(Schůze zahájena ve 12 hodin 43 minut.)

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Bas, dr Buday.

Zapisovatelé: dr Karas, Pazmán.

Celkem přítomno 89 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: Z vlády republiky Česko-Slovenské: předseda vlády Beran; ministři Sidor, div. gen. Eliáą, dr Feierabend, dr Fischer, dr Kalfus, dr Kapras, dr Klumpar, dr Krejčí, dr ©ádek. Z vlády slovenské ministr Teplanský. Z vlády podkarpatoruské: předseda vlády Voloąin; ministr Révay.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartouąek; jeho zástupce Fritsch.

Předseda (zvoní): Slavný senáte!

Zahajuji schůzi.

Dal jsem dovolené na dneąní schůzi sen. Kotrbovi, Popovičovi, dr ©meralovi, Fr. Müllerovi, Chalupníkovi a Slámovi.

Předsednictvo senátu doąel přípis předsedy vlády ze dne 14. prosince 1938, č. 8813/3-38, o zastupování členů vlády.

®ádám p. zapisovatele sen. Pichla, aby přečetl tento přípis.

Zapisovatel sen. Pichl (čte): Předsednictvu senátu Národního shromáľdění republiky Česko-Slovenské v Praze.

Předsednictvo min. rady sděluje dodatkem k svému dopisu ze dne 8. října 1938, čís. 7707/1076/S/38 m. r., ľe při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení §u 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 294 Sb. z. a n., jakoľ i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, při vedení resortní agendy atd. zastupuje pana ministra dr Chvalkovského p. předseda vlády R. Beran, p. ministra dr Fischera p. předseda vlády R. Beran, p. ministra dr Kalfuse p. ministr dr Kapras, p. ministra dr Kaprase p. ministr dr Kalfus, p. ministra dr Krejčího p. ministr dr Havelka, p. ministra dr ©ádka p. ministr dr Feierabend, p. ministra div. gen. Eliáąe p. ministr arm. gen. Syrový, p. ministra Čiperu p. ministr dr Klumpar, p. ministra dr Feierabenda p. ministr dr ©ádek, p. ministra arm. gen. Syrového p. ministr div. gen. Eliáą, p. ministra dr Havelku p. ministr dr Krejčí, p. ministra K. Sidora p. ministr dr Ďurčanský, členy vlády Slovenské krajiny zastupuje p. ministr K. Sidor, a kdyby nebyl přítomen, tedy ten člen vlády Slovenské krajiny, který bude v Praze přítomen.

Členy vlády Podkarpatské Rusi zastupuje ten její člen, který je v Praze přítomen.

O tom se dává věděti předsednictvu poslanecké sněmovny i senátu Národního shromáľdění republiky Česko-Slovenské.

Předseda vlády: Beran v. r.

Předseda (zvoní): Předsednictvu doąel přípis o ustavení se klubu senátorů národní jednoty.

®ádám pana tajemníka senátu o přečtení tohoto dopisu.

Tajemník senátu dr Bartouąek (čte):

Předsednictvu senátu N. S. v Praze.

Sdělujeme, ľe včera ustavil se klub senátorů národní jednoty, do něhoľ vstoupili: Adam Josef, dr Bas Otakar, Bergman Rud., Broľ Bedřich, Donát Václav, Dytrych Tomáą, dr Havelka Otakar, inľ. Havlín Jos., Horák Jan, Horný Stanislav, dr Hruban Mořic, Hubka Jos., Jakubec Frant., Janovský Jakub, Javornický Otakar, dr Karas Jos., Klofáč Václav, dr Klouda Ant., Kotrba Jan, Krejčí J. J., Kroiher J. F., Machovský Jos., inľ. Maruąák Karel, dr Matouąek Jos., Měchura Jan, dr Milota Albert, Molík Frant., Nejezchleb, Marcha D., Novák Frant. K., Novák Frant. X., Olejník Frant., Paulus Frant., Pechanec Jan, Pechman Frant., Pichl Jiří, Rejmon Pavel, Riedl Kar., Rohlena Maxmilian, Msgre Roudnický Al., Ruąavý Kar., Sehnal Václav, Sechtr Jos., Sladký Václav, Sláma Julius, dr Sobota Jan, Strľil Jos., Thoř Jos., Trnobranský J., Turek Václav, Vetterová-Bečvářová A., Vlk Ant., Záborec Cyril.

