(Schůze zahájena v 17 hodin 35 minut.)
Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Buday.
Zapisovatelé: Kříľ, Sehnal.
Celkem přítomno 82 členů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartouąek; jeho zástupce Fritsch.
Místopředseda Donát. (zvoní): Zahajuji schůzi.
Předsednictvo senátu doąel přípis ministerstva vnitra ze dne 16. prosince 1938, č. 99496/1938-9, o vzdání se mandátu sen. Josefa Kvasničky a o povolání náhradníka Julia Komrse.
®ádám p. zapisovatele sen. Sehnala, aby přípis ten přečetl.
Zapisovatel sen. Sehnal (čte): Předsednictvu, senátu Národního shromáľdění republiky Československé v Praze.
Na místo, uprázdněné resignací sen. Josefa Kvasničky, povolávám podle §u 2 zákona o sloľení a pravomoci senátu a §u 56 řádu volení do posl. sněmovny za člena senátu Národního shromáľdění Josefa Komrse, ředitele měą»anské ąkoly v Týnci n. L., a vydávám mu ověřující list, opravňující ho ke vstupu do senátu.
Zároveň to vyhlaąuji v Úředním listě republiky Československé.
Ministr dr Fischer v. r.
Místopředseda Donát (zvoní): Do dneąní schůze dostavil se pan Julius Komrs a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy senátu.
®ádám p. tajemníka senátu, aby přečetl přísluąnou formuli slibu a pana senátora Julia Komrse ľádám, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)
Tajemník senátu dr Bartouąek (čte):
Slibuji, ľe budu věren republice Česko-Slovenské a ľe budu zachovávat zákony a mandát svůj zastávat podle svého nejlepąího vědomí a svědomí.
Sen. Komrs (podáváje místopředsedovi Donátovi ruku): Slibuji. (Senátoři usedají.)
Sdělení předsednictva.
Dovolené
obdrľeli: na dneąní schůzi sen. Koutková a inľ. Winter; na dnes a zítra sen. Keil, Měchura a dr Rehák; dodatečnou dovolenou na 15. t. m. sen. dr Sobota; dodatečnou dovolenou na 13. aľ 15. t. m. sen. dr Milota.
Rozdané tisky.
Zprávy tisky 753 a 754.
Usnesení. posl. sněmovny tisk 755 - přikázán výboru rozpočtovému, jemuľ uloľeno podati zprávu do nejblíľe příątí schůze.
Zápis
o 126. schůzi senátu N. S. R. Č. S. schválen byl podle §u 72 jedn. řádu.
Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávat pořad schůze.
Navrhuji, aby sloučeno bylo projednávání odst. 1 a 2 pořadu. Jsou to:
1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 751) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodluľuje účinnost zákona o dani z obratu a dani přepychové (tisk 753).
2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 752) k vládnímu návrhu zákona, kterým se s některými změnami prodluľuje účinnost zákona o přiráľkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 754).
Senát je způsobilý se usnáąeti.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nech» zvedne ruku. (Děje se.)
To je větąina. Můj návrh byl přijat a budeme tudíľ tak pokračovati.
Uděluji slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového sen. Hubkovi, aby podal zprávu výboru rozpočtového k usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodluľuje účinnost zákona o dani z obratu a dani přepychové (tisk 753).
Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte!
Senát projednává zákon o dani z obratu a dani přepychové jiľ po ąesté, vlastně jiľ po osmé, poněvadľ o této dani bylo jednáno r. 1919 a pak r. 1921, ale poněvadľ tehdejąí zákon se neosvědčoval v praxi ani pokud se týče výtěľku daňového, byl r. 1923 předloľen nový návrh, o kterém bylo jednáno zde v senátě, a potom doąlo k prodlouľení tohoto zákona i k jeho změnám. Dnes se zaměstnáváme vlastně tím novým zákonem po ąesté, po páté měníme jeho obsah. Při kaľdé příleľitosti, kdykoliv byl zákon projednáván, vyslovovali se určití řečníci proti podstatě tohoto zákona jako daně nepřímé, která velmi nepříjemně zatěľuje poplatnictvo. Vľdycky vąak zvítězil úsudek senátu v tom smyslu, ľe je třeba vyhověti přání, resp. důvodům vlády, ľe je tato daň nezbytná ke krytí státních výdajů.
Já pro tento případ nemohu jinak neľ opětně uznati důvod vlády, ľe zvláątě dnes, v době nutných a mimořádných opatření k zabezpečení existence státu, je daň z obratu a daň přepychová velmi potřebná, a proto doporučuji slavnému senátu, aby schválil usnesení rozpočtového výboru o dani z obratu a dani přepychové.
