Stenoprotokol ze schůze č. 18, 12. 11. 1991

Stenozáznam


Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pán poslanec Benda povedal, že nie. Myslím, že to tu odznelo. Ja to ešte raz zopakujem. Znovu má slovo pán poslanec Kakačka.

Poslanec SL J. Kakačka: Môžem vám presne prečítať, ako dopadlo hlasovanie v prvom kole. Pre kandidátov a občanov Slovenskej republiky - Ladislav Boroň 28 hlasov, Peter Kresák 66 hlasov, Strážnická 66 hlasov, Nikodým 47 hlasov, Posluch 99 hlasov, Valko 68 hlasov, Vosček 71 hlasov, 5 hlasov bolo pre Olaha.

Kandidáti a občania Českej republiky - Vladimír Kolář 3 hlasy, Čermák 112 hlasov, Oplická 3 hlasy, Houška 61 hlasov Kessler 72, Mečl 44, Medřický 28, Sládeček 6, Pavlíček 47, Ptáček 2, Richter 5 a Ševčík 69 hlasov.

Záver bol taký, že volebná komisia Snemovne národov zistila, že nadpolovičnú väčšinu prítomných získali za Českú republiku traja kandidáti: Čermák, Kessler, Ševčík. Za Slovenskú republiku: Posluch, Vosček, Valko, Kresák.

My sme to ešte raz všetko prešli. Skutočne to bolo fair play.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Dobre, pán poslanec Kakačka. Pán poslanec Magyar, potom podpredseda Stank.

Poslanec SL F. Magyar: V ten deň, kedy bolo tretie kolo volieb o 18.36 hodine, bolo skončené hlasovanie o iniciatívnom návrhu zákona, ktorí podali pán podpredseda Sokol a jeho spoločníci. Prítomných bolo, podľa počítača, v Snemovni ľudu 106 poslancov. Podľa pána Kakačku bolo rozdaných v Snemovni ľudu 106 lístkov, t.j. 100 % zhoda záverečná. Ďakujem.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujeme, že to potvrdzujete svojimi zápismi.

Místopředseda FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie, myslím, že zásadnú otázku, ktorú tu postavil Petr Kučeran resp. pán poslanec Jégl dosť jednoznačne, poslanec Kakačka nezodpovedal. Ide o to, či by boli pri metóde, ktorú navrhuje pán poslanec Benda - to znamená, že by sa počítali len odovzdané hlasy v urne - boli zvolení tí poslanci, resp. tí sudcovia, ktorí už zvolení boli, tzn. tých 7. Hovoril už, myslím poslanec Benda, a ja to tiež musím potvrdiť, že určite by boli zvolení touto metódou, pretože táto metóda je prísnejšia ako tá, ktorú sme použili. Počet ignorujúcich alebo nehlasujúcich, keď sa odpočíta, tak sa znižuje nadpolovičná väčšina. Tá polovica je prirodzene užšia. To znamená, že v každom jednom prípade by došlo ku zvoleniu, aj keby použili metódu, ktorú tu teraz poslanec Benda navrhuje, myslím, že je to dôležité pre rozhodnutie.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ešte pán poslanec Magyar.

Poslanec SL F. Magyar: Pri strojovom hlasovaní, pokiaľ nejde o ústavný zákon, platí nadpolovičná väčšina prítomných, tých 106, ktoré som čítal. Pýtam sa vás, aké máme morálne právo žiadať od občanov, aby si vážili nami odsúhlasené zákony, keď si sami nevážime zákonov a pristrihujeme ich vždy na mieru? Ďakujem. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. To tu odznelo niekoľkokrát, pán poslanec Magyar, nemali by sme sa navzájom moralizovať. Chceme veci riešiť vecne.

Poslanec SN M. Tahy: Pán predsedajúci, osobne sa domnievam, že zabíjame zbytočne čas. Myslím, že je treba vykonať nové voľby. Som toho názoru - a dávam tento návrh - aby v nových voľbách boli noví kandidáti všetci tí, ktorí boli navrhnutí Českou republikou a ktorí vo voľbách neuspeli.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Áno, situácia je taká, že totiž nikde nie je určené, ani v zákonoch, ktoré sme už prijali, že ústavný zákon musí byť menovaný v plnej miere prezidentom republiky naraz. Nikde nie je napísané, že prezident republiky musí dostať v jednom balíku všetkých osem. Môže dostať sedem teraz a ôsmeho o mesiac. Takže, na základe tejto úvahy sa osobne prikláňam k tomu, aby sme uskutočnili novú voľbu v zmysle bodu 8 príslušného volebného poriadku s tým, že by šancu mali dostať aj noví kandidáti, čo by isto nejaký čas trvalo. Ešte pán poslanec Špaček a Měrák.