Předsedou klubu jest sen. Václav Donát, místopředsedy pp. sen. dr Ant. Klouda, dr Jos. Matouąek, Frant. Xav. Novák, Jos. Thoř.

Předseda (zvoní): Předsednictva doąel přípis o vystoupení senátorů z klubu čsl. soc-dem. strany dělnické a utvoření klubu senátorů národní strany práce.

®ádám p. tajemníka senátu o přečtení tohoto přípisu.

Tajemník senátu dr Bartouąek (čte):

Senátní kanceláři v Praze.

Prohlaąujeme, ľe vystupujeme z klubu senátorů československé soc. dem. strany dělnické a tvoříme od 1. prosince 1938 klub senátorů národní strany práce.

Mimo tento nový klub zůstávají sen. Nentvich, Pocisk a Zimák.

Předsednictvo klubu se nezměnilo, rovněľ zaměstnanci klubu zůstávají tíľ.

Předseda (zvoní): Předsednictva doąel daląí přípis o přistoupení hospitantů ke klubu senátorů národní strany práce.

®ádám p. tajemníka senátu, aby přípis ten přečetl.

Tajemník senátu dr Bartouąek (čte):

Senátní kanceláři v Praze.

Podepsaní sdělují, ľe se přihlaąují za hospitanty klubu senátorů národní strany práce.

Podpisy: Pocisk, Nentvich a Zimák.

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tisky. ®ádám o sdělení jich.

Tajemník senátu dr Bartouąek (čte):

Tisk 750. Zpráva ústavně-právního výboru o usneseniu posl. snemovne k vládnemu návrhu ústavného zákona o zmene ústavy republiky Česko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariaďovacej (tlač 749).

Zápisy o 123. a 124. schůzi senátu N. S. R. ČS. ze dne 22. listopadu 1938.

Předseda (zvoní): Zápis o 125. schůzi senátu N. S. R. ČS. vyloľen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jeľto nebyly v předepsané lhůtě ľádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytiątěn.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze:

Senát se ve 125. plenární schůzi dne 13. prosince t. r. usnesl, aby rozprava o prohláąení pana předsedy vlády byla sloučena s rozpravou o očekávaném zákoně zmocňovacím.

Přikročíme tedy ke společnému projednávání odst. 1 a 2 pořadu:

1. Rozprava o prohláąení předsedy vlády, učiněném ve 125. schůzi senátu N. S. dne 13. prosince 1938.

2. Zpráva výboru ústavně-právního o usneseniu posl. snemovne (tlač 749) k vládnemu návrhu ústavného zákona o zmene ústavy republiky Česko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariaďovacej (tlač 750).

Zpravodajem k odst. 2 pořadu za výbor ústavně-právní je p. sen. dr Karas, jemuľ dávám slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!

Návrh zákona, schválený jiľ posl. sněmovnou, předně zmocňuje presidenta - ovąem na návrh vlády - aby upravil nový text ústavního zákona vzhledem k oběma ústavním zákonům o Slovensku a Podkarpatské Rusi. Dále aby změnil ústavu, pokud je to nutno vzhledem k novým poměrům. Druhý článek zákona zmocňuje vládu, aby za podpisu presidenta republiky vydávala nařízení s mocí zákona; pokud by se ovąem nařízení to týkalo i Slovenska a Podkarpatské Rusi, jest nutný souhlas také i zástupců těchto obou vlád. Pokud by se to nařízení týkalo jenom Slovenska nebo Podkarpatské Rusi, jsou přísluąné pouze vlády dotčených krajin. A článek III osnovy dává jaksi generální pardon vąem dosavadním nařízením vlády, vydaným na podkladě starąích zmocňovacích zákonů od r. 1933 a na podkladě zákona o obraně státu, §u 38, který říká, ľe v době pohotovosti armády můľe vláda vydávati nařízení s mocí zákona.

