Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965

IV. volební období

32

Vládní návrh

Zákon

ze dne .... června 1965,

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Článek I.

Zákon ze dne 29. listopadu 1961 č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 odst. 1 se vypouští věta druhá.

2. V § 4 odst. 1 věta první zní:

"(1) Základní organizace Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže anebo jednotné zemědělské družstvo a výrobní družstvo, jejichž je obviněný pracovníkem, mohou po projednání v kolektivu pracujících nabídnout převzetí záruky za nápravu obviněného, mají-li důvodně zato, že jsou tu předpoklady, aby se obviněný působením kolektivu napraviti."

3. V § 4.odst. 2 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán".

4. V § 11 odst. 1 písm. c) se za slova "jde-li" vkládají slova "o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo".

5. V § 11 odst. 1 písm. f) se vypouštějí slova "soudem nebo prokurátorem".

6. V § 12 odst. 9 se slovo "vyšetřování" nahrazuje slovy "trestního stíhání".

7. V § 32 se slova "vzneseno obvinění (§ 165)" nahrazují slovy "vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169)".

8. V § 33 odst. 1 se mezi větu první a třetí vkládají další věty, které znějí:

"Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit. Je-li ve vazbě, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby; vyšetřovatel mu takovou rozmluvu umožní. Je-li však důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit vyšetřování (§ 67 písm. b) a nepřikročilo-li se dosud k seznamování s výsledky vyšetřování, je k rozmluvě bez přítomnosti třetí osoby třeba souhlasu vyšetřovatele."

9. § 35 odst. 1 zní:

"(1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Jde-li v oboru vojenského soudnictví o věc zvlášť důležitého zájmu obrany vlasti, může prokurátor nebo předseda senátu rozhodnout, že v ní může být obhájcem jen důstojník justice v činné službě zařazený ve vojenském soudnictví; ten má pak při výkonu obhajoby všechna práva a povinnosti obhájce a je zproštěn služební podřízenosti."

10. V § 36 odst. 3 se vypouštějí slova "a to aspoň od doby, kdy se přikročilo po skončení vyšetřování k seznamování obviněného s jeho výsledky (§ 169)".

11. V § 39 odst. 1 se vkládá věta druhá, která zní:

"V případech uvedených v § 35 odst. 1 věta druhá ustanoví obhájce prokurátor nebo předseda senátu."

12. V § 39 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.

13. § 41 odst. 2 zní:

"(2) Obhájce je oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti, opravné prostředky, nahlížet do spisů (§ 65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích a vyhledávacích úkonů. S obviněným, který je ve vazbě, je oprávněn mluvit v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 1."

14. § 50 odst. 3 zní:

"(3) Jde-li v oboru vojenského soudnictví o věc zvlášť důležitého zájmu obrany vlasti, může prokurátor nebo předseda senátu rozhodnout, že v ní může být zmocněncem jen důstojník justice v činné službě zařazený ve vojenském soudnictví."

15. § 65 odst. 2 zní:

"(2) V přípravném řízení může prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán nahlédnutí do spisu ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých nahlédnutí do spisu odepřel vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán, je na žádost osoby, jíž nahlédnutí bylo odepřeno, prokurátor povinen urychleně přezkoumat. Nahlédnutí do spisu nelze odepřít obviněnému a obhájci, přikročilo-li se již k seznamování obviněného s výsledky vyšetřování nebo vyhledávání."

16. V § 65 odst. 3 se slova "do usnesení o vznesení obvinění"nahrazují slovy "do usnesení o vznesení obvinění (§ 163) nebo do záznamu o sdělení obvinění (§ 169)".

17. V § 66 odst. 3 se slova "podle vězeňského řádu" nahrazují slovem "kázeňsky".

18. V § 68 se slova "proti které bylo vzneseno obvinění (§ 165)" nahrazují slovy "proti které bylo vzneseno obvinění (§ 163) nebo které bylo sděleno obvinění (§ 169)".

19. V § 76 odst. 1 se slova "vyšetřovací nebo i bezpečnostní orgán v naléhavých případech zadržet, i když proti ní dosud nebylo vzneseno obvinění podle § 165" nahrazují slovy "vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán v naléhavých případech zadržet, i když proti ní dosud nebylo vzneseno obvinění podle § 163 ani jí nebylo sděleno obvinění podle § 169."

20. V § 76 se připojuje odstavec 5, který zní:

"(5) Ustanovení § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, je-li zadržená osoba vyslýchána v době, kdy proti ní nebylo ještě vzneseno obvinění podle § 163 ani jí nebylo sděleno obvinění podle § 169."

21. V § 78 odst. 3 se slova "prokurátor nebo vyšetřovací orgán, v naléhavých případech i bezpečnostní orgán" nahrazují slovy "prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán".

22. § 79 odst. 3 zní:

"(3) Bez předchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 může být příkaz vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu."

23. Oddíl šestý hlavy čtvrté se zrušuje.

24. § 96 se zrušuje.

25. V § 115 odst. 1 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "prokurátor nebo vyšetřovatel".

26. V § 122 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta, která zní:

"Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, musí rozsudek obsahovat výrok o způsobu výkonu tohoto trestu (§ 39 a, 81 tr. zák.)."

27. V § 125 v poslední větě se vypouští citace § 121.

28. § 152 odst. 2 zní:

"(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby a způsob úhrady těchto nákladů stanoví ministr vnitra."

29. V § 152 se připojuje odstavec 4, který zní:

"(4) Úhradu nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody."

30. § 157 až 179 včetně nadpisů části, hlav, oddílů a paragrafů zní takto:

"ČÁST DRUHÁ

PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ

§ 157

Prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání.

HLAVA DEVÁTÁ

Postup před zahájením trestního stíhání

§ 158

(1) Prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán jsou povinni přijímat oznámení o trestných činech a co nejrychleji je vyřizovat; přitom jsou povinni oznamovatele, poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.

(2) Vyhledávací orgány jsou povinny konat všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou povinny činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.

(3) K objasnění oznámení o trestných činech a ostatních podnětů k trestnímu stíhání opatřují prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu; přitom však nejsou oprávněni před zahájením trestního stíhání provádět úkony podle čtvrté a páté hlavy trestního řádu s výjimkou úkonů podle § 113 a 114.

(4) Vysvětlení podle odstavce 3 nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Vysvětlení může odepřít, kdo by jím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2.

§ 159

(1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména

a) odevzdání věci místnímu lidovému soudu nebo národnímu výboru k projednání provinění,

b) odevzdání věci národnímu výboru nebo jinému orgánu k projednání přestupku, nebo

c) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému (disciplinárnímu) projednání.

(2) Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán před zahájením trestního stíhání odloží usnesením věc, je-li trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1.

(3) Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může před zahájením trestního stíhání

a) usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2,

b) odevzdat věc k projednání místnímu lidovému soudu, jde-li o trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, jestliže tento způsob vyřízení považuje vzhledem k osobě pachatele a výchovné síle kolektivu za postačující,

c) odevzdat věc k projednání místnímu lidovému soudu, jestliže přijal záruku společenské organizace za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 a 2. V tom případě sdělí své rozhodnutí organizaci, která záruku převzala a požádá ji, aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu pachatele a dbala, aby nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, jestliže se tak již nestalo,

d) odevzdat věc příslušnému orgánu ke kázeňskému projednání, jde-li o trestný čin, který lze vyřídit kázeňsky, jestliže tento způsob vyřízení považuje vzhledem k osobě pachatele a povaze jeho činu za postačující.

(4) Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli, který může proti němu podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavce 2 a 3 písm. a) musí být doručeno do 48 hodin prokurátorovi.

(5) Odevzdat místnímu lidovému soudu lze jen věc náležitě objasněnou.

HLAVA DESÁTÁ

Zahájení trestního stíhaní a další postup v něm.

Oddíl první

Zahájení trestního stíhání

§ 160

(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a není-li důvod pro postup podle § 159 odst. 2 a 3, zahájí vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán neprodleně trestní stíhání. Trestní stíhání se zahajuje usnesením. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zahájí vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán trestní stíhání provedením zajišťovacích úkonů podle ustanovení oddílu druhého až pátého čtvrté hlavy. Po jejich provedení vyhotoví neprodleně usnesení. Prokurátorovi se doručí opis usnesení nejpozději do 48 hodin.

(2) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán zahájí trestní stíhání a provede neodkladné úkony též tehdy, nelze-li dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán; po provedení neodkladných úkonů je však povinen předat věc neprodleně, nejpozději do 3 dnů od zahájení trestního stíhání příslušnému orgánu.

Oddíl druhý

Vyšetřování

§ 161

Rozsah vyšetřování a vyšetřovací orgány

(1) Vyšetřování se koná o trestných činech, o kterých se nekoná vyhledávání (§ 168).

(2) Vyšetřování se koná i o trestných činech, o kterých se jinak koná vyhledávání

a) je-li obviněný ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotním ústavu,

b) jde-li o řízení proti mladistvému, uprchlému nebo proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, anebo jsou-li vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného pochybnosti a jeho způsobilosti náležitě se hájit, nebo

c) nařídí-li to prokurátor.

(3) Je-li nutno konat vyšetřování alespoň o jednom z trestných činů, koná se vyšetřování o všech trestných činech téhož obviněného a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí.

(4) Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé Sboru národní bezpečnosti; příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální prokurátor spolu s ministrem vnitra.

§ 162

Přijetí věci k vyšetřování

O přijetí věci k vyšetřování rozhodne vyšetřovatel. Odmítne-li věc přijmout, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem prokurátorovi.