Dovoluji si váľené shromáľdění upozorniti na některé změny, které se předkládají a které se dotýkají skoro 50 paragrafů. Připomínám, ľe o těchto změnách budu mluviti jen se stanoviska zásadního. Podrobné změny jsou vyznačeny v tisku a doporučuji, aby páni kolegové a paní kolegyně si věc prohlédli.
Změny z důvodů zásadních jsou tyto: Nová úprava daňového osvobození dodávek při vnucených draľbách a nové ustanovení umoľňující u některých úplatných dodávek vyměření pauąalované daně z obecné ceny dodaného předmětu administrativně účelné změny v úpravě přísluąnosti k rozhodování o ľádostech za osvobození dodávek a výkonů výhradně a přímo dobročinných nebo vzdělávacích od daně z obratu. Podle původního zákona rozhodoval vľdycky o této věci ministr; nyní můľe ministr tuto svou pravomoc přenésti na finanční úřad druhé instance, t. j. zemská finanční ředitelství. Dříve měl tuto pravomoc finanční úřad I. instance, to jsou okresní finanční ředitelství, nyní se přenáąí tato pravomoc na ministra financí.
Dále nový způsob placení daně z obratu a přepychové z dodávek a výkonů pro stát, státní podniky a státní fondy, nahrazení dosavadních úroků z prodlení poplatkem z prodlení a zavedení dobropisů, jako je to u některých daní přímých.
Ostatní změny jsou jen důsledkem změn, právě uvedených, nebo jsou rázu formálního nebo menąího významu. Vládní návrh přináąí vąak také několik úlev poplatnictvu, zejména odstranění daně z obratu u dodávek mezi účastníky příleľitostného sdruľení, za druhé roząíření osvobození dodávek vývozcům, za třetí zruąení oprávnění finančních orgánů vyslýchati při daňové kontrole zaměstnance podnikatelovy, za čtvrté vyloučení drobných trestných činů z trestního stíhání, výhodu pro řádně platící poplatníky, spočívající v plném zúrokování vąech přeplatků. Také je tu výhoda, ľe se povoluje daląí roząíření pauąalování daně z obratu. V tomto směru byl v poslední době učiněn opět krok kupředu zavedením pauąálu daně z perleti a zboľí z perleti, velocipedů a jejich součástek, kyseliny vinné, zboľí gumového, zboľí noľířského, vápna a z některých čalounických předmětů. Zároveň se uvaľuje o zavedení některých daląích pauąálů: Tíľivost daně z obratu je dále soustavně zmirňována věcnými úlevami, které jsou stále roząiřovány a zlepąovány. Týkají se tedy tyto změny předevąím úřední praxe a vyvěrají z úmyslu zabezpečiti státní pokladnu lepąím a jistějąím příjmem a pak také ze snahy prospěti poplatníku.
Jak jsem jiľ řekl, nemohu jinak neľ doporučiti senátu, aby schválil usnesení rozpočtového výboru o projednávané osnově zákona i se změnami usnesenými posl. sněmovnou. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo p. zpravodaji výboru rozpočtového sen. Horákovi k usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se s některými změnami prodluľuje účinnost zákona o přiráľkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 754).
Zpravodaj sen. Horák: Váľený senáte!
Dosavadní zákon o dani z obratu a dani přepychové pozbývá koncem roku 1938 účinnosti.
Očekávané zlepąení státních příjmů v naąem státě nenastalo, zvláątě v důsledku územní změny naąeho státu a ztrátou řady hospodářských podniků. V důsledku toho je nutné, aby finančnímu hospodářství státu a svazků územní samosprávy zůstal zachován výnos daně z obratu a daně přepychové a tím také i vąech přiráľek k těmto daním přičleněných.
Vláda proto předkládá návrh zákona, podle něhoľ ustanovení zákona o přiráľkách k dani z obratu a dani přepychové mají se vztahovati i na daň z obratu a přepychovou, u níľ daňová povinnost vznikne v době od 1. ledna 1939 do 31. prosince 1941.
Vláda je si plně vědoma tíľivosti přechodných přiráľek k dani z obratu a dani přepychové, připomíná vąak, ľe se finanční správa snaľí vyjíti poplatnictvu vstříc předevąím roząiřováním pauąalování daně z obratu. Tíľivost daně z obratu jest dále soustavně zmirňována úlevami podle §u 4, č. 14 zákona o dani z obratu a dani přepychové, které jsou stále roząiřovány a zlepąovány.
Proti dosavadnímu stavu navrhuje vláda jedinou věcnou změnu spočívající v tom, ľe zvláątní přiráľka podle §u 2 zák. č. 267/1935 ve znění zák. č. 281/1937 Sb. z. a n. má se vztahovati i na hospodářská a výdělková společenstva.