Slavný senáte, je to zákon krátký, ale obsahově tak závaľný! Právě v této síni, kde dnes zasedáme, před 20 lety byla usnesena dosavadní naąe ústava. V sousedních síních po dlouhé měsíce konaly se porady, na nichľ jsem měl tehdy, jako úředník zemského výboru, jistou součinnost. Jednalo se zejména o to, jakým duchem má býti vedena ústava naąeho státu. Zejména ąlo o otázku, zdali máme mít silného presidenta, jako mají na př. Spojené státy severoamerické, anebo presidenta slabąího, jako má Francie. Konečné rozhodnutí naąí ústavy padlo pro slabého presidenta, ale pro vąemocnou poslaneckou sněmovnu. Formálně sice byl dvoukomorový systém, ale veąkerá moc byla dána pouze poslanecké sněmovně, ne senátu. Při hlasování o tomto ustanovení byl jsem tehdy tamhle na galerii přítomen jako úředník zemského výboru a nenapadlo mne, ľe po dvaceti letech budu zde s této tribuny navrhovat zruąení této ústavy. (Výkřiky sen. Modráčka.)

Toto zmocnění dává naąemu presidentovi více práv, neľ má president Spojených států severoamerických. Za těch 20 let, co jsem s tohoto místa tak často podával referáty a návrhy výborů, ľádný úkol mně nepřicházel tak těľký jako tento dnes. Při ľádných závaľných návrzích, kdy jsem interně také necítil plného souhlasu, ale kde rozum a zájem státu toho návrhu vyľadoval, rozpor ten neąel tak hluboko jako jde dnes.

Ve včerejąí schůzi ústavně-právního výboru p. sen. dr Klouda tak jemně to vycítil a vyslovil: Srdce naąe nesrostlo s touto osnovou, ale rozum nám káľe, abychom pro ni byli. (Výkřiky sen. Modráčka.) Tento vnitřní rozpor je nám alespoň ulehčen tím, ľe víme, komu dáváme tuto neomezenou plnou moc. (Sen. Modráček: Panu Sidorovi!) Vąecka opatření jsou vázána na podpis presidenta republiky a jednomyslné usnesení vlád. Tímto presidentem jsme zvolili osobu, k níľ máme plnou důvěru, ľe moci té nezneuľije (Sen. Modráček: Vľdy» ľádnou moc nebude mít, pane kolego!), a ľe jí při plném cítění pro spravedlnost, kterou osoba ta se vyznačuje, pouľije ku prospěchu státu, k právní ochraně slabých a k obhájení spravedlnosti vąech.

Za této garancie navrhuji jménem výboru ústavně-právního schválení usnesení posl. sněmovny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Slavný senáte! Zahajuji rozpravu.

Uděluji slovo prvnímu přihláąenému řečníkovi, p. sen. Nedvědovi.

Sen. Nedvěd: Váľený senáte!

Jsem pověřen učiniti jménem klubu komunistických senátorů toto prohláąení:

Vláda podala návrh zmocňovacího zákona, kterým se ve skutečnosti suspendují práva parlamentu a volených zástupců lidu a veąkerá zákonodárná moc přenáąí se na vládu. Presidentu je dokonce při souhlasu vlády dávána moc měniti ústavu a ústavní zákony republiky.

Povaľujeme tento zákon za nejdalekosáhlejąí zásah do elementárních, demokratických práv naąeho lidu. Ústava republiky, podle níľ veąkerá moc pochází z lidu, je velikou vymoľeností naąeho národa a je výsledkem mnohaletých bojů proti rakouskému útlaku, je nejvyąąím výrazem jeho osvobozovacího boje, ve kterém zápasili a krváceli nejlepąí synové národa. Tento výsledek práce a bojů celých generací má býti rázem likvidován.