§ 163

Vznesení obvinění

(1) Je-li na podkladě zjištěných skutečností dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin byl spáchán určitou osobou, vydá vyšetřovatel neprodleně usnesení, že se tato osoba stíhá jako obviněný.

(2) Usnesení o vznesení obvinění musí obsahovat popis vyšetřovaného skutku s uvedením místa, času, popřípadě jiných okolností, za kterých k němu došlo, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným. V usnesení musí, být dále uvedeno, jaký trestný čin se v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním a uvedením příslušného ustanovení trestního zákona. Usnesení musí kromě toho obsahovat i důvody stíhání.

(3) Obviněnému se usnesení o vznesení obvinění oznámí do tří dnů, je-li však vyslýchán dříve, na počátku jeho prvního výslechu. Prokurátorovi se opis tohoto usnesení doručí nejpozději do 48 hodin.

(4) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, na který se usnesení o vznesení obvinění nevztahovalo, postupuje vyšetřovatel stran tohoto dalšího skutku podle ustanovení odstavců 1 až 3.

(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo vzneseno obvinění, je jiným trestným činem, než jak byl v usnesení o vznesení obvinění právně posouzen, upozorní vyšetřovatel obviněného na tuto okolnost, a takové upozornění poznamená v protokolu.

§ 164

(1) Vyšetřování koná vyšetřovatel zpravidla osobně. Úkony provedené po zahájení trestního stíhání jinými orgány, stejně jako ohledání a prohlídku těla, provedené před zahájením trestního stíhání (§ 158 odst. 3); nemusí vyšetřovatel opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona; vyšetřovatel však vždy vyslechne obviněného.

(2) Vyšetřovatel postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby co nejrychleji a nejúplněji byly objasněny všechny skutečnosti potřebné k posouzení případu, osoby pachatele i nároku poškozeného na náhradu škody a aby byly také odhaleny příčiny, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání (§ 89 odst. 1). Na zjištěné nedostatky nebo závady upozorní vyšetřovatel státní nebo jiný orgán, podnik nebo organizaci, jichž se zjištěný nedostatek nebo závada týká. Orgán, podnik nebo organizace, jichž se to týká, jsou povinny vyšetřovateli do jednoho měsíce sdělit, jaká opatření byla učiněna k odstranění nedostatků a závad.

(3) Důkazy opatřují vyšetřovatelé bez rozdílu, zda svědčí ve prospěch či v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje vyšetřovatele povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými důkazy ověřit pravdivost doznání a všechny okolnosti případu. Rovněž tak musí být pečlivě přezkoumána a ověřena obhajoba obviněného, není-li zřejmě nerozhodná. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován.

(4) Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu prokurátora, činí vyšetřovatel všechna rozhodnutí o postupu ve vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení. Jestliže vyšetřovatel nesouhlasí s pokyny prokurátora k vznesení obvinění, ke kvalifikaci trestného činu a k rozsahu obvinění nebo s pokyny ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, je oprávněn sdělit mu písemné námitky; nevyhoví-li prokurátor těmto námitkám, předloží věc nadřízenému prokurátorovi, který pokyny podřízeného prokurátora zruší, nebo věc přikáže jinému vyšetřovateli. Ve všech ostatních případech jsou pokyny prokurátora pro vyšetřovatele závazné.

(5) Vyšetřovatel je ve věcech, které vyšetřuje, oprávněn dávat vyhledávacím orgánům pokyny k provedení úkonů nutných pro vyšetřování; provedení vyšetřovacích úkonů však může vyžadovat jen zcela výjimečně v odůvodněných případech, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. Vyhledávací orgány jsou povinny těmto pokynům vyhovět.

§ 165

Účast obhájců ve vyšetřování

(1) Obhájce je již od vznesení obvinění oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech; může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo; odepřít obhájci tato oprávnění je možno jen ze závažných důvodů, které je prokurátor povinen na obhájcovu žádost urychleně přezkoumat:

(2) Na vyšetřovacích úkonech, kterými se řízení doplňuje až poté, co bylo vyšetřování prohlášeno za skončené a obviněný byl s jeho výsledky seznámen, nelze obhájci účast odepřít; přitom nerozhoduje, zda se řízení doplňuje na návrh obviněného nebo jeho obhájce, na pokyn prokurátora nebo na podkladě rozhodnutí soudu.

(3) Obhájci osoby mladistvé a osoby, které pro své tělesné nebo duševní vady není schopna sama se náležitě hájit, nelze odepřít účast při kterémkoliv jejím výslechu již od vznesení obvinění a při provádění vyšetřovacích úkonů.

(4) Oznámí-li obhájce vyšetřovateli, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu, je vyšetřovatel povinen sdělit mu včas dobu a místo konání úkonu, ledaže by se jednalo o úkon neodkladný. To platí i tehdy, jestliže vyšetřovatel hodlá ze závažných důvodů obhájci účast na úkonu odepřít.

§ 166

Skončení vyšetřování

(1) Uzná-li vyšetřovatel vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, seznámí obviněného s výsledky vyšetřování, předloží mu vyšetřovací spisy k prostudování a poučí jej o jeho právu navrhnout doplnění vyšetřování.

(2) Má-li obviněný obhájce, je třeba jej k seznamování s výsledky vyšetřování přizvat a umožnit mu prostudovat spisy a mluvit s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetí osoby.

(3) O seznámení s výsledky vyšetřování je třeba vyrozumět obviněného a obhájce nejméně tři dny předem. Tuto lhůtu lze zkrátit jen s jejich souhlasem. K seznámení s výsledky vyšetřování je nutno poskytnout obviněnému a jeho obhájci přiměřenou dobu.

(4) Doplnění vyšetřování, jež považuje za potřebné, je obhájce povinen navrhnout již při seznamování s výsledky vyšetřování.

(5) Zamítnout návrh obviněného nebo jeho obhájce na doplnění vyšetřování může vyšetřovatel odůvodněným usnesením jen v tom případě, že navrhované doplnění je pro rozhodnutí prokurátora i soudu zřejmě nepotřebné; jinak vyšetřování podle přednesených návrhů doplní a obviněného a jeho obhájce s výsledky doplnění seznámí.

(6) Nedostaví-li se obviněný nebo obhájce, ač byli řádně vyrozuměni, bez oprávněné omluvy k seznamování s výsledky vyšetřování anebo odmítne-li obviněný se s výsledky vyšetřování seznámit, poznamená se to spolu s důvody, jestliže je obviněný uvedl, ve vyšetřovacím spise a postupuje se dále, jako by byl obviněný s výsledky vyšetřování seznámen.

(7) U trestných činů podle hlavy první zvláštní části trestního zákona, o nichž konají řízení v prvním stupni krajské soudy, provádějí seznamování obviněného s výsledky vyšetřování vyšetřovatelé prokuratury.

(8) Vyšetřování musí být skončeno nejpozději do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání. V této lhůtě je nutno předložit prokurátorovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující návrh na konečné opatření nebo učinit rozhodnutí podle § 171 až 173. Prodloužit tuto lhůtu o jeden měsíc je oprávněn prokurátor, který vykonává dozor nad vyšetřováním; povolit další prodloužení lhůty je oprávněn nadřízeny prokurátor.

§ 167

Žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele

Obviněný a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu vyšetřování žádat prokurátora, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování nebo závady v postupu vyšetřovatele. Žádost není vázána lhůtou. Tuto žádost, kterou je nutno prokurátorovi ihned předložit, musí prokurátor neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn.

Oddíl třetí

Vyhledávání

§ 168

Rozsah vyhledávání a vyhledávací orgány

(1) Vyhledávání se koná o trestných činech rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1, neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133, podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 a 3, zatajení věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 135, poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137, obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení podle § 184, nedovolené výroby lihu podle § 194 a, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197 a, opilství podle § 201, výtržnictví podle § 202, příživnictví podle § 203, kuplířství podle § 204, ohrožování mravnosti podle § 205, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 a § 223, rvačky podle § 225 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238, krádeže podle § 247 odst. 1, zpronevěry podle § 248 odst. 1, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, podvodu podle § 250 odst. 1, podílnictví podle 251 odst. 1 a § 252, zatajení věci podle § 254, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1, neplnění odvodni povinnosti podle § 267 odst. 1 tr. zák., o trestných činech uvedených v § 294 odst. 1 tr. zák. a o trestných činech podle § 3 zákona ze dne 17. října 1958, č. 74 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob.

(2) Vyhledávání konají

a) orgány Sboru národní bezpečnosti,

b) v ozbrojených silách též velitelé nebo orgány jimi pověřené o trestných činech osob podléhajících jejich velitelské pravomoci, pokud na tyto trestné činy zákon nestanoví trest přísnější než odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující jeden rok a o trestných činech uvedených v § 294 odst. 1 tr. zák.

(3) Jako vyhledávací orgány ve smyslu § 158 odst. 3, § 160 a 170 působí též

a) náčelníci nápravně výchovných ústavů nebo orgány jimi pověřené, jde-li o trestné činy osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,

b) orgány pohraniční stráže ve věcech ochrany státních hranic,

c) kapitáni lodí při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi.

§ 169

Postup při vyhledávání

Ve vyhledávání se postupuje podle ustanovení tohoto zákona o vyšetřování s těmito odchylkami:

a) obvinění sdělí vyhledávací orgán obviněnému nejpozději na počátku jeho prvního výslechu a učiní o tom záznam do protokolu; opis tohoto protokolu zašle nejpozději do 48 hodin prokurátorovi;

b) nepovažuje-li vyhledávací orgán doplnění vyhledávání navrhované obviněným nebo jeho obhájcem za nutné, neprovede je; o seznámení s výsledky vyhledávání a o odmítnutí návrhů na jeho doplnění učiní záznam do protokolu;

c) ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se ve vyhledávání neužije;

d) vyhledávání musí být skončeno nejpozději do jednoho měsíce od zahájení trestního stíhání, a nebyl-li pachatel zjištěn, do dvou měsíců. Neskončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, je prokurátor oprávněn prodloužit lhůtu nejvýše o další měsíc. Jinak nařídí konat vyšetřování.