Poslanec SL J. Špaček: Pane předsedající, já se ovšem domnívám, a považuji to za jedině správné, že nemůžeme během voleb - protože ty volby nebyly dokončeny - měnit pravidlo sčítání hlasů. A že nemůžeme měnit ani to ustanovení schváleného volebního řádu, že další kolo voleb se může uskutečnit pouze s novými kandidáty. Přece novými kandidáty nejsou ti kandidáti, kteří ve třech kolech voleb neprošli.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Voľby sme skončili, pretože sme ukončili tretie kolo, len sme nedokompletizovali kandidátov. Voľby sme skončili.

Poslanec SN P. Měrák: Chtěl bych, pane předsedající, polemizovat s vaším právním názorem, že prezident republiky potřebuje mít všech 23 kandidátů k tomu, aby zvolil 12 soudců ústavního soudu. Záležitost takto nevyplývá ani z ústavního zákona, není to pravda, podle mého soudu.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pán prezident sa bude rozhodovať z počtu dvadsaťštyri, ale nikde nie je napísané, že musí tých dvadsaťštyri dostať naraz. Tým som chcel povedať to, čo som povedal. Pán poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Ne, my jsme bohužel volby neskončili. Kdybychom volby skončili, bylo by to bez problémů, protože bychom další volební řád mohli stanovit podle své vůle. My jsme jen pokročili o jeden krok, to je po uzavření 3. kola se vracíme na začátek algoritmu.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Nie je to tak, pán poslanec. Výraz "opakovať voľby je nutné" by sa tu jednoducho nemohol vyskytovať. Voľby sa opakujú len vtedy, keď predchádzajúca voľba je skončená. Opakuje sa voľba, predchádzajúca bola skončená.

Poslanec SL V. Benda: Opakuje se procedura. Hlavně chci odpovědět kolegovi. Opakují se volby s novými kandidáty. Samozřejmě nepřipouštím to, co tady někdo navrhl, aby automaticky kandidáti, kteří propadli ve 3 kolech, postoupili do nových voleb. Ale samozřejmě to nevylučuje, aby kdokoliv z nich byl znovu tou svou právnickou fakultou nebo svou stranou nebo kýmkoliv jiným navržen. Sám neúspěch ve volbách nevylučuje účast ve volbách dalších.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Je to procedurálne zložitá situácia. Mal by som nechať hlasovať o návrhu pána poslanca Bendu, ale mohol by som nechať na vôli snemovní potom bod 8, ktorý by sa potom interpretoval tak, že noví kandidáti by boli kandidáti, ktorí znovu podajú prihlášku bez ohľadu na to, či už raz boli vo voľbe odmietnutí alebo nie a aj ďalší.

Poslanec SL V. Benda: Jako o návrhu interpretujícím nadpoloviční většinu, dejme tomu jako nadpoloviční většina přítomných ve volební místnosti, tzn. aby se počítali ti, kdo skutečně prošli okolo urny. Podotýkám, že to není opravdu absurdní. Ve všech normálních volbách se nepočítá počet rozdaných hlasovacích lístků nebo volebních legitimací, ale počet voličů, kteří se voleb účastnili svou přítomností ve volební místnosti...

(Hlas z předsednické tribuny.)

Ano, ale nikoliv rozdaných hlasovacích lístků. Opravdu někdo může dostat lístek a než dojde do volební místnosti, tak se mu může ledacos přihodit.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Áno, konštatujeme, že všetci, ktorí boli zvolení, zodpovedali aj tejto interpretácii. Je to tak, potvrdzujú to aj predsedovia volebných komisií. Ja teda zvolám poslancov a budeme hlasovať o tejto interpretácii, ako ju navrhol pán kolega Benda. Týka sa vlastne bodu 5 volebného poriadku. Ešte poslanec Mečl má faktickú poznámku.