Změny v těchto ustanoveních jsou důsledkem prodlouľení účinnosti zákona a má jimi býti přesně vyjádřeno, ľe přiráľky k dani z obratu a dani přepychové budou vybírány jen k dani z obratu a dani přepychové z dodávek a výkonů, dovozu a vlastní spotřeby, u nichľ daňová povinnost vznikne do 31. prosince 1941.
Vypuątěním ustanovení §u 2, odst. 4, č. 2, mají býti i hospodářská a výdělková společenstva s úhrnným obratem přes 500.000 Kč ročně zdaněna zvláątní přiráľkou ku pravidelné 2%ní dani z obratu ve výąi 100% pravidelné 2%ní daně z obratu, mají-li tři nebo více prodejen, které prodávají převáľně spotřebitelům nebo jednu nebo více prodejen s jednotnými cenami. Tím se vyhovuje dávným poľadavkům ostatních poplatníků, kteří se domáhají rovného daňového zatíľení daní z obratu podniků druľstevních s podniky soukromými. Opatření to je v nynějąí době, kdy stát očekávají dalekosáhlé a nákladné úkoly, tím více oprávněno. Změna v první větě jest jen důsledkem vypuątění shora uvedeného ustanovení.
V důsledku potřeby státních financí navrhuje rozpočtový výbor slavnému senátu ke schválení tuto osnovu zákona, jak se na ní usnesla posl. sněmovna, podle sen. tisku 752. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo přihláąen.
Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Senát je způsobilý se usnáąeti.
Přistoupíme ke hlasování ve čtení prvém, a to o kaľdé ze společně projednávaných osnov zvláątě.
Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona, kterým se prodluľuje účinnost zákona o dani z obratu a dáni přepychové (tisk 753).
Budeme hlasovati o celé osnově zákona najednou, a to i s jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nech» zvedne ruku. (Děje se.)
To je větąina. Osnova zákona s nadpisem, s úvodní formuli byla schválen a podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 751.
Podle §u 54 jedn. řádu budeme z usnesení předsednictva senátu jeątě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově zákona také ve čtení druhém.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodluľuje jeho účinnost (tisk 753).
Táľi se pana zpravodaje sen. Hubky, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Hubka: Nemám změn.
Místopředseda Donát: Není změn.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nech» zvedne ruku. (Děje se.)
To je větąina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formuli byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 751.
Nyní budeme hlasovati ve čtení prvém o odst. 2 pořadu:
Ad 2. Hlasování o osnově zákona, kterým se s některými změnami prodluľuje účinnost zákona o přiráľkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 754).
Budeme hlasovati najednou o celé osnově zákona, s jeho nadpisem, nadpisy paragrafů a úvodní formulí podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy paragrafů a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nech» zvedne ruku. (Děje se.)
To je větąina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 752.
Podle §u 54 jedn. řádu budeme z usnesení předsednictva senátu jeątě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově zákona také ve čtení druhém.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se s některými změnami prodluľuje účinnost zákona o přiráľkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 754).
Táľi se pana zpravodaje sen. Horáka, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Horák: Nikoli.
Místopředseda Donát: Není změn.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nech» zvedne ruku. (Děje se.)
To je větąina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 752.
Přistoupíme k projednávání daląího odstavce, jímľ je:
3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu sen. Pánka, dr Miloty (tisk 584) na vybudování státního léčebného ústavu, případně zřízení léčebného a studijního nemocničního oddělení pro potírání chorob srdce a cév a příbuzných nemocí se sídlem v Praze (tisk 704).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický sen. Ruąavý, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.
Prosím pana sen. Ruąavého, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Ruąavý: Váľený senáte!
Péče o zdraví naąeho lidu musí býti stálým úkolem vlády, ministerstva zdravotnictví i sborů zákonodárných. Nelze přehlíľeti doposud vykonanou práci. Upřímný dík patří vąem, kdoľ se jakýmkoliv způsobem zaslouľili o dneąní výsledky. Boj proti tuberkulose jest dokladem, co lze docíliti plánovitým a energickým postupem. Plícní nemoce jsou v současné době omezeny, dík mimořádným opatřením, jimiľ bylo těmto straąným nemocem čeleno. Roząířená nemocniční péče, stavba specielních sanatoří, dokonalá výchova odborných lékařů a oąetřovatelek, to vąechno si vyľádalo značných nákladů, ale tato soustavná léčebná péče a také zájem nejąirąí veřejnosti, vykazují v protituberkulosním boji pozoruhodné úspěchy. Na tuberkulosu vąeho druhu zemřelo ze 100.000 obyvatel: 194 osob v roce 1927, 180 osob v roce 1928, 179 osob v roce 1929, 161 osob v roce 1930, 168 osob v roce 1931, 150 osob v roce 1932, 144 osob v roce 1933, 138 osob v roce 1934, 124 osob v roce 1937.