§ 170

Postup vyhledávacího orgánu ve věci, v níž je nutno konat vyšetřování

(1) Vyhledávací orgán zahájí trestní stíhání ve věci, v níž má být konáno vyšetřování, jen nesnese-li věc odkladu a nelze-li dosáhnout, aby tak učinil vyšetřovatel; o zahájení trestního stíhání vyhledávací orgán neprodleně vyrozumí vyšetřovatele a po provedení neodkladných úkonů mu věc nejpozději do tří dnů od zahájení trestního stíhání předá.

(2) Po předání věci vyšetřovateli může v ní vyhledávací orgán provádět vyšetřovací úkony jen podle pokynu vyšetřovatele (§ 164 odst. 5). Jinak úkony k objasnění věci koná jen s vědomím vyšetřovatele. Ve věci, v níž nebyl pachatel zjištěn, však pokračuje v objasňování věci a vyrozumívá vyšetřovatele o jeho výsledcích.

Oddíl čtvrtý

Rozhodnutí vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu

§ 171

Postoupení věci

(1) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán postoupí věc

a) místnímu lidovému soudu, ukazují-li výsledky vyšetřování nebo vyhledávání, že nejde o trestný čin, že však jde o provinění,

b) jinému orgánu než místnímu lidovému soudu, ukazují-li výsledky vyšetřování nebo vyhledávání, že nejde o trestný čin, že však jde o provinění nebo o přestupek, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.

(2) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může postoupit věc

a) místnímu lidovému soudu, jestliže výsledky vyšetřování nebo vyhledávání ukazují, že jde o trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě a jestliže vzhledem k osobě pachatele a výchovné síle kolektivu vyřízení věcí místním lidovým soudem stačí k nápravě pachatele; může se tak stát zejména tehdy, jestliže místní lidový soud sám o postoupení věci požádá,

b) místnímu lidovému soudu po přijetí záruky společenské organizace za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 a 2. V tom případě sdělí své rozhodnutí organizaci, která záruku převzala a požádá ji, aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu obviněného a dbala, aby nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, jestliže se tak již nestalo,

c) orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení, jde-li o trestný čin, který lze vyřídit kázeňsky a vzhledem k osobě obviněného a povaze jeho činu lze považovat toto vyřízení za postačující.

(3) Opis usnesení o postoupení věci nutno doručit obviněnému a poškozenému; prokurátorovi je nutno jej doručit do 48 hodin.

§ 172

Zastavení trestního stíhání

Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán zastaví trestní stihání

a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,

b) není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci,

c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,

d) je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1),

e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo

f) zanikla-li trestnost činu.

(2) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může zastavit trestní stíhání

a) je-li trest, k němuž může stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne, nebo

b) bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto národním výborem nebo jiným orgánem, kázeňsky, kárně (disciplinárně) anebo cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující.

(3) Opis usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno doručit obviněnému a poškozenému; prokurátorovi je nutno jej doručit do 48 hodin.

§ 173

Přerušení trestního stíhání

Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán přeruší trestní stíhání

a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,

b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,

c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stínání,

d) je-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn, nebo

e) nepodařilo-li se zjistit skutečnosti opravňující konat trestní stíhání proti určité osobě.

(2) Před přerušením trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zabezpečení úspěšného provedení trestního stíhání. Pomine-li důvod přerušení, v trestním stíhání se pokračuje.

(3) Opis usnesení o přerušení trestního stíhání nutno doručit do 48 hodin prokurátorovi. Poškozeného je nutno o přerušení trestního stíhání vyrozumět.

Oddíl pátý

Dozor prokurátora

§ 174

(1) Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává prokurátor.

(2) Při výkonu tohoto dozoru je prokurátor oprávněn:

a) dávat závazné pokyny k vyšetřování a k vyhledávání trestných činů;

b) vyžadovat od vyšetřovatelů a vyhledávacích orgánů spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda tyto orgány včas zahajují trestní stíhání a řádně v něm postupují;

c) zúčastnit se provádění úkonů vyšetřovatelů nebo vyhledávacích orgánů, osobně provést jednotlivý z těchto úkonů nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení platných podle tohoto zákona pro vyšetřovatele a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele;

d) vracet věc vyšetřovatelům nebo vyhledávacím orgánům se svými pokyny k doplnění;

e) rušit nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovatelů a vyhledávacích orgánů, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení trestní věci může tak učinit do patnácti dnů od doručení, jestliže rozhodnuti vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak, než na podkladě stížnosti oprávněné osoby do usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnuti vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu;

f) nařídit v kterékoliv věci, v níž lze konat vyhledávání, aby v ní bylo konáno vyšetřování;

g) odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovateli a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli anebo dát provést jednotlivé vyšetřovací úkony vyšetřovateli prokuratury i ve věci, kterou vyšetřuje jiný vyšetřovatel.

§ 175

(1) Pouze prokurátor je oprávněn:

a) podat obžalobu,

b) vzít do vazby, vydat příkaz k dodání do vazby a propustit z vazby,

c) nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zrušit takové zajištění,

d) provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout,

e) nařídit exhumaci mrtvoly,

f) navrhnout vyžádání obviněného z ciziny,

g) provést předběžné Setření v řízení o vydání do ciziny.

(2) Prokurátor je oprávněn uložit orgánům Sboru národní bezpečnosti provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele.

Oddíl šestý

Obžaloba

§ 176

(1) Jestliže výsledky vyšetřování nebo vyhledávání dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, prokurátor podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy.

(2) Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo obvinění vzneseno (§ 163) nebo sděleno (169). Míní-li prokurátor tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování či vyhledávání doplnit.

§ 177

(1) Obžaloba musí obsahovat

a) označení prokurátora a den sepsání obžaloby,

b) jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o osobu podléhající pravomoci vojenských soudů, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,

c) žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,

d) odůvodnění žalobního návrhu, jež musí obsahovat vylíčení skutkového děje s uvedením důkazu, o které se toto vylíčení opírá, obhajobu obviněného a stanovisko prokurátora k ní s uvedením skutečností, pro které prokurátor pokládá obhajobu za vyvrácenou nebo za nerozhodnou, jakož i právní úvahy, kterými se prokurátor řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona, a

e) seznam důkazů, jejichž provedení při hlavním líčení prokurátor navrhuje.

(2) V obžalobě může také prokurátor navrhnout, aby soud uložil obviněnému povinnost nahradit poškozenému škodu. O tom poškozeného při podání obžaloby vyrozumí.

§ 178

(1) Prokurátor navrhne v obžalobě, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.

(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může prokurátor učinit též samostatně.

Oddíl sedmý

Zveřejňování výsledků přípravného řízení

§ 179

Výsledky přípravného řízení mohou být zveřejňovány jen se souhlasem vyšetřovatele a prokurátora a v řízení před soudem až do hlavního líčení jen se souhlasem předsedy senátu.

31. V. § 183 odst. 1 věta první se slova "Základní organizace Revolučního odborového hnutí a organizace Československého svazu mládeže, jež působí na pracovišti obviněného; a jednotné zemědělské družstvo, jehož je obviněný členem," nahrazují slovy "Organizace uvedené v § 4 odst. 1".

32. V § 186 odst. 1 písm. b) se citace "§ 174 až 176" nahrazuje citací "§ 171 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a) až c)".

33. V § 186 odst. 1 písm. c) se citace "§ 177 odst. 1 nebo 2" nahrazuje citací "§ 172 odst. 1 nebo 2" a citace "§ 178 odst. 1 písm. a) až d)" citací "§ 173 odst. 1 písm. a) až d)".

34. V § 187 odst. 1 se vypouštějí slova "za účasti prokurátora".

35. V § 188 odst. 1 písm. b) se citace "v § 174 odst. 2 nebo v § 175" nahrazuje citací "v § 171 odst. 2 písm a) a c)".

36. V § 188 odst. 1 písm. c) se citace "v § 174 odst. 1 nebo v § 176",nahrazuje citací "v § 171 odst. 1 písm. a) a b)".

37. V § 188 odst. 1 písm. d) se citace "v § 177 odst. 1" nahrazuje citací "v § 172 odst. 1".

38. V § 188 odst. 1 písm. e) se citace "v § 178 odst. 1 písm. a) až d)" nahrazuje citací "v § 173 odst. 1 písm. a) až d)".

39. V § 188 odst. 2 písm. a) se citace "(§ 174 odst. 3)" nahrazuje citací "(§ 171 odst. 2 písm. b)".

40. V 188 odst. 2 písm. b) se citace "v § 177 odst. 2" nahrazuje citací "v § 172 odst. 2".

41. V § 191 odst. 1 se slovo "vyšetřování" nahrazuje slovy "přípravné řízení".

42. V § 202 odst. 2 písm. b) se slova "o vznesení obvinění a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování" nahrazují slovy "o vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169) a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování (§ 166) nebo vyhledávání (§ 169)".

43. § 221 odst. 1 zní:

"(1) Ukazují-li výsledky hlavního líčení na podstatnou změnu okolností případu a je-li k objasnění věci třeba dalšího šetření, může soud vrátit věc prokurátorovi k došetření."

