasovacie zariadenie zlyhalo, pýtam sa, či sú námietky proti tomu, aby som mohol viesť tento bod programu. Má niekto opačný názor? (Nikdo se nehlásil.) Dobre. Tak budem viesť k tomuto bodu schôdzu.

Bohužiaľ, nevidím pani poslankyňu Petrovú, ktorá by mala návrh za iniciatívnu skupinu poslancov odôvodniť. Je tu niekto, kto by mohol v tejto funkcii pani poslankyňu Petrovú zastúpiť? (Nikdo se nehlásil.) Je mi ľúto, ale zdá sa, že ani k tomuto bodu pristúpiť nemôžeme.

Pokúsim sa vyhľadať ďalší z možných bodov programu. V prípade, že by boli prítomní poslanci Zdeněk Malina, Tomáš Kopřiva a Michal Čverčko, mohli by sme začať rokovať o návrhu zákona o informačných systémoch a ochrane informácií, s ktorými tieto systémy nakladajú - tlač 1390 a 1465.

Pýtam sa, či je prítomný pán poslanec Malina, Kopřiva, prípadne pán poslanec Čverčko. Jeden z nich tu je, dvaja tu nie sú. Čakáme na pána poslanca Malinu.

Konštatujem, že ani jeden z predkladateľov zákonov ako iniciatívnych, tak vládnych, nie je prítomný v sále, že nie je prítomný takmer ani jeden zo spravodajcov. Pokladám za zbytočné, aby sme tu sedeli a pozerali sa na seba.

Končím dnešný deň rokovania tejto 22. spoločnej schôdze.

Poslanec SL I. Rynda: Vážený pane předsedající, když dovolíte, někteří členové iniciativní skupiny poslanců, která předkládá návrh zákona o informačních systémech a ochraně informací, přítomni jsou. Je přítomen rovněž pan zpravodaj Kopřiva, nevidím pana zpravodaje Čverčka. Je tady také, promiňte. V takovém případě se domnívám, že tento návrh zákona jsme schopni projednat.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Nie je prítomný zástupca predkladateľa, pán poslanec Malina.

Poslanec SL I. Rynda: Zástupcem předkladatele jsem já.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Dobre, opravujem - 22. spoločná schôdza môže pokračovať rokovaním o tomto bode.

Bod programu 42 : Návrh zákona o informačních systémech a ochraně informácí, se kterými tyto systémy nakládají (tisk 1319) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 1465).

Konštatujem ale, že hlasovať nemôžeme, pretože nefunguje príslušná tabuľa. Prikročíme k prerokovávaniu tohto bodu programu.

Prosím navrhovateľa pána poslanca Ivanu Ryndu, pána poslanca Čverčka ako spravodajcu za výbory Snemovne národov a pána poslanca Tomáša Kopřivu ako spravodajcu za výbory Snemovne ľudu, aby zaujali svoje miesta pri rečníckom pulte.

Pán poslanec Rynda nám odôvodní návrh zákona o informačných systémoch a ochrane informácií, s ktorými tieto systémy nakladajú. Ide o tlač 1319 a návrh uznesenia 1465.

Poslanec SL I. Rynda: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, je mi ctí vám jménem iniciativní skupiny poslanců i jménem svým a zejména jménem momentálně nepřítomného kolegy Zdeňka Maliny, který má na návrhu tohoto zákona lví podíl, předložit návrh zákona, jehož cílem je upravit ochranu osobních údajů při provozování informačních systémů.

Článek 10 Listiny základních práv a svobod ve svém třetím odstavci zaručuje právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů. Třináctý článek Listiny zakazuje porušování tajemství písemností a záznamů. Její sedmnáctý článek zaručuje společně se svobodou projevu i právo na informace. Právo vyhledávat a šířit informace může být omezeno pouze zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Tolik Listina.

S rozvojem moderní techniky, pomocí které je zejména pro potřeby státních institucí shromažďováno, zpracováváno a ukládáno rostoucí množství údajů o jednotlivých občanech, stoupá nebezpečí, které občanovi z vyzrazení údajů o jeho osobě hrozí.

Údaje, které administrativa o občanovi pomocí sítě automatizovaných informačních systémů shromažďuje, jsou jednak informace statusové - jméno, datum narození, sňatku apod., informace o bydlišti, zaměstnání, zdravotním stavu, majetku, zachovalosti (zda, případně kolikrát, a za co byl trestán), zda je vlastníkem motorového vozidla či nemovitosti, zda a proti čemu je pojištěn, jaké má vklady v peněžních ústavech apod.