Poslanec SN J. Mečl: Protože jsem byl v několika volebních komisích od krajových orgánů až k parlamentu, chtěl bych parlament upozornit na to, že všechny orgány Federálního shromáždění byly zvoleny na základě principu, který se uplatnil i při těchto volbách, to znamená - přítomní poslanci jsou ti, kterým byl rozdán hlasovací lístek. Dámy a pánové, doporučoval bych, abychom tuto zásadu pro tyto volby neměnili. Pak se k tomu event. mohou sněmovny vrátit. Všichni kandidáti na soudce Ústavního soudu - osobně ti, kteří byli zvoleni, i ten, který bude zvolen - musí mít osobní zájem - nemluvě o zájmu parlamentu - aby byli zvoleni na základě jednoho stejného pravidla. Nebylo by vhodné, aby posléze v Ústavním soudu byli ústavní soudci, kteří byli zvoleni za přece jen odlišných podmínek. Tuto zásadu, pane předsedající, bychom neměli měnit. Myslím, že to není ani věc, která by se mohla stát předmětem hlasování.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vy mi teda neodporúčate, aby som nechal o tejto veci hlasovať, pán poslanec? (Ne.) Slovo má pán poslanec Šedovič.

Poslanec SN J. Šedovič: Vážení kolegovia a kolegyne, pokiaľ ste si zvolili volebnú komisiu Snemovne národov a dôverujete jej, ja som zásadne proti tomu, aby sme menili volebný poriadok, ako sme ho prijali. To je otázka principiálna, to som už povedal. Voľby prebehli bez jedinej chyby. Pokiaľ by tu bola technická chyba, nemal som nič proti tomu, aby snemovne hlasovaním rozhodli. Pretože z diskusie vyplynulo, že technická chyba nebola, rokujme tak, ako nám predpisuje čl. 8, to znamená noví kandidáti, nové voľby podľa rovnakých pravidiel.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Áno, ale ide o kandidátov z občanov Českej republiky. Teda s tou redukciou.

Ešte sa hlási pán poslanec Pohanka. Je tu väčšina hlasov za zachovanie znenia bodu 8 a 5, ktorý sa používal doteraz.

Poslanec SL M. Pohanka: Souhlasím s tím, co řekli oba předřečníci i pan předsedající Šútovec. Chtěl bych zdůraznit, že v bodě 5 a všude v našem volebním řádu, který jsme přijali, se mluví o nadpoloviční většině přítomných poslanců. A to slovo "přítomných" znamená "ve Sněmovně lidu, ve Sněmovně národů" atd. To jest těch, kteří zde jsou v době, kdy začínají volby - a ty začínají ve sněmovnách rozdáváním lístků, po kterých se ihned hlasuje.

Argumentace, že se někomu něco může stát, v extrémním případě že může zemřít, než dojde k urně, vůbec neobstojí, protože se v relativně krátké době v momentu může něco stát i zde při normálním hlasováním tlačítky. Přitom volba se nemá přerušovat. Někomu třeba nevolnost brání v tom, aby se zúčastnil hlasování, je vyřazen, ale je přítomen na tabuli a počítá se s ním. Domnívám se, že tajné volby se nemají ničím lišit od toho, jak jsme zvyklí hlasovat podle našeho jednacího řádu a že se musíme toho držet. Nezbude než podle čl. 8 opakovat volby na nezvolená místa s novými kandidáty podle předchozích bodů volebního řádu, samozřejmě asi jen z České republiky.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Túto rozpravu by som uzavrel. Pýtam sa ešte pána poslanca Bendu, či trvá na svojom návrhu? Ja sa prikláňam k tomu, čo povedal profesor Mečl - pravdepodobne nechať o tom hlasovať je veľmi problematická záležitosť. Šliapali by sme po svojich vlastných zásadách, ktoré sme si zafixovali a podľa ktorých celá vec prebehla. Prosím, poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Konstatuji, že naprosto nesouhlasím s argumenty, že přítomní poslanci mají být přítomni někde jinde. Myslím, že jednoznačně přítomni jsou přítomni poslanci ve volební místnosti. Nicméně naprosto souhlasím s argumentem, že jsme používali tohoto výkladu a že není dovoleno měnit výklad v průběhu jednání.

Svůj návrh jsem podal především v domnění, že většině ve sněmovnách záleží na tom, aby byl ústavní soud co nejrychleji zřízen a že se pro to budeme snažit hledat nějaké přijatelné řešení - třeba i revokací svého usnesení. Vidím, že tomu není tak a beru svůj návrh zpět. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Ja tiež usudzujem a hodnotím diskusiu, ktorá prebehla, tak, že sa máme pridržiavať platného znenia volebného poriadku. V tom zmysle dáme odporúčanie predsedovi Federálneho zhromaždenia, aby vypísal na novú voľbu nové prihlášky.

