Začátek schůze Poslanecké sněmovny 14. září 2000 v 9.09 hodin

Přítomno: 193 poslanců

 

Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, prosím, pokuste se posadit, abychom mohli začít naše první poletní jednání.

Vážení kolegové, ještě jedna prosba, abyste se opravdu posadili, ztichli, abychom mohli začít. Deset minut uplynulo, myslím, že to je dostatečná doba, aby se všichni pozdravili, sdělili si hlavní zážitky z letošního léta a aby se už věnovali normální parlamentní činnosti.

Dovolte, abych zahájil.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 27. schůzi Poslanecké sněmovny. Všechny vás vítám. Schůzi jsem svolal na základě usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 10. července. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek 1. září, nicméně znovu prosím o ukončení vzájemně prospěšných, nikoli veřejně prospěšných rozhovorů v lavicích.

Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami. Pan poslanec Koudelka má náhradní kartu č. 1, Vymětal Vojtěch č. 2, poslankyně Müllerová č. 4, poslankyně Dundáčková č. 5.

Nejdříve přistoupíme k určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Evu Dundáčkovou a poslance Libora Ambrozka. Má někdo jiný návrh? Ne-li, zahajuji hlasování.

 

Kdo je pro tyto dva ověřovatele, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 1 z přítomných 172 poslanců 168 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme ověřovateli schůze určili poslance Dundáčkovou a Libora Ambrozka.

 

Pan poslanec Laštůvka má náhradní kartu č. 6.

Prosím jmenované ověřovatele, aby nyní zkontrolovali přihlášky poslanců na ústní interpelace se seznamy v počítači a dohlédli na losování pořadí. Připomínám, že i když začínáme dnes, dnes se konají interpelace ústní - odpoledne. Předpokládám, že to všichni víte.

Do zahájení schůze o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci: pro nemoc poslanec Pleva, v Sydney je poslanec Šustr na olympijských hrách, na služební cestě výboru pro obranu a bezpečnost jsou poslanci Kladívko, Melichar a Žižka a na svatbě svého syna je poslanec Titz. Ministr Grégr se omlouvá do 14 hodin vzhledem k jednání s ministrem mezinárodního obchodu Kanady a pan ministr Kavan je na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 27. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejprve vám sděluji, že vláda bere zpět sněmovní tisky 482 a 483. V souladu s jednacím řádem bez hlasování tyto návrhy zákonů se vyřazují z návrhu pořadu. V rámci předběžného návrhu pořadu se jedná o body 14, 15 - druhé čtení a 47, 48 - třetí čtení.

Na návrh organizačního výboru, který se sešel minulý týden, navrhuji rozšířit návrh pořadu ještě o tyto body.

 

(9.10 hodin)

(pokračuje Klaus)

1. Žádost o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Jana Kasala.

2. Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2001 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech.

3. Vládní návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o veřejném pojištění) - sněmovní tisk 706.

4. Návrh poslance Milana Cabrnocha na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění celé řady dalších zákonů - zjednodušeně sněmovní tisk 679.

Tyto čtyři body navrhuji zařadit za bod 46 návrhu pořadu.

To je z mé strany všechno.

Nyní jsou zde přihlášky do diskuse k návrhu pořadu. V pořadí, jak jsem přihlášky dostal, je jako první poslanec Dalibor Matulka.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, přicházím s nepopulárním návrhem rozšířit program naší schůze o jeden bod, o jednu zprávu.

Asi jste zaznamenali, že vláda včera projednala zprávu o stavu příprav na zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze a že příprava je hotova. Domnívám se, že bychom měli být seznámeni s tím, jak stav příprav vypadá, a s podobou této přípravy.

Určitě máme všichni spoustu informací ze sdělovacích prostředků. Co já jsem zaslechl, informace většinou směřovaly k tomu, jak budou účastníci zasedání Měnového fondu a Světové banky chráněni před případnými protesty demonstrantů. Nezaslechl jsem však ve sdělovacích prostředcích komplexní informaci, to znamená, jak je obecně zajištěna nejen bezpečnost účastníků tohoto zasedání, ale i obyvatel a návštěvníků hlavního města. Jde mi především o to, jak jsou chráněny takové věci, jako je svoboda projevu, chráněná Listinou základních práv a svobod, jaká jsou činěna preventivní opatření před případnou trestnou činností např. v souvislosti se zneužíváním pravomoci veřejného činitele, atd.

Čili jde mi o informaci z obou stran. Proto navrhuji nový bod, který by se jmenoval takto: Zpráva ministra vnitra o zajištění bezpečnosti, způsobu ochrany základních lidských práv, různých způsobů svobody projevů a dalších politických práv obyvatel a návštěvníků hlavního města Prahy v době zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Podtrhuji zde - obyvatel a návštěvníků hlavního města Prahy, přičemž návštěvníky míním nejen delegáty onoho zmíněného zasedání, ale i návštěvníky nejrůznější, z Brna, z Londýna, z Pardubic, odkudkoli.

Tento bod navrhuji variantně zařadit buď - a to jako první návrh - jako první bod dnes po polední přestávce, a pokud by s tím sněmovna nevyslovila souhlas, pak jako první bod bloku Zprávy a jiné návrhy.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Jako druhý se přihlásil pan poslanec Výborný.

Ještě než pan poslanec Výborný sem dojde, chtěl bych, vážení kolegové, připomenout, když se množí nekonečné množství přihlášek na rozšíření pořadu, že jsme si jasně řekli, že tato schůze je mimořádná, doplňková, zvláštní a že naprosto nemilosrdně v každém případě končí příští pátek. Prosím proto všechny, kdo přicházejí s takovýmito návrhy, aby toto vzali dobře v úvahu.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Výborný: Páni předsedové Poslanecké sněmovny a vlády, dámy a pánové, chtěl bych vás informovat, že včera v podvečerních hodinách mě telefonicky kontaktoval pan poslanec Jaroslav Bašta a jako předsedovi mandátového a imunitního výboru mi sděloval, že hodlá v úvodu dnešní schůze učinit ústavní prohlášení o tom, že se vzdává mandátu.

Proto navrhuji, aby prvním bodem programu dnešní naší schůze bylo vzdání se mandátu poslance Jaroslava Bašty, a z důvodů, které jsou vám známy, neboť vyplývají z ústavy a jednacího řádu, aby byla poté schůze zhruba na deset minut přerušena, aby se mohl sejít mandátový a imunitní výbor, a jako druhý bod programu schůze aby byl zařazen slib náhradnice, nové poslankyně.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci, já jsem vás chtěl vyzvat k tomuto kroku, vy jste to učinil rychleji. Dobře.

Jako další v pořadí je pan poslanec Recman.

 

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, vážená sněmovno, chtěl bych požádat o podporu při zařazení dvou nových bodů na program probíhající nebo právě zahájené 27. schůze.

Ten první bod by byl s názvem Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu k získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplaty náhrad ze zajišťovacího fondu družstevních záložen - prvé čtení, tisk 714. Stručné zdůvodnění - problém družstevních záložen je problémem, který trvá již několik měsíců, má svou ekonomickou i politickou dimenzi.

 

(9.20 hodin)

(pokračuje Recman)

Na nepříznivé situaci - je to můj osobní názor - mají podíl nejen družstevníci, kteří špatně hlídali a kontrolovali zejména management jednotlivých záložen, ale rovněž vláda, která dostatečně rychle a pružně nereagovala na nedostatky v zákoně 87/95 Sb., ale rovněž Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, který spadá pod Ministerstvo financí a který začal fungovat velmi pozdě a nekvalifikovaně, ale domnívám se, že svůj podíl má i Parlament, který schválil nedostatečný, řekl bych přímo děravý zákon umožňující tunelovat vklady jednotlivých družstevníků.

Myslím, že bychom se mohli shodnout na tom, že tuto nepříznivou až krizovou situaci je třeba řešit velice rychle.

Chci jen připomenout, že vláda předložila návrh zákona o dluhopisovém programu na zajištění finančních prostředků pro záložní fond na červnové 26. schůzi Poslanecké sněmovny. Přitom poslanci většinou hlasů návrh zákona 13. července letošního roku zamítli. Návrh byl předložen jako tisk 653.

Chtěl bych požádat a doporučit, abychom zařadili výše uvedený bod za blok "Zákony vrácené Senátem", tzn. za bod 13, do nového bloku "Zákony - prvé čtení". Rovněž bych doporučil, aby v případě, že tento bod bude zařazen na program jednání, byl zákon projednáván v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu.

Můj druhý návrh směřuje k zařazení nového bodu, a to pod názvem "Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro bankovnictví". Ve zdůvodnění chci připomenout, že na 26. červnové schůzi jsme rozhodli o zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro bankovnictví, na této schůzi jsme zvolili členy komise, ale nebyl zvolen předseda stálé komise. Z tohoto důvodu je činnost komise paralyzována a to je třeba napravit. Jednou z možností je volba předsedy této komise.

Chci vás požádat o podporu zařazení uvedeného bodu na tuto schůzi. Doporučuji bod zařadit do bloku "Návrhy a další body", to znamená za současný bod 46, tj. ještě před blok "Třetí čtení zákonů".

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Chtěl bych ho současně poprosit, zda by akceptoval, dojde-li k rozšíření o první čtení, že budou zařazena po ukončení druhých čtení, abychom mohli mít mezeru mezi druhými a třetími čteními, abychom pak mohli některé zákony skutečně schválit. (Poslanec Recman: Souhlasím.)

Děkuji, mohu to tedy potom takto prezentovat.

Slovo má pan poslanec Vlach.

 

Poslanec Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolím si vám předložit návrh na zařazení nového bodu, který by měl název "Zpráva vlády o bezpečnosti Jaderné elektrárny Temelín". Domníváme se, že oficiální projednání tohoto bodu je v zájmu jak odpůrců, tak zastánců spuštění této elektrárny. Přestože si uvědomuji, že program je nabitý, obávám se, že toto je poslední schůze, na které by projednání tohoto bodu mělo smysl.

Myslím, že jako zákonodárci se k této závažné věci máme postavit odpovědně. Také se domníváme, že oficiální projednání a závěr k tomuto bodu, pravděpodobně formou usnesení v tom smyslu, že Poslanecká sněmovna bere tuto zprávu vlády na vědomí, je nejen v zájmu občanů České republiky, ale může to být i velmi kultivovanou odpovědí a informací pro naše sousedy a pro celý středoevropský region.

V této souvislosti považuji za korektní uvést, že pokud by byl tento bod zařazen, domníváme se, že by to otevíralo prostor i pro případné usnesení Poslanecké sněmovny, kterým by se mohla obrátit na jiné parlamenty, zejména Evropský parlament, a navázat na jednání, která probíhala a v nichž jsme vždy deklarovali náš velmi intenzivní zájem o to, aby, když budou projednávány otázky, které se týkají této země, byli přizváni naši zástupci a slyšena naše strana.

Pokud by Poslanecká sněmovna akceptovala tento návrh, dovolím si upřesnit časové zařazení. Protože by bylo dobré mít na přípravu přednesení určitý časový prostor, dovoluji si navrhnout projednání tohoto bodu na příští středu, a to jako první bod odpoledne. Děkuji.

 

(9.30 hodin)

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Středa odpoledne. Jako další pan poslanec Brožík.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych požádal Poslaneckou sněmovnu vyhovět přání pana ministra obrany Vladimíra Vetchého, který příští týden je na oficiální návštěvě v Lotyšsku a který mě požádal, abychom jeho bod - tzn. bod č. 46 - vládní návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR s pobytem britského vojenského poradního a výcvikového týmu pro střední a východní Evropu na území České republiky - zařadili jako pevně stanovený bod ve čtvrtek 21. září, jako první bod ve čtvrtek 21. září. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Ano. Jaký je to sněmovní tisk?

 

Místopředseda PSP František Brožík: 681.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Ano. Prosím pana poslance Bohuslava Sobotku.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych rovněž přednesl několik návrhů, které se týkají změny a doplnění pořadu této naší schůze.

Nejprve mi dovolte, abych navrhl přesunutí bodu č. 2, kterým je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění sněmovního tisku 537/3, zamítnutý Senátem. Navrhuji, aby v rámci pořadu této schůze byl přesunut jako nový bod 77, tzn. za stávající bod č. 76.

Dále navrhuji, aby stávající bod pod číslem 33, kterým je vládní návrh zákona o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu ČR za r. 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002, sněmovní tisk 210, byl přesunut jako nový bod č. 78.

Dále navrhuji, aby byl nově zařazen nový bod 47, tj. za druhá čtení v programu této schůze, aby byl zařazen bod tisk č. 712, kterým je vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000.

Jako bod 48 navrhuji, aby byl nově zařazen tisk č. 713, kterým je vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu nákladů spojených s odstraněním následků povodňových škod vzniklých v březnu 2000.

A jako nový bod 50 navrhuji, aby byl zařazen tisk 674, kterým je vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu závazků plynoucích ze smlouvy mezi vládou České republiky, Slovenské republiky a Spolkovou republikou Německo o ukončení vzájemného zúčtování styků v převoditelných rublech a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, které vznikly jako saldo v převoditelných rublech ve prospěch Spolkové republiky Německo.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan ministr Schling.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, navrhuji rozšířit program naší schůze o bod, který by měl název "Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na r. 2000". Navrhuji, aby tento bod byl zařazen na závěr bloku "Návrhy a další body", čili někam za současný bod 46 a před blok třetích čtení. Pokusím se odůvodnit, proč takto navrhuji zařadit rozpočet do programu schůze.

Návrh zákona, podle kterého Státní fond dopravní infrastruktury vznikl, nabyl účinnosti teprve 1. 7. t. r. V průběhu prázdnin byl výbor konstituován, vláda schválila výbor, Poslanecká sněmovna na svém červencové schůzi zvolila čtyři členy dozorčí rady, výbor začal pracovat, připravil rozpočet a návrh tohoto rozpočtu byl schválen na pondělní schůzi v tomto týdnu. Jsme v určité časové tísni proto, že rozpočet, státní rozpočet na letošní rok v kapitole 327 neobsahuje dostatek finančních prostředků pro zajištění údržby, především údržby komunikací. Správy a údržby silnic pociťují akutní nedostatek finančních prostředků a tuto situaci lze vyřešit tím, že do programu této schůze bude zařazen a posléze - jak doufám - schválen připravený rozpočet, který by umožnil plynule údržbu silniční sítě financovat v letošním roce.

Zákon předpokládá, i zákon č. 104 předpokládá, poněkud nestandardní postup schvalování prvního rozpočtu fondu, protože i podle zákona tento návrh rozpočtu nemusel být předložen vládě, ale pouze Poslanecké sněmovně.

Domnívám se, že je v zájmu všech poslaneckých klubů, aby tento nepříliš obsáhlý rozpočet byl projednán a schválen. Domnívám se, že v průběhu schůze bude i dostatek času na to, aby - budou-li chtít - se k tomuto návrhu rozpočtu vyjádřily příslušné výbory, tzn. výbor rozpočtový a hospodářský, a zaujaly k němu své stanovisko.

Děkuji vám za pochopení.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, já jsem si to zapsal a dám o tom hlasovat, ale říkám to s určitými rozpaky, protože tento váš návrh nesplňuje podmínky zákona o jednacím řádu. Myslím si, že vy to víte. Neprojednal ho organizační výbor, nepřikázal žádnému výboru, nemáme žádný výbor, nemáme zpravodaje, poslanci to nemají rozdáno, nemá to sněmovní tisk atd. Myslím si, že z formálního hlediska toto není možné přijmout.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedo, domnívám se, že tento návrh má charakter nikoli zákona, ale zprávy nebo jakéhokoli jiného bodu. Není to případ např. státního rozpočtu. Čili - všechny tyto nedostatky lze překonat tím, že v průběhu - pokud se tedy sněmovna rozhodne zařadit tento bod - budou samozřejmě všechny písemné materiály dodány. Jsou v tuto chvíli připraveny.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Já jsem uplatnil tento názor, já o tom hlasovat dám, ale myslím si, že to v pořádku není.

Nyní se mi hlásí pan poslanec Kalousek.

Také jsem dostal sdělení, že pan poslanec Pilip má náhradní kartu č. 8.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové. Já nenavrhnu nový bod. Dovolím si navrhnout přejmenování bodu zařazeného. Jako bod 44 je zařazen návrh časového harmonogramu postupu vyšetřování vyšetřovací komise…atd. To je úkol, který na posledním zasedání Poslanecká sněmovna uložila předsedovi komise. Ve stejném usnesení nám ukládá i průběžně informovat Poslaneckou sněmovnu o průběhu vyšetřování.

My jsme připraveni podat Poslanecké sněmovně průběžnou zprávu o postupu vyšetřování, a proto navrhuji, aby se tento bod jmenoval "Průběžná zpráva o postupu vyšetřování…", dále tento text pokračuje. A v rámci této průběžné zprávy byste byli seznámeni i s časovým harmonogramem. Vedle toho bychom podali i dílčí informaci o poznatcích z naší dvouměsíční práce.

Dále si dovoluji navrhnout z technických důvodů, aby byl zařazen tento bod jako pevný bod ve čtvrtek 21. září jako první bod po polední přestávce.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Dále paní poslankyně Kupčová.

 

(9.40 hodin)

Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, navrhuji vyřazení z návrhu pořadu 27. schůze Poslanecké sněmovny bodů 23, 24, 25 a 26, tedy tisky číslo 539, 540, 606 a 605. Jedná se o tzv. soudcovské zákony, z nichž dva jsou vládní a dva poslanecké, a to z toho důvodu, že ústavně právní výbor na své schůzi dne 7. 9. přerušil jednání o těchto tiscích do 4. 10. letošního roku. Zároveň se tento návrh týká i třetích čtení, tedy bodů 56, 57, 58 a 59.

Zároveň po dohodě s navrhovatelkou dr. Parkanovou, navrhovatelkou zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/91 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, bod návrhu č. 27, sněmovní tisk č. 233, a to z důvodu věcné souvislosti s předchozími návrhy, navrhuji vyřazení z programu této schůze i tento bod. Totéž se týká třetího čtení pod bodem 60.

Zároveň navrhuji zařadit na program této schůze Poslanecké sněmovny první čtení vládního návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/93 Sb., Ústava ČR, ve znění ústavního zákona č. 347/97 Sb., sněmovní tisk číslo 694, a to z toho důvodu, že tento návrh novely ústavy reaguje na nesoulad mezi článkem 98 odst. 1 ústavy a zněním § 2 odst. 1 zákona č. 6/93 Sb., ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Jedná se o změnu malého rozsahu, spíše legislativně technického charakteru. Je žádoucí, aby den účinnosti této novely byl shodný, jako je tomu v zákonu č. 6/93 Sb., o České národní bance, tedy 1. 1. 2001.

Dále navrhuji zařazení nového bodu programu této schůze, a to "Vládní návrh na použití finančních prostředků pro účely podpory nadačního fondu obětem holocaustu", tisk č. 710, a navrhuji ho zařadit jako nový bod 76.

Můj zatím poslední návrh je jakýmsi protinávrhem vašemu návrhu, pane předsedo. Jako zpravodajka k žádosti o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Jana Kasala a po dohodě s předsedou mandátového a imunitního výboru navrhuji, aby tento bod byl zařazen za dosavadní bod 13, a ne podle vašeho návrhu, tuším, že to bylo za bod 46, a to z toho důvodu, že tato schůze Poslanecké sněmovny musí tento bod projednat, a z obav, aby se nestalo, že by Poslanecká sněmovna nestihla tento důležitý bod projednat.

Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana poslance Zunu.

 

Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, po dohodě s legislativou navrhuji, aby byl tisk 394/4, exekuční zákon, současný bod 8, předřazen tisku 476/4, obchodnímu zákoníku, současný bod 6. Je zde vazba mezi exekučním řádem a obchodním zákoníkem a z logiky věci vyplývá, že mělo být napřed hlasováno o exekučním řádu.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další je pan poslanec Vojíř.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi učinit také návrh na změnu programu jednání, která by spočívala v tom, že by nejprve byl projednáván energetický zákon a potom zákon o hospodaření s energiemi, neboť zákon o hospodaření s energiemi se odkazuje na energetický zákon. Proto se mi z logiky věci zdá, že by měl být nejprve projednáván zákon energetický. Nejprve navrhuji, aby bylo změněno pořadí bodů 16 a 17. Druhá poznámka je, že tyto zákony by se měly projednávat v přítomnosti ministra Grégra, to znamená neměly by se projednávat dříve, než bude přítomen zde v jednací místnosti. To je první záležitost.

Druhá záležitost, která vyplynula při jednání na FNM. Je zpracována novela statutu FNM, na kterou už čekáme skoro rok. Byla projednána vládou a byla postoupena Poslanecké sněmovně, má sněmovní tisk 693. Navrhuji zařadit tento materiál do bloku "Zprávy", protože to podléhá pouze schválení Poslanecké sněmovny, nejedná se o zákon.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další je pan poslanec Cyril Svoboda.

 

Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, navrhuji zařadit na program naší schůze sněmovní tisk č. 682, což je novela občanského zákoníku. Týká se to bytů. Pokud jde o zařazení, tak pokud by prošly již přednesené návrhy, byl by to bod č. 51. V každém případě by to mělo být za druhými čteními. Důvod tohoto návrhu je ten, že ona novela byla již předdiskutována v ústavně právním výboru jako dílčí novela občanského zákoníku a došlo k dohodě, že tento návrh bude podán samostatně. Byl bych rád, aby se v této diskusi pokračovalo kontinuálně, a z tohoto důvodu si dovoluji navrhnout obohatit program naší schůze o tento bod, sněmovní tisk č. 682.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan poslanec Miroslav Beneš.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych poprosil o stažení bodu 38, sněmovní tisk 584. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 152/94 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích, neboť tento vládní návrh náš výbor dosud neprojednal. To je jedna věc.

Druhá věc. Dovolte, vážený pane předsedo a dámy a pánové, abych se vyjádřil k návrhu na zařazení bodu programu "Temelín". Takto pracovně to velmi stručně nazvu. Domlouvali jsme se s panem předsedou hospodářského výboru, se kterým jsme se včera vrátili z Vídně, že bychom uspořádali společné zasedání hospodářského výboru a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí právě na toto téma. Myslím, že jednání těchto dvou výborů by bylo výrazně širším prostorem pro diskusi na téma Temelín, než je jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji mnohokrát, jen bych chtěl upozornit, že ani rakouský parlament, ani parlament Evropský se na náš Parlament v této věci neobrátily. Obracejí se buďto na vládu, nebo na svoji vládu, v případě Evropského parlamentu se na náš Parlament obracel v souvislosti s úmluvou EPSO, ale jistě všichni víme, že probíhá její projednávání v parlamentních výborech.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan poslanec Škromach.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, navrhoval bych vzhledem k některých diskusím a možnosti rozpravy a dalšímu projednávání souvisejících problémů přeřadit stávající bod 2, to je zákon o České národní bance, za blok třetích čtení, což je v současné chvíli za bod 76.

 

(9.50 hodin)

(pokračuje Škromach)

Dále bych si dovolil navrhnout zařazení nového bodu, a to je bod "Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 663 - prvé čtení". Navrhuji zařadit tento bod před blok třetích čtení. Jenom velmi krátce. Důvodem je, že se jedná o úpravu podmínek pro odchod do předčasného důchodu a v případě schválení zařazení by bylo možné tento zákon projednat tak, aby tato novela platila již k 1. 1. 2001.

Dále bych si dovolil navrhnout zařazení dvou mezinárodních smluv v prvním čtení, a sice před blok třetích čtení. Jedná se o vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o poskytování a úhradě zdravotní péče, podepsaná dne 23. května v Praze, sněmovní tisk 670. V této souvislosti chci pouze upozornit, proč navrhuji zařazení i na tuto krátkou schůzi. Vzhledem k tomu, že paralelně v této době projednává tuto smlouvu i slovenský parlament, tak proto by bylo dobře, abychom zahájili projednávání i my, protože slovenská strana má jednodušší způsob projednání, v našem případě musí tento návrh projít druhým čtením plus Senátem a vzhledem ke lhůtám bude i tak poměrně velký rozdíl mezi českou a slovenskou stranou.

Z obdobných důvodů si dovoluji navrhnout zařazení vládního návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná dne 20. července 2000 v Praze, sněmovní tisk 677. Je to opět první čtení.

Jako poslední bych si dovolil předložit návrh, a to je k nadačnímu fondu obětem holocaustu. V případě, že tento bod bude zařazen - a já věřím, že bude - pak tento bod zařadit jako první bod zítřejšího jednání. V případě, že tento návrh neprojde, pak navrhuji zařadit tento bod jako první bod jednání v úterý příští týden.

Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další je paní poslankyně Horníková.

Znovu opakuji, že nevím, jestli kolegové domýšlejí nezbytnost stihnout to do pátečního odpoledne příští týden. Mám pocit, že nedomýšlejí.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedo, budu velmi rychlá. Nechci navrhovat ani zařazení nového bodu a v tuto chvíli ani změnu, protože návrh, který jsem chtěla dát na předřazení bodu č. 8 před bod č. 6, již přednesl pan kolega Zuna, takže se jenom připojuji k jeho návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Němec.

 

Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené dámy a vážení pánové, dovoluji si navrhnout, aby o všech bodech, které jsou navrženy k vypuštění z návrhu programu, bylo hlasováno zvlášť. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: To znamená, že se to týká zejména paní poslankyně Kupčové.

Nyní pan poslanec Marek Benda. Vzdává se slova. Pan poslanec Vojtěch Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, navrhuji vyřazení z programu této schůze body 30, druhé čtení novely trestního zákona, a 63, třetí čtení téhož. Jde o návrh skupiny poslanců. Vzhledem k tomu, že podle současného textu trestního zákona byl obviněn David Pěcha, neznáme, jakým způsobem bude vyšetřovatel postupovat, považuji za vhodné počkat na výsledek vyšetřování, zda vůbec takovou novelu je potřeba přijímat. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. To jsou všechny písemné přihlášky. Pan poslanec Tlustý.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, rozpočtový výbor včera přerušil projednávání všech novel zákona o dani z příjmů. Přerušil toto projednávání ve značně komplikované situaci. Soubor všech pozměňovacích návrhů má 77 stran a z tohoto důvodu si dovoluji navrhnout, aby body 34, 35, 36 a 37 byly zařazeny jako poslední body druhých čtení, to znamená za bod 43, přičemž další postup navrhnu v okamžiku, kdy se k těmto bodům dostaneme. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Ano. Hlásí se ještě někdo? Ne-li, budeme hlasovat o návrzích na změnu pořadu schůze. Prosím, aby se všichni dostavili do jednacího sálu. Nejprve budeme hlasovat o mých návrzích. Já jsem doporučil zařadit čtyři body. Doporučuji izolovaně hlasovat o bodu "Vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Kasala" s tím, že bych rovnou doporučil, abychom hlasovali ve verzi navržené, aby to bylo hned za dnešním bodem 13, a nikoliv až po ukončení druhých čtení.

 

Jestli dovolíte, zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 2 z přítomných 192 poslanců 184 bylo pro, jeden proti. Návrh byl přijat.

 

Nyní máme zařadit návrh časového harmonogramu jednání o státním rozpočtu.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 3 z přítomných 191 poslanců 190 hlasovalo pro, nikdo nebyl proti.

 

Doufám, že mohu nechat hlasovat současně o vládním návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění i o návrhu poslance Cabrnocha na vydání zákona o veřejném zdravotním pojištění, o jejich zařazení.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 4 z přítomných 192 poslanců 166 pro, 24 proti. Návrh byl přijat.

 

Nyní je zde návrh poslance Matulky, aby byl zařazen nový bod "Zpráva ministra vnitra o zajištění bezpečnosti, způsobu ochrany základních lidských práv, atd. atd. v době zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky" buď dnes odpoledne, nebo jako první bod v bloku "Zprávy".

Nejdříve dám hlasovat o zařazení tohoto bodu. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 5 z přítomných 192 poslanců 28 pro, 91 proti. Návrh nebyl přijat.

 

(10.00 hodin)

(pokračuje Klaus)

Nyní je návrh pana poslance Výborného, aby se prvním bodem programu stalo vzdání se mandátu pana poslance Bašty. Jestli to učiní pan poslanec. Takto jste to doslova řekl, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Výborný: Takto jsem to doslova řekl, pane předsedo. Jen chci upozornit, že smysl má hlasovat o komplexním návrhu. První bod vzdání se mandátu poslance Bašty, pak deset minut přerušení pro jednání mandátového výboru a poté slib poslankyně.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Já bych ještě pokračoval, kdybyste se býval nevrhl k mluvítku ve své nedočkavosti. Takže navrhoval jako první bod programu vzdání se mandátu poslance Bašty, pak deset minut přestávku na zasedání mandátového výboru a pak možný slib náhradnice. Takto jsem chtěl nechat hlasovat.

 

Poslanec Miloslav Výborný: Nicméně jsem se nikam nevrhal, pane předsedo.

 

Předseda PSP Václav Klaus: To už je otázka interpretace.

 

Zahájil jsem hlasování o tomto komplexním návrhu pana poslance Výborného. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 6 z přítomných 192 poslanců 189 hlasovalo pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Recman navrhl dvě hlasování. Jako první bod zařadit do programu návrh - zjednodušeně řečeno - jako součást dluhopisového programu vlády ohledně družstevních záložen. Říkám to velmi zjednodušeně. Akceptoval můj návrh, aby to nebylo po zákonech vrácených Senátem, ale po druhých čteních.

 

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 7 z přítomných 191 poslanců 105 hlasovalo pro, 44 proti. Návrh byl přijat.

 

Druhý návrh poslance Recmana je návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro bankovnictví za bod 46.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 8 z přítomných 192 poslanců 62 pro, 54 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní je návrh poslance Vlacha, aby byla na dnešní jednání zařazena zpráva o - zjednodušeně - Temelínu s tím, že zde máme alternativní návrh pana poslance Beneše, aby toto jednání bylo přesunuto na společné zasedání výborů hospodářského a pro životní prostředí, veřejnou správu apod. Čili máme zde dva návrhy tohoto typu. O druhém nevím, jestli mohu dát hlasovat, protože to můžeme brát pouze jako příslib předsedů obou těchto výborů, aby to bylo projednáváno na společném zasedání těchto dvou výborů jako doplňková informace k hlasování o návrhu pana poslance Vlacha.

 

Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Vlacha. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 9 z přítomných 192 poslanců 65 pro, 83 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Pan poslanec Brožík navrhl, aby bod programu - nevím který, ale je to sněmovní tisk 681 - který předkládá ministr Vetchý, byl projednáván ve čtvrtek 21. 9. jako první bod programu. Bod 46.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 10 z přítomných 192 poslanců 163 hlasovalo pro, 5 proti. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Sobotka navrhl přesunout bod č. 2 za bod 76 jako bod 77. Rozumím tomu, že totéž navrhoval pan poslanec Škromach o půl hodiny později.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 192 poslanců 155 pro, 18 proti. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Sobotka navrhoval dále přesunout bod 33 jako bod 78.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 192 poslanců 118 hlasovalo pro, 24 proti. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Sobotka navrhl jako bod 47, tisk 712 - vládní návrh dluhopisového programu, zkratkovitě, s tématem "sucho".

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování číslo 13 z přítomných 192 poslanců 103 pro, 75 proti. Návrh byl přijat.

 

Nyní jako bod 48 protiváha "mokro" neboli povodňové škody.

Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 z přítomných 192 poslanců 96 pro, 67 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Vidím, že zájemci o to, aby byl přijat, se vrhají k prozkoumání, kdo se zmýlil nebo nehlasoval. Dám jim pár vteřin šanci.

Půjdeme dál.

Pan poslanec Sobotka jako bod 51 navrhuje tisk 674, což je opět podobný bod týkající se smlouvy České republiky, Slovenské republiky a Spolkové republiky Německo o ukončení éry převoditelných rublů, jestli to tak zjednodušeně mlhu říci.

Pan poslanec David. Prosím.

 

Poslanec Ivan David: Já bych chtěl, vážený pane předsedo, zpochybnit výsledek předchozího hlasování. Hlasoval jsem pro a objevilo se, že jsem nehlasoval. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Nejdříve dám hlasovat o procedurální námitce pana poslance Davida.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro opakování minulého hlasování, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 z přítomných 192 poslanců 171 pro, 8 proti. Návrh byl přijat.

 

(10.10 hodin)

(pokračuje Klaus)

Dávám tedy znovu hlasovat o tisku 713 - povodňové škody, dluhopisy.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 z přítomných 191 poslanců se zmýlil nejen pan poslanec David, ale osm dalších poslanců, protože proti původním 96 pro je nyní 104 pro, 65 proti. Návrh byl přijat.

 

Dám tedy hlasovat o ukončení éry převoditelných rublů. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 17 z přítomných 192 poslanců 78 pro zařazení této mezinárodní smlouvy, 93 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Pan ministr Schling navrhuje bod, který jsme letmo diskutovali, rozšířit program o návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2000.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 18 z přítomných 192 poslanců 115 pro, 49 proti. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Kalousek navrhuje přejmenovat bod č. 44 na název "Průběžná zpráva o postupu vyšetřování atd. atd." - jako první bod 21. 9. odpoledne.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 19 z přítomných 192 poslanců 129 pro, 44 proti. Návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně Kupčová navrhla vyřazení pěti bodů programu - druhého čtení a adekvátně třetího čtení.

Pan poslanec Němec navrhoval hlasovat o tom individuálně.