44. V § 223 odst. 2 se citace "v § 177 odst. 2" nahrazuje citací "v § 172 odst. 2".

45. V § 224 odst. 1 se citace "v § 178 odst. 1 písm. b) až d)" nahrazují citací "v § 173 odst. 1 písm. b) až d)".

46. V § 255 se citace "v § 178 odst. 1 písm. b) až d)" nahrazuje citací "v § 173 odst. 1 písm. b) až d)".

47. V § 266 odst. 1 věta druhá se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu".

48. V § 270 odst. 1 a 2 se slova "soudu nebo prokurátorovi" nahrazují slovem "orgánu".

49. V § 270 odst. 4 se slova "soud nebo prokurátor" nahrazují slovem "orgán".

50. V § 277 se vypouštějí slova "soudu nebo prokurátora".

51. V § 278 odst. 3 se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu" a slovo "prokurátoru" se nahrazuje slovy "orgánu, o jehož rozhodnutí jde,".

52. V § 278 odst. 4 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "vyhledávací orgán, vyšetřovatel, prokurátor".

53. V § 281 odst. 1 se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu".

54. V § 288 odst. 1 se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu".

55. § 291 zní:

"Obhajoba mladistvého

Mladistvý musí mít od vznesení obvinění obhájce, který má právo se zúčastnit vyšetřovacích úkonů v rozsahu uvedeném v § 165 odst. 3."

56. § 303 se zrušuje.

57. § 320 zní:

"Obecná ustanovení

(1) Způsob výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.

(2) U osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, činí rozhodnutí souvisící s výkonem tohoto trestu soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.

(3) Je-li u trestů odnětí svobody postupně uložených (§ 36 odst. 2 tr. zák.) stanoven různý způsob výkonu trestu (§ 39 a a § 81 tr. zák.), určí společný způsob výkonu postupně uložených trestů soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává."

58. 324 zní:

"Rozhodování, o změně způsobu výkonu trestu

(1) o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh prokurátora nebo náčelníka nápravně výchovného ústavu, na žádost odsouzeného nebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.

(2) Před rozhodnutím o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody musí být odsouzený vyslechnut.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."

59. § 326 se zrušuje.

60. V 331 odst. 1 se vypouští věta druhá a třetí.

61. § 335 se zrušuje.

62. Dosavadní znění § 344 se označuje jako odstavec 1 a připojují se další odstavce, které znějí:

"(2) Nebyl-li peněžitý trest zaplacen a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu nebo jeho části mohl být zmařen, nařídí soud výkon náhradního trestu odnětí svobody nebo jeho poměrné části; přitom rozhodne o způsobu výkonu náhradního trestu.

(3) Odsouzený může kdykoliv odvrátit výkon náhradního trestu nebo jeho poměrné části tím, že trest peněžitý nebo jeho poměrnou část zaplatí. O tom, jakou část náhradního trestu je třeba vykonat, rozhodne předseda senátu.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."

63. Za § 356 se vkládá § 356 a, který zní:

"Podmíněné umístění mimo výchovný ústav

(1) O podmíněném umístění mladistvého mimo výchovné zařízení rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh prokurátora, orgánu pověřeného péčí o mládež nebo ředitele výchovného zařízení, na žádost mladistvého anebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává.

(2) Tento soud stejně rozhoduje i o zrušení podmíněného umístění mladistvého mimo výchovné zařízení.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."

64. § 362 se zrušuje.

65. V § 368 se za první větu vkládá další věta, která zní:

"Odpykává-li si taková osoba v době rozhodování trest odnětí svobody, učiní rozhodnutí soud, v jehož obvodu se trest vykonává."

66. Za § 370 se vkládá § 370 a, který zní:

"Rozhodování po zmírnění trestu smrti

Byl-li milosti trest smrti zmírněn na trest odnětí svobody, rozhodne ve veřejném zasedání o způsobu výkonu trestu soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost."

Článek II.

1. Pokud se v ustanoveních § 12 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2, § 53 odst. 1, § 60 odst. 4 písm. a), § 63 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. c), § 64 odst. 2, § 65 odst. 1, § 66 odst. 1, § 75 včetně nadpisu, § 78 odst. 1 a 3, § 79 odst. 1 věta první a druhá, § 80 odst. 3 věta první a druhá, § 81 odst. 4 věta první a druhá, § 83 odst. 1 věta první a druhá a odstavec 3, § 86 odst. 1 věta před středníkem i za středníkem, odstavec 2 věta první a druhá, § 87 odst. 1 věta před středníkem i za středníkem, § 108 odst. 3, § 141 odst. 2 věta první, § 146 odst. 1 a 2 písm. a) a § 361 odst. 1 zákona ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) mluví o vyšetřovacím orgánu, rozumí se tím vyšetřovatel a vyhledávací orgán.

2. Pokud se v ustanoveních § 36 odst. 2, § 39 odst. 1, § 73 odst. 1 a 2, § 76 odst. 2, § 116 odst. 2, § 117 a § 371 odst. 4 zákona ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) mluví o vyšetřovacím orgánu, rozumí se tím vyšetřovatel.

3. Pokud se v ustanoveních § 8 odst. 1, § 62 odst. 2, § 69 odst. 2, 76 odst. 2, § 79 odst. 2, § 85 odst. 2 a 3, § 86 odst. 2 a § 90 odst. 3, § 276 a 282 odst. 1 zákona ze dne 29. listopadu 1961 č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) mluví o bezpečnostním orgánu, rozumí se tím orgán Sboru národní bezpečnosti.

4. Pokud se v ustanoveních § 33 odst. 1 věta třetí, § 34 věta první, § 36 odst. 1 písm. b), § 37 odst. 1 věta druhá, § 41 odst. 4, § 42 odst. 3, § 45 odst. 1, § 65 odst. 1 věta druhá, § 137 odst. 2 věta druha, odst. 3 věta první a § 196 odst. 1 věta první mluví o osobě nesvéprávné, rozumí se tím osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena. Pokud se v ustanoveních § 50 odst. 2 a § 137 odst. 2 věta druhá mluví o osobě svéprávné, rozumí se tím osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena.

Článek III.

Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona o trestním řízení soudním (trestního řádu), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Článek IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.

 

Důvodová zpráva

I.

Na základě rozboru stavu a vývoje kriminality a rozboru úrovně práce orgánů Sboru národní bezpečnosti, prokuratury, soudů a nápravně výchovných ústavů ministerstva vnitra byla přijata řada opatření, jejichž cílem je mimo jiné vytvořit zákonné předpoklady pro podstatné zkvalitnění práce těchto orgánů a pro zintenzivnění boje s kriminalitou.

Přijatá opatření ve svém souhrnu sledují další posílení účinnosti boje proti kriminalitě důsledným odhalováním trestných činů, zvýšením účinnosti postihu jejich pachatele (zejména recidivistů) a dosažení jejich převýchovy, posílením autority a účinnosti zákroků Sboru národní bezpečnosti v boji s kriminalitou, posílením dozoru prokuratury a zvýšením úlohy soudů; zároveň směřují ke zkvalitnění vyšetřování, k prohloubení záruk zjišťování objektivní pravdy a přísného dodržování socialistické zákonnosti, za plného využití příznivých podmínek socialistického zřízení.

Návrh novely trestního řádu realizuje jednu z nejvýznamnějších částí celého komplexu přijatých opatření.

Navrhovaná změna trestního řádu sleduje další prohloubení účinnosti boje proti kriminalitě důsledným odhalováním trestných činů a postihem jejich pachatelů; zároveň prohlubuje záruky zjišťování objektivní pravdy a přísného dodržování socialistické zákonnosti a vytváří tak záruky, aby nemohlo docházet k nezákonnostem v činnosti soudů, prokuratury a orgánů Sboru národní bezpečnosti.

Předkládaný návrh zavazuje orgány činné v trestním řízení aktivně a iniciativně odhalovat trestnou činnost a trestné činnosti předcházet. To je vyjádřeno zejména v ustanoveních o povinnosti prokurátora, vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu přijímat a vyřizovat oznámení pracujících o trestných činech s právem oznamovatelů podávat stížnost, jestliže bude věc usnesením odložena. Sleduje se tím zvýšení zájmu i aktivní úlohy veřejnosti při odhalování trestných činů. Kromě toho návrh stanoví povinnost všech těchto orgánů činit opatření k včasnému odhalování trestné činnosti a jejích příčin a dává těmto orgánům právo vyžadovat si potřebná vysvětlení a dokumenty, jimiž je možno objasnit, zda došlo ke spáchání trestného činu, a povinnost činit neodkladné úkony nutné k zajištění stop a důkazů, které by nebylo možno později opakovat. To má mimořádný význam zejména pro činnost nově zřízených obvodních oddělení veřejné bezpečnosti, která budou patřit mezi orgány oprávněné konat přípravné řízení formou vyhledávání ve věcech, které vyplývají z jejich činnosti při zajišťování ochrany veřejného pořádku.