Tato skutečnost je pro daląí osud naąeho národa tím nebezpečnějąí, ľe v tomto zásahu proti jeho demokratickým právům a vymoľenostem cítíme vliv cizáckých a naąemu lidu nepřátelských sil, které svým násilným postupem přinesly republice a naąemu lidu tolik běd. Cítíme v tomto zásahu proti demokratickým právům naąeho lidu vliv reakčních kruhů, které z poráľky republiky chtějí vybudovati svoji moc proti vlastnímu lidu a vlastnímu národu.

Víme, ľe toto přesvědčení, které vyjadřujeme tímto prohláąením, sdílí s námi ohromná větąina lidu této země. Náą lid, rozdrásaný tolika bolestmi, varuje před dobrodruľnými, diktátorskými zámysly, a» přicházejí odkudkoliv. A lid nedá se také oklamati těmi, kdoľ dnes, mluvíce licoměrně o "národní jednotě", chtějí těľiti z poráľky národa pro své reakční mocenské cíle. V nejtěľąích a nejbolestnějąích chvílích svého národa byli jsme s ním nerozlučně spjati. Se zdviľeným čelem a s nezlomitelnou vůlí neseme dvojnásob tíhu vąeho, co na něj doléhá. Jsme hrdi jako komunisté na to, ľe jsme přísluąníky malého národa, který ve svých dějinách tak čestnou hřivnou přispěl do pokladů kultury a pokroku světa. Budeme za vąech okolností ľárlivě střeľit, aby národ a lid nebyl odehnán od ľivé studnice svých pokrokových tradic a od vývoje pokrokového světa. Buď jak buď, zůstaneme za vąech okolností těmto tradicím věrni, zůstaneme věrni i vąemu tomu, zač bojovaly nejlepąí generace dělnické třídy. Zůstaneme za vąech okolností spjati s lidem a národem a nezpřetrháme svazky ani s těmi, s kterými nás spjaly těľké chvíle naąeho lidu a kteří nedůvěřujíce v síly lidu zakolísali a klesli na duchu. Věříme, ľe se náą lid a národ nikdy nezpronevěří velikým ideálům své minulosti, ideálům svobody a demokracie, myąlence své národní nezávislosti. Těmto myąlenkám budeme slouľiti i my, spojeni s lidem, za vąech okolností.

A nyní k vládnímu prohláąení pana předsedy vlády. Jsem zde v senátě jiľ desátý rok a za tu dobu zde bylo vládních prohláąení a programů několik. A kdybychom dnes dělali jejich bilanci, zjistili bychom, ľe z největąí části to byla prázdná slova, mluvená z oken. Tím nechci říci, ľe tento závěr je moľno učiniti jiľ nyní o nejmladąím vládním prohláąení. Budou-li po slovech následovati činy, jaké očekává lid, ukáľe budoucnost.

Pan předseda vlády ve svém prohláąení vychází z Mnichova. To jest úhelný kámen, na němľ je vybudována nová situace Česko-Slovenské republiky a také nová situace mezinárodní.

Kdyby pan předseda vlády byl správně informován o smýąlení lidu, zjistil by, ľe jeho názory na Mnichov a následky Mnichova se s názory a tuľbami lidu diametrálně rozcházejí.

V převáľné větąině naąeho lidu je přesvědčení, ľe to, co se stalo v historických dnech zářijových, se státi nemusilo. V těchto osudových chvílích se nikdo lidu neptal. Lid se stal pouze subjektem, o němľ se rozhodovalo. Ale lid v celém státě dával najevo zcela nepokrytě svůj názor na řeąení historického problému. Vzpomeňte těch obrovských manifestací v Praze, Brně, Bratislavě a v celém státě. Kdyby byl rozhodoval lid, byla by dnes jiná situace, a byla by zde dnes také jiná vláda.

Jaká změna nastala, je nejlépe viděti na vysílání naąeho rozhlasu. V zářijových dnech, před i po mobilisaci, slyąeli jsme denně v rozhlasu husitský chorál: "Kdoľ jste Boľí bojovníci" - a nyní slyąíme často chorál: "Svatý Václave".