 

Nechám hlasovat individuálně, o vyřazení bodu 23 hlasování první. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 20 z přítomných 191 poslanců 92 pro, 87 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Vyřadit bod 24 z programu. Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 21 z přítomných 191 poslanců 93 pro, 89 proti. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Bod 25 vyřadit. Zahájil jsem - (hlasy z pléna). Už jsem zahájil hlasování. Hlasování tedy ukončuji. Hlásí se pan poslanec, jehož jméno neznám - Hojda.

 

Poslanec Pavel Hojda: Omlouvám se, pane předsedající, ale rozuměl jsem vašemu hlasování v tom smyslu, že jste nechal nejprve hlasovat o tom, zdali budeme hlasovat o návrhu poslance Němce, a zdržel jsem se hlasování, resp. záznam o zdržení a chtěl jsem hlasovat pro. Protože si myslím, že to ovlivnilo hlasování, žádám o nové hlasování o bodu číslo 23, tzn. vyřazení z programu bodu číslo 23.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, mýlíte se. Nedal jsem hlasovat o návrhu pana poslance Němce. Viděl jsem kývnutí předkladatelky návrhu poslankyně Kupčové o možnosti individuálně hlasovat a dal jsem individuálně hlasovat výslovně jasným sdělením sněmovně.

 

Nicméně dám hlasovat o vašem návrhu, zda sněmovna souhlasí s novým hlasováním o bodu 23.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

 

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 23 z přítomných 192 poslanců 102 hlasovalo pro, 78 proti. Návrh byl přijat.

 

Čili hlasujeme znovu o vyřazení bodu 23 z programu schůze.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 z přítomných 191 poslanců 93 stejně jako předtím hlasovalo pro, 93 proti. Návrh nebyl přijat.

Dostáváme se k návrhu na vyřazení bodu 25. Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro - (Hlasy žádající odhlášení.) Pánové, já tedy ukončím hlasování, ale jestli chcete odhlásit, dejte to jasně najevo, abychom na to měli dostatek času. Odhlašuji vás, prosím, přihlašte se znovu svými kartami.

 

Dám znovu hlasovat o návrhu na vyřazení bodu 25 z programu schůze.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 26 z přítomných 192 poslanců, tedy o jednoho více než předtím - už mi smazali, kolik bylo pro a kolik bylo proti. Nula proti a pro bylo 185, jestli si to pamatujeme všichni. Návrh na vyřazení byl přijat.

 

Kdo je pro návrh na vyřazení bodu 26 z programu naší schůze? Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 z přítomných 192 poslanců 142 pro, 44 proti. Návrh na vyřazení byl přijat.

 

Konečně návrh na vyřazení bodu 27 z programu schůze. Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 z přítomných 191 poslanců 118 pro, 62 proti. Návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně Kupčová dále navrhuje zařadit první čtení vládního návrhu ústavního zákona, sněmovní tisk 694.

 

(10.20 hodin)

(pokračuje Klaus)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 29 z přítomných 191 poslanců 73 pro, 104 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Paní poslankyně Kupčová dále navrhla zařadit vládní návrh zákona "oběti holocaustu" - tisk, zpráva vlády o převodu 300 milionů do nadace. Mně doporučuje pan místopředseda Rychetský - v každém případě sněmovní tisk 710, aby nebylo žádné mýlky - zařadit jako první bod programu v pátek 15. 9. - současně navrhuje paní poslankyně.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 z přítomných 191 poslanců 127 pro, 16 proti. Návrh byl přijat.

 

Pan Zuna navrhuje předřadit bod 8 před bod 6.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 31 z přítomných 192 poslanců 102 pro, 73 proti. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Vojíř podobným způsobem navrhuje přehodit pořadí bodů 17 a 16.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 32 z přítomných 193 poslanců 187 pro, jeden proti. Návrh byl přijat.

 

Rozumím panu poslanci, že doporučuje, aby to bylo v přítomnosti pana ministra Grégra. Já myslím, že o tom nemusíme hlasovat, že pan ministr Grégr se neomlouval na celý dnešní den, ale pouze do 14 hodin, takže já si myslím, že toto nehrozí.

 

Pan poslanec Vojíř doporučuje zařadit tisk 693, což je otázka statutu Fondu národního majetku, na pořad této schůze.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 33 z přítomných 193 poslanců 151 pro, 6 proti. Návrh byl přijat. Rozumím, že to bude zařazeno mezi zprávy.

 

Pan poslanec Svoboda navrhuje zařadit nový bod, sněmovní tisk 682 - novela občanského zákoníku.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 34 z přítomných 193 poslanců 37 pro, 149 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Pan poslanec Cyril Svoboda dále navrhuje - nebo nenavrhuje už nic dalšího? On telefonuje, takže asi nenavrhuje pan poslanec. Ne. Nic jiného nenavrhuje.

 

Pan poslanec Beneš navrhuje stažení bodu 38 - rovná se automaticky bodu 71 ve třetím čtení - návrh zákona o volbách do obecních zastupitelstev z důvodu neprojednání výboru.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 z přítomných 193 poslanců 176 pro, 6 proti. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Škromach navrhuje nový bod zásadního typu, sněmovní tisk 663, problematika důchodového pojištění, jako nový bod před třetím čtením.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 36 z přítomných 193 poslanců 87 pro, 84 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Pan poslanec Škromach dále navrhuje zařazení smlouvy o - vzpomínám-li si to dobře - zdravotní péče se Slovenskou republikou, sněmovní tisk 670, zařadit jako bod programu před třetí čtení.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 37 z přítomných 193 poslanců 147 pro, 15 proti. Návrh byl přijat.

 

A pan poslanec Škromach navrhl další zařazení další smlouvy a tentokráte o sociálním zabezpečením s Rakouskem, sněmovní tisk 677.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 38 z přítomných 193 poslanců 117 pro, 44 proti. Návrh byl přijat.

 

Konečně máme návrh pana poslance Filipa - vyřadit bod 30 z druhého čtení a 63 ze třetího - trestní zákon, novela - z jednání schůze.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 39 z přítomných 193 poslanců 90 pro, 96 proti. Návrh nebyl přijat.

 

A konečně jako poslední hlasování - pan poslanec Tlustý navrhuje přeřadit body 34, 35, 36, 37 jako poslední body druhých čtení na této schůzi z důvodu dání šance rozpočtovému výboru o nich dále jednat.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 40 z přítomných 193 poslanců 168 hlasovalo pro, 18 hlasovalo proti. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme, aspoň podle mých zápisů, projednali všechny návrhy na změnu pořadu 27. schůze. Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu této schůze tak, jak byl písemně předložen a jak byl upraven právě těmito schválenými pozměňovacími návrhy.

 

(10.30 hodin)

(pokračuje Klaus)

Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pořadu schůze, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 41 z přítomných 193 poslanců 165 bylo pro, 12 proti. Návrh pořadu schůze byl schválen.

 

Než přistoupíme k projednávání schváleného pořadu, chci oznámit, že předsedkyně Senátu mě svým dopisem požádala o umožnění vystoupení senátorů a senátorek Seitlové, Petříka, Zapletala, Oplta, Vyvadila, Korytáře, Svobody, Petráše, Žantovského, aby mohli odůvodnit stanoviska Senátu. Jejich stanoviska vám byla rozdána do vaší pošty.

Nicméně ve druhém dopise jsem dostal sdělení od paní předsedkyně Senátu, že mají možná právě v těchto chvílích výjezdní zasedání, tak si nejsem jist, který z uvedených senátorů se zúčastní nebo nezúčastní. Přesto dám hlasovat.

 

Kdo souhlasí s vystoupením jmenovaných senátorů, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 42 z přítomných 193 poslanců 164 bylo pro, 3 proti. Návrh byl přijat.

 

V této chvíli jsem dostal sdělení, že jeden ze schválených, pan senátor Jiří Vyvadil, bude zastupovat zbývající nepřítomné senátory (veselost ve sněmovně), takže situace je poněkud složitější, ale domnívám se, že to není v rozporu s hlasováním, které jsme právě provedli.

Nyní se tedy dostáváme k prvnímu bodu programu, kterým je

 

1. Vzdání se mandátu poslance

 

Prosím sněmovnu, o dostatečnou pozornost (zvoní) a o klid v sále, a to všech - pana ministra Dostála, pana místopředsedu Langera.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že jsem byl designován jako velvyslanec, vzdávám se mandátu poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Vážená sněmovno, dovolte mi, abych jménem jistě vás všech poděkoval našemu kolegovi, poslanci, a teď už několik vteřin exposlanci Baštovi za dva a čtvrt roku strávených společně s námi v této místnosti (potlesk) a popřál mu do dalších aktivit mnoho úspěchů.

Nyní podle schváleného návrhu máme deset minut přestávku, začneme v 10.45 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 10.34 hodin.)

 

(Jednání opět zahájeno v 10.50 hodin.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Vážené kolegyně a kolegové, zaujměte prosím místa, abychom se mohli dostat k druhému bodu našeho schváleného programu. Prosím o umožnění důstojného prostředí pro slib nové poslankyně. Předpokládá to, že se většina z vás posadí, že nebudete stát.

 

2. Slib poslance

 

Dovolte mi, pokud se všichni zájemci o tuto událost sešli, abych vyzval předsedu mandátového a imunitního výboru pana poslance Miloslava Výborného, aby nám představil novou poslankyni a poté přečetl ústavou předepsaný slib, který paní poslankyně složí do mých rukou.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, dne 14. září 2000 zanikl mandát poslance Poslanecké sněmovny Jaroslava Bašty podle ustanovení čl. 25 písm. c) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, a podle § 6 písm. c) zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to prohlášením poslance na 27. schůzi Poslanecké sněmovny.

Mandátový a imunitní výbor na své 48. schůzi dne 14. září 2000 přijal usnesení č. 50, ve kterém konstatoval, že panu Jaroslavu Baštovi mandát poslance Poslanecké sněmovny zanikl, a zároveň, že na tento uvolněný poslanecký mandát nastupuje náhradnice paní Světlana Navarová.

Paní Světlaně Navarové podle mých informací již bylo předáno předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem osvědčení o vzniku mandátu a je třeba v souladu se zákonem, aby paní Světlana Navarová složila poslanecký slib.

Žádám proto paní poslankyni Světlanu Navarovou, aby předstoupila před Poslaneckou sněmovnu, zároveň prosím pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby její slib přijal, a vás všechny žádám, abyste povstali. (Všichni přítomní v Poslanecké sněmovně povstali.)

"Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony, slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

 

Poslankyně Světlana Navarová: Slibuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych mezi námi paní poslankyni Světlanu Navarovou uvítal a popřál jí v poslanecké práci hodně štěstí a úspěchů.

Paní poslankyně, včera jsem byl ve Stockholmu, kde jsem jednal s místopředsedkyní švédského parlamentu. První otázka, kterou mi položila, byla, jaká je parita osob rodu mužského a ženského v naší sněmovně. Sdělil jsem jí, že zítra tu paritu o jeden bod vylepšíme, což se právě teď stalo.

 

Vážení kolegové, dovolte mi, abychom se dostali v pořadí k třetímu bodu našeho programu, což je

 

3. Zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zákon 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 513/4/ - vrácený prezidentem republiky

 

Zákon, který byl vrácen prezidentem republiky, vám byl rozdán jako sněmovní tisk 513/4. Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 513/5.

Nejdříve se táži zástupce navrhovatele, ministra vnitra, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Nechce.

Táži se, zda se chtějí vyjádřit zpravodajové výborů poslanci Václavek a Marek Benda.

Hlásí se pan poslanec Václavek.

 

Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedo, pane premiére, dámy a pánové, máme dnes podle jednacího řádu, podle § 98 odst. 2, rozhodnout o tom, zda přijmeme, nebo nepřijmeme stanovisko pana prezidenta Havla k tomuto zákonu, který jsme projednávali více než rok na základě řady už předchozích tisků, např. tisku 217 pana Cyrila Svobody apod.

Doporučuji Poslanecké sněmovně setrvat na námi odsouhlaseném znění, což je možné při 101 a více hlasech. Jinak zákon nebude přijat. Děkuji za slovo.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Otvírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Pan poslanec Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, vládo, paní a pánové, těžko mě kdo bude podezírat z toho, že jsem obdivovatelem Václava Havla. Přesto si myslím, že by bylo dobré, abychom se alespoň někteří zamysleli nad tím, jaké je stanovisko k této věci, k tomuto zákonu. Zejména ti, kteří měli výhrady k zákonu volebnímu, by měli soustředit svou pozornost na spojitost mezi tímto zákonem a zákonem o volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu. Jsem přesvědčen, že důvody pro zamítnutí tohoto zákona jsou racionální, a klub KSČM zákon o politických stranách nepodpoří.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hlásí se někdo další do rozpravy? Nikdo se nehlásí. Rozpravu končím.

Čl. 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, že Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění všechny ty tři zákony, které jsem četl před chvílí, podle sněmovního tisku 513/4.

 

(11.00 hodin)

(pokračuje Klaus)

Vidím, že potřebný počet hlasů je již nastaven. Vidím, že nikdo není přihlášen, protože jste byli mezitím odhlášeni. Prosím, abyste se všichni zaregistrovali.

 

Zahájím hlasování. Kdo je pro návrh na setrvání na tomto zákonu, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 43 z přítomných 185 poslanců bylo 149 pro, 30 proti. Návrh byl přijat.

 

Mnou navržené usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen. Děkuji.

 

Tím se dostáváme k dalšímu bodu programu, kterým - aniž zde mám definitivní verzi programu - rozumím, že byl původní bod 3 návrhu, a to

 

(5.) Návrh zákona, kterým se mění zákon 530/1990 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 532/4/ - vrácený Senátem

 

Usnesení Senátu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 532/5. Táži se pana senátora Vyvadila zda je přítomen. Je. Vyzývám ho, aby se posadil mezi nás. Tímto ho vítám.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík.

Pane ministře, nezlobte se, já jsem trochu zmatený z vašeho chování. Doslova jsem řekl větu: "Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík." Zpozoroval jsem, že vstáváte a jdete k řečništi. Proto jsem se nevměšoval do další diskuse. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Omlouvám se. Vážený pane předsedo, je to způsobeno horší akustikou sněmovny.

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, novela zákona o dluhopisech byla podrobně projednána v řadě dílčích bodů i celkově v Senátu ČR. Domnívám se, že změny, které Senát v návrhu zákona provedl, zlepšují jeho obsah i řekl bych technickou, tedy legislativní kvalitu. Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby se přiklonila k senátní verzi tohoto návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, děkuji. Děkuji pěkně.

Já se omlouvám, ale tady je mi řečeno, že jsem přeskočil "cenné papíry". Jestli dovolíte, já tady ten materiál buď nemám, nebo mi nebyl vůbec dodán prezidiálkou. Tím, že zároveň tady nemám ten návrh programu, navrhuji - pokračujme v tomto bodu.

Prosím tedy teď zpravodaje rozpočtového výboru poslance Martina Kocourka, aby se vyjádřil.

 

Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych jako zpravodaj k novele zákona o dluhopisech sněmovně sdělil, že doporučuji, abychom po rozpravě přerušili tento bod, neboť usnesení sněmovny v rámci novely zákona o dluhopisech by mělo navazovat na usnesení sněmovny v rámci novely zákona o cenných papírech. Proto je třeba hlasovat o novele zákona o dluhopisech až po hlasování o zákoně o cenných papírech, neboť ten determinuje spoustu pojmů v zákoně o dluhopisech. Protože zákon o dluhopisech je podmnožinou zákona o cenných papírech, doporučuji po ukončení rozpravy přerušit tento bod. Poté doporučuji, aby následoval bod novela zákona o cenných papírech. Pak bude hlasování o zákonu o cenných papírech a teprve poté hlasování o zákonu o dluhopisech.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Čili, pane poslanče, teď mně byl doručen ten chybějící zákon. Chcete zahájit rozpravu, nebo přerušit teď hned?

 

Poslanec Martin Kocourek: Jestli zahájíte rozpravu, po ukončení rozpravy přerušit.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Dobře. Zahajujeme rozpravu k tomu zahájenému bodu. Prvního se táži pana senátora Vyvadila, zda chce vystoupit.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Pane předsedo Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, v tom byl právě jistý problém. Vycházeli jsme z toho, že je nezbytné nejdříve projednat zákon o cenných papírech. Proto jsme i chvilinku diskutovali. V této fázi asi je třeba skutečně procedurálně tento bod přerušit, projednat zákon o cenných papírech a pak se k tomuto bodu vrátit.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane senátore, prosím, abyste respektoval, že jsem řekl, že jsem otevřel rozpravu, takže teď vaše filozofická úvaha, že by bylo lepší to či ono, sem trochu nepatří. Takže prosím o stanovisko k tomuto bodu. Nebo nechcete vystupovat? Dobře. Chce někdo jiný se přihlásit do rozpravy? Ne-li, rozpravu končím a na návrh pana poslance Kocourka přerušuji projednávání tohoto bodu - mou nebo naší chybou - a prosím, abychom se vrátili k bodu, kterým je

 

(4.) Návrh zákona, kterým se mění zákon 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 531/4/ - vrácený Senátem

 

Znovu prosím pana ministra financí Mertlíka.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Rovněž o návrhu zákona o cenných papírech, který byl vrácen Senátem zpět do Poslanecké sněmovny, se domnívám, že změny, které učinil Senát po projednání tohoto návrhu, jsou změny, které zlepšují kvalitu návrhu zákona. Doporučuji tuto verzi.

Zejména bych si zde dovolil upozornit na to, že tento návrh vrací zpět kategorii nazvanou "registrovaný cenný papír", tak jak to předpokládá i obchodní zákoník. Myslím si, že máme-li volit mezi těmito dvěma variantami, z nichž obě obsahují drobné technické nedostatky, ale nezávažné, je výhodnější přiklonit se k senátní verzi a potom následně i u toho již přerušeného bodu.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně. Prosím pana poslance Tlustého, zda se chce vyjádřit jako zpravodaj rozpočtového výboru.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi doporučit sněmovně k podpoře sněmovní verzi, nikoliv verzi senátní.

Důvodem pro toto doporučení je fakt, že ačkoliv senátní verze obsahuje některé úpravy, které jsou zcela přijatelné, obsahuje rovněž dvě znění velmi významných paragrafů. Dva pozměňovací návrhy považuji za zásadní a jejich podobu v senátní verzi za negativní.

První problém je v pozměňovacím návrhu č. 13 k § 57 odst. 7, kde Senát navrhuje následující definici majitele zaknihovaného cenného papíru. Definice říká, že je jím osoba, na jejímž účtu je cenný papír evidován, není-li prokázán opak. Tato vágní formulace, která neobsahuje náznak toho, jakým způsobem se bude opak prokazovat, u koho, jakými procedurami atd., je dle mého názoru znejistěním pozice majitele zaknihovaného cenného papíru. Formulace, která je obsažena v sněmovní verzi, je dle mého názoru z tohoto hlediska kvalitnější.

Druhý problém je v pozměňovacím návrhu č. 24 k § 35m, který je navržen v podobě, která zvýhodňuje zahraniční subjekty kolektivního investování.

 

(11.10 hodin)

(pokračuje Tlustý)

Vytváří tedy podporu pro vývoz českého kapitálu do zahraničí. Domnívám se, že to neměl být smysl této novely, postavit do výhodnějšího postavení zahraniční subjekty kolektivního investování, a tyto dvě vady senátní verze mě vedou k doporučení, aby sněmovna podpořila původní znění, tak jak ho sama schválila.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otvírám rozpravu. Připomínám to, co všichni víte, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. Táži se pana senátora Vyvadila, zda chce vystoupit.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bude na vaší úvaze, jak s tímto návrhem naložíte. Podle mého názoru je, zdá se, přesnější, zejména jestliže se stanoví oním orgánem, který je oprávněn přidělovat mezinárodní kód, opět Komise pro cenné papíry. Tady bych chtěl upozornit, že sněmovní návrh od toho upouštěl a toto má poměrně závažné důsledky.

Další důsledek, podle mého soudu složitý, je, že návrh senátní ukládá celou řadu povinností pobočce. Pobočka ovšem není právnickou osobou. Jinými slovy všechny tyto úkony budou nulitní, a jakkoliv chápu ten dobrý úmysl, tak samotný dobrý úmysl, který není podložen vykonatelností, je prostě složitý.

Pokud se týče pojmu veřejně obchodovatelný cenný papír, registrovaný cenný papír, to je věc, která není zase tak zásadní. Z těchto důvodů pléduji pro schválení senátního návrhu zákona.

Snad ještě jen k jedné věci. Jsem si vědom toho, že ani Senát se úplně nejúspěšněji nevypořádal se zněním § 58 odst. 7, nicméně podle sněmovního tisku by mohla nastat situace, že skutečný vlastník cenných papírů by se nedovolal svých práv, neboť to znění, tak jak je formulováno, je nedobré. Buďme upřímní, nedobré je v obou polohách, ale z našeho úhlu pohledu přece jen senátní verze je mírně výhodnější a přesnější.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, kdo se další hlásí do rozpravy. Nevidím nikoho. Rozpravu končím. Chce pan ministr financí závěrečné slovo?

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jen bych krátce reagoval ke dvěma paragrafům, které zde byly podrobněji diskutovány. Co se týče předpokladu, že majitelem zaknihovaného papíru je ten, kdo je v evidenci, není-li tomu jinak, není-li to dokázáno, je to především proto, že existují případy - například ve Slovenské republice - kdy došlo k omylům, naštěstí zatím u nás nikoliv, a vznikají z toho velké a velmi obtížně právně řešitelné problémy. Domnívám se shodně s panem senátorem Vyvadilem, že formulace, tak jak byla Senátem schválena, je v jistém slova smyslu kompromisní. Domnívám se dokonce, že původní vládní návrh byl v tomto bodě lepší a je stále lepší než verze sněmovní. Skutečně bych tady doporučil tuto verzi jako verzi lepší, ne snad dokonalou.

Konečně k onomu zvýhodnění zahraničních subjektů na českém kapitálovém trhu. Týká se to § 35. Myslím, že to tak není. Jde spíše, pokud vůbec, o jakési "zrovnoprávnění". Hlavní důvod tohoto opatření spočívá v zavádění tzv. jednotného evropského pasu a zdokonalení procesu odpovídající kooperace mezi jednotlivými národními regulátory navzájem. Neměl by to být problémový odstavec a neměl by vést k nějakým jednostranným výhodám pro zahraniční subjekty.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan poslanec Tlustý si nepřeje slovo. Přistoupíme tedy k hlasování. Tady někdo žádá, abych vás odhlásil, všechny vás tedy odhlašuji a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 531/5.

Prosím, abyste se všichni přihlásili.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 z přítomných 182 poslanců 102 hlasovalo pro, 65 hlasovalo proti. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Procedurální poznámka.

 

Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, velice nerad vás vyrušuji, nicméně jedná se o procedurální záležitost týkající se původního bodu 9, to znamená zákona o geologických pracích, který byl vrácen Senátem.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, nezlobte se, chtěl jsem dokončit takovou svou elementární větu, že zákon byl přijat atd. atd. Vy mi skočíte do řeči s dramatickým sdělením tohoto typu. Prosím, pokračujte tedy, ale je to opravdu téměř fascinující. Kdybyste mi dal šanci říci, že přecházíme k dalšímu bodu atd., ale když už jste tady, abyste nemusel vážit kroky podruhé, prosím.

 

Poslanec Rudolf Tomíček: Velice se omlouvám, pane předsedo, nebylo to ve zlém úmyslu.

Čili týká se to původního bodu 9, zákona o geologických pracích. Před malou chvílí se na mě telefonicky obrátila paní senátorka Seitlová jako na zpravodaje tohoto zákona, abych požádal sněmovnu o přeložení projednávání tohoto bodu na úterý, neboť z pracovních důvodů se nemůže účastnit dnešního jednání. Poslala dopis s tímto odůvodněním na organizační výbor a patrně z nějakých důvodů nebo organizačních šumů toto nebylo vyslyšeno. Pouze tlumočím tuto žádost s tím, ať se sněmovna k tomu vyjádří. Paní senátorka Seitlová by byla ráda, kdyby projednávání bodu 9, zákona o geologických pracích, se projednávalo v úterý příští týden. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, dám hlasovat o vašem návrhu, nicméně prohlašuji, že paní senátorka žádný dopis nezaslala, potenciálně za ni zaslala dopis paní předsedkyně Benešová týkající se všech senátorů, nikoliv speciálně paní senátorky Seitlové. Nicméně dám hlasovat o tomto vašem návrhu.

 

Zahájím hlasování, kdo je pro přeložit bod 9 na úterý.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 z přítomných 188 poslanců 47 bylo pro, 114 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Vracíme se tedy k závěrečnému slovu, že jsme sněmovní tisk 531/4 - nechci říci, který bod programu, asi 3 nového programu - schválili ve znění schváleném Senátem, a proto končím projednávání tohoto bodu.

 

(11.20 hodin)

(pokračuje Klaus)

Vracíme se k následujícímu bodu, ve kterém jsme se pohybovali ve chvíli ukončení rozpravy. Je to zákon o dluhopisech. Táži se pro pořádek, je ještě někdo, kdo by chtěl vystoupit v rozpravě. Ne. Táži se, zda navrhovatel či zpravodaj chtějí mít závěrečná slova. Nikoliv.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení, že sněmovna vyslovuje souhlas ve znění schváleném Senátem, je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 46 z přítomných 188 poslanců 153 pro, 8 proti. Návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme tímto přijali.

 

Děkuji všem zúčastněným. Tím, že zde nemám schválené pořadí, prosím, abyste mě kontrolovali. Dostáváme se k původnímu bodu 5, kterým je

 

(6). Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 465/4/ - vrácený Senátem

 

Nikdo nic nenamítá, tak předpokládám, že to je pravda. Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 465/5. Znovu mezi námi vítám pana senátora Vyvadila. Toto je skutečně jeho návrh.

Prosím, aby se vyjádřil k těmto pozměňovacím návrhům ministr spravedlnosti Motejl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážený pane předsedo, vážená Poslanecká sněmovno, dovolte, abych v zastoupení těch členů vlády, kteří jsou předkladateli vládního návrhu zákona, kterým se mění občanský zákoník, vyslovil souhlas a doporučil vám k podpoře a souhlasu znění tohoto vládního návrhu tak, jak ho navrhuje Senát Parlamentu České republiky, neboť pozměňovací návrhy tam provedené přispívají k úrovni a jasnosti a účelu, který tato novela založená na vládním návrhu, projednaná velice pečlivě ve výborech Poslanecké sněmovny a posléze i ve výborech Senátu, měla přinést. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministru Motejlovi. Nevidím tady ani ministry Grégra a Lachnita, kterých se to týká, takže předpokládám, že nevystoupí. Táži se pana poslance Dalibora Matulky, zda se chce vyjádřit k pozměňovacím návrhům Senátu. Prosím kolegy o zklidnění ve sněmovně, posazení se do lavic. Debatní kroužky prosím mimo tuto místnost.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, domnívám se, že tento návrh novely občanského zákoníku vrácený nám Senátem je dokladem toho, jak to mezi oběma komorami Parlamentu bohužel někdy chodí. Mám na mysli tu záležitost, že poslanci tu a tam navštíví jednání některého z výboru Senátu, případně se účastní i jednání pléna Senátu, naopak tomu však nikdy nebývá, aby senátoři se zajímali včas o to, co vlastně sněmovna projednává a co projednávají sněmovní výbory. Stalo se tedy to, že na tom nejsložitějším jednání, tj. jednání o tomto tisku ve výborech Poslanecké sněmovny, žádný senátor přítomen nebyl, neměl tedy chuť ani možnost se seznámit s argumenty, které vedly - budu mluvit za náš ústavně právní výbor - k tomu, aby navrhl sněmovně to, co se později do přijatého textu návrhu zákona promítlo, aby např. měli možnost se senátoři vůbec zamyslet nad těmi změnami systematiky oproti vládnímu návrhu, které doporučil ústavně právní výbor, jaké argumenty k tomu vedly atd.

Samozřejmě jednou ze základních věcí je v tomto tisku záležitost s vkladními knížkami. Nechci o tom mluvit dopodrobna, protože předpokládám, že bude vystoupení jiných poslanců nebo jiného poslance k tomuto problému, ale i to byla záležitost, která byla velmi pečlivě zvažována ve výborech Poslanecké sněmovny i ve sněmovně jako celku. Bohužel Senát se skutečně neseznámil s těmi argumenty. Vzpomínám si, že projednání novely občanského zákoníku bylo dlouhotrvající v Poslanecké sněmovně, bylo velmi složité a komplikované, částečně i tím, že to není novela monotematická a že na zpracování vládního návrhu se podílelo více resortů a i jednání ve výborech se zástupci předkladatelů bylo velmi konfliktní, bylo velmi ostré a složité. Neodpustím si osobní poznámku, že velmi dobře si na toto jednání i na důvody, které vedly poslance ke schválení sněmovní verze, jistě vzpomíná pan ministr spravedlnosti, a proto si dovolím vyslovit nahlas své překvapení nad jeho dnešním stanoviskem, kde preferuje senátní návrh, který vlastně sněmovnou přijatou předlohu vrací směrem k vládnímu návrhu. Ale to je jen osobní poznámka.

Poslední poznámka, kterou bych chtěl říci. Vzpomínám si, že jsem při projednávání ve sněmovně vyslovil určitou pochybnost vůbec o potřebě této novely občanského zákoníku. Jsem přesvědčen, že jsem o potřebě této novely nepochyboval toliko sám, že bylo více takových poslanců a je dodnes. Chci vyjádřit přesvědčení, že pokud sněmovna hodlá přesto schválit občanský zákoník v podobě té novely, tedy tuto novelu občanského zákoníku, pak jsem přesvědčen, že je-li tato novela potřebná, tak určitě ne ve senátní, to znamená ve velmi nekvalitní a ne fundované verzi, ale že když už, tak ji schválí ve verzi přijaté Poslaneckou sněmovnou, což je verze rozmyšlenější a správnější.

Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Táži se ještě pro pořádek zpravodaje výboru pro evropskou integraci poslance Poláška, zda se chce vyjádřit k těmto návrhům. Nikoliv. Otevírám rozpravu. Prosím, pan poslanec Němec.

 

Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážený pane senátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se krátce vyjádřil k jednomu z témat novely občanského zákoníku, a je to rovněž tématem, které je rozdílně upraveno ve sněmovní a senátní verzi, a sice problematika rušení vkladních knížek na doručitele.

Navážu na pana zpravodaje ústavně právního výboru kolegu Matulku a chtěl bych rozvést důvody, které vedly Poslaneckou sněmovnu k přijetí řešení takového, jaké obsahuje verze přijatá Poslaneckou sněmovnou.

V ústavně právním výboru probíhala velmi obsáhlá diskuse i se zástupci finančně analytického útvaru Ministerstva financí, kteří nebyli schopni žádným způsobem zdokladovat, jak reálně jsou vkladní knížky na doručitele využívány k praní špinavých peněz, a to za situace, kdy každý vklad, každý výběr v hotovosti od 100 tisíc korun nahoru je povinně spojen s identifikací vkladatele nebo osoby, která provádí výběr. Rovněž tak každé jiné časté vklady a výběry menších finančních částek je povinen peněžní ústav identifikovat, a to jak na straně vkladatele tak na straně osoby, která provádí výběr.

 

(11.30 hodin)

(pokračuje P. Němec)

Konečně do třetice z vkladní knížky na doručitele není možné odeslat žádný anonymní vklad, protože neexistuje provedení bezhotovostního příkazu k úhradě, to znamená, že se nemůže stát, že by na jiný účet v jiném peněžním ústavu přišly anonymní peníze z vkladní knížky na doručitele.

Tudíž snaha, která byla v původní vládní verzi a následně ve verzi přijaté Senátem, je podle našeho názoru zcela zbytečná za situace, kdy zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, který již nabyl účinnosti, zakazuje napříště zakládat jakékoli vkladní knížky na doručitele, resp. zakazuje zakládat jakékoli anonymní vkladové produkty.

Poslanecká sněmovna za situace, kdy byl již projednán a schválen návrh zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, který dle názoru ústavně právního výboru dostatečně tuto problematiku řešil tím, že zakázal napříště zakládání anonymních vkladových produktů, tak ústavně právní výbor a následně Poslanecká sněmovna přijaly to řešení, které vychází vstříc zejména starším občanům, tzn. těm držitelům dnešních vkladních knížek na doručitele, aby nemuseli zbytečně podstupovat zbytečné administrativní úkony a tak, jak by to předpokládala senátní, resp. vládní verze, činit zbytečné administrativní úkony a tyto vkladové produkty nuceně převádět na vkladové produkty jiné.

Vážené dámy, vážení pánové, výrazně se přimlouvám za to, aby Poslanecká sněmovna, pokud vůbec, přijala novelu občanského zákoníku ve verzi Poslanecké sněmovny a hlasovala proti návrhu ve znění Senátu. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Teď bych dal slovo panu senátoru Vyvadilovi.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a páni poslanci, mám pocit, že návrh v té podobě, v jaké ji vrátil Senát, je nesporně zpřesněním.

Pokud se týče zejména poslední otázky, o které hovořil pan poslanec Němec, my jsme hluboce přesvědčeni, že to jde, že to vede k právní jistotě, neboť dojde ke zrušení podle stávající sněmovní verze anonymních vkladů do budoucna. Ale zde je zároveň popsán režim, jak s ním bude nakládáno. Poctivě jsme přesvědčeni o tom, že pokud toto nebude popsáno, tak fakticky cosi zde bude ještě několik x let existovat, ale v zásadě bude velmi složité, jak budou práva vkladatelů z těchto vkladů řešena.