Vyhledávání se má konat především o takových trestných činech, které zjišťují orgány Sboru národní bezpečnosti při výkonu své služby a které jsou skutkově jednoduché, nevyžadují k objasnění rozsáhlých a náročných úkonů, a ani v právním posouzení nekladou na příslušné orgány větší nároky. Uplatňuje se přitom zásada, že orgán, který zjistil spáchání trestného činu, má provést jeho objasnění podle procesních předpisů tak, aby jím shromážděné důkazy mohly sloužit k podání obžaloby a k řízení před soudem. V průběhu vyhledávání zůstávají zachovány všechny záruky důsledného zjišťování objektivní pravdy a uplatnění práv obviněného. Vyhledávací orgán je povinen obviněnému sdělit, pro jaký skutek je stíhán, jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, poučit obviněného o jeho právech a při skončení vyhledávání seznámit obviněného, a to i za účasti obhájce, pokud byl zvolen, s celým rozsahem výsledků vyhledávání. Obviněný je oprávněn podávat stížností proti všem usnesením vyhledávacího orgánu, je oprávněn v průběhu vyhledávání požádat" aby prokurátor přezkoumal důvodnost vyhledávání a zákonnost postupu vyhledávacího orgánu a je dále oprávněn zvolit si kdykoliv v průběhu vyhledávání obhájce, který za něj může činit návrhy, a nahlížet do spisu, jestliže mu toto oprávnění vyhledávací orgán ze závažných důvodů neodepře. Prokurátor je povinen vykonávat dozor nad vyhledáváním ve stejném rozsahu jako dozor nad vyšetřováním.

Trestní řád umožňuje prokurátorovi i v těchto věcech nařídit vyšetřování, zejména půjde-li o složitější případy, které pak budou předány vyšetřovatelům. Povaha trestných činů, které budou vyhledávány, pak dovoluje v navrhované úpravě zkrátit dobu pro skončení přípravného řízení na jeden měsíc.

Vyšetřování se má konat jako forma objasňování závažných trestných činů a těch trestních věcí, u nichž buď osobni vlastnosti obviněného (mladiství, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům je omezena apod.) nebo situace, v níž se obvinění nacházejí, (osoby ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody apod.), anebo jiné okolnosti (skutková nebo právní složitost věci apod.), činí obtížnější přesné zjištění objektivní pravdy a zaručení všech práv obviněného. Konají je vyšetřovatelé prokuratury, Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti. Vyšetřovatelé prokuratury postupně převezmou vyšetřování takových trestných činů, které nebyly zjištěny orgány Sboru národní bezpečnosti n kde podnět k zahájení trestního stíhání vychází zpravidla od revizních, kontrolních nebo inspekčních orgánů. Vyšetřovatelé prokuratury budou dále vyšetřovat trestné činy spáchané osobami, které jsou ve vazbě nebo které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, některé trestné činy směřující proti veřejným činitelům a trestné činy veřejných činitelů a dále trestné činy, které prokuratur odejme jiným vyhledávacím nebo vyšetřovacím orgánům. Ostatní trestné činy budou vyšetřovat vyšetřovatelé Veřejné a Státní bezpečnosti. U všech vyšetřovatelů se požaduje jako kvalifikační předpoklad vysokoškolské právnické vzdělání. Návrh vyšetřovatelům zajišťuje procesní samostatnost, která se projevuje v tom, že o zahájení trestního stíhání rozhodují a v jeho průběhu postupují vyšetřovatelé samostatně. Respektuje se vnitřní přesvědčení vyšetřovatelů v otázkách posouzení trestného činu i vůči pokynům prokurátora, pokud se týkají rozhodnutí o vznesení obviněnu vůči určité osobě.

Záruky zjištění objektivní pravdy souvisí i s účelným využíváním práv obhajoby zejména v tom směru, aby obhájce činil návrhy na provedena potřebných důkazů tak, aby řízení nebylo třeba doplňovat až po skončení vyšetřování, zejména v řízení před soudem. Především z tohoto důvodu se v přípravném řízení rozšiřuje právo obhájce být přítomen při vyšetřovacích úkonech a klást vyslýchaným osobám otázky.

Vztahy mezi orgány činnými v přípravném řízení se upravují tak, aby přispívaly k rychlému a úplnému objasnění všech trestných činů. Vyhledávací orgány jsou povinny zahajovat trestní stíhání a činit neodkladné úkony i ve věcech, v nichž má být konáno vyšetřování. Naproti tomu vyšetřovatelé mají právo vyžadovat nutnou součinnost od vyhledávacích orgánů i v průběhu vyšetřování. Vyšetřovacími úkony je mohou pověřit jen zcela výjimečně v odůvodněných případech, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. Na rozdíl od dosavadní úpravy opravňuje osnova vyhledávací orgán a vyšetřovatele nejenom zahájit trestní stíhání a samostatně provádět další úkony přípravného řízení, ale i vydávat věcná rozhodnuti, kromě rozhodnuti postavit obviněného před soud. To umožňuje zvýšit náročnost prokurátorského dozoru v průběhu celého přípravného řízení. Proti konečným rozhodnutím vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu mají osoby, jichž se rozhodnutí týká, práva stížnosti; kromě toho prokurátor, zjistí-li, že vydané rozhodnuti je nezákonné, má povinnost je do patnácti dnů od doručení zrušit.

Navrhovaná novela trestního řádů vyjadřuje i zvýšený vliv soudu na výkon trestu odnětí svobody. Soudy budou v souladu s diferencovanou úpravou způsobu výkonu trestu odnětí svobody, jak je nově stanovena v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody a v novele trestního zákona, rozhodovat o zařazení odsouzeného do příslušné nápravně výchovné skupiny a o jeho přeřazení v průběhu výkonu trestu do nápravně výchovné skupiny mírnější nebo přísnější. K tomu účelu budou mít možnost nahlížet do osobních spisů odsouzených, hovořit s nimi a výchovně na ně působit.

II.

K článku I.

K § 2 odst. 1:

Vypuštěním druhé věty § 2 odst. 1 bude vyjádřena změna, k níž dojde přijetím zákona, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví. Podle tohoto zákona budou stíhány před soudy i provinění a přestupky.

K § 4 odst. 1:

Okruh organizací oprávněných nabídnout záruku za nápravu obviněného se rozšiřuje i o výrobní družstva a o základní organizace Československého svazu mládeže působící v místě bydliště obviněného.

Ve výrobních družstvech je to odůvodněno tím, že v nich po dohodě s Ústřední radou odborů nepůsobí základní organizace Revolučního odborového hnutí a jejich působnost ve výrobních družstvech vykonávají orgány družstva.

Československý svaz mládeže má v budoucnu zintenzivnit činnost svých organizací v místě bydliště. Tomu odpovídá i nová úprava § 4 odst. 1.

V souvislosti s předpokládanou změnou v činnosti odborové organizace i s ohledem na dosavadní zkušenosti s nabízením záruk je zřejmo, že by ponechání dosavadní úpravy, která váže možnost nabídnutí záruky za obviněného jen na rozhodnutí členské schůze, znamenalo někdy praktické znemožnění nabízení takových záruk.

Obdobné potíže vznikají u sloučených jednotných zemědělských družstev a u výrobních družstev, jejichž členy bývají někdy pracovníci z celého okresu. Účelu instituce nabízení záruk tedy bude ve všech těchto případech lépe odpovídat úprava, při níž bude podmínkou přijetí záruky jen projednání věci v kolektivu pracujících.

Dosavadní málo srozumitelné tři podmínky uvedené v § 4 odst. 1 pro nabízení záruk se nahrazují jedinou, snadno srozumitelnou podmínkou.

K § 4 odst. 2:

Změna v ustanovení § 4 odst. 2 vyplývá z toho, že podle § 159 odst. 3 písm. c) a § 171 odst. 2 písm. b) se nyní umožňuje přijetí nabídnuté záruky i vyšetřovatelům a vyhledávacím orgánům.

K § 11 odst. 1 písm. c):

Změněná formulace § 11 odst. 1 písm. c) umožňuje skončit trestní stíhání, jestliže bylo zahájeno, a teprve poté bylo zjištěno, že podezření z trestné činnosti směřuje proti osobě, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.

K § 11 odst. 1 písm. f):

Úprava tohoto ustanovení vyplývá z toho, že zastavit trestní stíhání je podle § 172 nyní oprávněn i vyšetřovatel a vyhledávací orgán.

K § 12 odst. 9:

Změněné znění tohoto ustanovení odpovídá novému nadpisu prvního oddílu hlavy desáté.

K § 32:

Nová formulace tohoto ustanovení vyjadřuje rozdílnou formu obou druhů přípravného řízení.

K § 33 odst. 1:

V souvislosti s rozšířením práv obhajoby v přípravném řízení se nově upravuje styk mezi obhájcem a obviněným, který je ve vazbě.

K § 35 odst. 1, k § 39 odst. 1 a 2 a § 50 odst. 3:

Proti současnému stavu nová úprava rozšíří účast obhájce v trestním řízení tím, že bude vůbec zrušeno omezení účasti obhájců v řízení o trestných činech, náležejících do příslušnosti krajského soudu (§ 36 odst. 1) a že bude podstatně rozšířena účast obhájců v oboru vojenského soudnictví zrušením § 39 odst. 2. Jen zcela výjimečně může předseda senátu nebo prokurátor za podmínek uvedených v novém znění § 35 odst. 1 věta druhá rozhodnout, že obhájcem může být důstojník justice v činné službě působící ve vojenském soudnictví. Ustanovení § 37 o volbě obhájce platí i zde. V ustanovení § 39 odst. 1 je třeba nově upravit způsob, jak je v těchto případech obhájce ustanovován. Úpravě § 35 odst. 1 odpovídá i nová úprava § 50 odst. 3.

K § 36 odst. 3:

Úprava tohoto ustanovení odpovídá rozšíření účasti obhájce ve vyšetřování už od vznesení obvinění.

K § 41 odst. 2:

Nová formulace tohoto ustanovení vyjadřuje dvojí formu přípravného řízení a novou úpravu styku obhájce s obviněným, který je ve vazbě.

K § 65 odst. 2:

Nové znění tohoto ustanovení odpovídá obdobnému znění ustanovení o možnosti odepřít účast na úkonech přípravného řízení (nyní § 165 odst. 1).