Tým tento bod uzatváram. Dúfal som, že medzitým sa nám vrátia spravodajcovia k predchádzajúcemu problému vianočného príspevku. Nestalo sa tak. Otvorím teda ďalší bod programu.

Návrh skupiny poslancov na vydanie zákona o dobe neslobody (tlač 517A).

To je iniciatívny návrh poslancov Federálneho zhromaždenia. Požiadam pána poslanca Hubálka, aby podal k nemu výklad. Spravodajcovia budú Pavel Konečná a Michal Kurťák.

Poslanec SL B. Hubálek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předkládám návrh zákona, s jehož základním textem jste byli písemně seznámeni už 19. února t.r. Ačkoli dostal číslo tisku 517, netěšil se přízni osudu a byl jaksi opomíjen. Díky odpovědné kritice mohl být doplněn o § 2 tak, jak je tomu ve verzi 517 A, i v alternativním návrhu ze 30. 10. 1991 - ten vám by písemně rozdán. Z právního hlediska se jím přesahuje usnesení podle tisku 525, které jsme tu přijali 23. května.

Snad největší kritice byla vystavena instalace pamětní desky. Je to věcí názorů a navrhovatelé tento moment nepovažují za stěžejní. Proto v alternativním návrhu od něho ustupují.

Velice byla napadána stručnost návrhu jako něco méněcenného. Cožpak zbytečná mnohomluvnost může převážit věcné, lakonické sdělení? Bude snad některý sarkastický duch zpochybňovat poznanou pravdu - jenom proto, že je stručná? Stručná jako sdělení i samotná aplikace geometrické věty o součtu čtverců nad odvěsnami? Nebo se bude posmívat strohosti vzorce pro teorii relativity, že: E = mc2?

Naše jednání by mělo být úsporné a věcné, naše slova pak podle pravdy "ano" či "ne" - za všech okolností! Tato jednoduchost, v podobě dvojkového kódu, akcelerovala prosperitu demokratických zemí: je východiskem pro zázraky tomografu, kosmických letů a technického pokroku vůbec. Ptám se, vadí pravdivá jednoduchost?

Předložený návrh zákona o době nesvobody vyslovuje to, co projevily milióny našich spoluobčanů už v listopadových dnech r. 1989. Současně také v zájmu pořádku a odpovědnosti stvrzuje platnost těch zákonů, které nejsou v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv.

Mimo etickou nutnost, tak jako jí bylo vyhlášení Zákona č. 117/1990 Sb. o zásluhách M. R. Štefánika, je tu i hledisko právní. Zde budu citovat zprávu ČSTK z 22. října o prohlášení generálního prokurátora České republiky, JUDr. Ludvíka Brunnera, v souvislosti s více jak 40denní hladovkou pana Marečka. Cituji: "...aby bylo možné vyhovět požadavkům Miloslava Marečka, muselo by Federální shromáždění přijmout zákon, který by celé období od února 1948 do listopadu 1989 kvalifikoval jako období nesvobody...". Konec citátu.

S tím souvisejí i tzv. zbytkové tresty pro politické vězně, jakož i jednání pod tlakem tísně u ostatních občanů.

Táži se, co je nepravdivého a nepatřičného na konstatování, že v období roků 1948 - 1989 komunistická diktatura bezprávím i zločiny zhanobila lidskost a stát?

Byly přece degradovány lidské a právní hodnoty, byla ruinována ekonomika i životní prostředí, viditelně jsme zaostali za srovnatelným světem - nebylo to zhanobení věcného i duchovního odkazu našich předků?

Lze tu vyslovit historickou paralelu s obdobím 30leté války - hodnocené jako počátek doby temna, i když forma útlaku a utrpení kolísala - přesto mluvíme o době temna.

Vážené dámy, vážení pánové, teď záleží na vás, jak rozhodnete. Na tomto minizákonu každý osvědčí, jak daleko dokáže proměnit etické i právní vědomí do prokazatelných činů. K tomu nám dopomáhej Bůh nebo naše svědomí. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. S dovolením snemovní by som odovzdal teraz vedenie tohto bodu programu kolegovi, pánu podpredsedovi Konštantínovi Viktorínovi.