To je výměna, tradice husitské za tradici svatováclavskou. A tato výměna má veliký význam. Tradice husitská nám připomínala nejslavnějąí dobu dějin českého národa a je raľena jmény: Sudoměř, Domaľlice, Tachov, Ústí n. L, Vítkov; a tradice svatováclavská nám připomíná 120 volů a 500 hřiven stříbra, které Václav odváděl německému panovníkovi.

Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby neuľíval slov, nehodících se do této debaty.

Sen. Nedvěd (pokračuje): Tradice vítězná je nahrazena tradicí poraľeneckou.

Mnichov prý zaručil mír. A dva měsíce po Mnichově je mír jiľ tak zajiątěn, ľe se očekává jeho brzký skon a pokračování mírové politiky tanky, děly, kulomety a bombardovacími letadly.

Pan předseda vlády se raduje z národní jednoty, ačkoli dobře ví, ľe k ľádné národní jednotě nedoąlo. To, co se představuje českému národu jako národní jednota, není nic jiného neľ stará, opelichaná, zbankrotělá vládní koalice, která si dala přemalovati firmu, roząířená napravo o Stříbrného a Gajdu.

My jsme bojovali za jednotu vąech národů republiky a za její obranu v dobách nebezpečí, a ta jednota zde byla. Lid český, slovenský, ukrajinský, německý a maďarský jest ochoten jednotnou republiku bránit, ale tahle jednota se mnohým pánům, kteří dnes mluví a píąí o jednotě, nelíbí. To byla jednota lidu, jednota demokratická, vzniklá spontánně v osudových chvílích, a oni potřebují jinou jednotu, jednotu, která se uzavírá u zeleného stolu čachrováním a smlouváním, jednotu panskou.

O jednotu lidu jste se neopřeli, a to vedlo ke katastrofě. A následek je ten, ľe se nám rozpadl i jednotný a nezávislý stát. I kdyľ pan předseda vlády praví, ľe národní ideály Slováků a Rusínů jsou splněny, je to ve skutečnosti něco úplně jiného. Máme v jednom státě tři vlády. Kaľdá vláda je úplně suverenní a přísluąníci českého národa jsou v druhé části republiky, na Slovensku, povaľováni za nepřátelské cizince a vypovídáni. Prof. Tuka ohlaąuje, ľe autonomie nestačí, musí přijíti úplná samostatnost; a pan min. Sidor slibuje zřízení vlastní slovenské armády. V kaľdé z těchto tří samostatných částí je úplně jiný reľim. Na Slovensku. totalitní, v Čechách a na Moravě vegetují poslední zbytky demokracie, kterým se říká demokracie autoritativní, při čemľ jsou občanské svobody a práva suspendovány. Jedním z prvních kroků vlády po Mnichově bylo zastavení komunistické strany Česko-Slovenska. Strana, která neselhala, nekolísala, nekapitulovala, která do poslední chvíle vytrvala, je za svou věrnost k republice a k lidu trestána. Kdyby byla Česko-Slovenská republika po Mnichově zůstala suverenním státem, nemohlo se to stát.

A nyní několik slov o otázkách, o kterých pan předseda vlády nemluvil. Pan předseda vlády mluvil o zahraniční politice a o naąem poměru k jiným státům; a tu postrádáme v jeho prohláąení stanovisko o naąem poměru k SSSR. Nastala v tomto poměru nějaká změna a jaká? Vľdy» přece pan předseda vlády dne 30. září, kdyľ se dostavila do parlamentu delegace čsl. organisací mládeľe, k níľ promluvil jeątě ve funkci předsedy agrární strany, pravil: "Západní a jiní spojenci nejen ľe nás zradili, ale hrozili nám také vojenskými zákroky. Jediný spojenec, který nás nezradil, je Sovětský svaz. Přislíbil nám pomoc v rámci vąech moľností. Dodrľel své závazky, ačkoliv musil počítati v takovém případě s válkou proti Polsku a Rumunsku." (Výkřiky sen. Donáta a Sechtra.) To řekl Beran, já cituji Berana. A také býv. ministři Dérer, Vavrečka a Zenkl potvrdili v rozhlasových projevech, ľe SSSR nám do poslední chvíle zůstal věrným.