Nejde jen o to, že asi nepochybně jde o vztah též k normám Evropské unie, to je věc do určité míry sekundární. V první fázi jde o to, že se práva vkladatelů z těchto vztahů postaví napevno. Čili to je asi zásadní problém, který nás k tomu vedl. Jinak celkově jsme byli hluboce přesvědčeni o tom, že norma jako taková je nepochybně kladná a nezbytná, neboť bylo přece zapotřebí upravit otázku spotřebitelských smluv.

Já se jednoznačně i v zájmu babiček, jak zde bylo naznačeno, přimlouvám pro senátní verzi.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu senátorovi Vyvadilovi. Pan poslanec Matulka.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Jen krátkou repliku: Ano, jde do určité míry o vztah k normám Evropské unie a byl to jeden z problémů, které ústavně právní výbor řešil. A právě při jednání ústavně právního výboru jsme si přesným zněním oněch norem, o kterých mluvil pan senátor, ověřili, že v normách Evropské unie jde o zákaz zakládání anonymních knížek, že žádná Evropská unie pochopitelně logicky nežene nikoho s existující, přežívající anonymní vkladní knížkou urychleně někam do spořitelny, aby ji proměnil na něco jiného. Samozřejmě, tak to je.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Hlásí se dále někdo? Pan ministr Motejl si ještě přeje vystoupit.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, nikoli pouze jako jeden z předkladatelů osnovy novely občanského zákoníku, ale venkoncem i proto, že jsem byl zmiňován zpravodajem jako osobní účastník projednávání této osnovy v Poslanecké sněmovně a posléze i v Senátu, chci uvést snad některé věci na pravou míru.

Já jsem zdůraznil už ve svém prvotním vystoupení, že si vážím zájmu, který o tuto novelu ústavně právní výbor a posléze i plénum Poslanecké sněmovny projevily a jakým způsobem a jistě v intencích řekl bych tolerance překladatele byla tato novela upravena ve znění Poslanecké sněmovny.

Je jistě svědomité zdůraznit, a myslím, že pan zpravodaj to nemůže zpochybnit, že to, co je vlastně dnes casus belli, to je otázka konečného uzavření problému vkladních knížek na doručitele, zůstalo od počátku do konce projednávání této věci jak ve výborech tak v plénu Poslanecké sněmovny tím hlavním rozdílem přístupu k této problematice mezi mnou a ústavně právním výborem i Poslaneckou sněmovnou.

Je zde vlastně jediný sporný bod a jsem i nadále přesvědčen, že to, co jsem podporoval v Senátu, je skutečně reálný postup, jakým je možno dosáhnout především ujasnění těchto vkladů ve vztahu k vnitrostátní řekl bych obci vkladatelů, když navíc převládá zkreslená představa vkladatelů o smyslu a významu těchto dokladů, a v neposlední řadě i požadavky Evropské unie. I tyto požadavky je třeba interpretovat z pohledu reality členských zemí, kde prakticky vklady na doručitele neexistují.

Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že s tímto jediným rozlišením věcného přístupu k řešení likvidace vkladů na doručitele jsou všechna ostatní ustanovení, tak jak je navrhuje v pozměněné věci Senát, převážně legislativního charakteru nebo zpřesněním úpravy, a proto bych považoval za nevhodné a nedoporučuji, jak jsem již řekl úvodem, nerespektovat změny navržené Senátem, a proto vám doporučuji, abyste zákon schválili ve znění vráceném Senátem parlamentu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Motejlovi. Pokud se dále nikdo nehlásí a není tomu tak, rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 465/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 465/5."

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 47. Toto hlasování nechám doběhnout, prohlásím ho za zmatečné, ale skutečně prosím, aby ti, kteří si prosí odhlásit, tak dávali najevo v dostatečném předstihu před zahájením hlasování.

Všechny vás odhlašuji na žádost z pléna. Prosím o novou registraci.

 

(11.40 hodin)

(pokračuje Buzková)

V hlasování pořadové číslo 48 tedy rozhodneme o návrhu usnesení, který souhlasí se zněním schváleným Senátem.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 48 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 48 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 186 vyslovilo 70 a 113 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 465/4."

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 49, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 49 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 186 vyslovilo 130 a 53 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Jako další bod, který bychom měli projednávat, mám zde zařazen sněmovní tisk 394/4, což je návrh zákona o soudních exekutorech. (Domluva mimo mikrofon.) Je to tak, bylo to přehozeno, nemám to v programu poznamenáno. Dalším bodem tedy je

 

(7.) Návrh zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů /sněmovní tisk 394/4/ - vrácený Senátem

 

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 394/5.

Senátor Jiří Vyvadil je již mezi námi. Prosím tedy, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil poslanec Pavel Svoboda.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, jako jeden z předkladatelů původní verze zákona vám mohu pouze doporučit, abyste podpořili senátní verzi zákona se všemi pozměňovacími návrhy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ptám se zpravodaje ústavně právního výboru pana poslance Křečka, zda si přeje se vyjádřit k pozměňovacím návrhům Senátu. Je tomu tak. Slovo má poslanec Křeček.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já také doporučuji, aby sněmovna přijala senátní verzi tohoto zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám rozpravu a úvodem připomínám, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. V rozpravě vystoupí jako první senátor Jiří Vyvadil, kterému udílím slovo.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, s ohledem na přednes předkladatele i zpravodaje je moje úloha jednodušší. Chtěl bych pouze upozornit, že je zde souvztažnost s později přijímanou novelou obchodního zákoníku, neboť všechny pozměňovací návrhy zde obsažené byly přesunuty do dalšího ustanovení, čili vztah zde nepochybně je.

Doporučuji přijetí tohoto návrhu s tím, že následně je již věc upravena v novele obchodního zákoníku.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu senátorovi Vyvadilovi. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů podle sněmovního tisku 394/4 ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 394/5."

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 50, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 50 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 188 vyslovilo 90 a 84 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance.

Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 394/4."

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 51, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 188 vyslovilo 84 a 81 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona nepřijali.

 

Dalším bodem je

8. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákon č. 15/1998 Sb. o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 476/4/ - vrácený Senátem

 

(11.50 hodin)

(pokračuje Buzková)

Prosím o klid.

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 476/5. Senátor Jiří Vyvadil je mezi námi.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr spravedlnosti Otakar Motejl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno. Musím přiznat, že po průběhu předcházejících hlasování, zejména po tom hlasování o zákonu o soudních exekutorech, předstupuji před tuto Poslaneckou sněmovnu s mírně sevřeným hledím a s určitými obavami. Jakkoliv jsem nabyl…

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Já ještě jednou prosím o klid všechny, včetně předsedy klubu sociální demokracie. Promiňte, pane ministře, já do té doby, dokud páni poslanci zde v předních lavicích nepřestanou diskutovat… (zvuk zvonku). Děkuji. Pane ministře, můžete mluvit.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Já se konečně díky tomuto intermezzu zbavím určitého patosu ve svých výrazech a vrátím se na půdu reality.

S určitou nadsázkou přece jen se domnívám, že práce, která byla odvedena ve všech stadiích legislativního procesu na novele obchodního zákoníku a doprovodných řekl bych předpisech, je práce legislativně úctyhodná a byla podle mého pohledu na věc prosta jakýchkoliv vášní a spekulací. A bylo by skutečně škoda, kdyby tento produkt měl být zpochybněn spekulativními či skupinovými zájmovými průniky do formování průběhu a výsledku hlasování. Jakkoliv jsme se pyšnili v té předkládací zprávě, že zde vytváříme normu plně kompatibilní s právem Evropské unie, jsem byl a jsem i nadále přesvědčen, že mnohem výraznější a větší význam pro tyto dny, ale i pro dlouhodobou budoucnost nás, co jsme vytvořili normu, která zejména v právu obchodních společnosti dává jasný a srozumitelný základ pro existenci, vznik, život a zánik obchodních společností tak, aby byl provozně použitelný pro upevnění a formování právního vědomí v této delikátní oblasti.

Slouží také ke cti, zejména po tom procesu v Poslanecké sněmovně a Senátu, že se v této normě podařilo v těch doprovodných novelách jakýmsi způsobem zinventovat výsledky dílčích novel některých zákonů, které se vzhledem k rozdílné účinnosti ocitaly do jisté míry bez logické návaznosti, nebo dokonce v určitém rozporu. Atmosféru, kterou zažila Poslanecká sněmovna při projednávání této osnovy, včetně četnosti a převládajícího konsensu s navrženými pozměňovacími návrhy, atmosféru, která doprovázela podobným způsobem za účasti zástupců Poslanecké sněmovny projednávání této novely v Senátu, kde opět převládl ten konsensus z hlediska těch komplikací nebo potíží legislativně technických, které při vší úctě a pečlivosti k pozměňovacím návrhům vznikly v předcházejícím procesu, bych doporučoval, abyste si zrekapitulovali v okamžiku, kdy budete hlasovat. A proto v plném rozsahu navrhuji a doporučuji senátní verzi této novely obchodního zákoníku a doprovodné novely dalších zákonů, které pro ekonomický rozvoj a ekonomický život tohoto státu mají zásadní význam pro současnost i pro budoucnost.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Motejlovi. Ptám se zpravodaje ústavně právního výboru pana poslance Zuny, zda si přeje se vyjádřit k pozměňovacím návrhům Senátu. Je tomu tak. Pan poslanec Zuna má slovo.

 

Poslanec Milan Zuna: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Doporučuji sněmovně přijmout senátní verzi novely obchodního zákoníku. Základním důvodem pro přijetí návrhu novely obchodního zákoníku ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem je skutečnost, že by jinak mohlo dojít ke značným výkladovým problémům a některá ustanovení obchodního zákoníku by se mohla stát neaplikovatelnými, event. by došlo k zániku určitých povinností ukládaných dosud nenovelizovaným zněním obchodního zákoníku.

Jde zejména o to, že návrh novely obchodního zákoníku schválený Poslaneckou sněmovnou navrhoval vypustit část první, hlavu IV. - Účetnictví podnikatelů. Tato problematika měla být řešena v novele zákona o účetnictví. Tím, že novela zákona o účetnictví byla odmítnuta a v obchodním zákoníku by byla vypuštěna pasáž týkající se účetnictví podnikatelů, zanikla by povinnost akciových společností ověřovat účetní závěrku auditorem a rovněž by zanikla povinnost fyzických osob účtovat v soustavě podvojného účetnictví, neboť tyto povinnosti ukládá zatím výlučně obchodní zákoník v ustanoveních, která měla být zrušena.

Určitá pikantní situace nastala tím, že sněmovna neschválila zákon o exekutorech, protože novela obchodního zákoníku rovněž obsahuje některá ustanovení, která se týkají exekutorů. Jediné řešení je takové, že by tato ustanovení, která zůstanou v obchodním zákoníku, byla neúčinná a byla by prakticky neúčinná do doby, dokud by někdy v budoucnosti sněmovna nepřijala nový zákon o exekutorech.

Dalším důvodem je dosažení plného souladu novely obchodního zákoníku s požadavky evropského práva a odstranění vnitřního rozporu mezi novelou obchodního zákoníku a zákona o přestupcích.

Přijetím pozměňovacího návrhu § 13a, což je pozměňovací návrh k bodu 16, se dostal požadavek na obsah listin a obchodních dopisů do rozporu s požadavky 1. směrnice tím, že byl vypuštěn údaj o rejstříku a o čísle zápisu v tomto rejstříku. Navíc se novela obchodního zákoníku a novela zákona o přestupcích dostaly do rozporu, neboť v novele zákona o přestupcích zůstalo ustanovení, podle něhož je přestupkem neuvádění údajů o rejstříku a o čísle zápisu, avšak v hmotně právní úpravě § 13a obchodního zákoníku by taková povinnost podnikatelům nebyla uložena.

Třetím důvodem je skutečnost, že i přes veškerou snahu se nepodařilo odstranit některé nepřesné odkazy a sjednotit terminologii. Převážná většina pozměňovacích návrhů Senátu jsou návrhy legislativně technického charakteru, které tyto nepřesnosti odstraňují a tím přispívají k větší srozumitelnosti a lepší aplikovatelnosti novely obchodního zákoníku.

Důvodem je rovněž zpřesnění právní úpravy některých právních institutů, zejména zpřesnění úpravy ve vztahu k ovládající a ovládané osobě tak, aby nebyl tento pojem neúměrně široce vykládán, a upřesnila se i povinnost řídící osoby hradit ztrátu při uzavření smlouvy, což přispěje k vyšší míře ochrany věřitelů.

 

(12.00 hodin)

(pokračuje Zuna)

Jde o pozměňovací návrhy v bodech 57 a 239.

Vzhledem k tomu, že v praxi nebyla pochopena novela obchodního zákoníku ve věci kapitalizace pohledávek a tato úprava byla neustále kritizována s tím, že obchodní zákoník nedovoluje kapitalizaci pohledávek, došlo k rozšíření navrhované právní úpravy. Dosud je kapitalizace výslovně upravena pouze ve třech paragrafech novely obchodního zákoníku. Přijetím pozměňovacích návrhů v bodech 135, 151, 186, 231, 251 a 252 se příslušná právní úprava promítá do celé řady ustanovení obchodního zákoníku tak, aby toto nepochopení právní úpravy bylo odstraněno a právní úprava se stala pro adresáty srozumitelnější.

Konečně posledním důvodem je reakce na obavy a požadavky, které ještě dodatečně přišly z praxe po schválení novely Poslaneckou sněmovnou. Jde zejména o stanovení lhůty pro jmenování soudního znalce tak, aby soud byl vázán patnáctidenní lhůtou k rozhodnutí návrhu, neboť byla obava, že se značně prodlouží možnost zvyšovat základní mění a restrukturalizace ekonomiky se tak zpomalí pro neúměrně dlouhé soudní řízení. Tento problém je řešen pozměňovacím návrhem k bodu 52.

Rovněž tak reakce z praxe na nové znění § 31a byla velmi nepříznivá, i když znění navržené Poslaneckou sněmovnou je nepochybně právně možné. Z hlediska stavu celé řady podniků, které se nacházejí v problémech, je praxí považováno znění schválené Poslaneckou sněmovnou za překážku restrukturalizace a existuje obava, že při takto striktní úpravě by se nenašel krizový management do podniků ohrožených úpadkem, neboť osoby, které by tyto funkce přijaly, v případě, že by se nepodařilo podnik restrukturalizovat, by pak byly vystaveny riziku, že neunesou důkazní břemeno a nebudou smět vykonávat funkce v jiných společnostech. V zájmu dokončení bezproblémové restrukturalizace ekonomiky z hlediska lidských zdrojů doporučuje Senát v podstatě ponechat stávající právní úpravu s mírnou modifikací tak, jak je to promítnuto do nového znění § 31a v pozměňovacím návrhu Senátu.

Kromě výše uvedeného se doplňují ustanovení v zákoně o konkursu a vyrovnání týkající se seznamů majetku velkých podniků při vyrovnání, což významně umožní zkrátit a zlevnit vyrovnávací řízení, a nakonec jsou doplněna přechodná ustanovení tam, kde by mohly vzniknout výkladové problémy, zejména ve vztahu k novým pravidlům počítání úroků z prodlení a ve vazbě na probíhající vyrovnávací řízení.

Ze všech uvedených důvodů považuji pozměňovací návrhy schválené Senátem za zkvalitnění novely obchodního zákoníku a z prvních dvou důvodů považuji přijetí návrhu novely obchodního zákoníku ve znění pozměňovacích návrhů Senátu dokonce za nezbytné, nemá-li vzniknout stav právní nejistoty nebo vnitřní rozpor v českém právním řádu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zunovi a otevírám rozpravu, ve které jako první vystoupí senátor Jiří Vyvadil.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Zuna skvělou zpravodajskou zprávou mi usnadnil vystoupení.

Ten jeden základní problém, co se stane, když jsme neschválili předtím zákon o soudních exekutorech, správně popsal tím, že to prostě budou ustanovení, která do přijetí nového zákona se nepoužijí.

Základní problém též pojmenoval, protože víme, že v původním sněmovním tisku byl v bodu 41 upraven obchodní zákoník tak, že vypouštěl veškerá ustanovení týkající se účetnictví podnikatelů - jinými slovy od 1. 1. příštího roku by se na tyto podnikatele tyto povinnosti nevztahovaly.

Já proto odkazuji v podstatě na jeho vystoupení a žádám, abyste schválili senátní návrh, senátní verzi návrhu zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu senátorovi Vyvadilovi. Hlásí se dále někdo o rozpravy? Pan poslanec Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní místopředsedkyně. Paní a pánové, já rozumím té argumentaci, která se týká účetnictví podnikatele, ale přesto jsem přesvědčen, že to není jediný moment, který by nás měl odvrátit od znění Poslanecké sněmovny.

Já si totiž myslím, že je to trochu hra na alibi. Tady byl zákon o účetnictví, byl projednán, vláda předložila už nový návrh zákona, a já nepochybuji o tom, že zákon o účetnictví v nové podobě Poslaneckou sněmovnou projde. A nejsem tedy přesvědčen, že ten argument je přísně relevantní pro dnešní jednání a rozhodování, zda přijmout verzi sněmovny nebo Senátu. Některá vylepšení tak jako tak nejsou charakteru, který je ve prospěch fungování obchodních společností, a zdá se mi, že potřeba notářů po přijetí této novely výrazně vzroste v české společnosti, protože to, co ukládáme v zákoně, předpokládá, že současný pokles je mírně řečeno nedostatečný.

Byl bych tedy rád, abyste to také vzali na vědomí.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi.

Hlásí se dále někdo do rozpravy? Pan ministr Motejl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, cítím se povinen reagovat na slova pana poslance Filipa, který zpochybňuje jeden, jistě ne jediný, nicméně silně podpůrný argument pro variantu senátní, protože jakkoli bych rád sdílel optimismus, že zákon o účetnictví v nové formě bude přijat, myslím, že on i já budeme zajedno, že je-li osnova předkládána, nebude účinná od 1. ledna 2001, což je Poslaneckou sněmovnou i Senátem ovšem účinnost novely obchodního zákoníku. Tedy potud, pokud by v jedné z těchto variant novela obchodního zákoníku prošla, nastane okamžik, kdy otázky úpravy povinností spojených s účetnictvím ošetřeny na počátku účetního roku nebudou vůbec.

Je to tedy otázka řekl bych elementární kultury hospodaření a účetnictví v té složité sféře, a pokud bychom se mohli něčím pochlubit, že podnikatelské sféře zkomplikujeme život, pak by rozhodně tento postup byl jedním z bodů úspěšného programu, jak podnikatelům život zhoršovat nebo ztěžovat.

Tedy to není žádný vládní alibismus, byla to reakce, která shodou okolností zákonitě podchytila změny legislativní situace v tom stadiu mezi schválením osnovy Poslaneckou sněmovnou a projednáváním a schválením v Senátě.

Takže ani tento argument - a jistě je to věcně ten podstatný, který zde byl uplatněn - není důvodem pro to, abychom pochybovali o zvýšené aktualitě senátní varianty, a proto vám doporučuji, abyste zvolili souhlas se senátní variantou této novely.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministru Motejlovi. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Není tomu tak. Končím rozpravu.

Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Přednesu návrh usnesení.

 

(12.10 hodin)

(pokračuje Buzková)

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 476/4, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 476/5."

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 52. Žádnou žádost o odhlášení nevidím, takže vás neodhlásím.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 52 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 185 vyslovilo 108 a 55 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem, přijali.

 

Dalším bodem je

 

9. Návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů /sněmovní tisk 477/5/ - vrácený Senátem

 

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 477/6. Vyrozuměla jsem, že i tento návrh zákona bude za Senát odůvodňovat pan senátor Vyvadil.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Prosím o ticho.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Paní předsedající, dámy a pánové, pokusím se být stručný, protože usnesení Senátu je poměrně obsáhlé.

Senát přijal celou řadu pozměňovacích návrhů. Domnívám se, že převážná většina pozměňovacích návrhů jenom zpřesňuje znění schválené Poslaneckou sněmovnou, případně doplňuje takovým způsobem, že nenarušuje vládní koncepci návrhu, nenarušuje žádným způsobem to, co Poslanecká sněmovna schválila.

Mohl bych mít sice výhrady k některým pozměňovacím návrhům, které poněkud změkčily požadavky, které obsahovalo původní znění, pokud jde o zajištění bezpečnosti účastníků silničního provozu, např. pokud jde o jízdu s rozsvícenými světly a některá další ustanovení, ale na druhé straně Senát významně zlepšil návrh hlavně v ustanoveních, která se týkají tzv. zádržných systémů, které byly předmětem velkého sporu zde v Poslanecké sněmovně. Domnívám se, že v průběhu jednání v Senátu se podařilo najít optimální řešení problému a že tím byl návrh významně vylepšen.

Rovněž v průběhu projednávání návrhu v Senátu se objevily určité protesty od autodopravců týkající se ustanovení, které zde vůbec nebylo diskutováno, a to je zákaz jízdy kamionů v pátek odpoledne. Kupodivu naši autodopravci se probudili trochu pozdě, ale ještě včas. Senát navrhl takovou úpravu, která jízdu kamionů v odpoledních hodinách umožňuje, což je v souladu se stavem, který je u našich sousedů. Zachování zákazu v pátek odpoledne by naše autodopravce výrazně diskriminovalo ve vztahu k jejich zahraničním kolegům - soutěžitelům.

V souhrnu se přimlouvám za to, aby předložený návrh byl schválen ve znění schváleném Senátem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministrovi Schlingovi. Nyní udílím slovo zpravodaji hospodářského výboru poslanci Miroslavu Kapounovi.

 

Poslanec Miroslav Kapoun: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, chtěl bych se určitým způsobem připojit k tomu, co zde řekl ministr dopravy a spojů.

Když jsem si poskládal pozměňovací návrhy Senátu do poslaneckého znění, zjistil jsem, že skutečně ve většině případů vylepšují tento zákon. Rozporných věcí, kdy sněmovna měla jiný názor, je tam velmi málo, asi dvě nebo tři, a to ještě nepodstatné, např. svícení. Proto bych doporučoval jako zpravodaj hospodářského výboru, aby zákon 477 byl schválen ve znění předloženém Senátem.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se zpravodaje petičního výboru pana poslance Vojtěcha Filipa zda si přeje vystoupit. Pan poslanec si nepřeje vystoupit. Otevírám rozpravu. Jako první v ní vystoupí pan senátor Vyvadil, připraví se Marek Benda.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové poslanci, s ohledem na stanovisko předkladatele i zpravodaje doufám, že jde o názor obecněji uznávaný.

Nad rámec toho, co bylo řečeno, bych chtěl říci, že tento návrh např. řeší i otázku cyklistických přileb. Zpřesňuje tyto záležitosti tak, že se to bude týkat pouze osob mladších 15 let.

V jiných případech - podle mého názoru - posiluje ochranu občanů před zásahy cizích, zejména policie, to znamená omezuje pravomoc policie z hlediska podávání oznámení. Celkově ten návrh je zpřesňující a zkvalitňující. Doporučuji jej.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji senátoru Vyvadilovi, slovo má pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážený pane senátore, dámy a pánové, chtěl bych doporučit všem poslancům této sněmovny, aby nehlasovali ani pro jednu z verzí, které jsme schválili.

Jsem si vědom, že zákon se rodil ve velkých těžkostech a že přináší mnoho dobrého a užitečného proti stávajícímu stavu. Na druhou stranu se domnívám, že jsme - i sněmovna i Senát - vykročili příliš daleko v obtěžování občanů, které má sloužit nikoli bezpečnosti silničního provozu, ale bezpečnosti jejich. Podle mého názoru je bezpečnost občana jeho věcí a zákon mu nemá přikazovat, jakým způsobem si ji má zajišťovat. To má být svobodné rozhodnutí každého z nás.

Senátní verze, která je opravdu lepší, jde onou absurdní cestou, že u dětí do 15 let na všech silnicích přikazuje povinné používání cyklistických přileb. Já tvrdím, že to bude absolutně nedodržováno a že to zejména na malých městech a vesnicích bude sloužit jenom k tomu, aby mohl být občas někdo policií popotahován a otravován. Navíc jsem zvědav, jak v mnoha případech policie bude nezletilce stíhat a trestat.

 

(12.20 hodin)

(pokračuje Benda)

Je to podle mého názoru zase jedno z rádoby zbožných přání, která se píší do zákona. Já si myslím, že zákony nemají být plné zbožných přání.

Sněmovní verze tuto chybu neobsahuje. Tu jsme naštěstí v ústavně právním výboru vypustili. Na druhé straně sněmovní verze v jejím rozsahu používání zádržních systémů, tzv. dětských autosedaček, mě vede spíše k myšlence, jestli toto není lobby výrobců autosedaček nebo jestli tady nehrálo větší roli lobby výrobců autosedaček než racionální úvaha. Podle mého názoru ten pokus přikázat dětské autosedačky všem do 150 cm bez ohledu na jejich věk, tzn. i osobám dospělým, na všech sedadlech, fakticky znamená dramatické zatížení rozpočtu těch nejchudších nebo rodin s více dětmi, v některých případech samozřejmě - pokud máte čtyři děti - to znamená fakticky to, že nemůžete jezdit v osobním automobilu a že si budete muset pořizovat tranzit. I pro ty ostatní je to zbytečné zatížení. Přitom já nepochybuji, že každý zodpovědný rodič pro dítě do jistého věku autosedačku kupuje. Proč pro dvanáctiletého 147 cm vysokého habána má mít povinný zádržní systém? Proč mu to má přikazovat zákon? Proč ho kvůli tomu má obtěžovat policie? Já nevidím důvod.

Proto navrhuji, abychom neschválili ani jednu verzi a abychom se pak velmi rychle vrátili k tomu pozitivnímu, co nepochybně v obou návrzích nebo tedy v návrhu, který jsme schválili my, i v připomínkách Senátu je. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bendovi. Slovo má poslanec Zdeněk Jičínský.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, tento návrh zákona vzbudil velkou pozornost a byl široce diskutován v médiích.

V rámci projednávání této věci se diskutují i obecnější problémy. Teď jeden z nich uvedl pan poslanec Benda, když řekl, že péče o bezpečnost člověka má být jeho starostí. To je pravda, jenomže představa, kterou každý má o zajišťování své bezpečnosti, může ohrožovat bezpečnost druhých. V tomto směru regulujme to, jak má být řízen provoz na komunikacích. To je nezbytné. Otázka je, do jaké míry. Je třeba abychom v této souvislosti sami se zamysleli nad tím, zda sněmovna nepřispěla k přílišné regulaci, protože předělává předlohu, která v některých otázkách byla jednodušší než ta, kterou schválila sněmovna. V tomto směru si myslím, že Senát přece jenom byl střízlivější. Poučil se i z toho, jak byla sněmovní verze kritizována. Myslím si, že v tomto směru je senátní verze lepší. Doporučuji schválit verzi senátní.

Poukazuji ještě na jednu věc. Objevily se také i z řad našich, tj. poslanců, kritické hlasy k jednání Senátu, že senátní jednání se mění ve čtvrté čtení zákona. Mění se tak někdy proto, že projednávání zákona ve sněmovně znamená příliš velké předělávání předloh. Například v této konkrétní věci bylo přes 200 pozměňovacích návrhů. Potom tento způsob projednávání nutí Senát k tomu, aby v podstatě prováděl čtvrté čtení. Tady je tedy třeba se zamyslet nad tím, kde je příčina a kde je důsledek.

Opakuji své doporučení - podporuji ty návrhy, které se vyslovují pro senátní verzi.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se přihlásil pan poslanec Dalibor Matulka.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já se chci zařadit mezi těch několik málo poslanců, kteří budou podporovat sněmovní verzi, a to z toho důvodu, abych zareagoval na některé ty věci, které tu byly řečeny. Nejprve na pana ministra.

Velmi mě překvapuje vyjádření pana ministra, pokud jde o ta ustanovení týkající se zákazu jízdy kamionů. Mám za to, že ministr by měl podporovat nikoli komerční zájmy autodopravců, ale zájmy bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Z hlediska širšího okruhu než toliko podnikatelů, kteří tam jezdí kamiony. To je ale asi záležitost jeho politického přesvědčení, čí zájmy hájí. Chtěl jsem se jenom s vámi podělit o určité překvapení z postoje pana ministra.

Druhá poznámka se týká těch nešťastných autosedaček, které byly konfliktní už při hlasování v Poslanecké sněmovně. Tady chci udělat jen malou poznámku. Jsem přesvědčen, že každá autosedačka je dimenzována na kilogramy, a nikoliv na výšku a stáří osoby. Čili v obou verzích je to prostě špatně.

Třetí záležitost je spojena s těmi cyklistickými přilbami. Tady bych chtěl doplnit nebo spíš souhlasit s kolegou Bendou, který říká, že ústavně právní výbor a potažmo i sněmovna upravila z vládní verze ten nesmysl, který se tam objevil s tím věkovým omezením. Bez ohledu na to, jakého provozu se jízda na kole má týkat. Jak navrhuje senátní verze, je úplně jedno, jestli ten patnáctiletý jede po poli nebo někde jinde, po silnici první třídy. Navíc omezuje ty, kteří zpravidla na tom kole umějí jezdit. Děcka do 15 let zpravidla na kole jezdí dobře, zatímco tetiny, které jedou na kole po silnici první třídy v neděli do kostela, tam je to horší. Ty nebudeme tedy regulovat povinností mít přilby. Ty jsou ale právě nejvíc ohroženy, právě na těchto komunikacích. Prostě - z racionálních důvodů řešení přijaté sněmovnou se Senát rozhodl změnit za každou cenu jen proto, aby přesvědčil, že je to sbor starců moudřejších a rozvážnějších.

Já nechci mluvit už o těch dalších změnách, které tam jsou navrhovány, např. pokud jde o to svícení atd. O tom už jsme argumentovali na výborech. Já jsem přesvědčen - a už jsem to řekl ve sněmovně - že ať si říká Senát, co chce a sněmovna odmává dneska, co chce, jednou k tomu dojde, protože svítit, a tím být viděn i za denního světla, zejména za slunce, je prostě rozumné, jednou k tomu dojít musí. Odpovídá to stupni rozvoje silniční dopravy.

Možná většina z vás, kteří jste řidiči, znáte takovou tu lidově řečenou kategorii "chlap v klobouku". My víme, že tam se řadí i leckteří řidiči. Nemusí to být vždy chlap a nemusí mít vždycky klobouk. Ta kategorie vyjadřuje určitý charakter řidičů, ať už jsou z těch některých nechvalně známých okresů atd. Já jen pro sebe jsem pod kategorii "chlap v klobouku" přiřadil i podmnožinu "senátor", a to v souvislosti s tímto tiskem.

Já osobně se přimlouvám za podporu sněmovního znění. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle § 97, odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Já vás na žádost z pléna všechny odhlašuji. Prosím vás o novou registraci.

Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů podle sněmovního tisku č. 477/5, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 477/6."

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 53 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 179 pro vyslovilo 123 a 44 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Dalším bodem je

 

10. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb…

 

Paní kolegyně, páni kolegové, pokud byste nevěděli, proč jsem přerušila úvod tohoto návrhu zákona, bylo to proto, že jsem očekávala, že pokud na delší dobu zmlknu, pochopíte, že hluk ve sněmovně je neúměrný, a že se k tomuto zmlknutí připojíte.

 

(12.30 hodin)

(pokračuje Buzková)

Takže vás tedy požádám o klid.

(Pokračuje v uvádění bodu:) …a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 437/8, vrácený Senátem.

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 437/9. Senátor Vyvadil je mezi námi.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budu velice stručný. Máme vlastně před sebou dvě možnosti. Senátní tisk podpořit, či hlasovat o původním znění sněmovního tisku. Mám za to, že je vhodnější sněmovní verze. U té senátní dochází k vypuštění jednoho zásadního bodu, totiž možnosti vlivu státu realizací vlastní surovinové politiky ovlivnit činnost v této oblasti. Na druhé straně, a tím chci skončit, zdůrazňuji, že každá z těchto dvou verzí je lepší než součastný stav. Totiž v jedné i druhé je ten hlavní zásadní posun oproti stávající právní úpravě, která se má novelizovat, totiž že obce se stávají řádnými účastníky správního řízení. Jsem velice rád, že se na tom sněmovna dohodla na svém zasedání v červenci, a toto by mělo být do geologické legislativy implementováno.

Takže na závěr, vážená sněmovno, mám za to, že lepší je sněmovní verze, ale je nezbytné, aby příslušným způsobem došlo k novelizaci v této oblasti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se zpravodaje výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí poslance Rudolfa Tomíčka, zda si přeje se vyjádřit. Je tomu tak, udílím mu slovo.

 

Poslanec Rudolf Tomíček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, připomínky Senátu k předloženému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 62 o geologických pracích, obsahuje celkem dva body. Dá se říci, že proti bodu č. 1 není námitek, ovšem úplně rozdílné je to u bodu 2, který navrhl Senát. Je to tak zásadní věc, která vlastně anuluje ingerenci státu do průzkumných prací, a dle mého názoru je to nepřípustné, neboť vlastníkem nerostného bohatství u nás je stát. Tady asi došlo k nějakému neporozumění znění zákona či podstatě tohoto zákona.