(Jednání schůze převzal místopředseda FS K. Viktorín.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Vážené kolegyne a kolegovia, budeme pokračovať. Prosím pánov spravodajcov, aby sa ujali slova. Pána Konečného za Snemovňu ľudu a pána Kurťáka za Snemovňu národov. Prosím.

Poslanec SL P. Konečný: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, návrh zákona o době nesvobody byl postupně v různých verzích projednáván ve všech výborech FS. Výbory k němu v průběhu března, dubna, června a září zaujaly následující stanoviska:

Výbor ústavně právní na svém jednání l2. 6. jako pověřený výbor (tisk 517 a 517 A) nedoporučil k projednání sněmovnám. Výbor branně bezpečnostní na svém jednání 21. 3. tisk 517 A neprojednával a k tisku 517 zaujal stanovisko, aby se tento návrh zákona zapracoval do usnesení, číslo tisku 525 (usnesení o době nesvobody, které už jsme přijali). Výbor sociální a kulturní projednával tisky 517 a 517

A 23. 4. a nedoporučil projednat a schválit. Výbor zahraniční projednával tisk 517 ll. 4. a nedoporučil přijmout tento návrh zákona. Výbor zahraniční na svém zasedání l6. 4. doporučil, aby návrh zákona byl zapracován jako součást usnesení, číslo tisku 525, které, jak už jsem říkal, bylo přijato. Výbory pro životní prostředí na svém zasedání ll. 4. doporučily projednat tento návrh zákona až po doplnění připomínek z národních rad. Výbor pro plán a rozpočet dne l6. 4. projednával tento návrh zákona a doporučil, aby se tento návrh zákona neprojednával samostatně a aby byl opět součástí návrhu usnesení, číslo tisku 525, které bylo přijato. Výbor branně bezpečnostní projednával ještě jednou návrh zákona a tentokrát tisk 517 A, přičemž byla rozdílná usnesení výborů Sněmovny národů a Sněmovny lidu. Výbor Sněmovny národů doporučil k přijetí tisk 517 A s doplněním § 3: "činnost Komunistické strany Československa se zakazuje", výbor Sněmovny lidu branně bezpečnostní nedoporučil k přijetí tento návrh zákona.

Co se týče návrhu do programu, který sněmovny na této společné schůzi schválily, tzn., že tisk 517 A a alternativa se bude projednávat, na základě tohoto pověření zasedly dnes výbory ústavně právní a přijaly toto usnesení: Doporučují v tisku 517 A a alternativa vypustit § 2 tohoto tisku a doporučují tento návrh zákona k přijetí.

Co se týče legislativně technických úprav, doporučil bych samozřejmě převzít hlavičku z návrhu číslo tisku 517, tzn., to se týče toho, že tam bude Federální shromáždění, volební období, jména navrhovatelů atd. tak, aby to mělo všechny náležitosti, které by tam měly být. Co se týče postupu, který bych si dovolil sněmovnám navrhnout, jako základ by byl 517 A a alternativa s tím vypuštěním § 2, jak doporučily oba ústavně právní výbory, s doplněním dne vyhlášení a těch legislativně technických úprav, o kterých jsem už tady mluvil. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslancovi Konečnému, prosím pána poslanca Kurťáka, aby predniesol spravodajskú správu.

Poslanec SN M. Kurťák: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, so zákonom o dobe neslobody sa zaoberáme už dlhšiu dobu. Najskôr nám bol predložený zákon o dobe neslobody - tlač 517, potom - tlač 517 A. Tie sa nedostali ani na rokovanie snemu. Do dnešného programu 18. spoločnej schôdze snemovní Federálneho zhromaždenia sme hlasovaním zaradili aj tento bod programu a to je prerokúvanie zákona 517 A alternatíva.

Ústavnoprávny výbor Snemovne národov, ako už tu bolo povedané, prijal pozmeňujúci návrh, resp. odporúčanie, aby § 2 bol vypustený. Ale celkový návrh zákona 517 A alternatíva neodporučil snemovniam prijať a preto ja ako spravodajca výboru ústavnoprávneho Snemovne národov musím odporučiť snemovniam návrh neprijať.