Dále postrádáme v prohláąení p. předsedy vlády vyjádření a stanovisko vlády k důleľitým událostem zahraničním, z nichľ mnohé se týkají přímo naąeho státu. Je to otázka garancií česko-slovenských hranic, která nám byla v Mnichově závazně slíbena. Je to cesta zahraničního ministra německého Ribbentropa do Francie a prohláąení vlády německé a francouzské o německo-francouzské hranici. Je to úřední komuniké o sblíľení polsko-sovětském. A proč pan předseda vlády o těchto událostech nemluvil? Nemáme na nich ľádného zájmu a nemáme k nim ľádného stanoviska? Či snad nesmíme míti vlastního stanoviska a jsme v zahraniční politice vasalem jiného státu? To jsou vąechno otázky, které vyľadují odpovědi. Vľdy» je moľno, ľe se vytvoří taková situace, a třebas i v brzké době, kdy budeme vtaľeni do víru světových událostí, a tu jistě je povinností vlády aby Národní shromáľdění včas informovala.

Pan předseda vlády zde pravil, ľe armádě česko-slovenské patří naąe vděčnost. Měli jsme skvělou, nádhernou armádu, které se obdivoval celý svět. A tato armáda, sloľená z pracujících lidí vąech národností republiky, ąla hrdinně a odváľně a s nadąením plniti svůj úkol. Ta armáda nezklamala, ale zklamali ti, kdoľ měli vedení. Naąi vojáci byli jako ti Lacedemonątí v Thermopylách, ale chyběl jim Leonidas. Měli odvahu jako Husité u Sudoměře, ale chyběl ®iľka, byli stateční jako zborovątí legionáři, ale neměli zborovských generálů. Čekali rozkaz k boji a přiąel rozkaz k ústupu. A to byl počátek konce naąí krásné demokratické armády.

Pan předseda vlády mluvil ve své řeči také o cizích přistěhovalcích. A protoľe o přistěhovalcích mluvil hned po hraničářích, je vidět, ľe je odděluje. Rádi bychom věděli, koho pan předseda vlády povaľuje za cizí přistěhovalce. Mají to být uprchlíci ze Sudet německé národnosti? Ty nelze vąechny ocejchovat jako cizí přistěhovalce. Váľení pánové! V historických zářijových dnech, kdy vy jste řeąili osudové otázky republiky v Praze u zelených stolů, byli jsme my, komunističtí poslanci a senátoři, na hranicích. Já sám jsem byl aľ do poslední chvíle na naąich severovýchodních hranicích, v okrese trutnovském, broumovském a vrchlabském. Spolupracoval jsem s úřady vojenskými, politickými a policejními. A tam jsem viděl ukázky statečnosti německého demokratického lidu. Politické a policejní úřady nás ľádaly, abychom jim doporučili spolehlivé osoby, kterým mohou svěřit zbraně, my jsme jim je dodávali a tito němečtí dělníci v občanském oděvu vzali do rukou puąky a bodáky, a ąli na hranice pomáhat naąí finanční stráľi a četníkům bránit hranice proti vpádu cizáckých tlup. A tito stateční lidé by měli být nyní povaľováni za cizí přistěhovalce? Kdo byl statečnějąí, ti kdoľ v Praze jednali o kapitulaci, anebo ti, kteří, ač k tomu nebyli povinni, ąli bránit republiku?

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro tento výrok k pořádku.