Z toho důvodu a již s ohledem na to, jakým způsobem jsme projednávali tento zákon a že tady došlo k určitému konsensu, který ve své podstatě po odborné stránce vyřeší až novela horního zákona, se kterou počítáme až v příštím roce, dovolím si apelovat stejně jako pan ministr Kužvart na to, že v určité oblasti tady došlo ke značnému kvalitativnímu posunu vpřed, hlavně ve vztahu k obcím, a toto je třeba podpořit.

Mohu jen zopakovat to, co tady řekl pan ministr Kužvart. I já podporuji schválení sněmovní verze této novely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní se táži zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Josefa Hojdara, zda se chce vyjádřit k předloženým návrhům Senátu. Nechce se vyjádřit. Otevírám rozpravu, ve které jako první vystoupí pan senátor Vyvadil, připraví se pan poslanec Bendl.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, budu stručný. Odkazuji na stanovisko Senátu.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, drahá vládo, drahý pane senátore, kolegyně a kolegové, domnívám se, že není možné, aby sněmovna přijala jak návrh, který prošel Poslaneckou sněmovnou, tak senátní návrh, přestože senátní návrh maličko v tom jednom ustanovení zpřesňuje pravomoci ministerstva a neumožňuje příliš zvůli úředníků na Ministerstvu životního prostředí, neboť škrtá to slovíčko "zejména" a za tím se může skrývat mnoho podezřelého. Domnívám se, že v oblasti geologických prací je zejména potřeba harmonizovat horní právo, horní zákon a geologický zákon s právem Evropské unie, což tato norma nedělá. Existuje usnesení vlády, které ukládá ministru životního prostředí, aby připravil takovou normu. Domnívám se, že je potřeba na ní urychleně pracovat a dát novely horního a geologického zákona do sněmovny tak, abychom mohli do Evropské unie jít i v této záležitosti se vztyčenou hlavou.

Proto za sebe nedoporučuji ani sněmovní, ani senátní verzi.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Hlásí se dál někdo do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie má slovo.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych požádat o deset minut na jednání klubu před závěrečným hlasováním.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Přestávka do 12.50 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 12.37 hodin.)

 

(Jednání pokračovalo ve 12.50 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestávka určená pro jednání klubu sociální demokracie vypršela, přistoupíme k hlasování. Prosím o klid v jednacím sále. Budeme hlasovat podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 437, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 437/9."

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 54, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 54 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 182 vyslovilo 16, proti 152. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 437/8."

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 55, které zahajuji.Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 55 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 183 vyslovilo 111 a 67 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Dalším bodem je

 

11. Návrh zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů /sněmovní tisk 457/4/ - vrácený Senátem

 

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 457/5. Vítám mezi námi senátora Ladislava Svobodu a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr Karel Březina.

 

Ministr bez portfeje ČR Karel Březina: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, rád bych se velmi stručně vyjádřil k pozměňovacím návrhům Senátu k návrhu zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Pozměňovací návrh Senátu je podle mého názoru z věcného i z legislativního hlediska možné přijmout. Z věcného hlediska Senát doplnil správná upřesnění povinností správců i provozovatelů informačních systémů a dále návrh zákona zpřehlednil, vylepšil a upravil z legislativně technického pohledu. Podstatná změna spočívá především v úpravě týkající se zrušení Úřadu pro státní informační systém a zřízení Úřadu pro veřejné informační systémy.

Všechny body pozměňovacího návrhu Senátu jsou akceptovatelné a neobsahují nepřijatelná legislativní řešení. Přijetím předloženého návrhu zákona dojde k faktickému naplnění kompetencí Úřadu pro státní informační systém, který s výjimkou svého zřízení zákonem 272/1996 Sb. dosud nemá zákonem stanoveny žádné kompetence. Považuji za důležité upozornit na to, že vymezení kompetencí úřadu je také požadováno ve zprávě NKÚ k činnosti ÚSIS a v usnesení Poslanecké sněmovny při projednávání státního závěrečného účtu.

Dovolte mi požádat Poslaneckou sněmovnu, aby přijala navrhovaný zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů ve znění navrhovaném Senátem Parlamentu České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Březinovi a ptám se zpravodaje výboru pro veřejnou správy, regionální rozvoj a životní prostředí pana poslance Toma Zajíčka, zda si přeje se vyjádřit k předneseným pozměňovacím návrhům. Je tomu tak. Udílím mu slovo.

 

Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi, abych byl velmi stručný, protože podstatná část stanoviska mého byla obsažena v tom, co tady řekl v této chvíli pan ministr. Mnozí z vás si vzpomínáte, že tato velmi technická norma prošla Poslaneckou sněmovnou bez valných konfliktů. Jediný problém, na který si mnozí z vás pravděpodobně vzpomínáte, byl problém úpravy právě přejmenování úřadu, který má tyto kompetence stanovené v zákoně vykonávat. Ještě ve třetím čtení jsme trochu násilnou formou přidávali do toho některá ustanovení, která upravovala nedostatky, které byly ve vládním návrhu, a musím konstatovat, že tento pokus narychlo v poslední fázi legislativního procesu nebyl úplně zdařilý, a musím konstatovat, že tato část zpracovaná v pozměňovacím návrhu Senátu je podstatně lepší. Ostatní části pozměňovacích návrhů Senátu jsou z určité části legislativně technické povahy, proti kterým není možné mít žádných výhrad, a některá doplnění týkající se sankcí a kompetencí úřadu vhodným způsobem dle mého názoru zlepšují normu tak, jak byla Poslaneckou sněmovnou přijata.

Proto mi dovolte, abych na závěr doporučil Poslanecké sněmovně, aby přijala tuto normu ve verzi, kterou doporučuje Senát. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám rozpravu, ve které jako první vystoupí senátor Ladislav Svoboda, kterému udílím slovo.

 

Senátor Ladislav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vládo, vážené dámy a pánové poslanci. Senát na své 21. schůze dne 3. srpna letošního roku projednal návrh zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některého z dalších zákonů, který byl Senátu Poslaneckou sněmovnou postoupen koncem července letošního roku jako sněmovní tisk č. 457. Návrh zákona byl jak senátními výbory, tak plénem pozitivně přijat jak pro jeho potřebnost, tak zejména pro jeho obsah, z kterého bylo patrné velké pracovní úsilí a invence poslaneckého garančního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a dalších zainteresovaných poslanců včetně předkladatelů předlohy zákona.

Při projednávání předlohy v senátním výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu a ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bylo dospěno k připomínkám, které byly formulovány do pozměňovacích návrhů, které byly hlasováním na plenárním zasedání komory dne 3. srpna letošního roku po zdůvodnění zpravodajů a vyjádření souhlasu předkladatele přítomným panem ministrem Březinou přijaty.

 

(13.00 hodin)

(pokračuje L. Svoboda)

Navrhované úpravy se zejména týkají řešení existence Úřadu pro veřejné informační systémy. Podle čl. 70 odst. 1 ústavy lze ministerstva a jiné právní úřady zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.

Vzhledem k tomu, že novelou zákona č. 2/1969 Sb. byl Úřad pro státní informační systém zařazen do výčtu ústředních správních orgánů státní správy, nelze jej změnit přejmenováním. Je nutné jej zákonem zrušit a zákonem zřídit nový, včetně úpravy přechodu práv a povinností na úřad zřizovaný.

V této souvislosti je vhodné novelizovat i příslušná ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších novel, a zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve kterých je stanovena rozhodovací pravomoc Úřadu pro státní informační systém ve vztahu ke správcům centrální adresy. Změna zákona 272/1996 Sb. nezabezpečuje ústavní požadavky, neboť touto změnou nelze dosáhnout žádných právních důsledků.

Pokud jde o pozměňovací návrhy týkající se provozovatele, § 3 a 7, kterého pověří správce informačního systému jeho provozováním, vycházejí z přesvědčení, že povinnost dodržování standardů, zajišťování ochrany a bezpečnosti informací se má vztahovat i na tento subjekt, včetně možného sankcionování.

Účelem doplnění oznamovací povinnosti atestačního střediska, § 6, je vytvořit podmínku k tomu, aby se úřad včas dověděl o skutečnostech bránících výkonu atestací a podle okolností takovou situaci mohl řešit ve smyslu zákona.

V § 7 odst. 6 se Senát přiklonil ke stejnému řešení, které bylo přijato v zákonech č. 154 a 156/2000 Sb., to je, aby pokutu vybíral a vymáhal stejný, tedy příslušný územní finanční orgán.

Ostatní pozměňovací návrhy lze charakterizovat jako legislativně technické povahy vyplývající z již zmíněných změn týkajících se sjednocení terminologie zákona, a pokud jde o ustanovení přechodné povahy, jejich přeřazení do odpovídajících částí. Všechny senátní pozměňovací návrhy byly projednány se zástupci předkladatele, který s nimi vyslovil souhlas. Doplnění nemění ani smysl, ani účel zákona. Senátní návrh si klade za cíl jen sjednocení legislativní formy zákona s Ústavou České republiky.

Dámy a pánové, vaše souhlasné vyjádření bude znamenat, že Parlament opustí velmi potřebný, kvalitní, s ústavou nekolizní zákon. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu senátoru Svobodovi. Ptám se, zda se někdo dále hlásí do rozpravy. Žádnou přihlášku neregistruji, rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, podle sněmovního tisku 457/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 457/5."

 

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 56, které zahajuji. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 56 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 178 vyslovilo 158 a 5 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Paní poslankyně, páni poslanci, v tuto chvíli vyhlašuji polední přestávku, a to do 14.05 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 13.05 hodin.)

 

(Jednání pokračovalo ve 14.10 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v přerušeném jednání 27. schůze Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že před námi jsou ještě návrhy zákonů vrácené Senátem, považuji za potřebné vás všechny přivolat do jednacího sálu, protože o nich budeme rozhodovat případně kvorem 101 hlasu.

Pro vaši informaci bych také rád sdělil, že zbývají tři návrhy zákonů vrácené Senátem, poté je bod zařazený zvlášť před druhými čteními, a to je otázka imunity jednoho z našich kolegů. Pak by měl nastat blok druhých čtení. Budeme pokračovat buď energetickými zákony, bude-li přítomen pan ministr průmyslu a obchodu Grégr. Pokud nebude přítomen, chci vám sdělit, že zákony, které splňují lhůty stanovené jednacím řádem a které tudíž můžeme projednávat do dnešních interpelací, jsou body č. 18 - finanční kontrola veřejné správy, body č. 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 a 34 schváleného programu schůze. To jsou body, u kterých byly splněny všechny lhůty a které můžeme teď odpoledne začít projednávat.

 

Dalším bodem je bod

 

12. Návrh zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže /sněmovní tisk 526/4/ - vrácený Senátem

 

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 526/5. Chtěl bych přivítat pana senátora Petráše.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman.

Ještě předtím prosím všechny kolegy, kteří nestačili zaujmout své místo, aby tak učinili a aby se zklidnili. Upozorňuji, že hodlám pokračovat v praxi dávno již zavedené: nebude-li ve sněmovně dostatečný klid, budu přerušovat jednání Poslanecké sněmovny.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný. Doporučuji přijmout návrhy Senátu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za stručné vyjádření. Chci se zeptat, zda zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Václav Pícl se chce vyjádřit k pozměňovacím návrhům Senátu. Ano.

 

Poslanec Václav Pícl: Vážené kolegyně, vážení kolegové, i já, jako pan ministr, doporučuji Poslanecké sněmovně schválit tento návrh zákona ve znění, které nám zaslal Senát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, nyní se táži zpravodajky rozpočtového výboru poslankyně Miroslavy Němcové, zda se chce vyjádřit k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu. Nechce.

Otvírám rozpravu. Považuji za svou povinnost připomenout, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy.

V rozpravě by měl mít možnost jako první vystoupit pan senátor Antonín Petráš. Připraví se paní kolegyně Alena Svobodová.

 

Senátor Antonín Petráš: Vážený pane předsedající, členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, dovolte abych vás pozdravil jménem výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu Senátu Parlamentu ČR.

Návrh zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže byl v Senátu projednáván ve výboru petičním, pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu. Byla vedena velmi podrobná diskuse a přes počáteční většinový názor zamítnout návrh zákona se výbor přiklonil k názoru, že by bylo vhodnější pokusit se odstranit některá problematická ustanovení návrhu. Po přerušeném jednání bylo přijato usnesení, kterým výbor doporučil plénu Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že jste všichni obdrželi odůvodnění pozměňovacích návrhů písemně, nebudu se jimi zabývat.

Je třeba zdůraznit, že Senát si nečinil ambice vypořádat se beze zbytku s touto velmi složitou problematikou, což při časových možnostech Senátu není ani možné. Jde tedy o návrh, který by měl přispět k ukončení činnosti fondu, a bude na vládě a Poslanecké sněmovně, aby případné některé nedostatky byly dořešeny novelou zákona.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane senátore. Prosím některé z kolegů, obzvláště z Brna, aby se zdrželi hlasitých projevů při vystoupení členů horní komory Parlamentu ČR. Slovo má paní poslankyně Alena Svobodová.

 

Poslankyně Alena Svobodová: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážený pane senátore, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych v úvodu připomenout, že poslanecký klub KSČM nepodpořil návrh zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže schválený Poslaneckou sněmovnou, a to především proto, že ho považujeme za nesystémový krok.

Navrhovali jsme, aby řešení otázky využití majetku bývalého SSM probíhalo v souladu s příslušnou koncepcí práce s mládeží, a především s připravovaným zákonem o mládeži, který by měl řešit nejen otázky systému a obsahu, ale také otázky materiální, včetně financování oblasti práce s mládeží. Nesouhlasili jsme také s řešením otázky majetku obchodních společností, který tvoří podstatnou část zbývajícího majetku bývalého SSM, a také s rozsahem prodeje tohoto majetku. Veškerá fakta a zdůvodnění k celé problematice osudu majetku bývalého SSM jsem podrobně uvedla v rozpravě k zákonu o zrušení Fondu dětí a mládeže v jednotlivých čteních v Poslanecké sněmovně.

Co se týká návrhu zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže v senátním znění, jak jsem sledovala, v rozpravě v senátním petičním výboru pro lidská práva, vzdělání, vědu a kulturu se zpočátku senátoři většinou přiklonili k zamítnutí návrhu, který schválila Poslanecká sněmovna. Poté se rozhodli, že to budou řešit formou pozměňovacích návrhů.

Chtěla bych říci, že v senátní návrhu lze kladně hodnotit především posunutí termínu vstupu Fondu dětí a mládeže do likvidace na prvního prosince tohoto roku, protože to souvisí s - doufám - jmenováním kvalitního likvidátora. Dále lze kladně hodnotit prodloužení termínu vyhlášení výběrového řízení do 15. prosince a předkládání žádostí o majetek ve správě Fondu dětí a mládeže do 28. února 2001, což zase umožňuje, aby i kraje - neboť bude už po volbách - mohly žádat o některé objekty, tak jak jim to zákon umožňuje.

Co mě znepokojuje v tomto senátním návrhu, je to, že zde bylo zcela vypuštěno to, co jsme měli v návrhu z Poslanecké sněmovny, a to je zdůraznění, že likvidační zůstatek musí být využit ve prospěch dětí a mládeže. Totéž se týká majetku ve správě Fondu dětí a mládeže v rámci nedokončených právních sporů. V obou případech se pouze konstatuje, že to bude řešeno zvláštními právními předpisy. Nejsem proti tomu, aby to bylo řešeno zvláštními právními předpisy, ovšem jak a ve prospěch koho? To už se tady nedovíme. Bohužel uklidněním nemůže být ani existence ústavního zákona 497/1990 Sb., o navrácení majetku SSM lidu ČSSR, kde se v § 4 říká, že majetek bývalého SSM bude využit výhradně pro potřeby dětí a mládeže.

 

(14.20 hodin)

(pokračuje Svobodová)

Proč to nemůže být pro mne uklidněním? Protože o nerespektování tohoto zákona vypovídá už minulých téměř deset let, kdy pro přímou práci s dětmi v podstatě byla využívána nejdříve 4 % a nyní zhruba 10 % tohoto majetku.

Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych tedy na závěr řekla, že ačkoli návrh zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže ve znění Senátu posouvá některé termíny tak, aby problematika mohla být kvalitněji řešena, přesto svou podstatou je nesystémový, podobně jako návrh schválený Poslaneckou sněmovnou, neboť navrhuje zrušit Fond dětí a mládeže již nyní a řešit odděleně otázku majetku bývalého SSM, který má sloužit dětem a mládeži, tedy bez jakékoli návaznosti na celkovou problematiku systému práce s mládeží. Opět se tedy odvolávám na to, že není v souladu s připravovaným zákonem o mládeži.

Z tohoto důvodu poslanecký klub KSČM nepodpoří ani návrh zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže ve znění Senátu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní kolegyni. Kdo se hlásí další do rozpravy? Pan kolega Brousek.

 

Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, mě zaujal v informaci pro poslance Parlamentu České republiky o pozměňovacích návrzích Senátu k návrhu zákona, kterým se ruší Fond dětí a mládeže, bod 4. Cituji: "Byl vypuštěn předchozí souhlas Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s převody majetku, neboť šlo o takové vážné omezení vlastnického práva, které by mohlo být za hranicí ústavnosti."

Když se tady diskutovalo o majetku, který spravuje Fond dětí a mládeže, tak byly vyslovovány velké obavy o to, jak se dál bude s tímto majetkem nakládat. Proto také jsme jako sněmovna zvolili účinnost, okamžité vyhlášení, a proto také jsme zakázali s tímto majetkem nakládat. Senát toto vrací zpátky a nechá s tím majetkem opět nakládat Fond dětí a mládeže.

Byl bych velmi rád, kdyby při svém rozhodování jste si všichni toto uvědomili. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Další přihlášku nevidím. Rozpravu tedy končím.

Chci se zeptat zástupce navrhovatele, resp. zpravodajů, zda mají v úmyslu vystoupit. Ani pan ministr, ani pan senátor ne. Přistoupíme tedy k hlasování. Připomínám, že budeme hlasovat podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Slovo má předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.

 

Poslanec Jan Kasal: Vážený pane místopředsedo, prosím, aby se začalo hlasovat ve 14 hodin 26 minut.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Žádáte o přestávku, pane kolego?

 

Poslanec Jan Kasal: Žádám o to, aby se začalo hlasovat ve 14.26 hodin. Chcete-li tomu říci přestávka na schůzku klubů, tak to bude kamufláž.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdybych měl přistupovat k vaší žádosti tak, jak bych měl k ní přistupovat, tak bych o ní měl nechat hlasovat. Připadalo by mně to absurdní - hlasovat o tom, kdy se má hlasovat. Z tohoto důvodu vyhlašuji přestávku do 14 hodin 26 minut.

 

(Jednání přerušeno ve 14.24 do 14.26 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je čas 14 hodin 26 minut, tedy čas, který znamená, že budeme přistupovat k hlasování o návrhu usnesení, které vám v tuto chvíli přednesu, jen co se ke mně otočíte čelem.

Návrh usnesení zní:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže podle sněmovního tisku 526/4, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 526/5."

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 57. Ptám se, kdo je pro návrh usnesení, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 172 pro návrh 91, proti 74. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu senátorovi. Tím jsme se vypořádali s bodem č. 12 schváleného pořadu schůze.

 

Dalším bodem je bod

 

13. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/3/ - vrácený Senátem

 

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 563/4.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyslovil buď poslanec Tomáš Kladívko, či některý z dalších poslanců, kteří jsou navrhovateli tohoto návrhu zákona. Pan poslanec Cyril Svoboda. Prosím.

 

Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, za předkladatele se připojuji k tomu, abychom podpořili senátní verzi. Senátní verze řeší jeden z problémů, který by mohl nastat. Myslíme si, že tak, jak byl projednán a schválen tento návrh v Senátu, je optimální řešení. Za předkladatele tedy podporujeme tuto verzi.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Moje otázka směřuje ke zpravodajce výboru pro sociální politiku a zdravotnictví paní kolegyni Müllerové. Ptám se, zda se chce vyjádřit. Není tomu tak. Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Žádnou přihlášku také nevidím, takže rozpravu končím.

 

(14.30 hodin)

(pokračuje Langer)

Omlouvám se panu senátorovi, z jeho gesta soudím, že nemá v úmyslu vystoupit. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Návrh usnesení zní:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 563/3, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 563/4."

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 58. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Z přítomných 175 pro 80, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme tedy hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance a poslankyně. Prosím o nastavení kvora, příslušné kvorum je nastaveno, přednesu návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 563/3."

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 59. Kdo je pro? Kdo je proti?

Z přítomných 177 pro 85, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že jsme návrhy zákona nepřijali.

 

Dalším bodem je bod číslo

 

14. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 575/4/ - vrácený Senátem

 

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 575/5. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyslovil nejprve pan poslanec Nečas.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane senátore, dámy a pánové, tento zákon byl vypracován v Poslanecké sněmovně jako poměrně široce pojatý konsensuální návrh, který v sobě zahrnul jak části z poslaneckého návrhu, tak části z vládního návrhu. Nad podobou tohoto zákona, která vyšla z Poslanecké sněmovny, bylo stráveno velké množství času a odpracován velký kus práce tak, aby zásadní věci nezbytné pro zrychlení a zefektivnění mechanismu bezpečnostních prověrek bylo dosaženo. Jsem přesvědčen, že postoj Senátu k tomuto zákona byl postojem, který po pravdě řečeno mě trošku zmátl, protože pokud si vzpomenete, Poslanecká sněmovna velmi usilovala o to, aby tento zákon, tato novela byla přijata co nejrychleji, a poměrně bezprecedentně zkrátila jednací lhůty u těchto zákonů na pouhých 30 dní. Bohužel došlo k tomuto prodloužení.

Já jsem přesvědčen, že podoba zákona, která vyšla z Poslanecké sněmovny, jakkoliv já sám osobně s tím, co nakonec získalo většinu v některých dílčích pozměňujících návrzích, nemusím být spokojen, tak respektuji tuto vůli sněmovny, respektuji, že bylo dosaženo široké shody, a doporučuji Poslanecké sněmovně, aby setrvala na svém původním návrhu, který vyšel z Poslanecké sněmovny, a neodsouhlasila návrh, který vyšel ze Senátu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní dávám prostor zpravodaji výboru pro obranu a bezpečnost panu poslanci Janu Klasovi, aby se vyjádřil k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu.

 

Poslanec Jan Klas: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se svým stanoviskem k pozměňovacím návrhům Senátu z 21. schůze ze dne 3. srpna t. r. obsaženým v usnesení Senátu č. 439 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

S bodem č. 1 nesouhlasím z následujících důvodů. Uvedeným návrhem by došlo k nepřímé novele lustračního zákona. Navrhovaná podmínka by dále platila pro všechny stupně utajení, a to tedy i na její nejnižší stupeň "vyhrazené", na který se bezpečnostní prověrka podle zákona neprovádí. Způsobilost k seznamování se s utajovanými skutečnostmi nelze směšovat s předpoklady obsaženými v lustračním zákoně, protože tyto předpoklady byly stanoveny pro výkon některých funkcí. Ve většině případů se výkon těchto funkci neztotožňuje s přehledem pracovních míst, u kterých je nezbytné se s utajovanými skutečnostmi seznamovat. Pokud by byl tento návrh přijat, muselo by se v zákoně novelizovat i ustanovení o podkladových materiálech, které dnes žádnou zmínku o předkládání lustračního osvědčení neobsahuje.

Rovněž s bodem číslo 2 vyjadřuji nesouhlas, zejména s odstavci 4 a 6. V prvním případě je třeba zdůraznit, že v návrhu nového textu je podmínkou pro rozhodnutí úřadu odložení posudku o osobnostní způsobilosti pouze existence skutečnosti, která odporuje posuzovanému prohlášení k osobnostní způsobilosti.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane kolego, omlouvám se. Je v zájmu nás obou, aby vaše vystoupení sněmovna vyslechla v náležitém klidu. Prosím a apeluji na všechny kolegy, aby k tomuto klidu přispěli i svým vlastním jednáním. Prosím pana poslance Svobodu, pana poslance Němce, Kocourka a další.

Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klas: Děkuji, pane místopředsedo. Jde o zúžení podmínek, neboť tato skutečnost, nebo chcete-li pochybnost, může vzniknout i na základě jiných šetření nebo skutečností.

V druhém případě je potřeba zdůraznit, že psycholog nemá dostatek informací z oblasti ochrany utajovaných skutečností, aby mohl učinit jednoznačný závěr, a nezná výsledky dalších šetření, které mohou mít v celém komplexu vliv na konečné rozhodnutí. Osobnostní způsobilost je třeba posuzovat v širším kontextu, údaje zjištěné psychologem se nemusí vždy shodovat s údaji, které navrhovaná osoba uvedla do bezpečnostního dotazníku. V případě, že by posudek odborného psychologického pracoviště končil závěrem, zda je navrhovaná osoba osobnostně způsobilá pro požadovaný stupeň bezpečnostní prověrky, jak je tomu v odstavci 6, bylo by velmi obtížné docílit jednotného posuzování u všech těchto pracovišť. V případech, kdy by odborné psychologické pracoviště konstatovalo, že osoba není osobnostně způsobilá, chybějí odvolávací mechanismy. Dále není vyřešena situace, kdy při konstatování osobnostní nezpůsobilosti se osoba obrátí na jiné odborné psychologické pracoviště a zde získá opačné stanovisko.

Nesouhlasné stanovisko vyjadřuji rovněž k bodům číslo 3 a 4. Jakékoli probíhající trestní řízení by nemělo být obligatorně považováno za bezpečnostní riziko bez možnosti hodnocení jeho rozsahu, právní kvalifikace trestného činu, závažnosti apod.

Nesouhlasím rovněž s bodem číslo 6, protože smyslem původního návrhu je zcela naplnit princip vyhodnocování bezpečnostní prověrky, k němuž je ze zákona příslušen pouze Národní bezpečnostní úřad. Ten by měl mít k dispozici podrobné informace a veškeré skutečnosti, které jakýkoli subjekt zjistil během opatření bezpečnostní prověrky.

 

(14.40 hodin)

(pokračuje Klas)

Podle původního návrhu tedy nešlo o sdělování údajů, o zdroj informací nebo způsob jejich získávání, ale o snahu soustředit veškeré dostupné informace k bezpečnostním prověrkám na Národním bezpečnostním úřadě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem nedoporučuji pozměňovací návrhy Senátu k návrhu zákona přijmout a zároveň doporučuji Poslanecké sněmovně, aby svým hlasováním potvrdila původní návrh zákona, který schválila dne 4. července tohoto roku.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu, do které se hlásí nejprve pan senátor Vyvadil, poté pan ministr Březina.

 

Senátor Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom vysvětlit: Pět minut před zahájením jsem byl požádán ohledně celé škály zákonů, ne ke každému jsem měl to stanovisko, jaké mám. K tomuto návrhu zákona máte pozměňovací návrhy, které máte, a svobodně se rozhodnete.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane senátore. Slovo má pan ministr Březina.

 

Ministr bez portfeje ČR Karel Březina: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, páni poslanci, já bych se ve svém slově jakožto předkladatel vládního návrhu tohoto zákona chtěl připojit především k panu zpravodaji Klasovi, který zde velmi přesně řekl nedostatky, které mají pozměňovací návrhy Senátu. Chtěl bych zdůraznit, že taktéž podporuji sněmovní verzi návrhu zákona, a to především z těchto důvodů:

Za prvé, jeden pozměňovací návrh Senátu vypouští viceprezidenta a členy NKÚ z osob, které jsou určeny ze zákona. Jsem přesvědčen v souladu s vládním návrhem, že by tyto funkce měly být vyjmuty z režimu prověrek.

Za druhé, Senát navrhuje, aby probíhající trestní řízení bylo považováno za jednoznačné bezpečnostní riziko. Nejsem o tom přesvědčen, a proto si myslím, že by toto riziko mělo zůstat pouze v části, která se týká toho, že toto riziko lze považovat za bezpečnostní.

Proto bych chtěl na vás apelovat, abyste podpořili sněmovní verzi zákona, tzn. verzi, ve které byl postoupen Senátu. Nový zákon o utajovaných skutečnostech je v plánu legislativních prací vlády na první čtvrtletí příštího roku, a Národní bezpečnostní úřad ve spolupráci s mým úřadem již připravuje tento zákon. Při tvorbě nového zákona budeme mít poté všichni dost času na to, abychom zvážili případné návrhy a zvážili samozřejmě i konečnou podobu tohoto zákona včetně možnosti odvolání, které také navrhuje Senát v doprovodném usnesení k tomuto zákonu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Další přihlášku do rozpravy nemám, a proto rozpravu končím. Dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem navrhovateli nebo panu senátorovi. Ani jeden z nich tohoto práva nehodlá využít.

Přednesu návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 575/4, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 575/5.

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 60. Ptám se, kdo je pro předložený návrh usnesení. Kdo je proti?

Z přítomných 182 se pro návrh Senátu nevyslovil nikdo, proti 169. Návrh tedy nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Prosím o nastavení kvora. Přednesu návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 575/4.

 

Zahájil jsem hlasování číslo 61. Kdo je pro? Kdo je proti?

Z přítomných 182 pro návrh 154, proti 25. Návrh byl přijat.

 

Máme před sebou č. 15 - prosím, změna. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedající, mám před sebou listinu o hlasování, pořadové číslo 58 k návrhu novely zákona o zaměstnanosti. Hlasoval jsem ANO a mám uvedeno NE. Proto zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, takže prosím všechny o pozornost. Máme zde námitku proti hlasování. Vždy apeluji na kolegy a kolegyně, aby se pokoušeli své námitky uplatnit co možná nejdříve, bezprostředně po hlasování. V každém případě je to námitka a mou povinností je nechat o ní hlasovat a na základě výsledku hlasování potom budeme postupovat dále. Pan poslanec Vojtěch Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, já nezpochybňuji to, aby kdokoliv z nás uplatnil námitku proti hlasování, ale nemyslím si, že je vaší povinností, pane předsedající, dát o ní hlasovat. Jednak tam byl rozdíl mnohem větší než jeden hlas. Ten rozdíl byl asi deset hlasů, já si to přesně nepamatuji, ale byl opravdu výrazný, a druhá věc je, že to je velmi vzdáleno od dikce zákona o jednacím řádu, že to je "bezprostředně po hlasování".

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Mám pocit, pane kolego, že pan poslanec Vávra zpochybnil hlasování týkající se senátní verze, kde rozdíl byl - mám pocit - podstatně těsnější než ten, který uvádíte vy. V každém případě je to bod, který předcházel projednávání tohoto bodu. Bohužel, dodávám jako řídící schůze a opakuji to znovu, bohužel by to nebylo poprvé, kdy bychom o námitce hlasovali až poté, co jsme projednali následující bod. Pan poslanec Škromach se hlásí.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane přesedající, vážené dámy, protože jsem ihned po hlasování byl u stolku a vím, že zástupce nebo kontrolor klubu ODS, který kontroluje hlasování, pan poslance Benda, se dostavil ke stolku a byl informován již před delším časem, chápu, že bylo potřeba sehnat některé poslance, aby se změnil počet poslanců ve sněmovně, ale chci upozornit na to, že mnohdy tady i právě ze strany ODS zaznívají různá zpochybňování a manipulace s hlasováním, a myslím si, že tento způsob je určitou manipulací, a chci vyjádřit protest proti takovémuto způsobu. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Obávám se, pane kolego Škromachu, že nemáte zcela tak způsobilost pronášet taková slova, jaká jste pronesl, protože mám v čerstvé paměti před prázdninami vaše vystupování a vaše zpochybňování některých hlasování, která byla vzdálena mnohem více než pouhý jeden bod programu jednání Poslanecké sněmovny. (Potlesk.)

Byl přihlášen pan kolega Benda, nicméně hlásí se pan poslanec Vojtěch Filip jako předseda poslaneckého klubu KSČM.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, myslím to velmi vážně. Podle kontroly sjetiny chybělo v hlasování o verzi Senátu 8 hlasů. Uznávám, že zpochybnění je o jeden hlas, to nemůže nijak změnit výsledek hlasování, a pokud se nepřihlásí další poslanci, nemyslím, že by bylo vhodné vůbec dát hlasovat o takovém zpochybnění.

 

(14.50 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Tlustý.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, býval jsem příznivcem stejného výkladu, dokud tato sněmovna před prázdninami, možná že to je pro někoho dávno, nicméně se to ale dá snadno nalézt, nezvolila jiný postup a opakovala hlasování v případech, kdy namítal jeden poslanec a rozdíl výrazně přesahoval hlas jednoho poslance.

Je mi tedy líto, zavedli jsme novou proceduru, která uznává možnost zpochybnění hlasování i v případech, kdy výsledek byl jiný než jednohlasný, a domnívám se, že vyčítat je třeba těm, kteří tuto praxi odhlasovali před prázdninami. (Potlesk poslanců klubu ODS.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Jako předsedající jsem v nelehké roli, ale nemohu nic jiného říci, než že si nemáme navzájem co vyčítat. (Veselost ve sněmovně.)

Já jsem zaregistroval pana kolegu Svobodu - pane kolego (k poslanci Karlu Vymětalovi), zaujměte své místo v lavici a nepokřikujte prosím na řídícího schůze. (Veselost ve sněmovně.)

Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Jan Svoboda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem nechtěl zdržovat zpochybněním hlasování číslo 58, neboť jsem hlasoval pro, na sjetině mám, že jsem se zdržel. Nezpochybňoval jsem toto hlasování proto, že jsem byl přesvědčen, že jsem hlasoval pro. Neměl jsem totiž možnost kontrolovat sjetinu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Takže, kolegyně a kolegové, já v tuto chvíli nechám hlasovat o námitce, kterou přednesl pan poslanec Eduard Vávra. Říkám znovu - nemáme si navzájem co vyčítat.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 62 a ptám se, kdo je pro předloženou námitku.