Návrh zákona - tlač 517 A alternatíva - vlastne neprerokovali žiadne ďalšie výbory Snemovne národov ani Snemovne ľudu FZ, nie sú k nim vyjadrenia ani SNR, ani ČNR, ani vlády ČSFR. Tieto vyjadrenia máme v tlači 517, kde vecne prvý odsek tlače 517 a prvý paragraf tlače 517 A, alternatíva, je vlastne totožný, takže oboznámim vás aj s týmito vyjadreniami, ktoré ČNR a SNR mala

V Slovenskej národnej rade výbor národohospodársky a rozpočtový s návrhom 517 súhlasí, pokiaľ sa tam vypustí čl. 1 ods. 2 t.j., aby sa to nezverejňovalo na tabuli FZ, takže by to bol vlastne ten istý návrh ako tlač 517 A alternatíva bez § 2. Podporujem teda tlač 517 A alternatíva, bez § 2.

Ostatné výbory tento návrh neodporúčajú resp. výbory pre životné prostredie, ochranu prírody, výbor pre obranu a služby to neodporúčajú, vzhľadom na to, že pán Hubálek sa pri prerokúvaní vyjadril, že v návrhu budú zmeny, a preto odporúčali, aby sa návrh prepracoval. Ostatné výbory návrh neodporúčajú.

Z Českej národnej rady to prerokoval ústavnoprávny výbor a výbor cirkevný a humanitný. Tieto dva výbory tento návrh neodporúčajú prijať.

Zo Slovenskej národnej rady ešte výbor pre vzdelávanie, vedu, kultúru a šport neodporúča prerokovanie návrhu zákona až do ukončenia komplexnej historickej analýzy daného obdobia. Podobne sa vyjadrila aj federálna vláda, ktorá vo svojom stanovisku uvádza, že hodnotenie uvedeného obdobia rokov 1948 - 1989 je predovšetkým úlohou spoločenských vied, vyžaduje prevedenie komplexnej historickej analýzy. Návrh zákona o dobe neslobody (tlač 517) neodporúča prijať.

Vážení páni poslanci, panie poslankyne, je na vás, aby ste posúdili jednotlivé odporúčania a zvážili, či návrh zákona prijmeme alebo neprijmeme.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Otváram rozpravu.Prihlásený je za klub OH pán poslanec Vild, ďalej pán poslanec Uhl, ďalšie písomné prihlášky nemám. Prosím pána poslanca Vilda, aby sa ujal slova.

Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu občanského hnutí. Není pochyb o tom, co komunistický režim způsobil v této zemi během uplynulých 40 let. Byla zde porušována lidská práva a ekonomika byla dovedena na pokraj krachu. O tom není žádného sporu. My musíme diskutovat o tom, jestli máme přijmout takový zákon, jaký tu byl navržen, jaký by tento zákon měl význam. Jde o to, jestli parlament by měl hodnotit historii nebo přenechat hodnocení historie historikům. Jde o to, že formulace tak, jak je navržena v tomto zákoně - i když nediskutujeme o podstatě tak, jak jsem uvedl, o tom, co se tu během 40 let dělo - se nám nezdají být dobré. Proto navrhujeme pozměňovací návrh k tomuto zákonu, aby tento zákon byl přijat v tomto znění.

§ 1 V letech 1948 - 1989 komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony. § 2 Právní akty přijaté v době uvedené v § 1 se ruší jen stanoví-li tak zvláštní zákon. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem... dnem vyhlášení. Ale to bude záviset na další dohodě.

Já osobně si nejsem jist, jaký význam má přijetí tohoto zákona. Proto jsem byl tak zdrženlivý tehdy, když měl být tento zákon zařazen na program. Protože se domnívám, že bychom měli přijímat spíše zákony zaměřené do budoucna a zákony, které mají nějaký význam pro náš právní řád. K tomu bych se ještě chtěl navrhovatele zeptat, jaký, podle návrhu, bude konkrétní dopad tohoto zákona, jestliže bude přijat. A chtěl bych říci, že občanské hnutí bude podporovat přijetí tohoto zákona v tom znění, jaké jsem zde přednesl. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím pána poslanca, aby písomné znenie odovzdal spravodajcovi. Ďalej sa prihlásila za klub ODS pani poslankyňa Peterová. Prosím, aby sa ujala slova.