K § 65 odst. 3 a § 76 odst. 1:

Nová formulace těchto ustanovení vyjadřuje rozdílnou formu obou druhů přípravného řízení.

K § 66 odst. 3:

Po přijetí zákona o výkonu trestu odnětí svobody musí být dosavadní formulace "podle vězeňského řádu" nahrazena novou, která vyjadřuje lépe novou právní situaci.

K § 68:

Toto ustanovení muselo být upraveno už proto, že ustanovení o vznesení obvinění je nyní pod § 163. Nová formulace však současně vyjadřuje, že do vazby je možno vzít jak toho, proti komu bylo vzneseno obvinění podle § 163, tak toho, komu bylo sděleno obvinění podle § 169. Vzetím do vazby ovšem přechází věc z vyhledávání do vyšetřování.

K § 76 odst. 5 a 96:

Připojení dosavadního ustanovení § 96 k § 76 jako odstavec 5 odstraňuje pochybnosti, zda je možno takto vyslýchat i jinou osobu než osobu zadrženou podle § 76.

K § 78 odst. 3, k § 79 odst. 3 a k § 88:

Změny v těchto ustanoveních souvisí se zavedením dvou forem přípravného řízení a s povinností, aby trestní stíhání zahájil a případné neodkladné úkony provedl i orgán jinak nepříslušný. V důsledku toho bylo zejména třeba zrušit oddíl šestý hlavy čtvrté.

K § 115 odst. 1:

Úprava tohoto ustanovení vyplývá z toho, že úkony tam uvedené nejsou výlučným oprávněním prokurátora, jak tomu bylo v dosavadní úpravě.

K § 122 a 125:

Úprava těchto ustanovení vyplývá z ustanovení novely trestního zákona a zákona o výkonu trestu odnětí svobody, podle nichž soud rozhoduje o způsobu výkonu trestu odnětí svobody.

K § 152 odst. 2 a 4, k § 157 a § 158:

Otázky spojené s úhradou nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody upravuje nyní zákon o výkonu trestu odnětí svobody; je proto možno znění § 157 a 158 nahradit zněním novým.

K § 157:

Toto ustanovení vyjadřuje požadavek, aby oprávnění i povinnosti orgánů činných v přípravném řízení, tj. prokurátora, vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu byly upraveny tak, aby jednak nedocházelo k neodůvodněnému stíhání občanů, jednak aby byla zajištěna potřebná aktivita těchto orgánů vedoucích k včasnému odhalování trestných činů i ke zjišťování a spravedlivému potrestání pachatelů trestných činů. Tato zásada je pak konkretizována v jednotlivých ustanoveních části druhé.

K § 158:

K posílení socialistické zákonnosti v přípravném řízení upravuje se postup ve stadiu před zahájením trestního stíhání, který v dosud platném trestním řádu nebyl zakotven.

Především se stanoví povinnosti prokurátora, vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu přijímat oznámení o trestních činech od občanů, orgánů a organizací, urychleně je vyřizovat a oznamovatele vyrozumívat o učiněných opatřeních. Tím bude nejenom prohloubena kontrola veřejnosti nad činností těchto orgánů, ale i posílena jejich součinnost s nejširší veřejností.

Touto úpravou zůstává nedotčena povinnost uvedených orgánů postupovat z úřední povinnosti ve všech případech, v nichž se doví jakýmkoliv jiným způsobem než oznámením (např. zprávy z tisku, rozhlasu, vlastní služební činnost) o podezření z trestného činu.

Pokud jde o soud, je jeho působnost v tomto stadiu řízení dostatečně upravena ustanovením § 59 odst. 3.

Při vyřizování oznámení a podnětů se nepřipouští provádět úkony zasahující do práv občanů zaručených ústavou (vazba, zadržení, odnětí věci, domovní a osobní prohlídka, zadržení a otevření zásilek) ani výslechy prováděné podle ustanovení trestního řádu, ale pouze úkony (nezbytná vysvětlení a podklady) potřebné pro objasnění věci natolik, aby mohlo být buď odůvodněně zahájeno trestní stíhání, nebo věc odložena anebo odevzdána k projednání příslušnému orgánu (místnímu lidovému soudu, národnímu výboru, kázeňskému nebo kárnému orgánu). Shodně jako při výslechu svědka (§ 99 a 100) se upravuje zákaz výslechu a právo odepřít výpověď u osoby, od níž je vyžadováno vysvětlení. Výjimkou jsou prvotní úkony směřující k zajištění stop a věcných důkazů v souvislosti s ohledáním místa činu. Tyto prvotní úkony jsou často východiskem pro všechna další opatření, tedy i pro posouzení, zda vůbec byl spáchán trestný čin a zda má být zahájeno trestní stíhání. Přitom jsou tyto úkony neopakovatelné a je proto nutno umožnit jejich provedení již před zahájením trestního stíhání.

Orgány Sboru národní bezpečnosti jako vyhledávací orgány jsou povinny vedle toho vyvíjet z vlastní iniciativy činnost spočívající v opatřování podkladů k tomu, aby bylo zjištěno, zda byl spáchán trestný čin a kdo byl pachatelem spáchaného trestného činu. Při této činnosti vyhledávací orgán je oprávněn provádět stejně jako při vyřizování podnětů a oznámení úkony směřující k opatření podkladů a vysvětlení nezbytných pro objasnění věci. Půjde např. o informativní pohovory s osobami, které mohou přispět k objasnění věci, o vyhodnocení operativně taktických evidencí, vyžádání písemných dokladů a zpráv, o identifikaci stop nebo věcí apod.

 

K § 159:

Dosavadní úpravu § 163 o vyřízení věci před zahájením vyšetřování bylo nutno podstatně změnit. V důsledku rozšíření oprávnění vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu vydávat meritorní rozhodnutí v přípravném řízení přiznává se jim i oprávnění vyřídit věc před zahájením trestního stíhání. Protože odložení věci se činí usnesením, připouští se proti němu stížnost; jako proti každému usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu.

Zákonnost v tomto stadiu bude zajištěna i dozorem prokurátora, který má právo dát si předložit kterékoli rozhodnutí vyhledávacího orgánu nebo vyšetřovatele. Pokud se rozhodnutí týká trestného činu, nutno usnesení vždy předložit prokurátorovi.

Se zřetelem na oprávnění uvedená v tomto ustanovení stran odevzdání věci místnímu lidovému soudu bude tak nepřímo novelizováno ustanovení § 11 zákona č. 38/1961 Sb.

K § 160:

Tím, že se zavádějí dvě formy objasňování trestných činů, a to vyšetřování a vyhledávání a rozdílná úprava postupu v nich, ukázalo se nutným nově upravit způsob jejich zahájení. Zahájení trestního stíhání je ve vyšetřování i ve vyhledávání spojeno se stejnými účinky jako zahájení vyšetřování podle dosavadního ustanovení § 164.

Zásadní věcnou změnou oproti dosavadní úpravě je skutečnost, že orgánům přípravného řízení se ukládá, aby v případech, v nichž je třeba provést neodkladné úkony, zahájily trestní stíhání a provedly tyto úkony i tehdy, nejsou-li podle interních předpisů příslušné, a teprve poté věc postoupily orgánu příslušnému trestnímu stíhání. Touto úpravou se odstraňuje nebezpečí průtahů při zahájení trestního stíhání v důsledku negativních kompetenčních konfliktů mezi orgány činnými v přípravném řízení. Teprve od zahájení trestního stíhání je přípustné provést jakýkoli úkon podle trestního řádu.

Tato úprava posiluje záruky zákonnosti v přípravném řízení na rozdíl od dosavadního stavu, kdy bylo možno provést neodkladné úkony ještě před zahájením vyšetřování; napříště bude nutno, aby po provedení jakéhokoliv úkonu podle trestního řádu, ukáže-li se jeho provedení bezdůvodným, došlo k zastavení trestního stíhání. Dosud bylo možné v takových případech věc odložit.

K § 161:

Vyšetřování se koná jako forma objasňování závažných trestných činů a těch trestních věcí, u nichž buď osobní vlastnosti obviněného (mladiství, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům je omezena apod.), situace, v níž se obvinění nacházejí (osoby ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody apod.) nebo jiné okolnosti (skutková nebo právní složitost věci apod.), činí obtížnějším, přesné zjištění objektivní pravdy a zaručení všech práv obviněného.

Okruh trestných činů, které musí být vyšetřovány, není stanoven odkazem na výši trestní sazby odnětí svobody, ale vymezuje se výpočtem trestných činů podle jejich závažnosti nebo obtížnosti jejich objasňování.

Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a Sboru národní bezpečnosti, tj. Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti. U vyšetřovatelů se požaduje jako kvalifikační předpoklad vysokoškolské právnické vzdělání.

Věcná příslušnost vyšetřovatelů bude vymezena interními předpisy příslušných resortů.

K 162:

Toto ustanovení vyjadřuje procesní samostatnost vyšetřovatele vůči jiným orgánům, které mu postoupily věc, v níž už trestní stíhání bylo zahájeno.

K § 163:

Toto ustanovení přejímá ustanovení dosavadních § 165, 166 a 169 odst. 1 a shrnuje tak všechna ustanovení týkající se vznesení obvinění.

K § 164:

Povinnosti a práva vyšetřovatele jsou zde stanoveny obdobně jako v dosavadním ustanovení § 167.

Nově se vyšetřovateli ukládá podle odstavce 2 povinnost signalizace poznatků o příčinách trestné činnosti. Socialistické organizace a podniky jsou pak povinny ve stanovené lhůtě zajistit odstranění zjištěných závad. Ukáže-li se zákrok vyšetřovatele nedostačujícím, upozorní na zjištěné nedostatky prokurátora, který k jejich odstranění použije prostředků, které mu poskytuje zákon o prokuratuře.