Omlouvám se, končím toto hlasování, považuji je za zmatečné, odhlašuji vás na žádost poslaneckých klubů a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými identifikačními kartami.

 

V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 63 a ptám se, kdo je pro námitku vznesenou panem kolegou Vávrou, ke které se připojil pan poslanec Svoboda. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 181 poslanců pro bylo 105, proti návrhu 44, návrh byl přijat.

 

Ještě než přikročíme k hlasování, o slovo požádala místopředsedkyně sněmovny paní kolegyně Buzková.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím přiznat, že mě znepokojil výrok pana předsedajícího v tom smyslu, že si nemáme co vyčítat, dokonce dvakrát opakovaný. Jsem totiž přesvědčena o tom, že takovéto výroky na půdu sněmovny nepatří a že jednací řád se nedá vykládat podle toho, jestli my jsme vám, tak vy nám také. Já jsem přesvědčena, že jednací řád je zákon a jakožto zákon se musí dodržovat.

V jednacím řádu je přímo řečeno, že námitkou lze zpochybnit hlasování bezprostředně po hlasování. Ano, Poslanecká sněmovna může svým hlasováním rozhodnout, kdy námitku připustí. Hlasuje-li o tom, je to v pořádku. Ale berme to prosím potom tak, že se jedná o legitimní rozhodnutí Poslanecké sněmovny, a ne o to, že si nemáme co vyčítat. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, jen chci konstatovat, že nevím, kdo v tuto chvíli jsme vy a oni, mám pocit, že je to úplně stejné na obě dvě strany, takže mezi tím není rozdíl.

V tuto chvíli tedy mi nezbývá nic jiného jako předsedajícímu, než přistoupit k opakovanému hlasování, které bylo zpochybněno. Bylo to hlasování číslo 58, tedy hlasování o návrhu usnesení, kterým sněmovna mněla vyslovit souhlas s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem. Alespoň tak jsem porozuměl námitce a tak jsme o ní hlasovali. (Poslanec Vávra vyjadřuje souhlas.)

Ještě jednou tedy přednesu návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mnění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 563/3, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 563/4."

 

Zahájil jsem hlasování číslo 64 a ptám se, kdo je pro předložený návrh usnesení, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 64 z přítomných 184 bylo pro 93, proti 90. Návrh byl přijat.

 

Nicméně počkám, než bude hlasovací listina zkontrolována zástupci poslaneckých klubů. (Děje se.)

Prosím tedy o stanoviska předsedů jednotlivých poslaneckých klubů. - Konstatuji, že žádné zpochybnění v tuto chvíli nevidím, a jsem jen v napjatém očekávání, kdy v průběhu dnešního odpoledne bude toto hlasování opět zpochybněno.

 

V tuto chvíli tedy zahajuji projednávání bodu číslo

 

15. Žádost o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Jana Kasala

 

K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 49. Prosím zpravodajku tohoto výboru paní poslankyní Jitku Kupčovou, aby nám podala zprávu o projednání žádosti Policie ČR o udělení souhlasu k trestnímu stíhání.

Prosím ale, aby paní předsedkyně ústavně právního výboru posečkala chvíli, než bude v sále klid. - Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny byla doručena žádost Policie ČR, Úřadu vyšetřování pro ČR ze dne 25. srpna t. r. o udělení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Jana Kasala, narozeného 6. 11. 1951, ve věci podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle ustanovení § 224 odst. 1 trestního zákona, kterého se měl dopustit tím, že jako řidič osobního automobilu Škoda Felicia, SPZ AHE 00-78, se dne 5. 7. letošního roku v 7:20 hodin při jízdě na dálnici A1 ve směru od Prahy na Brno na kilometru 64,84 v katastrálním území Loket, okres Benešov, plně nevěnoval řízení tohoto vozidla, a tak došlo k dopravní nehodě, kdy přední částí svého automobilu havaroval do před ním jedoucího vozidla Ford Mondeo, SPZ BNI 51-77, které řídil P.Š., narozený 9. 3. 1974.

 

(15.00 hodin)

(pokračuje Kupčová)

Následkem srážky došlo ke smyku, přičemž oba automobily skončily mimo vozovku vpravo. Při dopravní nehodě došlo ke zranění spolujezdkyně v osobním voze Ford Mondeo E.H., narozené 21. 7. 1979. Poškozená utrpěla zlomeninu dvanáctého hrudního obratle, zhmoždění hrudníku a bederní krajiny. Na základě posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, poškozená utrpěla těžkou újmu na zdraví s déletrvající poruchou zdraví.

Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 7 písm. ch) trestního zákona se v daném případě jedná o těžkou újmu na zdraví. Požití alkoholu Janem Kasalem bylo vyloučeno. Na základě dosavadního šetření je podle § 158 trestního řádu Jan Kasal důvodně podezřelý, že v důsledku porušení důležité povinnosti uložené § 7 odst. 1 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění § 5 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, se dopustil trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 trestního zákona.

Mandátový a imunitní výbor na své schůzi dne 6. 9. letošního roku projednal tuto žádost a předkládá Poslanecké sněmovně k hlasování následující návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 ústavního zákona č. 1 z roku 1993 Sb., Ústava České republiky, a § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslance Jana Kasala, narozeného 6. 11. 1951, pro skutek spočívající v tom, že jako řidič atd. - omlouvám se, myslím, že není nutné, abych opakovala stejný text, který jsem řekla při svém úvodním slovu.

Za druhé mandátový a imunitní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh usnesení pod bodem 1 přijala.

Na závěr mám takové malé technické upozornění. V textu jsem četla o označení dálnice písmenem A, tak je to obsaženo ve vyšetřovacím spise. Členové mandátového a imunitního výboru se však domnívají, že správné označení je písmenem D.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí pan kolega Jan Kasal.

 

Poslanec Jan Kasal: Pane místopředsedo, dámy a pánové, neobávejte se toho, že bych tady chtěl přednášet sáhodlouhou úvahu na téma poslanecká imunita. Z mého pohledu je ta věc naprosto jasná. Mám za to, že na podobné případy by se poslanecká imunita vztahovat neměla, a dokonce nesměla.

Velmi doporučuji, abyste přijali návrh mandátového a imunitního výboru, tak jak jej přednesla paní dr. Kupčová. Chtěl bych mandátovému a imunitnímu výboru poděkovat za korektní projednávání a stejně tak bych chtěl ocenit i práci policie a orgánů, které vedly vyšetřování. Věřím, že mé žádosti vyhovíte.

Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy? Nikdo. Proto rozpravu končím.

Přistoupíme k rozpravě podrobné. Do té se nikdo nehlásí, proto ji končím.

Přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení, tak jak jej navrhla zpravodajka mandátového a imunitního výboru paní kolegyně Jitka Kupčová. Odhlásil jsem vás a prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Přistoupíme k hlasování o usnesení, které předložila zpravodajka mandátového a imunitního výboru pod č. 49.

 

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 65. Ptám se, kdo je pro předložený návrh usnesení, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 152 pro návrh 140, proti dva. Návrh usnesení byl přijat.

 

Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že pan ministr Grégr je již zde v jednacím sále, můžeme přistoupit k projednávání bodu 16, resp. 17 schváleného pořadu 27. schůze Poslanecké sněmovny s tím, že bodem 16 je

 

16. Vládní návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) /sněmovní tisk 535/ - druhé čtení

 

Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte, abych uvedl druhé čtení vládního návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tzv. energetický zákon, tisk číslo 535. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo k vládnímu návrhu zákona několik seminářů pro poslance a poslankyně i senátory Parlamentu, nebudu se již zabývat obsahem zákona a znovu zdůrazňovat jeho důležitost pro vstup České republiky do Evropské unie, ale rád bych alespoň zrekapituloval vypořádání rozhodujících pozměňovacích návrhů.

Uplatněné pozměňovací návrhy k zákonu jsme důkladně vyhodnotili. Zejména se jednalo o návrhy členů hospodářského výboru i dalších výborů Poslanecké sněmovny a zástupců poslaneckých klubů. Dále jsme se zabývali náměty, které vzešly z jednání se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou, ale i zahraničními investory působícími na území České republiky v tomto odvětví i zástupci odborné veřejnosti.

Z nejzásadnějších připomínek či námětů, které byly projednávány, bych zmínil zejména tyto:

možnost zřízení operátora trhu s elektřinou podle zákona o komoditních burzách,

možnost zřízení operátora trhu i pro plyn za předpokladu, že bude nalezena jeho vhodná náplň,

stanovení povinného výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla,

otázku kompetencí jednotlivých orgánů státní správy v oblasti energetiky a

možnost zpracování vyhlášky o pravidlech obchodu s plynem atd.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem bych vám rád poděkoval za všechny pozměňovací návrhy, které upřesňují vládní návrh zákona. Zejména však musím poděkovat zpravodaji panu poslanci Vojířovi a předsedovi hospodářského výboru poslanci Hojdarovi a nakonec bych řekl i hospodářskému výboru jako celku za mravenčí práci, kterou vykonali při zpracování a vyhodnocování. Akceptuji pozměňovací návrhy hospodářského výboru, které obsahuje jeho usnesení ze dne 6. září 2000. Mohu se optimisticky domnívat, že nic nebrání tomu, aby naše společná a dá se říci poměrně dlouhodobá snaha vyvrcholila úspěšným projednáním energetického zákona ve druhém a třetím čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

(15.10 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Návrh iniciativně projednal také výbor pro evropskou integraci. Usnesení výboru byla rozdána jako sněmovní tisky 535/1, resp. 535/2, 3 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan kolega Oldřich Vojíř.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi jen pár slov a shrnutí skutečně velmi složité práce, která spočívala především v tom, že tento zákon je naprosto novým zákonem z pozice České republiky. Tento zákon aplikuje evropské normy, ať již v oblasti elektrotechniky, nebo v oblasti plynárenství. Celá Evropa je v podstatě přesvědčena, že v oblasti, která dosud byla víceméně tabu pro trh jako takový, je možno trh realizovat, nicméně s určitými prvky regulace, protože v takovémto specifickém odvětví existují přirozené monopoly, které by mohly své přirozené postavení zneužít.

V Evropě existovaly v podstatě dva modely, jak se vypořádat s tím, aby mohl vzniknout trh. Jeden model byl označován jako single buyer, to znamená jediný nákupčí z hlediska nákupu energie a de facto poté jakési paprskovité distribuce, a druhý model byl model přístupu třetích stran, to znamená jednoduše řečeno, že na jedné straně stojí výrobci, na druhé straně stojí spotřebitelé a ti mezi sebou dojednávají jak množství odběru, tak cenu energie a mezi nimi stojí právě to monopolní postavení, to znamená buď přenosová, nebo distribuční soustava, která je povinna jim tuto energii dodat, nicméně za regulované ceny. Proto se také někdy používá zkratka regulovaný přístup třetích stran. V našem principu jsme tento model také zvolili, protože se jím ubírá de facto celá Evropa.

V tomto zákoně se vláda pokusila popsat tři roviny. První rovina je elektrotechnická, druhá rovina je plynárenství a třetí rovina je teplárenství. Je to velmi složité, protože některé přístupy v Evropě jsou takové, že každý segment je popsán samostatně. Ono to má samozřejmě svoji logiku, popisovat některé věci samostatně, na druhé straně existuje logika toho, že se to zintegruje, protože bezesporu zase existují prvky, které jsou společné, a bylo by zbytečné, aby se popisovaly per partes.

Nejtěžšími úskalími tohoto zákona vedle pregnantní definice pojmů, aby bylo naprosto jasné, že vymezujeme určitý prostor, určité území, určité parametry a říkáme také, kdo může a nemůže na tomto trhu existovat a za jakých podmínek na tomto trhu může existovat, tak nejtěžší oblastí zřejmě byla oblast regulace, kde jsme byli hluboce přesvědčeni o tom, že má být regulováno jen to, co je nezbytně nutné, a to, co není nutné regulovat, aby regulováno nebylo. Na druhé straně jsme byli přesvědčeni o tom, že jestliže něco reguluji a mám nástroj v rovině věcné, tak musím mít také nástroj v rovině vymáhatelné, tzn. musí existovat forma, jak svá rozhodnutí - teď myslím z pozice regulátora - vymoci a případně sankcionovat. I zde jsme nalezli určitou shodu, určitý převodový můstek mezi nově vznikající institucí Energetickým regulačním úřadem a stávající institucí Státní energetickou inspekcí.

Další složitý problém byl onen zmíněný operátor. Je to nová instituce, je to akciová společnost založená státem jednorázově s tím, že je možné, aby podíly této akciové společnosti si nakupovali jednotliví hráči na tomto trhu, nicméně do omezeného limitu. Má to svou logiku, ale mohou v této instituci být, mohou ji kontrolovat společně se státem. Je to opět určitá forma, jak ztransparentnit tuto instituci. Vedle této instituce je definován tzv. krátkodobý trh, kde jsme se shodli, že by mělo být realizováno, aspoň po přechodnou dobu, když existuje chráněný zákazník, určité množství obchodů, aby bylo vidět, za jaké ceny se obchoduje, a tudíž aby regulátor mohl říci ano, je to pro mě jistá informace, zda chráněný zákazník není náhodou znevýhodňován postavením jednotlivých subjektů, protože on si sám svého dodavatele vybrat zatím nemůže. Říkám zatím, protože načasování plného otevření trhu je od roku 2002 do - projde-li ten pozměňovací návrh - roku 2006 v elektrotechnice a v plynárenství je to od roku 2005 do roku 2008 na úroveň stanovenou Evropskou unií.

Jedním z dalších problémů, který byl velmi složitý a dlouho diskutovaný a v poslední fázi shledán jako nutný pro to, aby byla naplněna i určitá filozofie, že tato republika chce podporovat vysoce účinné energetické zdroje a alternativní zdroje, a protože oba typy zdrojů jsou ekonomicky velmi náročné, tak byl přijat pozměňovací návrh, který v podstatě říká, že z těchto zdrojů jejich technologické množství vyrobené energie, tzn. nezbytně nutné, bude povinně vykupováno. Veškeré další procesy, za kolik, jakým způsobem atd., bude upravovat vyhláška Ministerstva průmyslu, jestli se nepletu. Myslím, že to byl krok velmi zdařilý. Musím říci, že je to obdoba ze stávajícího zákona 224/94 Sb. Myslím, že je to nutné v té vyhlášce velmi precizně dotáhnout do určitého detailu a proti tomu - a myslím, že teď jen trochu odbočím, snad mi to prominete - na druhé straně zákon, který bude následovat, pak jsem v té věci protestoval a budu protestovat proti zelenému haléři, protože se domnívám, že tato forma obnovitelných a alternativních zdrojů a zdrojů z kogenerace je výhodnější, protože se rozloží na celé území ČR, a nikoli že by byl pouze jeden segment zdrojem onoho zeleného haléře. Ale je to jistá odbočka, naznačoval jsem, že ty dva zákony spolu v jistých segmentech souvisejí.

Myslím, že z tohoto pohledu jsem snad popsal ta nejsložitější místa včetně toho, co popsal pan ministr. Dovolte mi tedy jen konstatovat, že se nakonec sešlo 1300 pozměňovacích návrhů. Z toho je patrné, že se tím probrat nebylo jednoduché, byť některé byly duplicitní, ale přesto jsme nakonec našli shodu zhruba nad 180 pozměňovacími návrhy, které skutečně tuto normu vylepšují. Přál bych si, aby model, který zavádíme, byl funkční a nemuseli jsme ho v nějaké velmi krátké době upravovat či opravovat. Shodli jsme se na tom, že všechny vyhlášky, které - bude-li zákon přijat pak v té pozměňovací formě - budou hospodářskému výboru předloženy ve dvou fázích. V první fázi ty, které budou platit od 1. 1. 2001, ve druhé fázi ty, které budou platit od roku 2002.

Myslím, že to bylo velmi korektní jednání, korektní složité projednávání, a dovolte mi říci, že tak jak to někdy v životě bývá, ne vždy se podaří každého naprosto uspokojit. Ale my jsme přesvědčeni, že tento zákon by měl vyhovovat drtivé většině všech hráčů na energetickém trhu od spotřebitelů, dodavatelů, ale i všech těch, kteří jsou mezi těmito dvěma subjekty. Děkuji za pozornost.

 

(15.20 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali resp. projednal jej iniciativně také výbor pro evropskou integraci a já se chci zeptat pana poslance Fischera, zda nás hodlá informovat o závěrech svého výboru. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci projednal předloženou novelu na své 26. schůzi, která se konala 27. dubna 2000. Tuto novelu jsme projednali z hlediska kompatibility výsledného cíle se směrnicemi a normami Evropského společenství. O to byla naše úloha jednodušší, protože jsme se nezabývali všemi technickými problémy a problémy, které řešil hospodářský výbor.

Po rozpravě jsme dospěli k názoru, že skutečně výsledné cíle, které navozuje daná novela, jsou v plné shodě se směrnicemi Evropského společenství, a proto také nebyl na našem výboru vznesen na rozdíl od hospodářského výboru žádný pozměňovací návrh. Přesto bylo konstatováno, a o tom jsme se též v rozpravě zmiňovali, že k dosažení vytčeného cíle neexistuje pouze jedna cesta, ale že způsobů je několik, rozhodně ne jediný, který je popsán v novele.

Na závěr bylo přijato usnesení, se kterým vás chci seznámit. Je to usnesení č. 98 výboru pro evropskou integraci z 27. dubna 2000 k vládnímu návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, sněmovní tisk 535.

"Výbor pro evropskou integraci po úvodním slově vrchního ředitele sekce energetiky ing. Jana Poučka, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Stanislava Fischera a po rozpravě

1. konstatuje, že návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropských společenství, jak je upraveno směrnicemi 96/92 ES o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a 98/30 ES o společných pravidlech vnitřního trhu se zemním plynem,

2. doporučuje s ohledem na výše uvedené Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila,

3. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

4. zmocňuje zpravodaje výboru, aby o výsledcích jednání ve výboru informoval schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Dodávám, jak jsem se zmínil, že cesty jsou k dosažení tohoto cíle různé, a proto bych se s vlastním návrhem ještě přihlásil v obecné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli mám tři přihlášky písemné, a to pana poslance Eduarda Vávry, pana poslance Zdeňka Kořistky a pana poslance Jana Grůzy. Prvně jmenovanému uděluji slovo.

 

Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v rámci obecné rozpravy mám dvě poznámky k odpovědím na moje pozměňovací návrhy a k projednávání těchto návrhů ze dne 6. září 2000 na hospodářském výboru. Svoje pozměňovací návrhy jsme v řádném termínu 10. června 2000 zaslal a na většinu jich bylo odpovězeno v seznamu vyhodnocených připomínek z Ministerstva průmyslu a obchodu ve formě připomínek přijatých a připomínek nepřijatých. Ale co mě překvapilo při podrobném porovnání po projednání v hospodářském výboru, byl fakt, že některé mé pozměňovací návrhy nebyly uvedeny ani mezi přijatými, ani mezi nepřijatými. Z tohoto důvodu několik pozměňovacích návrhů musím uvést před sněmovnou v rámci druhého čtení v podrobné rozpravě. Po důvodu neuvedení nebudu pátrat, ale je to zvláštní.

Za druhé. Při projednávání v hospodářském výboru nebylo několik mých návrhů odsouhlaseno, ale protože šlo převážně o těsnou většinu, uvedu tyto návrhy také v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Dalším přihlášeným je pan kolega Zdeněk Kořistka, připraví se pan poslanec Grůza.

 

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, projednáváme dlouho diskutovaný zákon, který byl dle mého názoru připraven vládou velice uspěchaně, a tomu odpovídalo množství pozměňovacích návrhů, které projednával dvoukolově hospodářský výbor. Myslím si, že zákon je podstatně lepší než současný stav. Vím, že na něj čeká netrpělivě odborná veřejnost i subjekty, které v oboru podnikají nebo chtějí podnikat. Většinu podstatných problémů odstraňoval na svých jednáních hospodářský výbor. Přesto se zde chci zabývat dvěma oblastmi.

Jelikož při hlasování v hospodářském výboru neprošla ani mírná úprava procesu otevírání trhu s elektřinou, je vidět, že vláda nemá zájem o urychlení tohoto procesu. Ostatně i při projednávání telekomunikačního zákona vyjádřila sněmovna většinově vůli ponechat monopol v tomto odvětví i na další období. Situace v energetice je sice poněkud jiná, ale přesto si myslím, že rychlejší otevírání trhu s elektřinou bude přínosem především pro konečného uživatele, tedy občana. Již dnes je Česká republika ve složité situaci při jednání s Evropskou unií v kapitole Energetika, kdy vzniká problém se spuštěním Jaderné elektrárny Temelín, a pokud bude přijat vládní návrh termínu otevírání trhu s elektřinou, který je dle mého názoru pomalý a např. pro všechny zákazníky bude plně otevřen až v roce 2007, bude muset Česká republika žádat o udělení výjimky v kapitole Energetika.

Rychlejší otevírání trhu podle všech zahraničních zkušeností vede ke zvýšení konkurence, a tím ke snižování nákladů v tomto sektoru. Pro konečného zákazníka tedy po přechodném období dochází k poklesu cen elektřiny. Proto zde v podrobné rozpravě přednesu pozměňovací návrhy, které tento proces urychlují o tři roky. Argument vlády, že se firmy i ostatní orgány musí připravovat na otevření trhu delší dobu, je podle mého názoru lichý a je způsoben silnými lobbistickými tlaky zájmových skupin v tomto odvětví.

Druhým problémem, o kterém zde chci diskutovat, jsou obnovitelné zdroje. Jsem rád, že hospodářský výbor přijal jeden ze tří principů, které prosazuji, a to zjednodušený povolovací režim pro připojení malých obnovitelných zdrojů. Další principy, které prosazuji, a to právo na připojení a na povinný výkup vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů v přenosové soustavě a dále pevnou výkupní cenu z těchto zdrojů uvedenou přímo v zákoně, případně prosazovat tento princip podzákonnou normou, považuji pro obnovitelné zdroje za zásadní. Bohužel, přestože celý vyspělý svět podporuje nadstandardně tyto zdroje a tato podpora se v následujících letech bude razantně ještě zvyšovat, u nás se podpora prosazuje velice těžce. Přitom se ve většině případů jedná o špičkové technologie a dynamické obory, dnes ještě nekonkurenční, ale perspektivní.

Nechci zde polemizovat se zastánci klasické energetiky, protože vím, že obnovitelné zdroje budou v nejbližší době pouze doplňkem této energetiky, ale jsem přesvědčen, že bychom neměli promarnit šanci a nechat si ujet vlak v těchto technologiích.

Navržený princip vychází ze schématu obchodovatelných zelených certifikátů, který je označován jako nejperspektivnější v EU. Předložený návrh vychází z toho, že pro zavedení obchodovatelných zelených certifikátů se stanovením povinné poměrné části prodávané elektřiny z obnovitelných zdrojů nejsou u nás vytvořeny podmínky. Jako mezikrok je použita kombinace s novým německým modelem s pevnými výkupními cenami s vyrovnáním mezi vykupujícími společnostmi. Německý model se ukázal jako nejúčinnější pro zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů.

Tento návrh nejde proti trhu, jak argumentuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale o filozofii dalšího rozvoje tohoto odvětví i s pomocí státu. Zde chci zacitovat z důvodové zprávy z vládního návrhu zákona o hospodaření energií, kde se na straně 20 uvádí: Současné náklady, a tím i ceny na výrobu energie z klasických zdrojů jsou tedy výrazně podhodnocené, protože nezahrnují podstatnou část externalit, tedy nákladů na odstraňování škod na životním prostředí spojených se získáváním energie. Konec citátu.

To tedy znamená, že provozovatelům obnovitelných zdrojů nebudou poskytnuty výhody, nýbrž budou vyrovnány i nevýhody, kterými trpí vůči klasickým zdrojům. Základním principem návrhu úprav § 31 je stanovení minimálních, tj. zvýšených výkupních cen pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů elektřiny. Návrh minimálních výkupních cen je v souladu s českým právním řádem, evropskou legislativou a není porušením pravidel Evropského společenství o státní pomoci, jak uvádí ve svém negativním stanovisku předkladatel.

 

(15.30 hodin)

(pokračuje Kořistka)

Podobně jako zelený halíř vzhledem k podílu obnovitelných zdrojů energie zásadně neovlivní podmínky na energetickém trhu. Důvodem je, že pravidla Evropské unie státní pomoc v oblasti využívání obnovitelné energie umožňují. Druhým důvodem je, že minimální výkupní ceny vlastně ani nejsou státní pomocí. Za státní pomoc se dle její definice považují jen podpory či výhody poskytované přímo či nepřímo ze státních prostředků, což minimální výkupní ceny nesplňují. Jsou hrazeny konečnými odběrateli elektřiny, nikoli státem.

Tento návrh zde přednáším také z toho důvodu, že mám velké obavy, aby případná podzákonná norma, to je prováděcí právní předpis, o kterém tu hovořil kolega Vojíř, tento problém vyřešila ku prospěchu obnovitelných zdrojů. Myslím si, že německý model, který mj. doporučuje jako nejúspěšnější systém i Evropský parlament ve své rezoluci z 23. 3. 2000 členským zemím, je krokem správným směrem. Své pozměňovací návrhy předložím v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Kořistkovi. Nyní má slovo pan poslanec Grůza, připraví se pan kolega Vojíř.

 

Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, cílem mých připomínek k vládnímu návrhu energetického zákona je odstranění několika pasáží, které do značné míry ignorují základ našeho právního systému, tj. nedotknutelnost vlastnictví.

Jsem si vědom toho, že produktovody mají charakter veřejně prospěšných staveb. Omezení vlastnických práv musí být kompenzováno poskytnutím náhrady za omezení ve využití pozemku, což je zakotveno i v ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Dále je zcela neúnosné, aby vlastník pozemku byl ze zákona povinen na svůj náklad provádět na svém pozemku opatření, která jsou prováděna výhradně v zájmu provozovatele produktovodu. Tato praxe je z důvodu stávajícího znění energetického zákona č. 222/1994 Sb. a k nemalé radosti dotčených vlastníků, zejména lesních porostů, stále aktuální. Například v § 24 odst. 3 g) - předmětné práce jsou prováděny na základě potřeb vlastníka produktovodu a slouží k umožnění jeho podnikatelské činnosti. Náklady spojené s touto činností musí nést vlastník produktovodů, a nikoli vlastník pozemku, který je navíc omezen v běžném užívání pozemku.

Právo provozovatele přenosové soustavy na odstraňování stromových a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy se musí vztahovat pouze na ochranné pásmo nadzemního vedení, kde je rozhodnutím příslušného orgánu Státní správy lesů omezeno využívání pozemků pro plnění funkcí lesa a v případě odstraňování porostů pouze na lesní porosty nad 3 m výšky. Provozovatel produktovodu by mohl na základě vlastního návrhu zákona vykácet vlastníku pozemku plantáž vánočních stromků.

Není přípustné, aby provozovatel přenosové soustavy svévolně rozhodoval o provádění těžby mimo ochranné pásmo pouze na základě svého tvrzení, že se jedná o porosty ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy. Tento princip by citelně omezoval vlastnická práva majitelů pozemků určených k plnění funkcí lesa. Pokud by nastala situace, kdy by lesní porosty mimo ochranné pásmo ohrožovaly bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy a vlastník dotčených porostů by neuznal oprávněnost této argumentace, bude provozovatel přenosové soustavy postupovat dle znění § 22 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, tj. požádá orgán Státní správy lesů o vydání rozhodnutí o rozsahu nutných opatření. Vlastník pozemků je ze zákona povinen provedení těchto opatření strpět.

Nesouhlasím také s navrženým zněním vládního zákona, že výše náhrad bude stanovena prováděcím předpisem. Po zkušenostech se zněním předchozí prováděcí vyhlášky č. 193/1995 Sb., kterou se stanovil způsob a výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech, u venkovních vedení elektřiny a plynu by měl být výpočet náhrad u pozemků určených k plnění funkcí lesa stanoven na základě vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, která je speciální právní normou pro výpočet škod na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, mj. i pro výpočet nákladově náročnějších opatření při těžbě podél elektrovodů aj.

Majetková újma vzniklá v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy má mnoho podob, jako např. škoda z dočasného odnětí pro plnění funkcí lesů v ochranném pásmu po dobu životnosti stavby nebo škoda z předčasného smýcení lesního porostu na ploše ochranného pásma. Náhrada se nesmí omezovat pouze na volný pruh pozemku o šířce 4 metrů po jedné straně základů podpůrných bodů nadzemního vedení. Škoda ze snížení přírůstku lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku prosychání, škoda ze snížení kvality lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku abnormálně silného jednostranného zavětvení nebo korní spáry, škoda z předčasného smýcení lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku působení větrů nebo v důsledku vrůstání větví okolních stromů do ochranného pásma a dále škoda z nákladově náročnějších opatření na okraji ochranného pásma v důsledku těžby jednostranně zavětvených a nakloněných stromů a v důsledku těžby v těsné blízkosti vedení.

V § 46 odst. 9 - vlastník pozemku by měl také mít možnost pěstovat v ochranném pásmu nadzemního vedení vánoční stromky, které nedosahují výšky 3 metrů. Naopak náklady spojené s odstraňováním náletových dřevin o výšce nad 3 metry by měl hradit provozovatel nadzemního vedení, neboť se jedná o opatření prováděné v zájmu tohoto provozovatele.

Paragraf 76 - je nutno vložit za text "je zakázáno provádět" text "bez souhlasu vlastníka rozvodných tepelných zařízení", neboť v lesním provozu nelze zcela eliminovat možnost poškození rozvodného tepelného zařízení v případě, že vedle tohoto zařízení je vzrostlý lesní porost určený k těžbě. Těžební práce by samozřejmě v tomto případě probíhaly v součinnosti s vlastníkem rozvodného tepelného zařízení. Znění zákona by však s tímto případem mělo počítat a nestavět jej mimo zákon. U ostatních produktovodů jsou tyto výjimky v případě souhlasu vlastníka zařízení přípustné.

Dámy a pánové, věřím, že jsem těmito slovy nenaznačil, že bych chtěl nabourat celou koncepci energetického zákona, nicméně chci těmito pozměňovacími návrhy, které předložím ve druhém čtení, odstranit některé nesrovnalosti, možná drobné nesrovnalosti, nicméně důležité pro vlastníky lesů a lesních porostů. Proto věřím, že mé návrhy ve třetím čtení podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Čtvrtým přihlášeným do obecné rozpravy je pan kolega Vojíř, připraví se paní kolegyně Ludmila Brynychová.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Dámy a pánové, já ve svém úvodním slově jsem okomentoval vše, co jsem okomentovat chtěl, nicméně pouze abych naplnil formalitu, tak jsem opomněl říci jednu záležitost, že jsem byl jako zpravodaj hospodářského výboru zmocněn k tomu, abych vás informoval o tom, že hospodářský výbor tuto materii projednal a že dne 6. září 2000 přijal svým usnesením, které je ve sněmovním tisku 535/4, pozměňovací návrhy a že jsem byl zároveň i zmocněn k tomu, abych po dohodě s legislativním odborem vypracoval legislativně technické pozměňovací návrhy, které jsou již zpracovány a budou vám před třetím čtením písemně rozdány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo paní kolegyně Brynychová, připraví se pan kolega Fischer.

 

Poslankyně Ludmila Brynychová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládní snaha uvolnit prostor pro podnikání v energetice a rychle privatizovat podniky velké energetiky je v rozporu s politikou KSČM.

Česká veřejnost je již delší dobu vládními orgány i některými sdělovacími prostředky přesvědčována, že tzv. deregulace cen elektřiny a plynu je nezbytná. Nepovažujeme za nezbytné privatizovat v této strategické oblasti rozhodující kapacity, otevřená je i otázka formy napojení do energetických sítí a dovozu a vývozu energií vzhledem k národní bezpečnosti i ke snaze importovat do slabších zemí ekologické problémy. Výrobci a distributoři energie patří mezi firmy s největším objemem výnosů a problémy s investicemi do tohoto resortu nevyřeší nesystémové zdražení energií pro domácnosti.

Vláda by se měla zamyslet nad tím, že vzhledem k absenci promyšlených strukturálních změn je nepřiměřená energetická náročnost výroby způsobena především velkoodběrateli.

 

(15.40 hodin)

(pokračuje Brynychová)

Domnívám se, že uvolnění podnikání v této oblasti povede jednak k velkému zdražení elektřiny, ale že se na trhu s elektřinou prosadí především nejlevnější elektřina z kondenzačních elektráren, jež se vyrábí s malou energetickou účinností. Ekologicky nejpříznivější elektřina z obnovitelných zdrojů bude vytlačována. Ohrožena může být výroba elektřiny u dražších tepláren a následně i výroba centralizovaného tepla.

Není ošetřena ani koupě podniků velké energetiky zahraniční konkurencí za účelem její likvidace.

Vzhledem k charakteru přirozeného monopolu je záměr privatizovat distribuční elektroenergetické a plynárenské společnosti nesprávný, a proto navrhuji zamítnutí energetického zákona po skončení všeobecné rozpravy ve druhém čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Nyní uděluji slovo panu poslanci Stanislavu Fischerovi, připraví se pan kolega Josef Hojdar.