Sen. Nedvěd (pokračuje): Těmto lidem musí být poskytnuto právo asylu a musí jim být dána moľnost, aby nalezli zde novou existenci. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Sen. Nedvěd (pokračuje): A nyní k otázkám kulturním. Pan předseda vlády mluvil o novém duchu ve ąkolství, symbolisovaném návratem kříľů do ąkol, o nové výchově učitelů a profesorů a o právu ąkolské správy, zajistit nutný vliv na disciplinární řízení s profesory, a o zásahu do dneąního právního postavení vysokých ąkol. Jsou to kulatá slova, ale my jim dobře rozumíme. Rozumíme jim tak, ľe se má vrátit doba Jiráskova "Temna", ľe učitel má být podřízen kulturní reakci a ľe vysokoąkolątí profesoři, chlouba svobodné vědy, mají být zglajchąaltováni. Ale český národ podobnou epochu jiľ přečkal, víte o tom dobře. A přečká ji také tentokrát. I kdybyste na hranicích podle vzoru Koniáąe a jiného státu spálili vąechny spisy Jiráskovy, připomínající nám nejslavnějąí doby českého národa, i kdybyste spálili vąechna díla Havlíčka, Nerudy, Masaryka - český lid nepředěláte. Vľdy» vaąe pomnichovská kampaň proti Masarykovi a vąemu pokrokovému jiľ nyní zkrachovala. A ľe chystáte nové "Temno", bylo vidět nejlépe z toho, kdyľ v rozhlase promluvil také český spisovatel Jakub Deml a vykládal, ľe příčinou národní katastrofy je to, ľe se lidé málo modlí, nemají v bytech obrazy svatých a nemají místo podlahy dřevěné podlahu udusanou z hlíny.

A nyní k některým otázkám hospodářským. Pan předseda vlády slibuje, ľe státním zaměstnancům nebudou sníľeny platy. To ovąem není pravda, protoľe platy státních zaměstnanců jsou uľ sníľeny. Ne tím, ľe by se jim několik procent ubralo, nýbrľ tím, ľe trpíte řádění zdraľovatelů. Brambory jsou proti loňsku draľąí o 100%, máslo o 4 Kč na 1 kg, mléko o 40 hal. na litru, uhlí o 30 aľ 40%, takľe státní a veřejný zaměstnanec a vůbec vąichni lidé s pevnými platy koupí dnes za svou mzdu mnohem méně neľ před rokem. Má to snad býti jiľ ta podpora soukromého podnikání, o které mluvil pan předseda vlády?

A daląí sníľení platů a mezd pan předseda vlády jiľ také ohlásil. Mluvil totiľ o spravedlivé politice daňové. A z dlouholetých zkuąeností jiľ víme, co to znamená. Nevíme jeątě přesně, jak ty nové osnovy daňové budou vypadat, ale proslýchá se, ľe má dojíti k pronikavému lineárnímu zvýąení daně důchodkové, čímľ by byli postiľeni vąichni, kteří mají odpočítanou mzdu, ale nebudou postiľeni ti, kteří jsou mistry v daňových defraudacích. (Hlasy: Zvýąení daně obratové!)

Pan předseda vlády prohlásil, ľe výsady druľstev pominou. Myslíme, ľe je nutno dělati rozdíl mezi druľstvy chudých lidí a kapitalistickými podniky, které se za firmu druľstevní schovávají. Chce-li pan předseda vlády postihnouti druľstva, kterým výsady druľstevní nenáleľí, a» se obrátí předevąím na druľstva své mateřské strany. Těch bylo ve starých hranicích republiky 9235, z toho konsumních 1.053, elektrárenských 1693, mlékařských 305, lihovarských 320, dobytkářských 129 a jejich aktiva obnáąela r. 1936 3376 mil. Kč. To nejsou druľstva, nýbrľ kapitalistické mamutí podniky.

Pan předseda vlády pravil, ľe bankéřská činnost bude upravena tak, aby se čelilo neľádoucím zjevům v tomto oboru. A tu si opět dovoluji upozorniti na činnost Agrární banky, která vlastní doly, strojírny, slévárny, textilní továrny, radioprůmysl, elektrárenský průmysl, celkem ve starých hranicích 64 velkých průmyslových závodů a 40% průmyslu dodávajícího armádě.