Dále přistupují informace podávané ve formě zpráv o občanovi, jeho projevech psaných či mluvených, jeho podobě a mnohé jiné. S rozvojem moderních metod bezhotovostního placení elektronickými kartami se objevuje nebezpečí skládání obrazu osobnosti z jakýchsi dílčích, na sobě původně vzájemně nezávislých informačních stop.

Na 11. Mezinárodním kongresu srovnávacího práva uvedl P. Bellet k tématu Ochrana veřejných svobod a informatika, že, cituji: "Občan je pod hrozbou

ztráty různých výhod neustále nucen vyplňovat množství nejrůznějších dotazníků, přičemž morálně není s to odmítnout odpověď a právo mu to rovněž neumožňuje. Administrativě poté stačí soustředit takto získané údaje a vytisknout je v novém uspořádání a státní moc uzavře občany do sítě tak úplně, že z ní není úniku. Občan je popsán, zaznamenán, zaregistrován a vydán na milost bezprávné diskriminaci, perzekuci a inkvizici." Konec jistě velmi razantního citátu.

Dostáváme se vlastně k základnímu problému vztahů jednotlivce a společnosti. V diskusi o právní regulaci ochrany osobních údajů se objevují krajně individualistické i extrémně kolektivistické názory. Potřeba stanovení pravidel utajení informací o občanovi vykrystalizovala po dlouhých diskusích nakonec v jakousi standardní koncepci, která je běžně ve vyspělých západních demokraciích uplatňována. Jejím východiskem je zásada ochrany určité informační autonomie člověka, právo disponovat informacemi, jež se ho týkají. Tyto informace musí být chráněny před nekontrolovatelným shromažďováním, uchováváním, přetvářením, poskytováním, poškozením či zničením, i před jakýmkoliv způsobem jejich využití, který by byl v rozporu s vůlí či zájmy toho, jehož se informace týkají.

Právní regulace zřizování a využívání informačních systémů stanovuje podmínky přípustné ingerence do soukromí jednotlivce. Informační systémy lze jednotlivě využívat pouze pro účely, pro které byly zřízeny. Slučování těchto systémů pak povoluje zvláštní nezávislá organizace.

Důležitou zásadou ochrany údajů jsou ta ustanovení právních předpisů, která stanovují povinnost informovat veřejnost o zřízení a činnosti informačních systémů, shromažďujících osobní údaje, o charakteru těchto údajů, o účelu a způsobu využití. Občan má právo být seznámen s informacemi, které jsou o něm v informačních systémech uchovávány.

Rada Evropy předložila v roce 1981 svým členským státům k podpisu Konvenci o ochraně osobních dat v souvislosti s jejich automatizovaným zpracováním, která se vztahuje na soukromý i veřejný sektor. Konvence zavazuje signatářské státy, aby přistoupily k právní úpravě v této oblasti. Paralelně s mezinárodně právní regulací v této oblasti se rozvíjí zákonodárství v jednotlivých zemích, přičemž v některých se přistoupilo k právní úpravě ještě před přijetím konvence a leckde národní zákon rámec doporučení konvence dokonce překračuje.

Předložený zákon je vypracován na základě doporučení v Konvenci obsažených. K problematice ochrany osobních údajů se uskutečnilo několik seminářů. Expertní porady k problematice předloženého zákona se vedle československých odborníků zúčastnili i inspektoři ochrany dat ze SRN, Holandska a Švédska a rovněž činovník legislativní Rady Evropy, který se touto problematikou zabývá. Na základě doporučení expertní porady byly předloženy při projednávání návrhu zákona ve výborech Federálního shromáždění pozměňovací návrhy. Po schválení usnesení jednotlivých výborů byly zapracovány do textu návrhu zákona, jak ho máte před sebou, za aktivní účasti zpravodajů. Byl podstatně zúžen záběr zákona. Posun je výstižně charakterizován změnou, kterou doznal jeho název. Místo zákona o informačních systémech a ochraně informací, se kterými tyto systémy nakládají, zní nový název: O ochraně osobních údajů v informačních systémech.

Společně s námi, předkladateli zákona, se prací na jeho návrhu významnou měrou podíleli legislativci ministerstva hospodářství České republiky a federálního ministerstva vnitra.

Problematika ochrany informací vztahujících se k občanovi totiž velice úzce souvisí s právními normami, které jsou v těchto resortech připravovány. Jedná se např. o zákon o státním informačním systému, který je zákonem národních rad a zákon o přihlašování a evidenci občanů, jehož zásady jsme již obdrželi.