 

Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak už jsem se zmínil, k dosažení cíle, který si stanovila předloha tohoto zákona, vedou různé cesty. Osobně se domnívám, že tzv. francouzská cesta, kdy nedochází k privatizaci, by byla pro nás vhodnější. Je to z toho důvodu, že otevírání českého trhu s elektřinou a plynem je proces, který při nevhodném provedení může ohrozit hospodářskou i politickou stabilitu státu. Proto je nutné ještě před uvedením liberalizace energetiky do života vypracovat strategicky orientované hodnocení, na základě kterého by bylo možné definovat, v jakém rozsahu využije ČR princip subsidiarity, to je národního zacházení s energií. Až do přijetí ČR do EU se na ni nevztahuje platnost směrnic 96/92 ES a analogická směrnice pro zemní plyn. To dává možnost pozorovat a vyhodnocovat otevírání trhu s elektřinou a plynem v zemích Evropského společenství a podle úspěchů i chyb připravit opodstatněnou legislativu, modely i provádění procesu liberalizace.

Privatizace energetiky je procesem, pro který musí být deklarovány závažné důvody. EU privatizaci nevyžaduje a ani vyžadovat nemůže, protože v jejích zemích existují energetické podniky, které privatizovány nejsou a privatizaci ani nepřipravují. To je ta zmíněná francouzská cesta.

Žádný stát na světě až dosud nemá dlouhodobé zkušenosti se současnou privatizací a otevíráním trhů s energií. Vzhledem k významu energie pro politickou a hospodářskou stabilitu státu je obezřetný postup obou procesů prováděných v postupných krocích s dobře definovanými podmínkami pro další postup kategorickým imperativem.

Ještě před zahájením procesu privatizace a liberalizace považuji za nutné nejen stanovit rizika a očekávané přínosy, ale také odpovědnost za výsledek. Proto si dovoluji navrhnout ve druhém čtení vrácení předlohy zákona předkladateli k přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Josef Hojdar, a to jako poslední písemně přihlášený do rozpravy.

 

Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, jak jistě víte, návrh tohoto zákona přišel do sněmovny již v dubnu letošního roku a hospodářský výbor požádal o jeho vrácení do hospodářského výboru z toho důvodu, že množství pozměňovacích návrhů, které byly předloženy, bylo takové, že jsme nebyli schopni to probrat a uspořádat tak, aby to mělo skutečně logické vyústění.

Bylo to z toho důvodu, že tento návrh, tak jak zde ještě nezaznělo, bude mít velmi výrazný dopad - a záleží na tom, v jaké podobě bude tento zákon přijat - do celého hospodářského sektoru. Poté se to odrazí i při postupném otevírání trhu i do snižování cen elektrické energie a bude to mít velmi pozitivní dopad na ostatní výrobní odvětví. Je to záležitost, která se dotkne nejen velkovýrobců a středních výrobců, ale dotkne se postupně i našich občanů.

Je zapotřebí, aby tento zákon, tak jak byl projednáván v hospodářském výboru, byl projednáván velmi komplexně a nedocházelo v něm k hluchým místům tak, aby tam některé věci vybočily z řady a nebyly kompatibilní s tím, co jsme chtěli říci zákonem v dalších věcech.

Nemohu bohužel s některými vývody svých předřečníků souhlasit. Nebudu se k tomu vracet, protože jsme to rozebírali velmi podrobně na hospodářském výboru. Chci zde jen říci, že otevírání trhu, tak jak je navrženo v tomto zákoně, odpovídá i tomu, co se v současné době děje v Evropě. Není to nic, co by neodpovídalo evropským normám. Myslím, že ani Evropa, tak jak to máme prokonzultováno v Bruselu, nemá proti tomuto naprosto žádné výhrady a je spokojena s tím, jak tento zákon v současné době vypadá.

Všechny pozměňovací návrhy byly už jednou projednány, byly projednány nejen v hospodářském výboru, ale i s Hospodářskou komorou, se Svazem průmyslu a dopravy. Myslím, že tím bylo skutečně dosaženo té optimální dohody, aby tento zákon mohl fungovat a mohl fungovat dobře. Chtěl bych na vás proto apelovat, abyste znovu velmi pečlivě zvážili pozměňovací návrhy, které byly předloženy a přijaty v usnesení hospodářského výboru, aby nedošlo k tomu, že se do tohoto návrhu zákona, který byl tak dlouho připravován, dostanou věci, které by mohly celkovou kontinuitu zákona narušit.

Věřím, že i pan kolega Vojíř jako zpravodaj bude mít poměrně jednodušší práci, než tomu bylo v hospodářském výboru, a že všichni přihlédneme k tomu, aby tento zákon pomohl celému našemu státu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. To bylo poslední vystoupení v obecné rozpravě, kterou tímto končím. Je mou povinností přivolat všechny, kteří se zdržují mimo jednací sál, neboť v tuto chvíli skončila obecná rozprava, v níž zazněly, pokud se nepletu, dva návrhy, a to návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání - návrh poslance Stanislava Fischera - a návrh na zamítnutí návrhu zákona - návrh paní kolegyně Brynychové.

Přistoupíme k hlasování. Prosím, abyste se všichni zaregistrovali svými identifikačními kartami, neboť jsem vás odhlásil. Prosím o zrychlení pohybu. Byl bych rád, kdybychom do 16. hodiny projednali ještě případně zákon také v podrobné rozpravě, nebudou-li přijaty předložené návrhy.

 

V tuto chvíli nejprve rozhodneme o návrhu na vrácení výboru k novému projednání.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 66 a ptám se, kdo je pro předložený návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 158 pro návrh 24, proti 131. Návrh nebyl přijat.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 67 a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu zákona. Kdo je proti?

Z přítomných 161 pro návrh 24, proti 130, i tento návrh nebyl přijat.

 

Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli čtyři písemné přihlášky. Jako první bude hovořit pan poslanec Vávra, připraví se pan poslanec Kořistka.

 

Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, na základě důvodů, které jsem uvedl v obecné rozpravě, uvádím tyto pozměňovací návrhy.

Za prvé. V § 13 odst. 2 konec věty zní: "stanoví předpis vydaný Energetickým regulačním úřadem."

Za druhé. § 14 odst. 10 zní: "Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok."

 

(15.50 hodin)

(pokračuje Vávra)

Za třetí. V § 14 nový odst. 12 zní: "Výši ročního finančního příspěvku podle odst. 4 u jednotlivých držitelů do fondu a podrobná pravidla placení příspěvků stanoví Energetický regulační úřad."

Za čtvrté. V § 17 odst. 10 doplnit druhou větu, která zní: "Předkládá zprávu o stavu fondu, audit fondu, zprávu o hospodaření fondu a návrh rozpočtu fondu, které schvaluje hospodářský výbor sněmovny Parlamentu před schválením vládou."

Za páté. V § 20 odst. 3 poslední věta zní: "Podrobnosti stanoví předpis vydaný Energetickým regulačním úřadem."

Za šesté. V § 21 odst. 2 písm. d) číslici 2007 nahradit číslicí 2005.

Za sedmé. V § 44 odst. 2 nahradit číslici 2005 číslicí 2004.

Za osmé. V § 45 odst. 2 doplnit o novou větu: "Na snížení nákladů do výše 40 % má dle rozhodnutí vlády investor v nově zřizované průmyslové zóně, která je vládou schválena."

Stručné zdůvodnění: Při projednávání zákona o investičních pobídkách byla snaha o zásadní snížení nákladů na přípojku a bylo nám sděleno, že do tohoto zákona to nepatří, ale že je připraven zákon o energiích, do kterého toto lze zařadit. Odpověď na tento pozměňovací návrh, který nebyl přijat, zněla: Možnost dotace elektrických přípojek v nově zřizované průmyslové zóně může být řešena vhodnějším způsobem. Svůj názor si, kolegové, udělejte sami.

Za deváté. V § 45 odst. 3 doplnit o novou větu: "Vlastníkem přípojky investor i tehdy, když vláda rozhodla dle § 45 odst. 2."

Za desáté. V § 49 odst. 7 zní: "Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, výrobce nebo oprávněný zákazník zajišťující instalaci měřicího zařízení a zajišťující udržování a pravidelné ověřování správnosti měření. Náklady na instalaci, udržování a pravidelné ověřování se dělí rovným dílem."

Za jedenácté. V § 55 odst. 2 písm. b) nahradit číslici 2008 číslicí 2006.

Za dvanácté. § 55 odst. 3 se zrušuje.

Za třinácté. V § 66 odst. 2 doplnit o novou větu: "Na snížení nákladů do výše 40 % má dle rozhodnutí vlády investor v nově zřizované průmyslové zóně, která je vládou schválena."

Zdůvodnění - viz bod 8.

Za čtrnácté. § 71 odst. 7 zní: "Provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, výrobcem oprávněný zákazník nebo provozovatel podzemního zásobníku plynu zajišťující instalaci měřicího zařízení a zajišťující udržování a pravidelné ověřování správnosti měření. Náklady na instalaci, udržování a pravidelné ověřování se dělí rovným dílem."

Za patnácté. § 94 odst. 1 písm. b) se zrušuje.

Za šestnácté. V § 905 odst. 2 nová poslední věta zní: "Proti rozhodnutí ústředního inspektorátu se lze odvolat k soudu."

Za sedmnácté. V § 96 odst. 2 nová druhá věta zní: "Proti rozhodnutí předsedy se lze odvolat k soudu."

Za osmnácté. V § 98 odst. 15 zní: "Od 1. července 2006 končí za a) operátor trhu s elektřinou, b) Ústřední plynárenský dispečink, c) Státní energetická inspekce. Od 1. července 2006 podnikání na trhu s energiemi v rámci své působnosti provádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 15.53 hodin. V 16 hodin začíná blok interpelací, nejprve na předsedu vlády, poté na jednotlivé členy vlády.

Vzhledem k tomu, že mám před sebou šest dalších písemných přihlášek, považuji za nereálné, že by se nám do té doby podařilo tyto návrhy přednést. Proto v tuto chvíli přerušuji jednání tohoto bodu a vzhledem ke skutečnosti, že jsme jako první bod na zítřek již zařadili jeden z bodů schváleného pořadu schůze, budeme pokračovat tedy bodem 16 jako druhým bodem zítra ráno. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji, děkuji vám všem a v tuto chvíli přerušuji jednání do 16.00 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 15.55 hodin.)

 

(Jednání pokračovalo v 16.01 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je 16.01 hodin, začíná bod

 

80. Ústní interpelace

 

které jsou určeny předsedovi vlády ČR, respektive vládě ČR a ostatním členům vlády. Po zahájení 27. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády ČR panu Miloši Zemanovi či vládě České republiky, a to v čase od 16.00 do 17.00 hodin, poté ostatním členům vlády ČR. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo panu poslanci Tomáši Kvapilovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Miloše Zemana. Připraví se pan poslanec Zdeněk Kořistka.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane premiére, dámy a pánové, problém privatizace bytů Českých drah se týká asi 16 000 domácností. Dosud bylo pro tento účel založeno 139 bytových družstev nájemníky. Od prvního oznámení privatizovat tyto byty uplynuly už čtyři roky a od té doby České dráhy do bytových domů určených k prodeji pochopitelně neinvestují. Dosud však nebyl nájemníkům prodán ani jeden z těchto bytů.

V červnu letošního roku jste mě, pane premiére, i veřejnost seznámil s rozpory mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem dopravy a spojů, s jejich různými názory na podmínky privatizace a současně jste sdělil, že 10. července se rozhodne mezi dvěma možnými variantami. Od tohoto data uplynuly už zase dva měsíce a nájemníci bytů Českých drah stále nejsou obeznámeni s dalším postupem. Proto se na vás, pane premiére, obracím s následujícími otázkami: Za prvé, jaké rozhodnutí bylo v této kauze vládou přijato. A za druhé: můžete sdělit závazný termín v postupu privatizace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády pan Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Kvapile, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych dříve, než odpovím na tři otázky, které mně byly položeny, vytkl před závorku jeden návrh. I když jsem dostal u všech tří interpelantů od příslušných úřadů vlády odpovědi na tematiky těchto interpelací, přesto se domnívám, že by bylo férové vzhledem k několika hodinám, které byly vzhledem k mimořádné situaci této sněmovny k dispozici na odpověď, abych zcela přátelsky a nekonfrontačně nabídl těm interpelantům, kteří si budou přát doplňující informace, aby nikoliv nutně cestou formálních písemných interpelací, ale pouze dopisem specifikujícím další konkrétní podrobnosti se na mě obrátili, a já jim velmi rád podrobněji odpovím.

Přesto se domnívám, že mohu v plném rozsahu odpovědět na všechny tři otázky pana poslance Tomáše Kvapila. Ponechám bez odpovědi pouze jeho úvod, že o věci se rozhodlo již před čtyřmi lety. Jak známo, tato vláda je u moci zhruba dva roky. Takže kdybych vynikal jízlivostí, což je vlastnost, která je mně bytostně cizí, zeptal bych se, co se ty dva roky, co tato vláda nebyla u moci a strana pana poslance Kvapila u moci byla, co se tyto dva roky vůbec dělo.

Odpověď na vaši otázku, která se týká rozhodnutí ke dni 10. července, zní takto: Ano, 10. července se skutečně na Ministerstvu financí za účasti Ministerstva dopravy a spojů uskutečnilo společné jednání k řešení aktuální problematiky v souvislosti se zajištěním privatizace bytových domů, ke kterým vykonává právo hospodaření státní organizace České dráhy. Výsledkem tohoto jednání je dohoda, že prodej předmětných bytových domů se uskuteční za cenu stanovenou způsobem, který používala vyhláška č. 393/1991 Sb. v platném znění k 31. říjnu 1994. Usnesení vlády ze dne 9. června 1999 číslo 580 bude naplněno tak, že takto stanovená cena bude dále snížena o příslušný procentický podíl stanovený odborem 16, to je odbor metodiky cen, v závislosti na skutečnosti, zda je objekt zděný, nebo panelový. Proběhly ještě další víceméně technické schůzky, jimiž vás nechci zatěžovat.

Chtěl bych konstatovat, že zhruba před týdnem mě navštívil generální ředitel Českých drah pan Dalibor Zelený, který upozorňoval na některé administrativní průtahy při řešení této záležitosti. Včera se uskutečnilo jednání ministra financí a ministra dopravy a spojů, které celou záležitost definitivně uzavřelo, to znamená odstranilo veškeré zbývající rozpory, a ministr financí a místopředseda vlády Pavel Mertlík mně asi před půl hodinou sdělil, že oba ministři dali pokyn svému byrokratickému aparátu, aby dále tuto záležitost nezdržoval. Protože, pane poslanče, sociálně demokratická vláda nehodlá tolerovat takovou lenost a takovou neefektivnost našich ministerských úředníků, jakou tolerovaly vlády předchozí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo vlády. Pan poslanec Kvapil má možnost položit doplňující dotaz.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Pane premiére, to, že je vám jízlivost zcela cizí, je o vás obecně známo, a jistěže jak novináři, tak i veřejnost to mohla mnohokrát na vlastní kůži slyšet a vidět. Já vám za vaši odpověď děkuji. Pouze také vím, že na tom jednání, o kterém jste vy hovořil, Ministerstvo financí slíbilo, že do konce července t. r. bude zahájen standardní proces privatizace těchto bytů. To se nestalo, opět je to tedy měsíc a půl. A vaše výmluvy a odpověď v tom slova smyslu, co se dělo od roku 1996 do nástupu vlády, ve mně budí úsměšky. Protože akceschopnost této vlády ukazuje se v tom, jak ona řeší tyto problémy. Já nechci konstatovat, pane premiére, že znovu už jako před dvěma měsíci vás žádám o osobní dohled v této věci, a počítejte s tím, že se zde zase setkáme na další schůzi.

Děkuji.

 

(16.10 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane poslanče Kvapile, nejsem teoretik estetiky, a proto nedovedu posoudit, zda váš výrok, že na vaší tváři budí má odpovědět úsměšky, by zhyzdil váš jinak esteticky příhodný obličej, nicméně dovolte mi, abych konstatoval jako doplněk své odpovědi, že přesně proto, že tato vláda má zájem tento dlouho neřešený problém vyřešit, konala se v této souvislosti jednání mezi nejenom ministry - to včerejší jednání bylo definitivní a problém já pokládám za vyřešený - ale předtím i mezi náměstky, konkrétně Ing. Mládkem a Ing. Sokolíkem, že náměstek ministra dopravy a spojů Ing. Pavel Stoulil - a kopie vám mohu poskytnout - dnem 1. září tohoto roku urgoval urychlení celého procesu právě v souvislosti s některými cenovými problémy, a že i na základě této urgence a na základě určitého postižení těch zděděných pracovníků obou ministerstev, kteří celý problém brzdili, byl tento problém vyřešen.

Jestliže chcete parafrázovat známý výrok klasika "Setkáme se u Filippy", budu velmi rád, když vám mohu podat informaci při vaší příští interpelaci na toto téma - bude-li jaká - o tom, že proces privatizace bytových domů Českých drah byl zahájen. Bohužel se obávám, že této informaci bude věnována asi stejná pozornost jako zahájení výstavby továrny Philips v Hranicích na Moravě, tj. nulová, protože naše média zajímají spíše katastrofy než úspěšně vyřešené problémy.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším vylosovaným poslancem s ústní interpelací na pana předsedu vlády je pan kolega Zdeněk Kořistka, a to ve věci legislativy pro vstup soukromých investorů do výstavby dálnic.

 

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážené dámy a pánové, vážený pane premiére, vidím, že jste naladěn konstruktivně, nejste ironický ani jízlivý, takže věřím v plodnou diskusi. Jelikož jsem zaregistroval v médiích vaši schůzku s lidmi, o kterých se spekuluje, že jsou ochotni investovat do výstavby dálnic, myslím si, že je na místě diskuse o vstupu těchto soukromých investorů do výstavby dopravní infrastruktury, což je ve světě běžná záležitost. Vítám tento posun, protože se ukázalo, že Česká republika nemá v této chvíli dostatek financí na současné budování železničních koridorů a dálniční sítě, takže se celý proces prodlužuje.

Bohužel do dnešního dne není v České republice zpracována legislativa, která by umožňovala financovat výstavbu dálnic např. formou stínového mýtného. Stínové mýtné je přitom výhodnější pro motoristy, kteří novou investici nesplácejí přímo, ale investici splácí dlouhodobě stát podle počtu registrovaných vozidel na dálnici. Vím, že podkladové materiály k této koncepci byly připraveny na Ministerstvu dopravy a spojů už před dvěma lety. Jelikož nejsem tak velkým optimistou jako vláda ČSSD, která tvrdí ve svém vládním prohlášení, že doprava je její prioritou, ale přitom již podruhé tento resort vykazuje dramatický pokles zdrojů na investice a vše nezachrání Fond dopravní infrastruktury, myslím si, že je nutné vážně diskutovat o možnosti spoluúčasti soukromého kapitálu v těchto investicích.

Proto se ptám za prvé: uvažuje vláda o vstupu soukromých investorů do těchto investic? Za druhé, pokud ano, v jakém časovém horizontu bude předložena potřebná legislativa. A za třetí, uvažuje se, že dálnice D47, tolik potřebná pro ostravský region, bude financována právě tímto systémem, a tím i urychlena její výstavba?

Vážený pane premiére, jelikož připravovaný státní rozpočet se chová k této stavbě macešsky a o investicích z Fondu dopravní infrastruktury ještě není rozhodnuto, věřím, že právě soukromí investoři mohou přinést tolik očekávané investice. Děkuji za vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážený a milý pane poslanče Kořistko, kolegyně a kolegové, chtěl bych především konstatovat, že za předpokladu, a já za to děkuje této sněmovně, že na této schůzi bude schválen rozpočet fondu dopravy, nebude platit vaše tvrzení o poklesu zdrojů na investiční výstavbu do této oblasti a pravý opak se ukáže býti pravdou. Nebude-li přijat návrh, podle mého názoru nesmyslný návrh vaší strany, tj. Unie svobody, na sterilizaci 200miliardového výnosu z privatizace pro účely důchodového pojištění, když náš návrh předpokládá, že k tomu stačí 40 mld., bude možné z výnosu privatizace dát do fondu dopravy na urychlení výstavby dopravní infrastruktury další doslova desítky miliard.

Nevyzývám vás tím, pane poslanče Kořistko, abyste se stal stranickým disidentem, pouze bych vám doporučoval, abyste vážil, zda i pro region, za nějž jste byl zvolen, je důležitá např. dálnice D47, o níž jste ve své třetí otázce mluvil.

A nyní ke třem otázkám, které jste mi položil. Za prvé, vstup soukromých investorů a stínové mýto. Pokud soukromí investoři se rozhodnou kofinancovat nebo financovat výstavbu dálnic, nemáme proti tomu žádné zásadní, principiální ideologické námitky. Vše závisí na konkrétních podmínkách, které tito investoři nabídnou. Na rozdíl od minulého období, které zaplať pánbůh, skončilo před dvěma lety a dvěma měsíci, probíhají rozsáhlá jednání se zahraničními investory v mnoha oblastech, a jedno z takových jednání proběhlo s izraelskou renomovanou stavební firmou zhruba před 14 dny v Ostravě. Nabídka této firmy se opírá právě o princip stínového mýtného. Chtěl bych jasně říci, že jsem proti tzv. fyzickému mýtnému, a to z řady důvodů, nejenom kvůli zpomalování provozu na dálnicích, ale také např. proto, že naše dálnice jsou koncipovány proti západoevropským dálnicím s až neúměrně vysokým podílem sjezdů a výjezdů na tyto dálnice, což samozřejmě fyzické mýto do jisté míry komplikuje a činí ho nepružným. Stínové mýtné je naproti tomu do značné míry přijatelné. Čili odpověď na vaši první otázku zní jednoznačně "Ano".

A pokud jste se seznámil s novinami, které - jak je u našich novinářů zvykem - nejprve tvrdily, že žádný investor neexistuje, a potom, že jednání bude neúspěšné: investor existuje a první fáze jednání byla úspěšná.

Co se týče druhého bodu, tzn. času, tak si musíme ujasnit, jaké legislativní úpravy bude tento vstup investorů při výstavbě, resp. dostavbě dálniční sítě vyžadovat. Bude nutná novela zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona 102/2000 Sb., o pozemních komunikacích, protože tento zákon neobsahuje ustanovení, na základě něhož by bylo možné uzavřít smlouvu se soukromou osobou. Z toho vyplývá potřebnost novely tohoto zákona a požádal jsem pana ministra Schlinga, když jsem ho informoval o tomto návrhu izraelských investorů, aby jeho ministerstvo tuto novelu připravilo.

 

(16.20 hodin)

(pokračuje Zeman M.)

Chtěl bych ale současně upozornit, že nestačí pouze novela tohoto zákona, ale že Česká republika dosud nemá takzvaný koncesní zákon. Koncesní zákon má ošetřit smluvní vztah mezi vlastníkem infrastruktury a soukromou společností, ať už je vybrána na základě výběrového řízení, nebo jakýmkoli jiným způsobem.

Je třeba si uvědomit, že tato smlouva je prognostikově srdci obzvlášť milá, protože se uzavírá na dobu 20 až 30 let. A soukromá společnost se zde zavazuje nejen zajišťovat provoz a údržbu, ale také obnovu a rozvoj infrastruktury, zdůrazňuji, na vlastní účet. A součástí tohoto vztahu musí být i přesná definice rozsahu a kvality zajišťovaných služeb a odměny soukromé společnosti za tyto služby.

Ministerstvo dopravy, jak vyplývá z jeho podkladů, považuje za výhodu tohoto smluvního vztahu především zvýšení efektivnosti provozování dálnice, za druhé snížení tlaku na státní rozpočet - která vláda by nezajásala, je-li snížen tlak na státní rozpočet - a konečně optimalizaci provozních a investičních nákladů při očekávaném zvýšení úrovně služeb. Mám zde i podrobný podklad čítající 20 stran, pane poslanče - ale neděste se, nebudu je číst, ale budete-li mít zájem, rád vám je předám - ke vstupu soukromých investorů při výstavbě dálnic, zpracovaný odborem vládní legislativy.

Vedle již zmíněných zákonů se také jedná o obchodní zákoník a o zákon o veřejných zakázkách, ale znovu opakuji - rozhodující jsou ony pozemní komunikace.

V § 9 odst. 1 první věty tohoto zákona je výslovně stanoveno, že vlastníkem dálnic a silnic první třídy je stát. Takže toto kogentní ustanovení zákona o pozemních komunikacích by mělo být změněno, a to je vlastně podstata této novely, a jak už jsem uvedl, Ministerstvo dopravy a spojů předpokládá přesně tuto novelu.

Závěrem přecházím k odpovědi na vaši třetí otázku. Oba dva nás zajímá urychlení výstavby dálnice D47. Rozdíl mezi námi je pouze ten, že v minulých vládách se tato dálnice spíše zpomalovala a nyní se urychluje, čehož dokladem - až se seznámíte s návrhem zákona o státním rozpočtu - je zvýšení příslušné rozpočtové kapitoly minimálně o 260 milionů korun k dokončení výkupu pozemků. Nehledě na minulé problémy při některých územních rozhodnutích bohužel ani tento výkup pozemků nebyl ještě kompletován, k čemuž dochází až nyní, včetně patřičného finančního podložení.

Pokud se realizuje uvedená smlouva s izraelským investorem, mělo by to znamenat zkrácení výstavby dálnice D47 o pět let, pane poslanče, tedy z roku 2010 na rok 2005, přičemž první úsek Ostrava-Hrušov by měl být dokončen do konce příštího roku. Tolik pokud jde o konkrétní akceleraci těchto investičních záměrů.

Závěrem mi dovolte ještě jednu poznámku. Nemůžeme bohužel ovlivnit výstavbu polské dálnice A1, třebaže se o to pochopitelně snažíme. A protože na polské straně dochází k určitému prodlení ve výstavbě této dálnice, hrozí nebezpečí - a já na ně reálně upozorňuji - , že onen úsek dálnice Ostrava-Hrušov bude na naší straně dokončen rychleji než odpovídající hraniční úsek polské dálnice A1. Byl bych proto rád, kdybychom překonali partikulární, respektive stranické zájmy a v našich kontaktech s polskou stranou jako poslanci, kteří byli oba zvoleni za severomoravský volební kraj, usilovali nejenom o zrychlení výstavby dálnice D47 na naší straně, ale také o odpovídající akce na polské straně.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Pan kolega Kořistka ještě využije své možnosti položit doplňující dotaz.

 

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, na úvod musím říci, že jsem spokojen s odpovědí pana premiéra, i když musím trošku kontrovat na úvod jeho repliky o 200 miliardách z Fondu národního majetku.

Pokud si vzpomínám, ve sdělovacích prostředcích jste sám uváděl (k předsedovi vlády), že z privatizace bude výnos až 300 miliard, takže já si myslím, že i kdyby prošel návrh Unie svobody, tak ještě 100 miliard nám zbývá do dopravní infrastruktury, což považuji za značnou částku.

Ještě bych zde řekl jednu věc - zahájení D47 vítám a chtěl bych vás seznámit s tím, že poslanci a senátoři v pondělí společně s vládním zmocněncem na severní Moravě diskutovali tuto věc a budou požadovat, aby příští rok nebylo zajištěno jenom 260 milionů na výkup pozemků, ale 1,2 až 1,5 miliardy ze státního rozpočtu nebo z fondu dopravní infrastruktury, což považujeme bez ohledu na stranickou příslušnost za zásadní věc.

Jinak jsem spokojen s tím, že se konečně zvažuje vstup zahraničních investorů - to nebyla výtka na vaši vládu, protože si myslím že v této věci byly i předchozí vlády bohužel příčinou toho, že dopravní infrastruktura dnes vypadá tak, jak vypadá. (Místopředseda Langer upozorňuje na uplynutí časové lhůty.) Jsem přesvědčen, že nevadí, když nebude tato dálnice v první chvíli napojena na Polsko, pro mne a nejen pro mne je prioritní, aby byla nejenom Ostrava, ale i ostravský region napojen na zbytek České republiky, aby přišli investoři. To považuji za prioritní.

Jinak děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego.

Prosím všechny interpelující, aby respektovali časový limit jedné minuty na položení doplňujícího dotazu.

Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Děkuji za poděkování panu poslanci Kořistkovi a přihlásil jsem se se svou reakcí pouze proto, že bych rád přispěl k upřesnění jeho informací.

Jestliže jsem uváděl, pane poslanče, celkový výnos z privatizace, pak jsem tím nikdy neřekl, že je to celkový výnos za jeden jediný rok. A prosím tedy, aby si pan poslanec Kořistka uvědomil, že mnou uváděný údaj je výsledkem několikaletého procesu. Po privatizaci bankovního sektoru - kde, jak známo, za minulých vlád banky rozkvétaly, takže výnos privatizace bude zajisté zářivý - bude následovat privatizace telekomunikací, potom bude následovat privatizace energetiky a celkový proces by měl být řádově uzavřen nikoli v roce 2000 nebo 2001, ale v roce 2002. Jestliže tedy nyní sterilizujete díky svému geniálnímu návrhu těch 200 miliard, tak budeme další dva roky čekat na příděly do fondu dopravy.

Mimochodem bych chtěl upozornit, že naše silničáře vůbec nezajímá, jestli ty peníze dostanou ze státního rozpočtu, nebo jestli je dostanou z fondu dopravy. Takže uvítám, že až se bude rozhodovat o fondu dopravy, pan poslanec Kořistka zdvihne ruku pro to, aby tento fond byl právě z Fondu národního majetku, a tedy z výnosu privatizace saturován, protože tím činy, a nikoli pouze slovy prokáže, že mu na dálnici D47 opravdu záleží a že se nejedná pouze o rétoriku před krajskými a senátními volbami.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane předsedo.

Třetím vylosovaným interpelujícím je pan kolega Tomáš Kvapil, a to ve věci pomoci klientům Pojišťovny Morava postiženým povodní.

 

(16.30 hodin)

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane premiére, tato interpelace se týká klientů zkrachovalé Pojišťovny Morava, kteří byli postiženi povodní v roce 1997. Nebudu opakovat celou anabázi. Budu pouze citovat to, co jste mi 29. června odpověděl na této půdě na otázku, kdy konečně vláda zajistí vyplacení příslušných částek schválených v rozpočtu 1999. Tehdy jste mi řekl: "Tato interpelace je poslední, kdy jste ji ještě mohl uplatnit, protože kdybyste se mě zeptal například na příštím zasedání sněmovny, tak bych vám suše odpověděl, že tyto náhrady, resp. dotace již byly vyplaceny, a jistě by nebylo možné vytloukat politický kapitál z neštěstí lidí pojištěných u zkrachovalé pojišťovny."

Na moji žádost o přesný termín jste pak řekl: "K výplatám náhrad se v této kauze přistupuje právě nyní; protože máme konec června roku 2000, předpokládejme, že tedy termín, který chcete slyšet, se týká července 2000."

V červnu jste mě, pane premiére, osočil z vytloukání politického kapitálu z neštěstí lidí. Nejjednodušší způsob, jak mi v údajném vytloukání zabránit, by byl čin, tedy výplata náhrad. Musím však konstatovat, že vaše vláda je k neštěstí lidí lhostejná, a položit vám své obligátní otázky:

Jaké jsou důvody neustálých průtahů vyplacení pomoci klientům Pojišťovny Morava, kteří byli postiženi v roce 1997 povodní?

Za druhé chci spolu s veřejností vědět, kdy konečně vaše vláda zajistí vyplacení příslušných částek.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, musím vám i vašim kolegům - protože nepředpokládám, že si pamatují moji odpověď - nejdříve stručně zrekapitulovat fakta. Žádostí o finanční pomoc, které se týkají Pojišťovny Morava, bylo 1 478. Rozhodnutí ve správním řízení bylo vystaveno již 17. května 2000. Tato rozhodnutí byla neprodleně rozeslána jednotlivým adresátům. Z těchto 1 478 žádostí bylo 1 303 žádostí plně uznaných, 126 žádostí zčásti uznaných a 49 - jenom 49 - žádostí neuznaných.

Adresáti mohli do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí podat Ministerstvu financí rozklad. Ke dni 28. 6., to znamená tuším v době, kdy jsem odpovídal na vaši interpelaci v této věci, Ministerstvo financí od 1 460 žadatelů obdrželo vrácené doručenky o převzetí výše uvedených rozhodnutí. Pouze čtyři rozhodnutí se vrátila z důvodu úmrtí a 61 bylo rozkladů nespokojených žadatelů. Čili 1 460 vrácené doručenky v pořádku, čtyři úmrtí. Věřím, že ani vy nebudete obviňovat vládu za tato čtyři úmrtí. A 61 rozkladů nespokojených žadatelů.

14. 7. t. r., pane poslanče, se už na Ministerstvu financí konalo pouze závěrečné řízení, které posuzovalo 61 rozkladů, a v podstatě předmětem vaší interpelace dnes už může být jenom těch 61 rozkladů. Z toho sedm rozkladů bylo uznáno za oprávněné a původní rozhodnutí byla změněna. Ostatní rozhodnutí byla potvrzena. Znamená to tedy, že podle sdělení, které jsem dostal od Ministerstva financí, všech těch zbývajících - kolik to je? - 1460 žadatelů dostává tyto prostředky, a chtěl bych jenom připomenout, že tyto prostředky ze státní kasy činí 65 mil. korun. Rozhodnutím Ministerstva financí byly dokonce ještě poněkud navýšeny právě vzhledem k uznání oněch šesti(?) rozkladů. To je ale tak nepodstatný detail, že tím nehodlám sněmovnu zatěžovat.

Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění prostřednictvím financování územních rozpočtů Ministerstva financí a 23 okresních a magistrátních úřadů, o které se zde jedná, těchto 65 mil. distribuuje.

Závěrem bych chtěl říci, že jsem předpokládal, že schůze sněmovny bude v říjnu. Zářijová schůze, jak sám víte, je mimořádná. Omlouvám se v každém případě za to, že jsem do svých prognostických úvah nezahrnoval předpoklady, že se schůze sněmovny bude konat již v září. Nicméně věnovali jsme na to 65 mil. korun a přidali jsme ještě nějaké další drobné.

Jediné, v čem mě asi budete interpelovat příště, je - okamžik, 61 minus sedm je 54, takže možná že se budete ptát, proč těch 54 rozkladů nebylo Ministerstvem financí uznáno.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane předsedo vlády. Slovo má pan kolega Kvapil s doplňujícím dotazem.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Pane premiére, hrubě se mýlíte. Interpeluji právě jménem těch 1 460 domácností, které obdržely v květnu rozhodnutí a neodvolaly se nebo nepodaly rozklad. A ty nemají ani kačku do dnešního dne. Tuto korunu nemají ani okresní úřady, přes které tyto výplaty mají probíhat. Tato informace je z dnešního rána. Musím říci, že zřejmě vás v této věci někdo soustavně obelhává. Určitě se k této kauze zase zřejmě budeme muset vrátit na další schůzi, protože obstrukce, které Ministerstvo financí v této kauze činí, jsou jistě pro tyto lidi nepochopitelné a velmi jim znesnadňují život, protože tito lidé potřebují prostředky, aby mohli platit nejrůznější půjčky, které si museli vzít, aby postavili nové domy a byty.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, zajisté uznáte, že bych se nerad nechal obelhávat. Materiál, z něhož jsem vám citoval, byl zpracován pod gescí pana náměstka Hejnáka, referentka byla RNDr., nikoliv RSDr., Dana Vorlíčková, CSc. V každém případě nemám důvod tomuto podkladu nedůvěřovat, nicméně v každém případě se domnívám, že na základě vaší informace z dnešního rána učiním dotaz na tu instituci, která měla oněch 65 mil. distribuovat. A to nebylo Ministerstvo financí, ale jak jsem již uvedl, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. Přiznávám se, že jméno tohoto úřadu slyším poprvé, a slyším ho právě na základě tohoto podkladu. Vláda a Ministerstvo financí o těch 65 mil. již dostatečně dlouho a dávno rozhodly, takže částka k dispozici je.

V rámci fair play vám slibuji, že učiním dotaz, co se děje na Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, pokud - jak uvádíte - tito lidé vládou schválené prostředky ve výši 65 mil. ještě do dnešního dne nedostali.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Toto byla poslední odpověď na poslední vylosovanou interpelaci na předsedu vlády. Tento blok tedy v tuto chvíli končím a budeme pokračovat v 17 hodin blokem interpelací na členy vlády České republiky.

 

(Jednání přerušeno v 16.40 hodin.)

 

(Jednání opět zahájeno v 17.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17.02, tedy čas vymezený na ústní interpelace na členy vlády České republiky. Prvním vylosovaným poslancem je pan poslanec Petr Nečas, interpelovaným ministrem je ministr obrany Vladimír Vetchý, a to ve věci ekonomického úseku Ministerstva obrany. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, má interpelace směřuje k situaci v ekonomickém úseku Ministerstva obrany. Tento ekonomický úsek je dlouhodobým chronicky bolavým místem Ministerstva obrany. Bohužel se ukazuje, že situace není dlouhodobě řešena. Celkovým problémem jsou pak nedostatky v ekonomice řízení resortu Ministerstva obrany, které se projevily i v určitých rozpočtových potížích, které nastanou v následujících letech. Je třeba říci, že resort Ministerstva obrany samozřejmě jako každý resort trpí nedostatkem finančních prostředků, na druhé straně platí i to, že resort Ministerstva obrany má stále příliš mnoho lidí, stále příliš mnoho zásob, stále příliš rozsáhlou infrastrukturu, stále příliš mnoho majetku. Ve skutečnosti restrukturalizační procesy se v mnoha ohledech právě díky nedokonalému ekonomickému řízení zastavily.

Také v oblasti řízení logistiky a materiálně technického zabezpečení resortu Ministerstva obrany dochází k nesmírně komplikované řídicí struktuře, kde v těchto oblastech působí majetková sekce Ministerstva obrany, sekce logistiky generálního štábu, velitelství logistiky na operačním stupni, Národní úřad vyzbrojování, Akviziční úřad apod. Mé dotazy tedy směřují k tomu, jaké hodláte udělat restrukturalizační kroky a především rozsáhlé a podle mého názoru nezbytné a hluboké personální změny v této oblasti. Nakolik hodláte tento problém řešit tak, aby byla vytvořena efektivní a fungující struktura logistiky a materiálně technického zabezpečení. Jak hodláte řešit obsazení některých konkrétních funkcí, např. v majetkové sekci, kde více než rok byly tyto funkce neobsazeny pevně určeným šéfem a byli pouze lidé pověřováni řízením. Jsem přesvědčen o tom, že pokud nebude vytvořena efektivní a fungující struktura ekonomického úseku Ministerstva obrany, tak je efektivní fungování a využívání finančních prostředků daňových poplatníků v oblasti obrany prakticky vyloučeno.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Na vteřinu přesně jste vyčerpal svůj časový limit. Nyní má slovo ministr obrany Vladimír Vetchý.

 

Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane poslanče Nečasi, protože jsem si vědom věcí, které je nutné v resortu obrany řešit, a to v nejbližší době, rozhodl jsem, aby byla provedena zásadní věc, a to komplexní zhodnocení a koncept dalšího vývoje resortu obrany, aby byla předložena připravovaná strategická revize obrany, která mj. bude odrážet i některé věci, o kterých jste mluvil, a nejen to, ale i aktualizované bezpečnostní aspekty, závěry analýzy bezpečnostního stavu, zabezpečení obrany země a politiky efektivního využívání zdrojů. Předpokládá se zpracování dlouhodobého plánu resortu s výhledem na 10 - 15 let a programový plán resortu obrany pětiletý s roční aktualizací. Tyto dokumenty budou harmonizovány s obranným plánováním NATO. Nedílnou součástí tohoto procesu bude i zpracování střednědobého plánu vyzbrojování, střednědobého plánu rozvoje infrastruktury, plánu provozních výdajů, střednědobého finančního plánu. Dnes ráno na poradě, kterou jsem řídil, byly stanoveny určité úkoly tak, aby v nejbližší době byl zpracován harmonogram, který bude dávat jasné úkoly i termíny v této oblasti.

K zabezpečení plnění těchto cílů a zprůhlednění akvizičního procesu jsem nechal provést reorganizaci k 1. červenci 2000 resortu obrany, která měla za cíl právě zprůhlednit organizaci akvizičního procesu v resortu, výkon některých činností v oblasti hospodaření zejména s nemovitým majetkem, přiblížit k uživateli, zejména tedy převedení ubytovacích a stavebních správ do podřízení velitelství logistiky. Předpokládáme, že velitelé budou za pomoci těchto správ účinně řešit některé své problémy, které zatím byly řešeny velmi zdlouhavě a neefektivně.

Chceme zefektivnit a posílit úlohu kontrolní činnosti v ekonomické oblasti. Proto byl zřízen Úřad ekonomické kontroly a oddělení kontroly státních podniků. Chceme také zkvalitnit plnění povinností ve správě majetku a směrem k účelovým organizacím, jejichž zřizovatelem a zakladatelem je resort Ministerstva obrany. V současné době řešíme velmi důležitý a nutný problém určité budoucnosti výzkumných ústavů. Jak víte, jsou to příspěvkové organizace a snažíme se vytvořit pro ně takové podmínky, aby i v dalších letech mohly využívat svých kapacit.

Tyto cíle jsme se snažili naplnit reorganizací ekonomického úseku. Došlo ke změně podřízenosti Akvizičního úřadu. Jak už jsem říkal, vznikl Úřad ekonomické kontroly, byla provedena reorganizace majetkové sekce. Dalším důležitým bodem byl vznik Národního úřadu pro vyzbrojování, který by měl být koncepčním, metodickým a řídícím orgánem Ministerstva obrany pro stanovení národní strategie vyzbrojování, akviziční politiky resortu, pro výstavbu a rozvoj akvizičního systému resortu Ministerstva obrany, pro plánování a rozpočtování vyzbrojování resortu, pro řízení projektů vyzbrojování, realizaci úkolů obranného výzkumu a vývoje, pro výstavbu a řízení akvizičního marketingu, pro koordinaci spolupráce se subjekty českého obranného průmyslu, pro harmonizaci vyzbrojování s NATO a EU. V současné době jednáme o vstupu do WEAGu. Během svého pobytu v Řecku v nedávné době jsem mluvil s ministrem obrany Řecka a jednali jsme o našem urychleném vstupu do WEAGu. Splňujeme práci ve všech třech panelech WEAGu. Předpokládáme, a je tu i slib ministra obrany Řecka, který je v současné době předsedou, Řecko má předsednictví WEAGu, a je tam slib, že udělají pro podporu našeho vstupu určité kroky tak, aby některé věci mohly být realizovány už na podzim.

Velmi důležitá oblast je standardizace, katalogizace a státního ověřování jakosti, kterou Národní úřad pro vyzbrojování má na starosti.

 

(17.10 hodin)

(pokračuje Vetchý)

Mluvil jsem o Úřadu ekonomické kontroly. Chceme, aby prováděl kontrolu správnosti, efektivnosti a hospodárnosti vynakládaných rozpočtových prostředků, hospodaření s majetkem a majetkovými právy ve správě resortu Ministerstva obrany.

Co se týká Akvizičního úřadu, je přímo podřízen náměstkovi ministra obrany pro ekonomiku a provádí centrální pořizování majetku a služeb do resortu Ministerstva obrany. Vykonává obchodně právní činnost a další související činnosti v oblasti zabezpečení výzkumu, vývoje, nákupu, odprodeje a pronájmu majetku Ministerstva obrany v souladu s platnými právními předpisy. Ředitel tohoto úřadu plní funkci zadavatele veřejných zakázek v souladu s příslušným zákonem. Akviziční úřad byl vytvořen jako právní nástupce reorganizací Hlavního úřadu nákupu majetku a služeb právě ke dni 1. 7. 2000.

Zásadní změny v organizační struktuře Akvizičního úřadu jsou zejména tyto: byl vytvořen odbor marketingu a cenové politiky, byla vytvořena regionální akviziční oddělení s působností na přípravu a realizaci investic nad 20 milionů korun. Protože chceme zprůhlednit akviziční proces, je zahájeno budování elektronického akvizičního systému. Samozřejmě pro všechny tyto naše kroky potřebujeme i příslušné personální obsazení. Personální sekce má nařízeno vytvořit systém, určitou databázi, která by měla umožnit získávání mladých schopných lidí a jejich růst, jak to v současné době umožňují i nové zákony, které byly přijaty v minulém roce.

To je, pane poslanče, určitá odpověď na některé vaše otázky. Samozřejmě mnoho problémů před námi je, souvisejí i s určitými věcmi, které nastolily i branné zákony, které byly v minulém roce přijaty. Je tu určité přechodné období. Toto přechodné období by mělo být řešeno zejména v příštím roce, v roce 2001, kdy budou uzavírány nové smlouvy s pracovníky, a umožní to i další posun právě vzhledem k novým silám, které hledáme pro celý akviziční proces.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana poslance Nečase, zda hodlá položit doplňující dotaz. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Nečas: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, je skutečností, že dosavadním průběhem reorganizace Ministerstva obrany ve skutečnosti neklesl počet lidí, ale je otázka, zda poněkud dokonce nenarostl. Je skutečností, že touto reorganizací vznikla poměrně neefektivní a složitá struktura v oblasti ekonomiky. Znovu opakuji: působí zde celá řada institucí, jejichž kompetence se vzájemně překrývají, majetková sekce Ministerstva obrany, sekce logistiky generálního štábu, velitelství logistiky, Národní úřad vyzbrojování, Akviziční úřad. Je tedy skutečností, že v mnoha ohledech tato reorganizace spočívá spíše ve vytváření nových úřadů.

Dále jsem nedostal odpověď na situaci v majetkové sekci. Jak bude řešena tato situace personálně, jak bude řešena personálně situace v celém ekonomickém úseku Ministerstva obrany, který si podle mého názoru na některých postech zaslouží velmi zásadní personální změny.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. To byl doplňující dotaz. Slovo má opět ministr obrany Vladimír Vetchý.

 

Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, reorganizace, která proběhla k 1. 7. 2000, byla prvním krokem reorganizace ministerstva. Bude to souviset i s novým zákonem o státní správě. Chceme udělat samozřejmě další kroky, ale především jsem nařídil, aby do 31. října byly sekcí obranné politiky, osobně byl pověřen ředitel této sekce, prověřeny všechny kompetenční věci, všechny kompetenční vztahy mezi jednotlivými sekcemi, mezi jednotlivými úřady. Do 30. 11. všechny tyto věci budou vyhodnoceny a případné kompetenční problémy, které by tam nastaly, případně některé neřešené věci budou odstraněny. Bereme to jako první krok a k 1. 7. proběhla reorganizace. Samozřejmě se musí doladit. Chápu pana poslance. Některé věci je opravdu potřeba řešit v blízké budoucnosti, pokud se jedná o personální obsazení zejména sekce správy majetku a některých dalších úřadů.

Chci ale upozornit, že některé úřady, které vznikly nově, jejich vznik byl vynucen i určitými novými podmínkami, do kterých jsme se dostali po vstupu do Severoatlantické aliance, kdy jsme povinni zabezpečit působnost v některých oblastech, které jsme dříve zabezpečovat nemuseli.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dalším interpelujícím je pan poslanec Tomáš Kvapil, interpelovaným ministrem je ministr vnitra Stanislav Gross, a to ve věci koordinátora výkonu státní správy v krajích.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane ministře, dámy a pánové, když se v Poslanecké sněmovně projednával zákon o krajích, usilovalo Ministerstvo vnitra o zřízení nové funkce ve všech 14 krajích tzv. vládního zmocněnce. Ten měl fakticky dohlížet na krajskou samosprávu a měl také podle sdělení vaší náměstkyně paní Streckové koordinovat výkon státní správy v jednotlivých krajích. Parlament České republiky tento návrh odmítl. Mladá fronta dnes 7. září tohoto roku zveřejnila následující inzerát: "Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní funkce koordinátora výkonu státní správy v krajích. Místo výkonu práce je v sídle krajského města. Kvalifikační předpoklady, požadavky, platové podmínky zajímavé, 12. platová třída plus 25procentní příplatek, po zapracování osobní příplatek. Písemné přihlášky se mají odevzdat do 20. září na adresu Ministerstvo vnitra, sekretariát náměstkyně ministra vnitra pro reformu veřejné správy." To znamená, že tento vládní zmocněnec se vrací oknem. Proto se vás ptám, pane ministře, na tyto následující otázky.

1. Kdy, na základě jakého zákona a jakým právním aktem byla tato funkce zřízena?

2. Můžete přesně specifikovat pracovní náplň koordinátora?

3. Jak velký aparát bude mít tento koordinátor k dispozici?

4. Jaký objem investičních a provozních prostředků navrhujete v rozpočtu pro tyto koordinátory na příští rok?

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr vnitra.

 

Ministr vnitra Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, paní poslankyně, páni poslanci, myslím si, že interpelace nejsou od toho, aby tady ministr předváděl nějaké dlouhé řečnické cvičení. Pokusím se odpovídat především na otázky tak, jak zazněly. Myslím si, že rozhořčení není vůbec na místě a není v tuto chvíli ve své podstatě důvodů k tomu, aby se tato věc dostávala na půdu parlamentu v podobě interpelace, ale chcete-li, tak se samozřejmě můžeme o tom pobavit i zde v průběhu interpelací.

Padly tady čtyři otázky s konstatováním, že sněmovna něco vyhodila a exekutivním opatřením se to tam vrací oknem. Musím zkonstatovat, že to je trochu nepochopení z jednoho prostého důvodu. Zákon tzv. vládnímu zmocněnci dával poměrně výrazné pravomoci. Poslanecká sněmovna - a připomínám - se konsensuálně dohodla, že by tyto pravomoci tomuto úředníkovi neměly náležet a že by tento úředník neměl být v této podobě zřízen, takže tento úředník se svým aparátem a se svými pravomocemi zřizován není. Tudíž moc výkonná jednoznačně respektuje vůli zákonodárného sboru a nedělá nic, co by mělo kohokoliv naplňovat nějakým vzrušením.

Co se týká této funkce, tak začnu od konce otázek. Byla otázka, jaký bude mít aparát. Musím konstatovat, že aparát - lze-li o něm hovořit - bude poměrně bohatý, a připomínám povídku Šimka a Grossmanna, kdy se hovořilo o kapele, že dirigent a harmonikář dělali všechno, co mohli, jakožto celé hudební těleso, tak něco podobného to bude u tohoto koordinátora, protože aparát se bude skládat z koordinátora a jednoho asistenta.

 

(17.20 hodin)

(pokračuje Gross)

To je odpověď na otázku, jaký bude aparát.

Jaký objem investičních a provozních prostředků. Investičních prostředků na výkon tohoto pracoviště nenavrhujeme žádný v tuto chvíli, neboť investiční náklady by býti neměly v tomto směru žádné, minimálně na příští rok, a co se týče provozních prostředků, tak to budou provozní prostředky na platy těchto dvou pracovníků, zdůrazňuji pracovníků Ministerstva vnitra, ve 14 krajích, tzn. provozní prostředky na platy 14 státních úředníků ve 12. platové třídě a 14 jejich asistentů, kteří budou mít nižší platovou třídu. Další provozní prostředky budou spojeny s tím, že v pracovní smlouvě, tak jak právě bylo v inzerátu citováno, bude místo pracoviště v sídle kraje, to znamená, že z toho vyplývají i některé náležitosti v cestování, např. do Prahy, na místo jeho zaměstnavatele, tj. na Ministerstvo vnitra, ulice Nad štolou 7, tuším, jestli znám dobře naši adresu. To jsou věci, které vyplývají z této otázky.

Co se týče pracovní náplně, pracovní náplň, hlavně účel byl zveřejněn v tomto inzerátu. Přiznám se, že bych spíše očekával kritiku Poslanecké sněmovny, pokud bychom k tomu přistoupili skutečně exekutivní cestou, to znamená, že by 14, resp. 28 zaměstnanců Ministerstva vnitra dostalo vymezený úsek působnosti Ministerstva vnitra, kterému se mají věnovat, a nedělali jsme to veřejnou cestou, to znamená, že se dělá inzerát, tato cesta byla možná, myslím si, že je lepší udělat to formou výběrového řízení se standardními podmínkami, jako jsou např. výběrová řízení pro přednostu okresního úřadu. Zhruba takto to bude vypadat.

Jeho role bude především - a začal bych od toho, co je pro nás nejpodstatnější - bude taková, že bude samozřejmě i metodicky napomáhat všem orgánům státní správy, které zůstanou v liniovém řízení, v přímém řízení ústředních orgánů státní správy, a to i po schválených zákonech takovýchto orgánů v regionech zůstane poměrně značné množství. Budou samozřejmě metodicky nápomocni alespoň v rozjezdu také při výkonu státní správy na krajských zastupitelstvech a rozhodně nebudou mít nějaké výkonné pravomoci, protože ty jsou zákonem svěřeny krajským úřadům a těmto krajským úřadům samozřejmě nebude moci nikdo diktovat, tak jak si to Poslanecká sněmovna rozhodla, a toto bude respektováno.

Co bude také důležité, je to, že reforma veřejné správy nekončí tím, že vznikla krajská zastupitelstva, ale musíme udělat to, co od nás vyžaduje i OECD, když se Česká republika již - tuším - v roce 1995 přihlásila k tzv. regulatorní reformě, která má na mysli efektivitu horizontální spolupráce jednotlivých orgánů státní správy jak na centrální úrovni, tak ale i na úrovni regionální, chcete-li místní, v tomto případě třeba krajské. Podotýkám, že bylo-li se tázáno na zákonné zmocnění ve vztahu třeba k působnosti státní správy a koordinace výkonu státní správy na okresních úřadech, tak zmocnění je dáno zákonem o okresních úřadech, kde toto spadá do působnosti Ministerstva vnitra, tudíž tuto působnost někdo z úředníků Ministerstva vykonávat musí.

Když se zpátky vrátím k regulatorní reformě, ke které se přihlásily již předchozí vlády, tak ta právě předpokládá a zavazuje Českou republiku k zefektivnění oné horizontální spolupráce, tedy spolupráce mezi jednotlivými liniově řízenými orgány státní správy až do úrovně okresu, takže to jsou věci, které budou plněny.

Samozřejmě že pracovní náplň bude asi poněkud podrobnější, ale hlavní zadání, které očekávám vedle toho, co jsem v tuto chvíli řekl, je i to, že až bude pokračovat proces reformy veřejné správy, tak si nesmíme myslet, že ta fáze, ke které jsme se dostali, to znamená, že nějaké kompetence přejdou na krajská zastupitelstva, nějaké kompetence zůstávají ještě do roku 2002 na okresních úřadech, jiné, schválí-li to sněmovna, přejdou ze zákona na pověřené obecní úřady. To je ta věc, která vyvolala poměrně velkou odezvu a velkou diskusi, v některých případech i poměrně velkou nevoli.

K tomu bych jen podotkl, že to, co bylo i rozesláno na jednotlivé obecní úřady a na jednotlivé okresní úřady, je prvotní materiál, tzn. výčet obcí, které by měly být obcemi pověřenými, a jejich správní obvody, to je prvotní materiál, který v okamžiku, kdy budeme předkládat návrh zákona, může být v úplně jiné podobě, a pokusíme se maximálně vyhovět požadavkům samosprávy směřujícím k tomu, do jakého správního obvodu budou chtít spadat. Až bude tento proces pokračovat, tak samozřejmě budeme potřebovat také vědět, která třeba ze stávajících pracovišť Ministerstva vnitra působících v regionech je možno ještě i nadále zužovat a přenášet na samosprávu. A tito pracovníci, těchto 14 zmocněnců, kteří to měli dříve vykonávat jako zmocněnci ze zákona, nyní to budou pouze zaměstnanci Ministerstva vnitra, samozřejmě budou také ti, kteří budou dávat návrhy, tzv. dekoncentráty nebo jiná místní pracoviště státní správy, a bude možno jejich působnost zužovat a přenášet ji na orgány samosprávy ať již krajské, nebo nejnižší, tzn. pověřené obecními úřady.

Myslím si, že je to spíše přístup otevřený než to, že by se cokoli dělalo proti vůli sněmovny, a myslím si, že je to skutečně jen nedopatření a nedorozumění. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda pan poslanec Kvapil chce využít své možnosti doplňující otázky. Je tomu tak, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Pane ministře, vy jste mi na nejdůležitější otázky neodpověděl. Specifikaci pracovní náplně vašeho koordinátora, to jste uvedl pouze v nějakých hrubých rysech, tudíž mě udivuje, že vůbec takovou funkci můžete zřizovat bez jasného vymezení, co by měl tento pracovník vykonávat.

Řekl jste, že se budou seznamovat atd., odvolal jste se na zákon o okresních úřadech. Musím říci, že do roku 2002 tam máte přednosty okresních úřadů, kteří vykonávají povinnosti, které jim ukládá zákon o obecních úřadech. Musím říci, že jste se také zcela vyhnul tomu, co to bude daňové poplatníky stát, co chcete v rozpočtu pro rok 2001 navrhnout pro 28 osob. Nejde jen o platy, ale samozřejmě o veškeré náklady. Takže čekám vaše doplnění.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr vnitra Stanislav Gross.

 

Ministr vnitra Stanislav Gross: Nejprve, pane místopředsedo, bych kategoricky popřel, že jsem neodpověděl na otázky, protože si myslím, že jsem na čtyři otázky odpověděl dost.

Za prvé: Kdy a na základě jakého zákona toto máme. K tomu doplním jedinou věc. Máte pravdu, přednosta okresního úřadu je zodpovědný za to, co pro něj vyplývá ze zákona, ale Ministerstvo vnitra podle zákona o okresních úřadech zodpovídá za koordinaci výkonu státní správy, kterou vykonávají na jednotlivých úsecích činnosti okresních úřadů liniově řízené složky okresních úřadů jednotlivými ministerstvy. A toto je svěřeno nikoli přednostovi okresního úřadu, ale zákonem svěřeno Ministerstvu vnitra. To je jedna věc, kterou bych doplnil.

Co se týče pracovní náplně, v tuto chvíli si myslím, že je důležité umět říci, co od toho člověka bude očekáváno. A to se řeklo poměrně jednoznačně, je to jednoznačně uvedeno také v tomto inzerátu a myslím si, že k tomu cokoli v tuto chvíli dodávat nemá smysl, protože samozřejmě že se očekává, že člověk bude pracovat a bude vytížen tak, jak budou vytíženi ostatní úředníci Ministerstva vnitra, ale je to řadový, byť vysoký úředník Ministerstva vnitra. Není to nic a nic méně.

Jaký bude mít aparát - to jsem odpověděl. Jaký objem investičních a provozních prostředků - tady jsem dlužen doplnění, co navíc to bude stát. Předpokládáme, protože probíhá reorganizace na Ministerstvu vnitra, že co se týče tabulkových míst a jejich finančního krytí budeme toto schopni pokrýt, těchto 24 tabulkových míst, z úspor, které probíhají v rámci této reformy, byť z jiných úseků Ministerstva vnitra, nikoli z úseku pro reformu veřejné správy, ale v rámci resortu Ministerstva vnitra, tudíž nežádali jsme Ministerstvo financí o navýšení prostředků.

 

(17.30 hodin)

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Jako další se přihlásil pan místopředseda Ivan Langer s interpelací na ministra vnitra Stanislava Grosse ve věci výběrového řízení na koordinátora v krajích. Poté se připraví paní poslankyně Páralová.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, jak jste si jistě všimli, já přicházím bez připravené interpelace, protože částečně ji položil můj kolega Tomáš Kvapil a já jsem bedlivě naslouchal odpovědi ministra vnitra. Přitom jsem si vzpomněl na dva klasiky. Jeden se jmenoval Freud a druhý se jmenoval Parkinson.

Na Freuda jsem si vzpomněl, když se pan ministr bezděky vrátil k onomu označení této funkce, která se zřizuje, jako krajského zmocněnce, nikoliv koordinátora. Tím se jasně potvrzuje, co mělo ministerstvo na mysli a že tím obchází vůli Poslanecké sněmovny. Na Parkinsona jsem si vzpomněl, když pan ministr obsáhle povídal o tom, co a koho vlastně bude tento zmocněnec koordinovat. Zjistil jsem, že 14 těchto zmocněnců bude koordinovat 14 úřadů, navzájem se budou koordinovat mezi sebou a všechny bude koordinovat pan ministr vnitra.

Chci se jen zeptat, kolik to všechno bude daňové poplatníky stát.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Slovo má opět ministr Stanislav Gross.

 

Ministr vnitra Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, pane místopředsedo, jsem rád, že pan místopředseda Langer se nezmohl na nic jiného než na řečnické cvičení s tou jedinou otázkou, to znamená, kolik to bude stát.

Odpověděl jsem v předchozí interpelaci, že těchto 14 úředníků, pardon, 14 krát 2 úředníků, tedy 28 úředníků, kteří budou zaměstnanci Ministerstva vnitra, navíc z hlediska kapitoly Ministerstva vnitra nás nebudou stát nic, neboť těchto 28 míst ušetříme v jiných částech působnosti Ministerstva vnitra. Tudíž navíc tyto prostředky nebudou třeba.

A ostatní věci - Freud, Parkinson - mám pocit, že je to strašně laciné, v tuto chvíli cokoliv dodávat k tomu, že obcházíme vůli Poslanecké sněmovny, když je zcela zřejmé, že neobcházíme, neboť Ministerstvo vnitra je ze zákona v okresních úřadech zodpovědné za koordinaci výkonu státní správy na okresních úřadech. V materiálu, který byl na vládní úrovni projednáván, což byl materiál s názvem Teze reformy ústřední státní správy - a tento materiál nebyl rozporován - je Ministerstvo vnitra zodpovědné i za koordinaci výkonu státní správy v regionech.

To jsou dva důvody, proč Ministerstvo vnitra tyto úkoly musí plnit. Pokud uznáte, že jsme vázáni rozhodnutím vlády, a pokud uznáte, že jsme vázáni zákonem, tak tyto funkce musíme zabezpečovat. Je to prosté.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Doplňující otázku má pan místopředseda Langer.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane ministře, nechci se navzájem trumfovat, kdo předvádí řečnická cvičení. Moje otázka zněla, kolik to bude stát, nikoli, jak říkáte vy, kolik to navíc bude stát. Můj předběžný odhad je, že přinejmenším na platy a běžné provozní prostředky přijdou tito koordinátoři resort Ministerstva vnitra na 10 milionů korun. Já osobně se domnívám, že by bylo lepší využití těchto prostředků, kdyby skončily ve vaší rezervě, resp. kdyby skončily na obvodních odděleních policie, např. tam, kde stále ještě tlučou do psacích strojů z roku 1960.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr Gross.

 

Ministr vnitra Stanislav Gross: Páni místopředsedové, já žasnu nad tím úžasným populismem. Kdybych pokračoval v tomto duchu, musel bych se zeptat vysokého reprezentanta ODS, proč já jsem přišel na resort Ministerstva vnitra po jeho šestiletém spravování touto politickou stranou v situaci, že na obvodních odděleních policisté klepou do psacích strojů z roku 1960. To není mé dědictví, ale s tím dědictvím si poradíme, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Jako další se s interpelací přihlásila paní poslankyně Alena Páralová. Bude interpelovat místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu ve věci nedostatků zjištěných na Ministerstvu práce a sociálních věcí při kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu.

 

Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře práce a sociálních věcí, v posledním Věstníku NKÚ je mimo jiné i závěr z kontrolní akce 99/25 týkající se hospodaření s prostředky státního rozpočtu a prostředky zahraniční pomoci určené na státní politiku zaměstnanosti.

Provedenou akcí byli na Ministerstvu práce a sociálních věcí, v jehož čele, pane ministře, stojíte, zjištěny závažné nedostatky při hospodaření s těmito prostředky v letech 1998 a 1999. Ze závěru kontroly NKÚ plyne, že vaše ministerstvo neoprávněně poskytlo a nesprávně vynaložilo finanční prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, dále nezabezpečilo účtování všech případů na účtu "dlužníci v evidenci" a konečně nezabezpečilo, aby ve státním závěrečném účtu kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí byly vykázány správné skutečnosti o prostředcích zahraniční pomoci PHARE a PALMIF.

Ráda bych se vás, pane ministře, zeptala, jaká opatření jste provedl k nápravě těchto závažných pochybení svého ministerstva a zda z nich hodláte vyvodit důsledky i vzhledem ke své osobě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo má pan ministr Vladimír Špidla ve věci nedostatků zjištěných při kontrole NKÚ na Ministerstvu práce a sociálních věci.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, dovolte, abych reagoval na přednesenou interpelaci.

Dovolte, abych upozornil na určité neporozumění problému, protože Ministerstvo práce a sociálních věcí přímo neřídí aktivní politiku zaměstnanosti. Z toho vyplývá, že ona kontrola se netýkala úzce Ministerstva práce a sociálních věcí, nýbrž se týkala resortu jako takového, zejména oblasti Správy služeb zaměstnanosti.

Paní poslankyně Páralová se dotkla těch záležitostí, které byly vytknuty ve zprávě NKÚ. Musím konstatovat, že k většině těchto nálezů je možné zaujmout určitá vysvětlující stanoviska. Musím také zdůraznit, že při projednávání tohoto kontrolního nálezu včera ve vládě pan prezident Voleník zdůraznil, že aktivní politika zaměstnanosti se z hlediska NKÚ jeví jako vysoce efektivní. To považuji za klíčové.

Nyní k věci samé.

Prvním problémem, který vytkl NKÚ, byl problém, který se týkal aktivní politiky zaměstnanosti v souvislosti s investičními pobídkami, jejichž právní režim se stabilizoval po poměrně dlouhou dobu, v průběhu dvou let, a práce byly završeny zákonem o investičních pobídkách. Jsem přesvědčen, že zákon o investičních pobídkách vytvořil právní prostředí, které problém staví do zcela jiné situace. Jsem přesvědčen, že tím byl vytvořen základní krok k tomu, aby k případným pochybením nedocházelo.

Uvedu jen jeden z problémů, o který šlo.

Vládní nařízení, resp. vládní usnesení nebyla bezpečně definovaná v oblasti, kdo je adresátem této pomoci. Výsledkem bylo, že NKÚ považoval za porušení zákona, překročení hranic zákona, situace, kdy pobídka byla poskytnuta akciové společnosti a byla poté směřována do dceřiné společnosti této původní akciové společnosti, což souvisí s některými dalšími našimi zákony.

 

(17.40 hodin)

(pokračuje Špidla)

Musím konstatovat, že ve všech případech tato pobídka byla směřována v souladu se svým účelem a přinesla ona pracovní místa.