Poslankyně SN J. Petrová: Pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámila se stanoviskem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. V listopadu 1989 většina naší veřejnosti manifestovala svou nespokojenost s minulým komunistickým režimem a zároveň touhu po zásadní změně života. Zcela spontánně se vyjádřila pro systém demokracie prezentované parlamentem, jak je to obvyklé ve vyspělých západních zemích. Nespokojenost s minulým režimem byla založena na konkrétních důvodech. Došlo k morální devastaci dvou generací. Byli pronásledováni a trestáni lidé s odlišnými názory, zvláště v padesátých a osmdesátých letech. Byla rozvrácena ekonomika, zničeno životní prostředí. Jestliže dnes kdosi volá po odpuštění, národním usmíření a nové cestě, je však třeba jasně toto období nazvat, je třeba jasně ukázat na odpovědné. Odpovědným je v souladu s dříve platným článkem ústavy 4 komunistická strana a její diktatura. Diktatura, která bezprávím a zločiny zhanobila lidskost a stát. Aby nevznikl dojem, že toto je dovoleno, že je vše beztrestné a že se vlastně vůbec nic nestalo, je potřeba přijmout návrh zákona o nesvobodě, který definitivně komunistické diktatuře určí pravý obsah. Nechť si všichni uvědomí, že nic podobného se nesmí v naší zemi opakovat, že komunistická ideologie definitivně a navždy zklamala. Z tohoto principiálního důvodu bude poslanecký klub Občanské demokratické strany hlasovat pro návrh zákona o nesvobodě. Na závěr se ztotožňujeme s návrhem ústavně právního výboru pro vypuštění § 2.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pani poslankyni Petrovej, slovo má pán poslanec Uhl.

Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní a pánové, pan poslanec Vild se otázal, jaký má vlastně smysl tento zákon. Já se domnívám, že ten smysl je vidět i na tom případě, kdy branný a bezpečnostní výbor Sněmovny národů, jehož jsem členem, tuším šesti hlasy proti pěti navrhl, aby byl doplněn další paragraf, a sice: Že činnost komunistické strany se zakazuje. Kdyby tento návrh byl přijat, byl by to vážný zásah do demokratického zřízení nových demokratických poměrů. Pro komunistickou stranu není nutné hlasovat nebo dokonce se domnívám, že je nutno hlasovat proti ní, ale není možno ji zakazovat, pokud podle zákona o politických stranách a hnutí nepřekročí rámec, který jí toto Federální shromáždění jako všem stranám a všem hnutím vymezilo. Tedy ústavní pořádek.

Já se domnívám, že tento zákon právě navazuje takovouto atmosféru. Atmosféru odplaty, atmosféru černobílého vidění, atmosféru antikomunismu a domnívám se, že přijetí tohoto zákona by bylo v přímém rozporu s prohlášením, které jsme přijali, s usnesením, které jsme přijali minulý týden, o snášenlivosti. Neboť v našem usnesení nejde pouze o snášenlivost rasovou, vystoupení proti antisemitismu a rasismu, ale hovoří se tam o snášenlivosti společenské vůbec. Já bych se rád otázal pana kolegy Hubálka na smysl § 2, neboť mě zaujal. Tam se hovoří o platných právních aktech. Tedy ne pouze o aktech mezi rokem 1948 a 1989, ale také o těch, které jsou dosud platné a které byly přijaty před rokem 1948 a po roce 1989. A říká se zde, že zůstávají v platnosti, pardón, že nejsou rušeny, pokud nejsou v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv. Znamená to tedy, že ty právní akty, které jsou v rozporu se Všeobecnou deklarací lidských práv se přijetím tohoto zákona ruší - automaticky? Nebo budou zrušeny později? Já tomu opravdu nerozumím. Pokud by tomu tak bylo, mohl bych to i uvítat, protože článek 21 Všeobecné deklarace lidských práv uvádí - bod první: Každý má právo účastnit se na vládě své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců. Bod druhý: Každý má právo na rovný přístup k veřejným službám ve své zemi. Třetí odstavec se týká voleb. Není to tedy ta horní a dolní sněmovna - v ustanoveních mezinárodních paktů o lidských právech, které někde, ne v tomto případě, ale v jiných případech, postulují nějaké lidské právo, aby zároveň uváděly, že toto právo může být omezeno pouze zákonem a jen tehdy, je-li to nutné k zabezpečení národní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví, veřejné morálky atd. Tato deklarace totiž na rozdíl od mezinárodního paktu o lidských právech, který je součástí československého právního řádu, je pouze deklarací. Není tou součástí, aby byla vymahatelná. A není tedy nástrojem, kterým bychom jakékoliv zákony mohli poměřovat.