Tato úmrtnost jest ve srovnání s jinými státy jeątě značná a proto jest třeba i nadále věnovati protituberkulosní péči stálou pozornost. Boj s tuberkulosou trval více neľ půl století, podařilo se omeziti tuto chorobu, a v boji musí býti pokračováno.
V posledních letech vąak neobyčejně vzrůstá úmrtnost na moderní sociální choroby, t. j. choroby srdeční a cévní. Ze 100.000 obyvatel zemřelo na srdeční nemoci v letech 1926 aľ 1930 průměrně 156 osob, r. 1931 157 osob, r. 1932 162 osob, r. 1933 168 osob a r. 1934 172 osoby.
Statistika z roku 1936 vykazuje 29.517 onemocnění srdečními chorobami a 5.562 onemocnění nemocemi cév. Příčinou nápadného vzrůstu srdečních nemocí jsou hospodářské a sociální poměry.
Pracovní tempo, nepříznivé bytové poměry, donucující zaměstnance k dalekým jízdám na kolech do zaměstnání za kaľdého počasí, byty ve vysokých patrech činľovních domů, prostě způsob dneąního ľivota má vliv na srdeční orgán a onemocnění srdce vyřazují předčasně ze ľivota nebo alespoň z aktivní činnosti v mnohých případech mimořádně vynikající jedince.
Nepochybujeme o dobré vůli ministerstva zdravotnictví, které utvořilo při ministerstvu stálý poradní sbor z odborníků a zástupců sociálně-lékařských institucí a také zařídilo ve státních nemocnicích při odděleních pro vnitřní nemoce pododdělení pro nemoci srdce, cév a revmatismu. Ministerstvo zdravotnictví uvaľuje o zřízení takových pododdělení také v nemocnicích zemských i okresních. Tak se buduje základna, která bude dobrou oporou v boji proti uvedeným nemocem.
Má-li vąak býti tento boj účelně řízen a úspěąně veden, jest nezbytně třeba, aby byl vybudován v Praze buď státní léčebný ústav, nebo dokonalé nemocniční oddělení pro nemoci srdce a cév, jako vzorné léčebné, studijní a vedoucí ústředí.
Soc.-politický výbor jednal o návrhu sen. Pánka a dr Miloty ve dvou schůzích 6. dubna a 17. května t. r. Uznávaje váľnost předloľeného návrhu, doporučuji plénu senátu, aby schválilo toto usnesení:
Ministerstvu zdravotnictví a tělesné výchovy se ukládá, aby uvaľovalo o zřízení státního léčebného ústavu, případně zřízení léčebného a studijního nemocničního oddělení pro potírání chorob srdce a cév a příbuzných nemocí se sídlem v Praze. Aby jiľ v dohledné době doąlo alespoň k částečné realisaci tohoto důleľitého poľadavku, budiľ roząířeno a dokonale vybaveno dosavadní kardiologické pododdělení ve státní nemocnici na. Král. Vinohradech. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Za výbor rozpočtový přednese zprávu pan sen. dr Karas. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!
Referent sociálně-politického výboru vysvětlil podrobně důleľitost tohoto oddělení při ministerstvu zdravotnictví. Vzhledem k tomu, ľe vláda je ochotna toto oddělení zříditi a ľe také byly na to peníze v letoąním rozpočtu, ze kterých by se toto zřízení uhradilo - ačkoliv nyní na konci roku nevím, zda-li je klinika uľ zřízena a zda také příątí rok to přijde do rozpočtu - navrhuji jménem rozpočtového výboru, který uznává důleľitost tohoto oddělení, schválení této resoluce. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo přihláąen, rozprava odpadá.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhy výborů sociálně-politického a rozpočtového otiątěnými ve zprávě výborové, nech» zvedne ruku. (Děje se.)
To je větąina. Návrhy výborů sociálně-politického a rozpočtového se schvalují.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Předsednictvu senátu doąel dopis, podle kterého se přihlásili do klubu senátorov Slovenskej Hlinkovej µudovej strany pp. sen. dr inľ. Botto, dr ©tefánek, dr Rehák, ©elmec, Vyskočil, dr ®iąka.
Ve schůzi rozpočtového výboru dne 15. prosince 1938 zvolen byl 1. místopředsedou rozpočtového výboru p. sen. dr Polyák.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příątí schůze konala zítra v sobotu dne 17. prosince 1938 o 9. hod. s
pořadem:
Zpráva výboru rozpočtového k usnesení posl. sněmovny (tisk 755) k vládnímu návrhu zákona o zatímním vedení státního hospodářství Česko-Slovenské republiky (podle §u 35 jedn. řádu).
Konstatuji, ľe ľádný návrh k tomu podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 18 hod.)