Důvodem pro přijetí zákona je i fakt, že povede k většímu pohodlí nejen úřadů, ale především samotného občana při přihlašování např. pobytu, motorového vozidla, nemovitostí a k podstatně větší operativnosti, např. v kritických situacích při ohrožení zdraví nebo dokonce života občana.

Přesvědčení o potřebě přijetí zákona spolu s přesvědčením, že námitky, které zazněly při jednání výborů ústavně právních, jsou vyvratitelné, nás přimělo k rozhodnutí nevyhovět žádosti tohoto výboru. Rozhodli jsme se návrh nestáhnout a po konzultaci se zpravodaji jsme trvali na projednání návrhu sněmovnami.

Při jednání výborů ústavně právních byla zpochybněna kompetence federace k přijetí zákona. Myslíme, že musíme trvat na stanovisku, že cíle tohoto zákona se kryjí s cíli federální Listiny základních práv a svobod, ze které návrh zákona vychází. Diskuse ve výboru se dále soustředily na otázku definic pojmů, se kterými zákon pracuje. Nesoulad definice pojmů pro potřeby tohoto zákona s jejich odbornou definicí pokládáme však nejen za přípustný, ale dokonce za nezbytný, neboť právně účelová definice nemá a nemůže odpovídat přírodovědné. Např. definic systému jako takového je možné v odborné literatuře vyhledat na čtyřicet a některé z nich se velmi podstatně liší. Předkladatelé se domnívali, že tento problém jsme si již na tomto místě vyjasnili v souvislosti se zákonem o životním prostředí, kde jsme rovněž museli pro účely zákona některé pojmy definovat. Přesto jsme se v závěru své práce, jak už jsem se o tom několikrát zmínil, pokusili alespoň částečně po jednání výborů ústavně právních konstrukci zmíněných definic upravit.

Ze všech výše zmíněných důvodů vás prosím o pozornost předkládanému návrhu zákona a o podporu pro tento návrh.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Ryndovi. Zo spravodajcov vystúpi ako prvý pán poslanec Čverčko.

Společný zpravodaj výborů SN M. Čverčko: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! Dovoľte mi, aby sme najskôr prečítali uznesenie ústavnoprávnych výborov k návrhu zákona o informačných systémoch a ochrane informácií.

Výbory ústavnoprávne Snemovne ľudu a Snemovne národov v zmysle § 39 ods. 4 zákona č. 56/1991 Zb., o Rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia konštatovali, že v priebehu rokovania ústavnoprávnych výborov sa ukázalo, že výbory majú proti návrhu zákona zásadné námietky. Odporúčam preto prostredníctvom snemovní požiadať predsedu Federálneho zhromaždenia, aby informoval o tomto stave navrhovateľa a odporúčal mu, aby návrh zákona vzal späť.

Výbory hospodárske, sociálne a kultúrne, branné a bezpečnostné Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia návrh zákona odporučili snemovniam ku schváleniu.

K niektorým ustanoveniam mali pripomienky. Vláda ČSFR návrh zákona odporúča schváliť, avšak tiež k niektorým ustanoveniam mala pripomienky. Česká národná rada odporúča zákon obmedziť len na zabezpečenie osobných dát a ochranu osobnosti. Slovenská národná rada odporúča zákon prijať s pripomienkami.

V návrhu zákona, ktorý je uvedený v prílohe, sú spracované pripomienky výborov Federálneho zhromaždenia, vlády ČSFR, Slovenskej národnej rady a je uskutočnené obmedzenie účinku zákona len na zabezpečenie osobných dát a zabezpečenie ochrany osobnosti, ako to požadovala Česká národná rada. Toľko z uznesenia výborov ústavnoprávnych Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Pán predseda Federálneho zhromaždenia si povolal navrhovateľa. Na toto stretnutie som prišiel aj ja a bol som svedkom takého dohovoru, že predkladatelia nestiahnu návrh zákona a ja som prisľúbil, že s nimi prejdem ešte paragrafované znenie zákona v takej podobe, akú ste vy dostali do svojich lavíc ako poslednú verziu.

My sme vo výboroch fakticky neprebrali všetky paragrafy tohto zákona kriticky, pretože v druhej časti, kde sa uvádzajú definície používaných pojmov, sme sa nechceli zmieriť so skutočnosťou, že niektoré pomenovania pojmov môžu byť odlišné v zákone v porovnaní s učebnicami, ktoré používali školy rôznych stupňov. Keď je však možné tento princíp súladu názvov porušiť v tomto prípade, tak ako navrhovateľ vo svojom slove vysvetlil, v takom prípade ja ako spravodajca za Snemovňu národov sa môžem vyjadriť súhlasne k tomuto návrhu zákona. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Čverčko. Teraz poslanec Tomáš Kopřiva zo Snemovne ľudu.