Odstavec 4 vyjadřuje procesní samostatnost vyšetřovatele. Vyšetřovateli se poskytuje oprávnění předložit písemné námitky, jestliže nesouhlasí s, pokyny prokurátora ke vznesení obvinění, ke kvalifikaci trestného činu a k rozsahu obvinění anebo s pokyny ke způsobu vyřízení věci. Tato úprava sleduje posílení záruk zákonnosti v přípravném řízení, zkvalitnění vyšetřování a brání nesprávnému ovlivňování vyšetřovatele. Zároveň se tím vymezuje odpovědnost vyšetřovatele za tyto základní úkony.

S ohledem na stanovenou procesní samostatnost se vyšetřovateli poskytuje oprávnění ukládat vyhledávacím orgánům, aby provedly úkony nutné pro vyšetřování. Úkony nutnými pro vyšetřování se rozumějí především úkony, které vyšetřovatel svými prostředky není schopen zajistit. Naproti tomu provedení vyšetřovacích úkonů podle trestního řádu může uložit vyhledávacímu orgánu pouze zcela výjimečně, v odůvodněných případech, zejména když pro nebezpečí z prodlení nelze dosáhnout, aby je provedl vyšetřovatel.

K 165:

Oproti dosavadnímu stavu se značně rozšiřuje oprávnění obhajoby v trestním řízení tím, že ve vyšetřování bude umožněna účast obhájce již od vznesení obvinění. Účastí se rozumí jednak přítomnost při vyšetřovacích úkonech, jednak právo klást vyslýchanému otázky. Oprávnění obhájce, která mu dosud náležela u osob mladistvých a osob, které pro tělesné nebo duševní vady nejsou schopny samy se náležitě hájit, se v podstatě rozšíří na všechny případy. Vyšetřovateli však zůstává zachováno právo, aby v případech, v nichž by uplatnění těchto práv obhájce ohrozilo výsledky vyšetřování, vyloučil jej z účasti na vyšetřovacím úkonu, popř. omezil ho v právu klást otázky. Aby k těmto omezením docházelo jen v odůvodněných případech, stanoví se povinnost prokurátora, aby jejich důvodnost k žádosti obhájce přezkoumal.

Novou úpravou bude nejen prohloubeno právo obviněného na obhajobu, ale i posíleny záruky zjišťování objektivní pravdy. Při plném využití těchto oprávnění přispěje úprava i k posílení záruk socialistické zákonnosti.

K § 166:

Dosavadní ustanovení § 169 až 170 se přejímají s těmito úpravami:

Podle odstavce 1 se seznámení s výsledky vyšetřování provádí jen v případě, že ve věci má být podána obžaloba.

V odstavci 3 se stanoví lhůta tří dnů jen pro vyrozumění obviněného nebo obhájce o datu seznámení s výsledky vyšetřování. K vlastnímu seznámení vyšetřovatel určí dobu, která bude přiměřená povaze případu. Zkušenosti ukázaly, že dosavadní lhůty k vlastnímu seznámení nemuselo být ve většině věcí plně využito, ale obviněný se v takových případech musil třídenní lhůty výslovně vzdát. Rozšíření účasti obhájce ve vyšetřování a tedy i při jeho skončení dává dostatečnou záruku, že doba k vlastnímu seznámení s výsledky vyšetřování nebude bezdůvodně zkracována.

V odstavci 7 se v zájmu prohloubení objektivnosti řízení a rozšíření záruk práv obviněného v nejzávažnějších trestních věcech upravuje odchylně seznamování s výsledky vyšetřování u trestných činů, které patří do příslušnosti krajského soudu jako soudu prvého stupně. V těchto případech poté, kdy vyšetřování provedl vyšetřovatel Státní bezpečnosti, provede seznámení s jeho výsledky vyšetřovatel prokuratury.

V odstavci 8 se zjednodušuje úprava postupu při prodlužování lhůt ke skončení vyšetřování tím, že se uvádí v soulad se zněním § 191 odst. 3. Bude záležitostí interních směrnic pro orgány prokuratury stanovit okruh případů, v nichž si vyhradí toto právo generální prokurátor.

K § 167:

Oprávnění obviněného a poškozeného domáhat se na prokurátorovi odstranění průtahů ve vyšetřování a závad v postupu vyšetřovatele odpovídá dosavadnímu ustanovení § 171 odst. 2. Odstavec 2 tohoto ustanovení však nebyl převzat, neboť jeho obsah je správněji vyjádřen v ustanoveních § 141 a 146.

K § 168:

Podle odstavce 1 se vyhledávání koná o takových trestných činech, které zjišťují vyhledávací orgány při výkonu své služby; jde vesměs o trestné činy skutkově jednoduché, jejichž objasňování nevyžaduje provádění rozsáhlých a náročných důkazů a u nichž ani právní posouzení neklade na příslušné orgány zvláštní nároky.

Odstavce 2 a 3 stanoví okruh orgánů, které mohou konat vyhledávání. Přitom se rozlišuje (odstavec 2) mezi orgány Sboru národní bezpečnosti a velitelskými orgány v ozbrojených silách, které mohou konat vyhledávání v plném rozsahu, a mezi orgány (odstavec 3), které mohou konat úkony před zahájením trestního stíhání a o stanoveném okruhu trestných činů konat neodkladné vyhledávací úkony. Oprávnění kapitánů lodí při dálkových plavbách je podrobně upraveno v ustanovení § 36 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě.

K § 169:

Zavedením vyhledávání byla uplatněna zásada, že orgán, který zjistil spáchání trestného činu, má provést i jeho objasnění podle procesních předpisů tak, aby jím shromážděné důkazy mohly sloužit k podání obžaloby a k řízení před soudem. Takovou úpravou se odstraňuje nežádoucí opakování výslechů pachatele a zejména svědků, které byly doposud prováděny orgány Sboru národní bezpečnosti před zahájením trestního stíhání a poté byly zpravidla znovu opakovány vyšetřovatelem. Tuto okolnost je třeba považovat za významnou přednost vyhledávání, která přispívá i k urychlení přípravného řízení.

Orgán, který koná vyhledávání, postupuje zásadně podle ustanovení o vyšetřování. Toto ustanovení pak obsahuje taxativní výpočet případů, v nichž se postupuje odchylně. Především se ve vyhledávání nevydává usnesení o vznesení obvinění, ale obvinění se všemi náležitostmi podle § 163 odst. 2 se sděluje obviněnému do protokolu. Stejně vyhledávací orgán nevydává usnesení o zamítnutí návrhů na doplnění vyhledávání při jeho skončení. V těchto případech proto ani obviněnému nepřísluší právo stížnosti, je mu však dána možnost, aby se domáhal podle § 167 u prokurátora přezkoumání postupu vyhledávacího orgánu.

Protože ve vyhledávání má jít výlučně o jednoduché případy trestné činnosti, bylo možno stanovit základní lhůtu ke skončení vyhledávání na jeden měsíc. Ze stejných důvodů, tj. vzhledem k jednoduchosti věcí, o nichž se koná vyhledávání, i v zájmu urychlení řízení, nebyla ve vyhledávání rozšířena oprávnění obhajoby ani vyhledávacím orgánům nebylo poskytnuto právo uplatňovat námitky proti pokynům prokurátora k vyhledávání.

K § 170:

Oprávnění vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu zahájit trestní stíhání a provádět neodkladné úkony (§ 160 odst. 2) vyžaduje u vyhledávacího orgánu samostatné úpravy. Vzhledem k povaze služby konané vyhledávacími orgány bude zejména u nich přicházet k uplatnění tento postup.

Je-li vyhledávací orgán přítomen na místě spáchaného činu, je povinen ihned zahájit trestní stíhání, aby mohly být provedeny neodkladné a neopakovatelné úkony. Kdyby takto nepostupoval, bylo by nebezpečí, že účel trestního stíhání bude zmařen. Za neodkladné úkony budou považovány zejména domovní a osobní prohlídka, odnětí věci, zadržení.

Jestliže je toho třeba k objasnění věci, je vyhledávací orgán povinen provést všechny potřebné úkony, a to i po předání věci vyšetřovateli. Vyšetřovací úkony však bude provádět zásadně sám vyšetřovatel a jenom ve výjimečných případech může pověřit i vyhledávací orgán provedením jednotlivých jím požadovaných vyšetřovacích úkonů.

K § 171 až 173:

V souvislosti s prohloubením procesní samostatnosti vyšetřovatelů a novým vymezením úkolů vyhledávacích orgánů se ukázala nutnost novým způsobem řešit i rozhodování o vyřízení věci v přípravném řízení. Podle dosavadní úpravy § 172 až 178 bylo meritorní rozhodnutí v přípravném řízení výlučně vyhrazeno prokurátorovi. Nová úprava, podle níž oprávnění zastavit a přerušit trestní stíhání, popř. věc postoupit, přísluší také vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu, znamená dovršení zásady, že tito orgánové samostatně rozhodují v průběhu trestního stíhání. Proto jim přísluší i právo samostatně rozhodnout o jeho skončení a o způsobu tohoto skončení.

V důsledku toho je však třeba připustit v zájmu záruk zákonnosti i stížnost proti konečnému rozhodnutí orgánů činných v přípravném řízení v souladu s obecnou zásadou, že do každého rozhodnuti v přípravném řízení je stížnost přípustná.