Dalším problémem, který vytkl Nejvyšší kontrolní úřad, byly problémy, které vznikly v některých úřadech práce v souvislosti s aktivní politikou zaměstnanosti, kde výtky, které byly nalezeny, jsou výtky, které se čas od času objeví vždy v takto rozsáhlých systémech. Uložil jsem Správě služeb zaměstnanosti, aby přepracovala metodiku, abychom se vyhnuli nejasnostem a abychom se vyhnuli rizikům, že nebude dodržen zákon.

Tato opatření podle mého názoru budou účinná. Opět musím konstatovat, že byla projednána za přítomnosti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana Voleníka, který je shledal jako dostatečná.

Dalším problémem, o kterém se hovoří nebo který byl zaznamenán, byly problémy hodnocení nedostatků v účetnictví. Musím říci, že se jednalo o kontrolu, která se ve své podstatě týká systému 77 úřadů práce, jejichž účetnictví, jak vnitřní, tak i vnější, ve vztahu k aktivní politice zaměstnanosti je mimořádně rozsáhlé. Určité chyby v takovémto systému nelze nikdy vyloučit, přesto si myslím, že je správné se snažit směřovat tak, aby byly pokud možno co nejméně četné a směřovalo se k oné vytoužené limitě nula, a proto předpokládáme, že významnou roli sehraje nový softwarový systém GENIS, který jsme začali uplatňovat od 1. 1. 2000.

Právně velmi komplikovaná záležitost je záležitost Národně vzdělávacího fondu, kde jsme po dlouhou dobu hledali odpovídající řešení. Řada právních konzultací prohlásila, že toto řešení je odpovídající a je v souladu se všemi předpisy. Na druhé straně Nejvyšší kontrolní úřad došel k jinému názoru, a proto je třeba, abychom tuto agenturu, která se zabývá implementací a která přinesla nepochybně velké množství efektivní práce, znovu právním způsobem pojednali a znovu připravili řešení, které obstojí i v očích Nejvyššího kontrolního úřadu.

Dámy a pánové, musím prohlásit, že nápravná opatření jsou součástí, podrobný popis nápravných opatření je součástí vládního materiálu, který byl projednán pod č. 17 včera ve vládě za přítomnosti pana prezidenta Voleníka. Z hlediska Nejvyššího kontrolního úřadu byla tato opatření označena jako odpovídající a vláda mi současně uložila, abych podal následnou zprávu, která popíše, jak se tato opatření projevila v praxi.

Myslím si, dámy a pánové, že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislým a jeho názory je třeba brát velmi vážně. Jeho nálezy jsou nálezy veřejnými a já neshledávám v situaci, kterou Nejvyšší kontrolní úřad popsal, v systému služeb zaměstnanosti a v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí nálezy takového rázu, abych musel vyvodit jiné osobní důsledky než pečlivě zhodnotit nápravná opatření, která jsme připravili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Paní kolegyně Páralová má možnost položit doplňující dotaz. Tuto možnost nehodlá využít, proto dalším interpelujícím bude pan kolega Miroslav Ouzký, pardon, omlouvám se, paní kolegyně Ivana Hanačíková. Interpelovaným ministrem bude pan ministr zemědělství Jan Fencl, a to ve věci středního zemědělského školství. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Ivana Hanačíková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, já bych se vás zeptala velice stručně na tři otázky.

Za prvé. Kdy budou uvolněny peníze pro střední resortní školství v objemu 160 milionů korun? Zde bych požádala o harmonogram uvolnění.

Za druhé - zda Ministerstvo zemědělství bude řešit nějakým způsobem nárůst platů pro pedagogické i nepedagogické pracovníky.

Třetí otázka směřuje k internetu. Jelikož školství, jak vláda proklamuje, je prioritou, tak se zeptám, zda Ministerstvo zemědělství také uvažuje, že uvolní finanční prostředky pro zavedení internetu také do středního zemědělského školství.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo má ministr zemědělství.

 

Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane předsedající, ctěná sněmovno, já musím konstatovat, že na stejnou interpelaci jsem již dvakrát odpovídal. Jednou jsem na ni odpovídal panu Kučerovi Miloslavu mladšímu, jednou jsem na ni odpovídal paní poslankyni magistře Ivaně Hanačíkové. Snažil jsem se oběma dvěma pánům poslancům vysvětlit, že v době, kdy jsem byl v tomto směru interpelován, byla známa vážnost situace v resortu, která vyžadovala hledat další řešení na dodatečné úhrady a hledat další zdroje zejména ve vztahu k březnovým povodním a dlouhotrvajícímu suchu. Sdělil jsem jim, že považuji za žádoucí hospodárně vynakládat stávající rozpočtové zdroje. Sdělil jsem jim také, že zůstává otevřena otázka možného krácení rozhodujících kapitol státního rozpočtu, tedy i kapitol resortu zemědělství, a že je pochopitelné, proč pracuji v tomto resortu s určitými rezervami.

Nicméně od té doby se situace posunula a sněmovna na doporučení zemědělského výboru projednala informaci o rozsahu škod způsobených katastrofálním suchem v roce a hledala možná řešení a východiska. V materiálu, který Poslanecká sněmovna přijala a doporučila řešení vládě, je na straně č. 3 navrženo, aby resort našel 200 milionů korun ze zdrojů ministerstva a vyplatil je jako rychlé zálohy na zaorávky a porosty poškozené nad 70 %.

Musím poctivě říci, že v té době žádné jiné nevázané prostředky nebyly k dispozici. A tak jsme požádali Ministerstvo financí o rozpočtové opatření, a to o přesun prostředků ve výši 160 a 140 milionů korun do ukazatele Podpora agrokomplexu celkem. Ministerstvo financí nám v tom směru vyhovělo. Ve stejný okamžik jsem dopisem sdělil předsedovi zemědělského výboru Poslanecké sněmovny panu Jaroslavu Palasovi, že jsme volili tuto cestu získání zdrojů k vyplnění úkolu zadaného Poslaneckou sněmovnou, a vysvětlil jsem celou tu proceduru a požádal jsem ho o projednání a podporu tohoto řešení. Tento dopis odešel 4. 7. 2000.

Proto mně nezbývá, než odpovědět na všechny tři otázky tak, že se jednalo o peníze, které šly do této kapitoly, tedy do učňovského školství navíc proti schválenému rozpočtu a byly v daný okamžik jediné k dispozici a byly použity na sanaci zaorávek a škod do výše 70 %.

 

(17.50 hodin)

(pokračuje Fencl)

V tuto chvíli už nemohu s tím nic udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Chtělo by se říci, že ty peníze už jsou zaorané. Slovo má paní kolegyně Hanačíková.

 

Poslankyně Ivana Hanačíková: Jsem ráda, pane ministře, že nás spojuje alespoň v tomto jedna myšlenka, to je hospodárné vynakládání rozpočtových zdrojů. Vy mně v té interpelaci odpovídáte, že dojde k vyjasnění základních problémů tak, že ve druhém pololetí roku 2000 se můžeme zabývat školstvím. Já předpokládám, že polovina září už je druhé pololetí, takže jelikož jste mně toto gentlemanské slovo v mé písemné interpelaci dal, tak jsem pochopila teď podle vaší ústní interpelace, že školství už nedostane ani korunu. Takže bych vás ráda požádala o to, zda je vůbec možné počítat do konce roku s nějakými prostředky, anebo zda už to máme převedeno jinam.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má opět pan ministr zemědělství Jan Fencl.

 

Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Učňovské školství je financováno v souvislosti s rozpočtem, v návaznosti na rozpočet. Tak jak bylo v objemu rozpočtu uvažováno a schváleno, všechna učňovská zařízení, všechny školy tuto informaci mají. My jsme použili 160 milionů prostředků, které byly dodatečně převedeny z podpory agrokomplexu při schvalování dotačních titulů v zemědělském výboru, protože v tu chvíli jako by byly volné, do kapitoly učňovského školství, tedy byly převedeny navíc.

Teď musím říci, že učňovské školství je financováno v souladu s rozpočtem, a myslím si, že žádnou významnou újmu nezaznamená, nicméně nedostane 160 milionů, za které mohlo učinit určité investiční akce, určité úpravy škol atd. atd. Tento problém se prostě odkládá z důvodů toho, že tyto zdroje byly použity tak, jak jsem se pokusil před chvíli vysvětlit.

Ještě jednou zdůrazňuji, že to byly peníze, které byly v rozpočtu této vlády směrovány jako podpora agrokomplexu, a ony se dostaly jako navýšená částka do učňovského školství a v okamžiku, kdy byly hledány zdroje, tak byly znovu nalezeny pouze tady, protože se jednalo o částku navíc, a byly využity v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny. Cituji materiál, který mám před sebou, kde v podstatě bylo uloženo resortu, aby hledal a našel rezervy ve výši 200 milionů a tyto prostředky použil, řekl bych, k prvním krokům, k výplatě rychlé zálohy za zaorávky a porosty poškozené nad 70 %, k rychlé pomoci zemědělcům.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Šestým vylosovaným v pořadí je pan kolega Miroslav Ouzký, interpelovaným ministrem pan Vladimír Špidla, a to ve věci vyplácení vyšší tarifní mzdy zaměstnancům - omlouvám se, pane kolego, tam je tolik zkratek, že nedokáži odhadnout, v jaké věci vlastně interpelujete.

 

Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vy zřejmě tušíte, který problém mi leží na srdci. Po schválení novely zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, která byla provedena zákonem 155/2000 Sb., se v § 73 odst. 2 doplňuje - vkládají se slova: orgánů územních samosprávných celků. Předkladatel, což byl myslím kolega Janeček, byl veden dobrou myšlenkou srovnat diskrepanci zaměstnanců samosprávy, kteří působí v orgánech vykonávajících přenesenou působnost státní správy.

Tato formulace je ovšem z hlediska právníků špatná a nastal chaos. Jelikož tento bod, tento paragraf jako jediný platí již od 1. 7. t. r., tak nastal chaos na obecních úřadech téměř v celé republice, protože tito dotčení zaměstnanci se dožadují 25 % základního tarifu. Tajemníci netuší, zda mají, nebo nemají vyplácet, když se dotazují na vaše ministerstvo nebo na Ministerstvo vnitra, tak se jim dostává odpovědi, a některé z nich jsem i viděl, že to je záležitost poslanců, jelikož takhle špatně si naformulovali zákon poslanci, a proto, že by to měla řešit Poslanecká sněmovna.

Proto se tento problém dostal až ke mně. Já ho nechci soudit, já bych od vás chtěl slyšet pouze jedinou věc, a to je jednoznačné stanovisko, zdali ty peníze dotčeným zaměstnancům přísluší či nikoli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan ministr Špidla.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, problém vaší otázky spočívá v tom, že oprávněn vykládat zákon je pouze soud. Jenom ten může vydat autoritativní názor. Z tohoto titulu jakkoliv bych velmi rád tuto debatu, která se otevřela, ukončil jasným autoritativním výrokem, nemohu tak učinit, ale mohu pouze sdělit názor současného správního orgánu, který koneckonců jistá metodická doporučení v této věci dává.

Mohu tedy prohlásit pouze to, že s účinností od 1. července, jak jste byl řekl, rozšířila novela zákoníku práce č. 155/2000 Sb. na základě poslaneckého návrhu působnost ustanovení § 73 odst. 2 na zaměstnance orgánů územních samosprávných celků. Tento pojem je nezbytně nezbytný z hlediska okruhu subjektů, jichž se má toto ustanovení týkat. A je nutné tento okruh vykládat ve vazbě na zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, a na nové zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

Ani jeden z těchto zákonů však pojem zaměstnanec orgánu územního samosprávného celku blíže neurčuje a nelze jej dovodit ani právní dedukcí. Podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl konzultován s Ministerstvem vnitra, neumožňuje tato formulace novelizovaného § 73 odst. 2 praktickou aplikaci. Zaměstnancům obcí proto nenáleží zvýšený platový tarif podle § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

To je názor Ministerstva práce a sociálních věcí, ale vytkl jsem již na začátku svého vystoupení, že z hlediska vymáhací autority je jediným orgánem v tomto směru nezávislý soud. Z důvodu nenaplnění záměru, který sledoval poslanecký návrh novely § 73 odst. 2, s jehož intencí se ztotožňuji, požádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra o vymezení okruhu zaměstnanců, kterých by se měly zvýšené povinnosti a omezení týkat. Na základě tohoto vymezení bude možné přistoupit k novelizaci stávajícího § 73 odst. 2 zákoníku práce tak, aby úprava měla věcný obsah a bylo možné z ní vycházet při stanovení úrovně platových tarifů.

To znamená - práce jsme zahájili, ukončíme je co nejrychleji a navrhnu pravděpodobně nějaký formálně zjednodušený postup, abychom tuto věc mohli vyřešit.

Dovolte mi ještě na závěr mého vystoupení určitou metodickou poznámku, protože vždy mě velmi zneklidňuje okamžik, kdy se vládní předloha nebo jakákoliv předloha ocitne pod ohromným tlakem pozměňovacích návrhů.

 

(18.00 hodin)

(pokračuje Špidla)

Pak je vysoké riziko, že se stane něco podobného, co se přihodilo v případě § 73. Čili dovolte mi, abych ukončil znovu konstatováním, že příslušné práce jsou zahájeny, najdeme odpovídající formulaci, odpovídající věcný obsah, a pak navrhnu nějaký formální zrychlený postup. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Ouzký zjevně hodlá využít své možnosti položit doplňující dotaz.

 

Poslanec Miroslav Ouzký: Nevím, zdali nebudu napomenut, když přímo nepoložím otázku. Dovolte mi drobnou glosu, dvě věci, pane ministře: V prvé fázi mě zarazilo, že podklady, které jste dostal od svých zaměstnanců, mám v ruce, což je zvláštní, od 1. srpna 2000 beze změny, přesně tak, jak jste to citoval, od paní Mgr. Ludmily Tomandlové, a to byla část, která mě velmi neuspokojovala, takže jsem se zděsil, že u toho skončíte. Ovšem pokračovaní s vaším vysvětlením beru jako dostatečné.

Co se týče narážky na poslaneckou iniciativu, nemohu si odpustit repliku, že v poslední době jsem zpravodajoval dva zákony, dvě vládní předlohy, a byl jsem předkladatelem požadován o prosazení v jednom případě 160 pozměňovacích návrhů, mně podstrčených předkladatelem.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Špidla.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Poznámka, kterou jsem uvedl k poslanecké iniciativě, byla míněna skutečně zcela metodicky, pouze z hlediska metodiky, protože je to vždy riskantní okamžik, zejména když pod tlakem času se předkládá větší množství pozměňovacích návrhů. Naprosto nepochybuji o tom, že pozměňovací návrhy jsou běžnou součástí práce sněmovny, že jsou hodnotnou součástí práce sněmovny a že jsou dokonce schopny velmi často napravit chyby, které se při přípravě něčeho tak důležitého, jako jsou zákony, způsobily. To je nepochybné. Ale přesto je pozměňovací návrh přednesený ve sněmovně, zejména není-li přednesený ve výboru, poměrně citlivou a mnohdy riskantní záležitostí.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dalším interpelujícím je pan kolega Svatomír Recman, interpelovaným je ministr financí Mertlík, a to ve věci usnesení Poslanecké sněmovny č. 1064, zejména části 2 a 3.

 

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, poslanecký klub KSČM se velmi intenzivně a dlouhodobě zabývá problematikou poškozených členů družstevních záložen včetně podpory pomoci státu v částce 6 mld. korun pro Zajišťovací fond družstevních záložen a samozřejmě zabezpečení výplat vkladů jednotlivým družstevníkům. Poslanecká sněmovna k této věci přijala řadu usnesení, z nichž citované usnesení č. 1064 bylo přijato na květnové schůzi Poslanecké sněmovny.

V tomto usnesení Poslanecká sněmovna požádala vládu o tři věci. Za prvé, aby předložila sněmovně návrh na řešení insolventnosti fondu pojištění u družstevních záložen a názor, jak řešit tuto situaci. Za druhé, aby zajistila co v nejkratší době vyplacení vkladů družstevníkům až do výše pojištění. Tady jsem si vědom, že tato druhá část bezprostředně souvisí a navazuje na bod 1, tzn. zajištění solventnosti právě fondu pojištění vkladů. Za třetí, aby zvážila možnost posílení personálního obsazení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.

Chtěl bych pana ministra financí požádat o informaci, zejména k bodům 2 a 3, které se týkají výplaty vkladů poškozeným družstevníkům a možnosti posílit personálně Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Jsem si vědom, že první bod vláda průběžně plní. Na červnové schůzi předložila návrh zákona o státních dluhopisech, kterým by se posílil Zajišťovací fond družstevních záložen do výše 6 mld. korun, který i přes podporu poslaneckého klubu KSČM byl zamítnut, a tuto povinnost splnila i na probíhající 27. schůzi, kde byl tento zákon předložen a má podporu našeho poslaneckého klubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan ministr financí.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené dámy a pánové, nechci předjímat rozpravu, která bezesporu proběhne právě při projednávání návrhu dluhopisového programu, který byl zmíněn v otázce. Chtěl bych nicméně jenom říci a ujistit všechny členy Poslanecké sněmovny, že vláda skutečně velmi seriózně zvážila doporučení, které formulovala Poslanecká sněmovna a které spočívalo v tom, že onu částku pojištěných vkladů by měla vláda se pokusit zajistit na základě prostředků, které má k dispozici Konsolidační banka. Právní analýza, kterou jsme udělali, velmi poctivá a seriózní, ukázala, že toto skutečně není možné, protože by to znamenalo porušení přinejmenším jednoho zákona. Čili to, že vláda přichází znovu se stejným návrhem podruhé do sněmovny, není jakási umíněnost vlády nebo neochota vlády slyšet hlas Poslanecké sněmovny, spíše to je konstatování skutečnosti, že skutečně nevidíme jedinou schůdnou cestu. A od rozhodnutí Poslanecké sněmovny a posléze i Senátu Parlamentu ČR závisí i samotný fakt zajištění výplaty nikoliv vkladů tam, kde jde o vklady, o nichž víme, že ze zdrojů záložen nebudou vyplaceny, ale pojistné částky. Čili tady vazba bezesporu je.

Co se týče samotné výplaty vkladů ve fungujících záložnách, tam je to samozřejmě věcí jejího vlastního hospodaření, což se týká i případů, kdy rozsah fungování záložen je omezen v důsledku zásahů, které v konkrétních záložnách uskutečnil Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, od nucené správy po mírnější formy opatření.

Nicméně bych možná využil rád příležitosti ještě k jedné věci, která je mimo vlastní otázku. Podle nové analýzy, kterou máme k dispozici, existuje poměrně velká skupina zpravidla velmi malých záložen, které jsou zcela nedotčeny těmi negativními procesy, které probíhají v ostatních. Odpověď na to, proč, je velmi jednoduchá. Ony prostě splňují tradiční výchozí představy o tom, co taková družstevní záložna má být: Společenství lidí, kteří jsou z jedné obce, zpravidla se dobře zají, vzájemně si důvěřují, tak jak to bylo v dobách Cyrila Kampelíka.

Co se týče druhé otázky k bodu č. 2 daného usnesení, které se týká personálního obsazení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, zde je třeba především říci, že úřad má rozpočet, který je schvalován Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, přičemž příjmy rozpočtu úřadu jsou tvořeny z příspěvků družstevních záložen, a pokud by tyto příspěvky nestačily, poskytne úřadu, nebo může poskytnout úřadu návratnou finanční výpomoc stát. Pokud by Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila navýšení rozpočtu úřadu, pak by státní rozpočet mohl poskytnout náhradní finanční výpomoc k personálnímu posílení úřadu.

Po analýze situace, která v úřadu je, a v dialogu s vedením úřadu se domníváme, že v současnosti větší problém než samotná personální situace je obecně celkový nedostatek prostředků pro efektivní činnost. Čili problémem je možná spíše technické vybavení než personální situace, jakkoliv počet zaměstnanců družstevního dohledu není srovnatelný s jakýmkoliv jiným dohledem v jiných částech finančního sektoru. To je pravda.

Zatím jsme konkrétní kroky v tomto směru neudělali. Jak už jsem řekl, v dialogu s ředitelem úřadu a s ostatními pracovníky zvažujeme, zda máme s takovým návrhem přijít.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Recman ještě položí doplňující dotaz.

 

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane ministře, spíše mám repliku na to, protože jsem vyrozuměl z vystoupení pana ministra Mertlíka, že vláda i poslanecký klub KSČM má v tomto směru stejný cíl.

 

(18.10 hodin)

(pokračuje Recman)

A tím je pomoc státu poškozeným družstevníkům až do výše šesti miliard korun prostřednictvím zákona o státním dluhopisovém programu.

Vláda to předložila už jednou, bohužel to bylo zamítnuto, díky našemu poslaneckému klubu se znovu tento návrh zákona dostal na program současné 27. schůze PS, a chci pana ministra ubezpečit, že i tento návrh, který předložila vláda, bude mít v tomto směru podporu našeho poslaneckého klubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji - pan ministr nehodlá reagovat.

Další vylosovanou je paní kolegyně Kateřina Dostálová, interpelovaným ministrem pan ministr Miloš Kužvart ve věci speleoterapie v Javoříčských jeskyních.

 

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, dovolte, abych se na vás v krátké době již podruhé obrátila ve věci provádění speleoterapie v Javoříčských jeskyních. Svou písemnou interpelaci jsem vám zaslala začátkem léta. Bohužel musím říci, že mě vaše odpověď neuspokojila, protože jste mi nezodpověděl některé z otázek, které jsem vám kladla.

Především se vás chci zeptat, proč Ministerstvo životního prostředí nebere v této věci v potaz posudky, a myslím, že vesměs kladné posudky, světově uznávaných odborníků. Jen pro informaci musím zmínit pana docenta doktora Vladimíra Panoše, našeho předního karsologa, či docenta doktora Pavla Bosáka, ředitele Geologického ústavu v ČAV, kteří se v této věci vyjádřili pozitivně, vyjádřili se o vhodnosti využití tohoto prostředí bez možnosti jakéhokoli poškození.

Dovolte mi, abych kratičce ocitovala z tohoto jednoho posudku: "Je tedy poněkud zvláštní, že Ministerstvo životního prostředí České republiky, které již jednou v roce 1994 udělilo výjimku, vydalo souhlas k využití části Březinské chodby pro speleoterapii a poměrně štědře financovalo příslušný výzkum, vyvolává po pěti letech nová šetření a jednání. Ještě kuriózněji působí různé nepodložené námitky některých členů ustavené komise a účastníků šetření, které vědecky i lidsky podložený záměr využít části Březinské chodby pro speleoterapeutickou léčbu dětí klasifikují téměř jako extravagantní, agresivní útok proti zájmům ochrany přírody."

Druhá otázka, kterou bych chtěla položit, se mi zdá trošku kuriózní, nicméně ve vysvětlení, které ministerstvo a ochranáři podávají, zazněl také argument, že by léčící se děti mohly narušit lokality, kde sídlí vzácní netopýři. Ptám se vás, pane ministře: Těmito místy, kde sídlí tito netopýři, proudí davy turistů. Opravdu si myslíte, že děti využívající speleoterapie by narušily tyto lokality více než tito turisté, kteří jeskyně navštěvují?

Chtěla bych vás požádat, pane ministře, o odpovědi na mé otázky a zároveň požádat o znovuzvážení celé záležitosti ve prospěch bohulibého využívání těchto jeskyní.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní kolegyni. Prosím všechny kolegy a kolegyně, aby brali ohled na časový limit interpelací - jsou to dvě minuty, jedna minuta na doplňující dotaz.

Prosím pana ministra Kužvarta.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Úvodem bych chtěl zmínit několik podle mého soudu dosti podstatných skutečností.

Za prvé - problém Javoříčských jeskyní nebyl vyřízen dopisem paní poslankyni, já jsem potom navštívil se zmíněnými odborníky tuto lokalitu.

Za druhé - původním zaměřením a profesí jsem geolog a mým koníčkem byla speleologie, takže mám pocit, že k tomu mám co říci rovnou spatra, aniž bych znovu četl odpověď, kterou jsme paní poslankyni s datem 28. června postoupili.

K té první otázce, proč v této zemi se neberou v úvahu ty či ony údaje, fakta a podobně, bych chtěl zdůraznit, že při rozhodování správního orgánu je jasné, že se vychází ze shrnutí všech relevantních údajů, a pochopitelně že s panem docentem Panošem i s panem doktorem Bosákem, které řadu let znám, jsme tyto otázky probírali.

Ten, komu problematika konkrétně Javoříčských jeskyní je detailně známa, velmi dobře ví, že se jedná o poměrně komplikovaný jeskynní systém se standardní výzdobou, to znamená nejen s krápníkovou výzdobou, ale jedná se i o výzdobu dna této jeskyně, a v případě, že by tento prostor měl být upraven pro využívání v rámci speleoterapie, znamenalo by to řadu stavebních úprav. Nejen devastaci boků a stropu, ale i vlastně té podlahy jeskynních prostor.

Za druhé - v prostorách, o kterých se uvažuje se speleoterapií, nejde o prostory zdaleka rovné, znamenalo by to velké úpravy k dosažení rovné plochy.

Za třetí - to, co se týká případných dopadů na režim tohoto jeskynního útvaru, pochopitelně podléhá příslušným správním řízením. A tady bych chtěl konstatovat, že jde o národní přírodní památku - vycházím z legislativy, která platí a která pochopitelně musí posoudit, zda ten či onen zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. A právě proto, že velmi dobře známe a víme, že úprava tohoto prostředí tak, jak zamýšlejí ti, kteří o to usilují, by znamenala zřídit bezbariérový přístup, a právě tato skutečnost znamená pro tyto jeskynní prostory jednoznačně trvalou devastaci.

Co se týká té druhé otázky, zdali by byli, či nebyli rušeni netopýři - svým způsobem jsem odpověděl v první odpovědi. Právě ty stavební úpravy by znamenaly, že prostředí, ve kterém nyní se netopýři vyskytují, bude vážným způsobem, nevratným způsobem změněno.

A možná na okraj, protože jsem se v této lokalitě nepohyboval poprvé a jako jeskyňář jsem navštívil celou řadu území, musím ubezpečit paní poslankyni, že se v blízkém okolí této národní přírodní rezervace provádí speleologický průzkum a je jasné, že speleoterapeutické podmínky jsou předpokládatelné i v těch lokalitách, kde nyní tento průzkum probíhá.

A na okraj, a tady navazuji na zmínku, že od roku 1994 se něco nějak dělo, chci říci, že celý ten problém tkví vlastně v tom, že od roku 1991 ještě Federálním výborem pro životní prostředí byl řešen grantový projekt s názvem Ochrana přírodních zdrojů v krasových oblastech. A právě ty Javoříčské jeskyně byly vybrány jako jakási srovnávací lokalita a dodatečně po řadě let byly soukromým subjektem vybrány jako místo, které by bylo zajímavé pro tuto aktivitu, bez ohledu na to, že se v ČR vyskytují stovky obdobných lokalit, které nemusí být jen jeskynního původu, ale i záležitostí, jako jsou různá důlní díla, která mají obdobný speleoterapeutický účinek, například na děti nemocné astmatem.

Na závěr bych tedy chtěl konstatovat, že to, co se v této lokalitě děje, je standardní situace, která nemá nic společného s tím, že by tady byla nějaká nevůle, že by tu byl nějaký nezájem o to, co se děje s dětmi, které potřebují speleoterapii. Tyto děti by pochopitelně na základě řadu let realizovaného projektu soukromé společnosti mohly být a jsou léčeny v jiných prostorách.

 

(18.20 hodin)

(pokračuje Kužvart)

Jediný zájem je zde proto, že ty Javoříčské jeskyně jsou blíže lokalitě, kterou získala dětská ozdravovna ve Vojtěchově. Proto tedy je nemožné z důvodu ochrany přírody tento jeskynní systém, který patří k nejvýznamnějším lokalitám, jakýmkoli způsobem ohrozit. To je k vysvětlení vše.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Paní kolegyně Dostálová využije možnosti položit doplňující dotaz.

 

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážený pane ministře, řekl jste velice správně, že tato lokalita je dětské ozdravovně blíže. Děti jsou dnes odváženy 20 km z dětské ozdravovny do jeskyní a mohly by tak využívat jeskyně, které jsou řádově stovky metrů od této ozdravovny. Nicméně nemohu s vámi souhlasit, že by došlo k jakýmkoli úpravám a poškozením těchto jeskyní, což také vylučují všechny posudky, a to také z toho důvodu, že prostor, kde by tato speleoterapie mohla probíhat, je řada. Jsou to také prostory probíhající prohlídkovou trasou a v žádném případě by nešlo o stavební úpravy.

Teď si dovolím jen krátkou glosu. Musím říci, že je mi velice líto, že je vám a ochranářům krajiny ochrana krajiny nade vše, i nad zdraví našich spoluobčanů.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan ministr Kužvart.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Svým způsobem jsem takovouto reakci očekával. Pochopitelně by moje reakce mohla obsáhnout zbývajících zhruba osm minut, které jsou vyčleněny pro interpelace, ale považuji za svou povinnost, protože poslankyně a poslanci zde dlící určitě jsou velice zasaženi tím, že někomu více záleží na ochraně přírodních fenoménů než na ochraně zdraví dětí, abych znovu zopakoval několik základních momentů.

Znovu opakuji, v rámci úkolu, který byl financován z programu PHARE, Agentura ochrany přírody a krajiny, která je jedním z autorů odborných posudků, byla požádána o souhlas k provedení srovnávacích měření v Javoříčských jeskyních, o kterých nyní diskutujeme. Poté co dosud provedený výzkum prokázal menší vhodnost Mladečských jeskyní pro speleoterapii a řešitel úkolu, Lékařská fakulta v Olomouci, nedosáhl spolupráci s dětskou ozdravovnou se speleoterapií pro experimenty v jeskyni ve štole, byla mu Agenturou ochrany přírody a krajiny umožněna experimentální léčba pro omezený počet pacientů v části pro veřejnost zpřístupněné trasy zmíněných Javoříčských jeskyní. To je ten rok 1994, na který paní poslankyně upozornila.

Nevhodnost zpřístupňování dalších, dosud neporušených částí jeskynního systému pro speleoterapii i nedostatečnou kapacitu zpřístupněné části jeskyní, kvůli které bylo nutné provádět experimentální léčbu na směny, uznali řešitelé tohoto mezinárodního projektu již v době výzkumu. Dětská ozdravovna se speleoterapií sídlící původně v Mladči upravila pro tyto účely speleoterapie jeskyně ve štole ve vrchu Třesín u Mladečských jeskyní, které dosud pro tyto účely využívá. Takže zjednodušeně řečeno, není to o tom, co je více či méně. Děti se mají kde léčit a bylo by velmi nebezpečným zjednodušením celého problému říkat, že je upřednostněno to či ono.

Na tuto činnost, tzn. ve vrchu Třesín u Mladečských jeskyní, jeskyní ve štole, obdržela instituce, ta ozdravovna, příslušné stanovisko, tzn. výjimku z ochranných podmínek národní přírodní památky Třesín podle příslušného ustanovení zákona na ochranu přírody a krajiny. Ale před časem tato organizace získala objekt bývalého rekreačního střediska Dopravních staveb Olomouc ve Vojtěchově, kam se přemístila, a nyní usiluje o přesunutí ozdravných, nikoli léčebných pobytů dětí v jeskyních do systému Javoříčských jeskyní. Problém prostě je, že dětská ozdravovna ve Vojtěchově by chtěla pro své komerční účely upravit a využívat dosud nezpřístupněné části systému Javoříčských jeskyní. Jedná se o jeskyni Pod špázem(?) nebo Hlinité jeskyně.

Vážená paní poslankyně, se situací obou těchto jeskynních útvarů jsem podrobně seznámen. Obě tyto jeskyně jsou součástí národní přírodní rezervace Špraněk, takže jakékoli zásahy devastační typu mnou zmíněných stavebních úprav jsou vyloučeny. Děti se mají kde léčit a toto je komerční aktivita, která je v příkrém rozporu s posláním chráněných území. Vedeme správní řízení a je jasné ze všech podkladů, které jsou k dispozici, že by došlo k nevratné změně tohoto přírodního prostředí.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že nemíníme zpochybňovat výsledky onoho výzkumného úkolu programu PHARE, i když se netýkají jeskyní navrhovaných nyní ke speleoterapii ředitelem dětské ozdravovny se speleoterapií ve Vojtěchově. Hodláme i nadále podporovat výzkumy v jeskyních, tedy i výzkumy zaměřené na speleoterapii, neboť jde o velmi složitý komplex faktorů, který není dostatečně prozkoumán.

A úplně na závěr. Při mé návštěvě této lokality v blízkém okolí probíhají další průzkumné práce, které mohou vést k objevení dalších jeskynních prostor. Je evidentní, že nikdo nebude bránit tomu, aby v situaci, kdy je možné bez devastace dalších objevených prostor, aby speleoterapie byla rozšířena - zdůrazňuji slovo rozšířena - i na další prostory. Takže není to naštěstí tak, jak zde před chvílí zaznělo. Děti se mají kde léčit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Toto byla poslední odpověď na poslední interpelaci, kterou umožňuje zákon o jednacím řádu, neboť poslední interpelace může být položena nejpozději v 18.20 hodin. Další vylosovaní tedy budou mít příležitost příští čtvrtek.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, děkuji vám za vámi vydanou energii v tomto sále a končím dnešní jednání. Těším se zítra v 9 hodin na shledanou.

 

(Jednání přerušeno v 18.27 hodin.)