Společný zpravodaj výborů SL T. Kopřiva: Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, k přijetí zákona o informačních systémech a ochraně informací, se kterými tyto systémy nakládají, nebo nověji zákona o ochraně osobních údajů v informačních systémech, morálně zavazují Federální shromáždění jako instituci, tedy ne nutně toto Federální shromáždění, ale Federální shromáždění jako takové, dvě normy, a to Listina základních práv a svobod, hlavně články 10, 13 a 17, a potom druhý důležitý dokument - Konvence Rady Evropy o ochraně osobních dat.

Domnívám se proto, že je správné, aby se FS touto zákonnou úpravou zabývalo a v tomto smyslu se domnívám, že je chvályhodná iniciativa poslanecké skupiny, která předmětný návrh předložila.

Ústavně právní výbory, které jako garanční byly pověřeny shrnutím výsledků projednávání v ČNR a SNR a v ostatních výborech Federálního shromáždění, měly obavu z nedotažení, z nedostatečného propracování a právního vyladění normy. Z těchto důvodů vzešlo doporučení navrhovateli, aby vzal návrh zákona zpět. Nebyl to tedy zásadní odpor a zásadní výhrady proti návrhu zákona. Po tomto jednání ústavně právních výborů skupina podle naznačených výhrad na návrhu zákona pracovala a výsledek její práce vidíme v příloze tisku 1465.

Výbory hospodářské, sociální a kulturní a branně bezpečnostní SL doporučily přijetí normy, vláda také s připomínkami doporučila a o ČNR a SNR a jejich projednávání hovořil kolega zpravodaj Sněmovny národů.

Já jako zpravodaj výboru ústavně právního SL jsem vázán rozhodnutím výboru, to znamená nedoporučit původní tisk 1319. Ovšem mohu udělat jinou věc a navrhnout jiný postup. Čili doporučuji tento postup: Vzít za základ našeho projednávání přílohu tisku 1465, tuto přílohu prodiskutovat a k výslednému textu se vyjádřit hlasováním. Domnívám se, že po diskusi a přijetí eventuálních upřesňujících pozměňujících návrhů budu moci konečný text doporučit ke schválení. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. To bol spravodajca za výbory Snemovne ľudu, pán poslanec Tomáš Kopřiva.

Návrh bol pridelený k prerokovávaniu výborom ústavnoprávnym, branným a bezpečnostným, výborom hospodárskym a sociálnym a kultúrnym. Vypočuli sme si slovo navrhovateľa aj slovo spravodajcov. Teraz otváram rozpravu. Kto sa do nej hlási? Pani poslankyňa Sándorová.

Poslankyně SN E. Sándorová: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení kolegovia! Z hľadiska spoločenskej potrebnosti tohto zákona protiargumenty ústavnoprávnych výborov sú pre mňa absolútne nepresvedčivé. Konečná podoba, ktorú sme dostali v tlači 1465, síce zďaleka nie je dokonalá v porovnávaní s podobnými zákonnými úpravami v západnej Európe. Ja som mala možnosť porovnať to so zákonom o údajocch vo Švédsku, a to v tom zmysle, že v podstate tento zákon je, takpovediac, oveľa mäkší než zákony obdobného charakteru v západnej Európe.

Predovšetkým mi tam chýba prísnejšie ustanovenie v § 15, kde za zverejnenie sa považuje len zverejnenie informácie prostredníctvom hromadných oznamovacích prostriedkov. Ďalej si myslím, že by bolo potrebné dotiahnuť podmienky registrácie a súčasťou tohto zákona by mala byť aj podrobnejšia charakteristika dozorného orgánu, ktorý by kontroloval registráciu týchto informačných systémov.

I keď táto problematika sa vyskytovala pri schvaľovaní rôznych zákonov, ako zákona o FBIS, o zásadách o centrálnej evidencii obyvateľstva a podobných príležitostiach, aj v tejto oklieštenej podobe je tento zákon nesmierne závažný. Dúfam, že aj cez odporúčanie ústavnoprávnych výborov vziať túto predlohu späť, bude odsúhlasená. Je to skutočne veľmi potrebná norma a myslím, že patrí poďakovanie tej iniciatívnej skupine, ktorá sa ujala tejto úlohy.