K § 174:

V pojetí dozoru prokurátora nad vyhledáváním a vyšetřováním nedochází k podstatným změnám. Zůstávají zachována všechna oprávnění prokurátora vyplývající z jeho dozoru nad zákonností v přípravném řízení, zejména je oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování a vyhledávání, sám provádět jednotlivé úkony ve vyšetřování i vyhledávání a vydávat rozhodnuti, přezkoumávat všechna rozhodnutí a opatření vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, nesprávná nebo nezákonná rozhodnutí rušit a nahrazovat usneseními vlastními.

V souvislosti s přenesením oprávnění činit meritorní rozhodnutí v přípravném řízení i na vyšetřovatele a vyhledávací orgány, bylo nutno rozšířit povinnosti prokurátora v tom smyslu, aby přezkoumával i zákonnost těchto rozhodnutí. V zájmu právní jistoty je prokurátor povinen provést toto přezkoumání ve lhůtě patnácti dnů ode dne, kdy mu usnesení bylo doručeno.

K posílení aktivního dozoru prokurátora nad vyhledáváním a vyšetřováním přispěje i úprava uvedená v § 171 až 173, která dovolí, aby se prokurátor uvolnil od zpracování a vydávání rozhodnutí, která v podstatě znamenají jen opakování zjištění uvedených v návrhu vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu na konečné opatření.

K § 175:

V odstavci 1 se přejímá znění dosavadního § 160 s tím rozdílem, že oprávnění dát souhlas k pohřbení mrtvoly v případech, kdy byla nařízena prohlídka a pitva, bylo rozšířeno i na vyšetřovatele.

K § 176 a 178:

Prokurátorovi se zachovává"výlučné oprávnění podáním obžaloby postavit pachatele trestného činu před soud, popř. podat návrh na ochranné opatření.

Proto s menšími formulačními úpravami přejímají se dosavadní ustanovení § 172 až 173 a § 179.

K § 179:

Souhlas vyhledávacího orgánu k zveřejňování výsledků přípravného řízení není možný. Takový souhlas mohou dát v přípravném řízení jen vyšetřovatel a prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. Tento souhlas má zajistit, aby předčasným nebo jinak nevhodným použitím informací nebylo znemožňováno úspěšné objasnění věci, současně však, aby tím nebyla narušována zásada presumpce neviny. Zveřejněním se přitom míní jen ty formy publikování, jež mohou působit masově. Požadavek, aby nebylo znemožňováno úspěšné objasnění věci, platí především pro stadium přípravného řízení a pokud jde o řízení před soudem, pro stadium předběžného projednání obžaloby až do hlavního líčení. Pokud však jde o průběh hlavního líčení, které se zásadně koná veřejně (s výjimkou vyloučení veřejnosti z důvodů v § 200), není zapotřebí souhlasu ke zveřejnění jeho výsledku.

K § 183 odst. 1:

Okruh organizací oprávněných vyslat společenského žalobce nebo společenského obhájce se rozšiřuje stejně jako v § 4 odst. 1.

K § 187 odst. 1:

Po nové úpravě tohoto ustanovení je účast prokurátora na předběžném projednání obžaloby jen fakultativní ve smyslu § 242.

K § 186, 188, 223, 224 a 255:

Tato ustanovení jsou měněna jen v tom směru, že jsou v nich příslušné paragrafy uvedeny podle jejich číselného označení v novelizované části druhé.

K § 202 odst. 2 písm. b):

Nová formulace tohoto ustanovení vyplývá z odchylné úpravy dvou forem přípravného řízení.

K § 221 odst. 1:

Důsledné prohloubení vzájemné prověrky práce orgánů činných v trestním řízení vyžaduje, aby soud měl možnost vrátit věc k došetření nejenom při předběžném projednání obžaloby, ale i při hlavním líčení z důvodů uvedených v nově upraveném ustanoveni.

K § 266, 270, 277, 278, 281 a 288:

Oprávnění vyhledávacích orgánů a vyšetřovatele rozhodovat ve věci samé vyžaduje, aby možnost podat stížnost pro porušení zákona a povolit obnovu byla rozšířena i na usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu o zastavení trestního stíhání.

K § 291:

Úprava tohoto ustanovení vyplývá z toho, že předchozí souhlas prokurátora ke vznesení obvinění proti mladistvému vedl v praxi často jer k průtahům trestního stíhání mladistvého.

K § 303:

Obdobně se jeví zbytečným i předchozí souhlas ke vznesení obvinění proti uprchlému.

K § 320:

Nové znění § 320 vyplývá především z toho, že otázky dosud upravené v § 320 upravuje nyní zákon o výkonu trestu odnětí svobody.

Odchylně od obecné zásady uvedené v § 315 odst. 2 je zde stanoveno, že u osob, které jsou v době rozhodování soudu ve výkonu trestu odnětí svobody, činí rozhodnutí souvisící s výkonem tretu odnětí svobody soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.

Tento soud podle ustanovení odstavce 3 rozhoduje v případech, kdy je způsob výkonu trestu stanoven v různých rozhodnutích odchylně, aby tak byla realizována zásada, že postupně uložené nepodmíněné tresty odnětí svobody mají být vždy vykonány jednotným způsobem.

K § 324:

Dosavadní znění § 324 se stane přijetím zákona o výkonu trestu odnětí svobody zbytečnými. Je proto nahrazeno úpravou rozhodování soudu o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody. Toto rozhodování vyplývá z novely trestního zákona a ze zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Jde o případy, kdy soud rozhoduje o přeřazení odsouzeného z jedné nápravně výchovné skupiny do jiné popř. do zostřené izolace, o přeřazení odsouzeného z vojenského nápravného útvaru do nápravně výchovného ústavu ministerstva vnitra a dále o případy, kdy soud rozhoduje o tom, zda mladistvý, který ve výkonu trestu odnětí svobody dovršil 18 let, si má zbytek trestu odpykat v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé, nebo v nápravně výchovném ústavu pro ostatní odsouzené.

K § 326, 331 odst. 1 věta druhá a třetí a § 335:

Tato ustanovení se stanou vydáním zákona o výkonu trestu odnětí svobody zbytečnými.

K § 344:

Opětné zavedení náhradního trestu odnětí svobody za trest peněžitý vyžaduje, aby byla v tomto směru upravena i ustanovení trestního řádu, obdobně jako tomu bylo v trestním řádu z roku 1956.

K § 356 a:

Úprava instituce podmíněného umístění mladistvého mimo výchovné zařízení v novele tristního zákona vyžaduje i úpravu trestního řádu o postupu soudů při rozhodování o podmíněném umístění.

K § 368:

Nová úprava tohoto ustanovení je jen dovršení zásady uvedené v novém znění § 320 odst. 2.

K § 370 a:

Po zmírnění trestu smrti milostí presidenta republiky je třeba rozhodnout, zda trest odnětí svobody má být vykonán ve třetí nápravně výchovné skupině nebo v zostřené izolaci. Je proto třeba stanovit způsob jakým soud toto rozhodnutí učiní.

III.

K článku II.:

Toto ustanovení umožní, aby při uveřejnění plného znění trestního řádu, k němuž se ministr spravedlnosti zmocňuje ustanovením článku III., byla jednotlivá ustanovení dána do souladu s pojmy, které vyplývají z rozdělení přípravného řízení na vyšetřování a vyhledávání, z nového zákona o Sboru národní bezpečnosti a z nové terminologie, které je použito v občanském zákoníku pro osoby, které jsou v trestním řádu dosud označeny jako osoby nesvéprávné nebo svéprávné:

IV.

Přijetí tohoto zákona vyžaduje zvýšit v resortu ministerstva spravedlnosti plán práce v počtech pracovníků o 71 pracovních míst soudců z povolání a 55 míst pracovníků administrativního aparátu a zvýšit plán práce ve mzdových fondech celkem o 2 496 000 Kčs ročně.

V zákoně o výkonu trestu odnětí svobody a v novele trestního zákona se upravuje účast soudů na způsobu výkonu trestů odnětí svobody. S tím je spojena nová obsáhlá agenda, jež nemůže být vykonávána dosavadními počty soudců a pracovníků administrativního aparátu. Všechny soudy budou nyní u osob, jímž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, v rozsudku vyslovovat zvláštním výrokem, v jaké nápravně výchovné skupině má obviněný trest odnětí svobody vykonat. Poněvadž jde o zvláštní výrok rozsudku, má prokurátor i obviněný právo podat i proti němu odvolání. Důsledkem toho bude zvýšení agendy odvolacích soudů. Dále budou soudy, v jejichž obvodu se vykonává trest odnětí svobody, nově rozhodovat o přeřazování odsouzených z jedné nápravné výchovné skupiny do jiné, a to jak na návrh náčelníka nápravně výchovného ústavu nebo prokurátora, tak i na opětovnou žádost odsouzeného. Proti takovému rozhodnutí soudu je rovněž přípustná stížnost, o které rozhoduje soud druhého stupně. Rovněž tím dojde ke zvýšení agendy soudů prvého i druhého stupně. Přitom jde o realizaci požadavku zvýšeného vlivu soudů na převýchovu odsouzených a o užší spolupráci soudů se správou nápravně výchovných ústavů při takové převýchově. Realizaci tohoto oprávněného požadavku nelze však zajistit dosavadními počty soudců a pracovníků administrativního aparátu.

Opatření ke zvýšení plánu práce v počtech pracovníků a ve mzdových fondech bude nutno provést během tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona, a to dílčím způsobem tak, že každým rokem bude realizována jedna třetina celkového požadavku. Úhrada bude zajištěna zvýšením paušální částky nákladů trestního řízení o 100 Kčs (novelizací vyhlášky ministra spravedlnosti č. 91/1963 Sb.).

V Praze 5. května 1965

Ministr spravedlnosti:	Předseda vlády:
dr. Neuman v. r.	Lenárt v. r.