Tam, kde pan předseda vlády mluví o zásazích proti bohatým, je velice nejasný, ale tam, kde mluví na adresu zaměstnanců, je úplně přesný. Chystá reakční zásah proti zaměstnaným ľenám, chystají se zásahy proti důchodům z několikerého zaměstnání, s čímľ bychom souhlasili, kdyby to bylo namířeno výhradně proti těm, kteří pobírají obrovské platy z několika funkcí, ale nemůľeme souhlasiti s tím, aby byli postiľeni ti, jichľ úhrnný příjem s bídou stačí na nejnutnějąí ľivotní potřeby.

Pro vąechny plány, které zde pan předseda vlády přednesl, ľádá vláda zmocňovací zákon. ®ádá zmocňovací zákon proto, aby mohla svůj nepopulární, protilidový a reakční program prováděti pouhým nařízením bez kontroly veřejnosti a také proto, ľe i v té národní jednotě, která byla nyní slavnostně instalována, naąli by se jistě svědomití poslanci a senátoři, kteří by nemohli pro taková opatření zvednouti ruku. Proto budou zbaveni odpovědnosti, jistě se svým vlastním souhlasem. Národní shromáľdění se stane pouhou dekorací autoritativní demokracie.

Samozřejmě hlasujeme proti zmocňovacímu zákonu.

Plán a program, který zde byl ohláąen p. předsedou vlády, můľe se prováděti jen tak dlouho, pokud trvá situace pomnichovská. Jistě jste sami také přesvědčeni, ľe tato situace není na věčné časy. Vąechny příznaky dokazují, ľe nastane opět měna. Události světodějného významu se valí přímo lavinovitě. A my jsme přesvědčeni, ľe přijde brzy doba, kdy z celého tohoto plánu a programu nezbude nic jiného neľ černá vzpomínka, vzpomínka na pokus panské jednoty, která se domnívá, ľe je ve 20. století moľný návrat do minulosti.

Víme, ľe přijde doba, kdy zmizí nejen váą plán a váą program, nýbrľ zmizíte také vy! Víme, ľe přijde doba, kdy nám opět bude vráceno vąechno to, co jsme ztratili, ľe nám bude vráceno naąe Středohoří, Rudohoří, Krkonoąe, Chodsko, Těąínsko, Slovensko (Potlesk.) a ľe v nové, třetí republice, bude zajiątěna vláda lidu! (Výborně! - Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo p. sen. Donátovi.

Sen. Donát: Slavný senáte!

Vládní prohláąení, se kterým předstoupila před senát nová vláda Beranova, staví nás před dva veliké nové problémy; je to předně změna orientace zahraniční politiky, za druhé změna orientace politické, hospodářské i kulturní v politice vnitřní.

Jsem rád a s povděkem to vítá strana Národní jednoty, ľe vracíme se k zásadě naąeho velkého vůdce českého národa Antonína ©vehly, který vľdy hlásal: Buď v prvé řadě dobře se svým sousedem - dobře s kaľdým, nejlépe s tím, kdo je vedle tebe! (Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Vzhledem k významu této památné schůze jsem povinen vąechny kolegy prositi o zachování absolutního klidu. ( Výborně!)

Sen. Donát (pokračuje): Proto s velkým uspokojením béřeme na vědomí, ľe naąe vláda hledá vąechny cesty k dohodě s Německem, naąím největąím sousedem, aniľ opouątíme přátelské styky s ostatními mocnostmi. Katastrofa, jeľ nás stihla odtrľením třetiny státu, miliardovými ztrátami na majetku, přiměla nás, abychom si zrevidovali vąecko, co jsme po dvacet roků dělali, vąecko dobré abychom zintensivněli, vąechno chybné abychom odstranili nebo alespoň zmenąili. Vláda opravdu svým prohláąením hledá cesty, jak k tomu dospěti.

Prvý a hlavní základ k tomu byl poloľen autonomií Slovenska a Podkarpatské Rusi. Bude poľehnáním pro celou Česko-Slovenskou republiku, budou-li se tito tři národové v duchu pravé demokracie vyľívati po svém samostatně, na svou vlastní zodpovědnost, jak toho jejich politický, hospodářský a kulturní ľivot bude vyľadovati.